CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Daniel Kuchta

08. 11. 2009

13 komentářů

Dá se investovat podle Warrena?

 


 

Buffett je skutečný investiční guru, který si svůj obrovský majetek vydělal rozumným investováním na kapitálových trzích a striktním dodržováním určitých pravidel, která sice každý investor dobře zná, ale málokterý dodržuje. Jeho odpovědnost a neústupnost v dodržování kritérií, na základě nichž si vybírá tituly do svého portfolia, obdivuje velké množství investorů, kteří se snaží investovat tak, jak samotný mudrc z Omahy.

Ve skutečnosti však tento přístup může mít pro běžné investory více negativ než pozitiv a v konečném důsledku nemusí vést ke kýženému zisku. Jedním z prvních důvodů je velikost transakcí a objem prostředků, kterými Warren Buffett disponuje a o němž si může většina investorů nechat jenom zdát.

Ne každý může investovat miliardy

Buffett si může dovolit investovat miliardy dolarů, kterými on a jeho společnost Berkshire Hattaway disponuje (většinou jde právě o investice BH, ne o soukromé investice samotného Buffetta, v tom je také rozdíl), což mu umožňuje nakupovat pro něj zajímavé podíly ve společnostech. Zároveň mu poskytuje výhodnější vyjednávací pozici při vstupování do společnosti za zajímavou cenu. Tuto situaci vystihuje výrok, který byl nedávno zmíněn v jedné z diskusí na našem webu, že Buffett hraje na úplně jiné šachovnici, než jeho následovníci.

S tím souvisí další podstatný rozdíl oproti běžnému investorovi, a to je skutečnost, že Buffett často vstupuje do společnosti s cílem ji vlastnit (nebo alespoň nezanedbatelnou část), nebere ji jako investici na omezenou dobu. Jako důkaz mohou sloužit akcie Coca Cola, Wells Fargo, Procter and Gamble a v neposlední řadě také zmiňovaná BNSF, které tvoří většinu jeho celého portfolia. Často také nakupuje prioritní akcie vybrané společnosti, které mu dávají poměrně zajímavou výhodu oproti běžným investorům.

To ostatně odpovídá jeho hlavním zásadám o dlouhodobém investičním horizontu (a jeho striktním dodržování), nakupování akcií dobře zavedených společností, jejichž fungování investor dobře rozumí za nízkou cenu a omezené diverzifikaci (Buffett vlastní prostřednictvím BH více než 40 titulů z různých sektorů, jako jsou spotřební zboží, finance, energie, průmysl, zdravotnictví apod.). S tím, že investor by měl nakupovat akcie pouze těch společností, které dobře zná, nelze než souhlasit a s dlouhým horizontem také. Držení akcií za každou cenu i v době, kdy je jejich výnosový potenciál již značně omezen, již tak jednoznačné není a v případě koncentrovaného portfolia může vést ke zbytečným ztrátám. Ne každý investor má totiž dostatek zdrojů na to, aby mohl v případě výrazného poklesu na trzích využít tuto dobu na rozšiřování svého akciového portfolia.

REKLAMA

I Buffett se pouští do zbytečného rizika

V posledních letech pak Buffett a jeho investiční společnost matou své uctívače zejména tím, že se poměrně výrazně odchyluje od zavedených pravidel, která mu přinesla jeho bohatství. Prvním problémem je nákup akcií společností, které z hlediska fundamentální analýzy nesplňují jeho hodnotová kritéria a nakonec se některých z nich musel brzy zbavit. Příkladem mohou být drahé nákupy akcií z posledních let společností Anheuser Busch, Wrigley, Conoco Philips, nebo dvou irských bank, u nichž zaznamenal velké ztráty.

Snad největším zklamáním pro mnohé investory, kteří se snaží investovat na základě Buffettových obchodů, je poměrně velký objem prostředků, které Buffett drží v derivátových nástrojích. Buffett byl vždy znám svým velmi negativním postojem k derivátům, které považoval za „zbraně hromadného finančního ničení“. I když mu probíhající krize v podstatě dala za pravdu, protože právě některé deriváty, které se vymkly kontrole, stály za jejím zrodem, Buffett neváhal vypsat a prodat opce v hodnotě 4 miliard dolarů. Jde navíc o poměrně riskantní naked put opce (vypisovatel opce není krytý krátkou pozicí v podkladovém aktivu), jejíž ztráta může v případě nepříznivého vývoje přesáhnout 40 miliard dolarů.

