Sobota 22. února. Svátek má Petr.

Cesta fondů zarúbaná

Domácnosti šetří. Nejvíc peněz ale ukládají do dluhopisů – a to především do státních dluhopisů pro občany. Výnosnější investice přitom zůstávají stranou. A co doporučuje norský vládní fond? Akcie.

Za třetinu letošního roku do našich fondů přišlo skoro 5 miliard korun, ale o nijak významnou sumu nejde. Jen vklady domácností v bankách za čtvrtletí narostly přes 25 miliard korun (na netermínované skoro 35, takže z termínovaných a stavebka půl na půl skoro 10 odešlo).

Současně běžící nabídka spořicích státních dluhopisů asi zkasíruje dalších 20 miliard z potenciálu úspor. Jejich výnosy jsou totiž doslova „dotované“, takže správci standardních dluhopisových fondů jen skřípou zuby.

Trend či preference českých domácností se tedy téměř v čase nemění a finanční krize jen posílila jejich konzervativismus. Stále jasně vedou s více než polovinu finančních aktiv bankovní vklady (skoro 1,7 bilionu korun) a hotovost.

Dluhopisy bodují

Jedinou drobnou změnou jsou investice do dluhopisů, když se jejich podíl na finančních aktivech domácností se zvýšil téměř z nuly na 3,4 %, a to především díky právě nabídce spořicích státních dluhopisů. V nich od roku 2011 ve třech dosavadních emisích je investováno celkem 55,7 miliardy korun (jen loni ve dvou emisích 45,3 mld. Kč). Držitelů je téměř 68 000, z nichž je 67 500 domácích fyzických osob, 270 právnických osob a 190 zahraničních fyzických osob. 
Další oblastí, kam se postupně přesouvají úspory domácností, jsou penzijní fondy, kde jejich podíl na finančních aktivech domácností vzrostl již na 6,1 % (přes čtvrt bilionu korun). O jejich investiční strategii asi každý čtenář ne tomto serveru ví a je jisté, že pro 5 milionů klientů bude ještě hůř, jestliže rychle nepřestoupí do účastnických fondů.

V akciích jen drobné

Z analýzy Patrie pak lze vyčíst, že v portfoliích domácností postupně roste i zastoupení akcií. Do oficiální statistiky rozvahy domácností v rámci národních účtů se kótované akcie dostaly poprvé v roce 1999. Tehdy držely české domácnosti akcie za 17,6 miliardy korun. Na konci loňského roku měly v akciích investováno už 64,5 miliardy korun. Podíl akcií na celkových finančních aktivech až do finanční krize zvolna stoupal, od té doby však kolísá kolem 1,5 %.

Fondy zrcadlem doby

Pohled na náš fondbyznys jen odráží celkový přístup obyvatel. Jasné vítězství dluhopisových fondů v minulých několika letech nepřekvapuje zejména v kontextu silného odlivu z fondů peněžního trhu.

Smutek zajištěných fondů odhalila nedávno analýza serveru Produktové listy. Ze skoro čtyř set zajištěných produktů nabízených od roku 2000, bylo již celkem 210 produktů k 15. březnu 2013 splaceno, lze tedy již určit průměrný roční výnos (bez zahrnutí poplatků): 1,23 %. Při zohlednění např. 1% počátečního poplatku je výsledné zhodnocení 0,97 %.

Ještě hůř i jinde

O ještě větší bídě jednorázových i jiných „spořicích“ pojistek svědčí třeba miliarda první tranše zajištěné pětileté jednorázovky ING Garant Invest. Pěkný potenciál výnosu až 10 % každý rok kvůli krizi skončil na velké nule. Pojišťovna navíc klientům vrátila i celých 100 % zaplaceného pojistného (tedy i počáteční poplatek a rizikové pojistné). Klienti tak dostali zpět přesně částku, kterou do pojištění vložili. Jenže inflace za roky 2008 až 2012 byla 14 %, takže z investovaných 100 000 korun „inkasovali“ reálnou ztrátu 14 000 Kč.

O poklesu TÚM z tradičních 2,4 na 1,9 % asi každý ví, o významném poklesu potenciálních podílů na ziscích pojišťoven už mnohý tuší. Poradcům doporučuji i další kalkulátor na serveru Produktové listy.

Poučení z Norska

Možná je nejlépe podívat se na norský tzv. Státní fond správy národního bohatství nebo Norský vládní penzijní fond, do něhož plynou příjmy z těžby nerostných surovin. Jen za posledních deset let zvýšil objem spravovaných aktiv na sedminásobek a stal se největším svého druhu na světě.