Co vedlo Warrena Buffetta a jeho investiční společnost k tomu, aby se pouštěl do tak rizikových operací, není úplně jasné. Jisté však je, že vzhledem k potřebě vedení jejich aktuální hodnoty v účetnictví stály právě tyto nástroje za výrazným propadem BH v minulém roce. A z toho asi jeho následovníci moc nadšeni nejsou.

Loading

Vstoupit do diskuze 13 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Michal Kára

    9 listopadu, 2009

    Ach jo, proč lidi píšou o něčem, o čem evidentně nemají ani páru a jen papouškují věty z novin („opce jsou deriváty a ty jsou strááááášně nebezpečné!“)? Ale zkuste druhou šanci: Jaké možné ztrátě by WB čelil, kdyby místo vypsání opcí nakoupil stejný počet akcií, jako vypsal opcí?

    Odpovědět

  • Anonym

    9 listopadu, 2009

    Neznam vubec podrobnosti teto transakce, ale on Buffett urcite moc dobre vi, co a proc dela. Vypisovani putek docela dobre zapada do jeho dlouhodobe investicni strategie. Spise se divim, ze to nedela casteji.
    Paklize cena akcie neklesne, vydela „zadarmo“ penize (inkasovanou premii za opce). Kdyz by nahodou cena akcie klesla a drzitele opci uplatnili sve pravo prodat mu akcie, tak se stane majitelem akcii. V dany okamzik je bude muset koupit za vyssi nez trzni cenu. Ale to ho netrapi. Kdyby vedel, ze cena akcii klesne, tak si pocka a koupi je pozdeji. Ale to nikdo predem nevi, ani Buffett. Takze pokud mu transakce s opcemi nevyjde, bude ve ztrate, podobne jako kdyby misto vypsani put ocpi koupil akcie. Ovsem jeho cista ztrata bude nizsi, protoze za opce inkasoval opcni premii.
    Je to velmi dobra strategie pro akcie spolecnosti, ktere jsou fundamentalne zdrave, ale pritom nemaji velky potencial rustu.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management
    P.S. Odpoved na Vasi otazku je, ze by celil ztrate nizsi o inkasovanou opcni premii. Rozebral jsem to trochu podrobneji pro ostatni ctenare.

    Odpovědět

  • Petr Síla

    9 listopadu, 2009

    Pokud se jedná o akcie společností, které chce Buffett koupit, tak na tom neprodělá nic a může naopak jen vydělat.

    Odpovědět

  • Radek

    9 listopadu, 2009

    Tak to bych se přel. Pokud cena akcií klesne, bude je muset koupit dráž. Pokud cena akcií stoupne, put opce zůstane nevyužita a sice vydělá opční prémii, ale nakoupí za vyšší cenu (vyjdu-li z předpokladu, že koupit chce).

    Odpovědět

  • Anonym

    10 listopadu, 2009

    Pokud cena akcii klesne, bude je skutecne muset koupit draz, nicmene stale na tom bude lepe, nez kdyby akcie koupil hned na pocatku misto vypsani opci.
    Pokud cena stoupne vice nez dela premium, muze ho mrzet, ze akcie nekoupil, mel by vetsi zisk. Ale Buffett je typ investora, ktery se drzi znameho porekadla „Nemusi prset, staci kdyz kape.“ 😉 To z neho za padesat let udelalo jednoho z nejbohatsich lidi planety.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Trader

    11 listopadu, 2009

    Zase blábol chytrolína z partners..(chytro-líná=mele ale neví)
    Petře , jestli pak jste si udělal „micro“texnickou analýzu podniku a jeho portfolia, které WB kupuje? Víte jaké rizika na sebe WB přebírá, je -li „vozový park:-)“ neoutsorcován a z více než 70% vlastněn právě firmou? je-li tato flotila lokomotiv v cca 88% životnosti, jen 25% je vybavena rekuperací energie a 60% je dieselová? Naceněné obraty a náklady firmy jsou s aktuální cenou paliva, která je dnes velmi volatilní a spíše rostoucí ? Fond odborářů a PF firmy je veden s blízkou expirací vkladů (tady WB riziko určitě zná) a hlavně největší položkou ve skladbě přepravovaného zboží jsou komodity „přezásobené,eko-rizikové//eco-tax// a s klesající tendencí ceny? Neberu v potaz nutnost státu v blízké budoucnosti dostat zpět finance z konsolidace bank, kdy je tu další z mnoha rizik – zvášení „dopravní daně“ a pronájmu státních pozemků…
    Raději bouchejte investička a učte ovce jak akcie porostou, ale osobně věřím že zájem WB není primárně na budoucí výhodnost „transportu“ /právě pro tato rizika, ale spíše spekulace na optimalizaci jednotlivých divizí firmy a drze řeknu „tunel“ fondů , protože se blíží změna legislativy.. WB začíná hrát Gekkovu hru !

    Odpovědět

  • Michal Kára

    9 listopadu, 2009

    Ta otázka byla směřována na autora článku, aby mohl rozptýlit mé obavy, že princip transakce s opcemi nechápe. 🙂
    Vaše odpověď je samozřejmě správná – transakce je _méně_ riziková, než kdyby nakoupil přímo akcie. Samozřejmě i možný zisk je menší, ale to je logické, vždycky je něco za něco.

    Odpovědět

  • Anonym

    10 listopadu, 2009

    Zdravím pane Kára. Odmyslím si ten zbytečný úvod vašeho příspěvku, v němž si potřebujete dokázat, jaký jste v opcích borec. Mně je jasné, že opcím rozumíte určitě víc než já (a to nemyslím ironicky), ale článek není o opcích. Je o tom, že Warren Buffett, který o derivátech vždy mluvil jako o tom nejhorším plevlu na finančním trhu vhodném jen pro hlupáky, je klidně využívá.
    Nenapsal jsem, že jsou opce stráááášně rizikové, ale že jde o poměrně rizikové naked put opce. Ano, opce mohou být skvělým zajišťovacím nástrojem a v rukou zkušeného obchodníka jsou velmi dobrým investičním nástrojem. Stejně tak ale v portfoliu nezkušeného investora mohou nadělat více škody, než užitku. A právě obchody Warrena Buffetta (i když jej neberu jako začátečníka:-) mi přijdou jako sázka na to, že podkladové aktivum neklesne, s rychlým ziskem v podobě miliard vyplacených skupinou investorů a zároveň s nezanedbatelným rizikem.
    Protože kdyby WB nakoupil akce místo vypsání opcí, může se jich v případě poklesu zbavit teoreticky kdy chce, řekněme s desetiprocentní ztrátou. Ale co když investoři uplatní své právo, když akcie propadnou o padesát procent, nebo víc? Bude jeho ztráta stejná? Short pozice nemá.
    Maximální zisk jsou 4 miliardy, které dostal. Maximální ztráta je několik desítek miliard (ano, není tak pravděpodobná, ale kdo před rokem a půl čekal, že padne Lehman Brothers). Pokud jsem skutečně mimo, tak mi to vysvětlete, případně se můžete realizovat formou článku, nebo i seriálu o opcích (už u nás něco bylo od lidí z XTB, ale o opcích se dá určitě napsat mnoho). Dobrých článků o opcích je na českém internetu jako šafránu, takže se určitě hodí. A pak se možná ve svých diskusních příspěvcích vyvarujete podobných šaškáren jako na začátku svého příspěvku.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    11 listopadu, 2009

    Nechtěl jsem se k tomu vracet, ale když jste se v tom začal patlat… Ještě jednou tedy ten úvod:
    \“Ach jo, proč lidi píšou o něčem, o čem evidentně nemají ani páru a jen papouškují věty z novin (\“opce jsou deriváty a ty jsou strááááášně nebezpečné!\“)?\“
    – Nikde nepíšu o sobě – netuším, kde jste sebral, že chci naznačit, že jsem v opcích borec
    – Píšu, že o tom nemáte ani páru. Což částečně přiznáváte a hlavně je to vidět z toho, že jsou Vaše závěry mimo (článek rozebral p. Traxler a argumentaci v diskusním příspěvku rozeberu dále).
    – Ano, nepsal jste \“strááášně rizikové\“, napsal jste \“poměrně riskantní\“, zde jsem použil lehkou hyperbolu, za kterou se omlouvám. Nicméně jak ukázal pan Traxler, riziko v obchodu je MENŠÍ, než kdyby nakoupil přímo aktivum. Tedy Vaše snaha podat obchod jako rizikovější než nákup akcií je nesmyslná.
    – Kde vidíte ve výše uvedených bodech nějakou \“šaškárnu\“? Já vidím pouze oprávněnou kritiku. Ano, možná expresivní, ale já jsem prostě dost citlivý na to, když někdo píše nesmysly o mém oblíbeném tématu 😀
    Tak jsme pořešili zbytečné osobní problémy a teď můžeme k meritu věci:
    Ad \“Protože kdyby WB nakoupil akce místo vypsání opcí, může se jich v případě poklesu zbavit teoreticky kdy chce, řekněme s desetiprocentní ztrátou. Ale co když investoři uplatní své právo, když akcie propadnou o padesát procent, nebo víc?\“: Pokud akcie propadnou o 50% gapem, tak mu nepomůže ani držení akcií, prodá je s 50% ztrátou. Opce prodá se ztrátou menší(!) Pokud budou klesat postupně, může na 10% put opce odkoupit zpět (pokud jsou obchodovány), nebo vstoupit do short pozice.
    Ad \“Maximální zisk jsou 4 miliardy, které dostal. Maximální ztráta je několik desítek miliard.\“ – opční obchody nelze posuzovat jednoduše pomocí RRR jako obchody v podkladu, protože P/L křivka je nelineární a roli hraje i čas. Řekněme, že WB prodal opce za 10% hodnoty podkladu. Pokud by při expiraci podklad byl o 5% dole, tak na opcích má pořád zisk 5%, ale při držení akcií by měl ztrátu 5%. Prostě v opčních obchodech je třeba myslet trochu jinak.
    Závěr: Je nesmysl tvrdit, že obchod je rizikový proto, že zobchodoval put opce místo akcií. Pokud třeba společnost měla více cash na akcii, než kolik činila cena akcie, je to obchod velmi, velmi bezpečný (detaily o společnosti jsem ve Vašem článku bohužel nikde nenašel – ani její jméno). Pokud by to bylo něco neprůhledného jako LEH, je to rizikové. Ale to je způsobeno situací ve společnosti, ne použitým nástrojem.
    P.S.: Ad \“Buffett, který o derivátech vždy mluvil jako o tom nejhorším plevelu\“ – ano, o těch výrocích jsem také něco zaslechl – ale myslím, že byly řečeny v urřitém kontextu.
    P.P.S.: Co se týče literatury, tak v češtině je knížka Honzy Širokého, plus jeho web (pokud jej ještě nezavřel), seriály o opcích na webu CzechWealth.cz a Penize.cz. Jsou v nich určité dílčí nesmysly, ale pro základní seznámení je mohu doporučit.

    Odpovědět

  • Marek Sperlich

    11 listopadu, 2009

    Pokud to nekoho opravdu zajima, tak v poslednim letter to shareholers(2008), Buffet velmi pekne vysvetluje sve pohnutky proc do obchodu s opcemi sel. Z meho pohledu je to racionalni
    http://www.berkshirehathaway.com/letters/2008ltr.pdf

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    9 listopadu, 2009

    První část analýzy je zaměřena na emise vládních bondů USA a co z nich lze vyčíst. Není toho málo. V druhé části je řeč o možnostech „exit strategy“, tedy jaké má Fed možnosti při stahování peněz napumpovaných do ekonomiky přes různé programy a možné dopady takovýchto kroků.
    http://www.pro-investory.cz/aktualni_analyza/jak_to_vidi_poradni_vybor_americkeho_ministerstva_financi/

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    12 listopadu, 2009

    K tomu jsem ještě našel pohled Moody’s na bankovní sektor, kolik toho budou muset banky v dohledné době splatit apod.
    Celou analýzu mám tady:
    http://www.pro-investory.cz/forum/posts/hrozi_propad_trhu/moodys_global_banking/strana/1/#pid606

    Odpovědět

  • Michal Kára

    11 listopadu, 2009

    Nedá mi to – ještě k větě v článku: \“…poměrně riskantní naked put opce (vypisovatel opce není krytý krátkou pozicí v podkladovém aktivu)\“.
    Víte, že pokud by dle Vašeho návrhu byl WB \“krytý\“ krátkou pozící v podkladu, byla by pozice ekvivalentní naked call opci a tedy ještě rizikovější, než naked put opce (protože ztráta zde je teoreticky neomezená)? 😉

    Odpovědět