Nyní ale musí měnit investiční strategii a přizpůsobit ji situaci na globálních finančních trzích. Reakcí na pokles výnosů státních dluhopisů je razantní redukce dluhopisového portfolia. Již ke konci 1. čtvrtletí fond držel v obligacích pouze 36,7 %, což je nejnižší podíl od roku 1996. Váha akcií naopak stoupla na rekordních 62,4 % z celku. A podle manažerů za posunem nestojí ani tak nadšení do akciového trhu, jako spíš zoufalství z vývoje dluhopisových výnosů.

Rotace k akciím

Jistě bude přesun drobných investorů k dynamičtějším strategiím trvat mnohem déle než norským profesionálům. Možná celé roky, i když v amerických retailových fondech k určitému posunu došlo již koncem minulého roku. U nás dokonce možná zůstane část střádalů „zabetonovaná“ v konzervách do smrti. Alespoň trochu by je však měli poradci varovat už nyní.

Tweet 20

Investujete do akcií?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

12 komentářů: “Cesta fondů zarúbaná”

  1. Jirka napsal:

    A do jakých dluhopisů je vhodné investovat?

  2. Ondřej Záruba napsal:

    V Norsku se lze bezesporu inspirovat v mnohém. Nicméně v tomto případě si myslím, že jsme rozumnější my Čížci se selským rozumem, když nás neoslovují investice do virtuální reality:-)

    Optimismus je krásná věc, ale investice do veřejně obchodovatelných akcií vyžaduje i nemalou míru naivity a neznalosti:-)

    Vikingové jsou, oproti nám, prostě naivní.

    • Mirek Hasík napsal:

      Dobrý den Ondřeji.
      Váš komentář jsem nepochopil. Proč je investování do akcií naivní?
      A proč není naivní investování do dluhopisů, popřípadě spoření na spořících účtech a ve stavebních spořitelnách?

      • Ondřej Záruba napsal:

        Protože je drtivá většina majetku v akciích je pouhá iluze Mirku. Rozdíl mezi tržní hodnotou akcie a tržní hodnotou majetku na akcii připadající je větší než samotný majetek připadající na akcii. Nic proti optimismu, ale spoléhat na to, že staré gigantické firmy, jejichž manažeři často zcela bezostyšně tyto firmy tunelují, budou tak suprově růst, aby to dávalo na hladině podstupovaných rizik smysl, mi prostě přijde naivní.

        Nějací experti třeba tohle obhájí, ale na mě je to moc složitá matematika, abych pochopil smysl takového investování.

        U dluhopisů není zásadní rozdíl mezi tržní hodnotou dluhopisu a hodnotou pohledávek z něj plynoucí. Tam tato virtuální hodnota není. Navíc držitel dluhopisu je uspokojen v mnohem dřívější tranši než držitel akcií, který je se svou dividendou poslední v řadě až po splátkách podřízených dluhů apod. Samozřejmě držitel dluhopisu by měl vědět, co je zač jeho dlužník. Není dluhopis jako dluhopis. Stejná pozice je u bankovních vkladů. Jsem první v řadě, až se budou rozdělovat peníze. Ale měl bych vědět, komu půjčuji.

        U akcií jsem poslední na řadě. Nesu tedy i největší rizika. Cena, kterou platím, za to stát se akcionářem je gigantická. Jedná se o cenu násobně vyšší, než jakou bych zaplatil na prive equity trhu za kontrolní podíl ve společnosti. S tím rozdílem, že tady kupuji minoritu, kde absolutně nemám šanci prosazovat svá vlastnická práva. Public firmy v drtivé většině případů ovládá management firem, který si s akcionáři dělá, co se mu zlíbí. Zvláště, když jsou to nějací joudové z fondů, kteří se včera naučili sotva vyslovovat název té firmy a o byznysu dané firmy ví totální kulový, protože mají takových firem v portfoliu 50.

        Češi, kteří mají bohaté zkušenosti s tím, jak příjemné je být drobný akcionář, jsou daleko chytřejší než lidé v zemích, kteří tuto zkušenost nemají. Od doby, kdy se investování do akcií stalo masovou záležitostí, významně roste podíl nekvalifikovaných subjektů (skrze OPF, IŽP atd) a zkracuje se průměrná držba akcie, tak se akciový trh změnil v jatka drobných investorů, kteří jsou lákáni ne nesmyslná očekávání.

        Ale není to na jeden krátkej příspěvek.

        Bude-li mít zájem pan Zámečník, tak mu z toho klidně udělám sérii článků a rád se vzdám nároku na honorář.

        • Mirek Hasík napsal:

          Díky za reakci.
          Virtuální hodnotou akcie tedy myslíte rozdíl mezi tržní a nominální hodnotou akcie (např. Komerční banka má, myslím, nominální hodnotu 500,– Kč a obchoduje se přibližně za 4.000,– Kč, tudíž 3.500,– Kč na akcii „visí v luftu“ a nepředstavuje žádnou hodnotu)?
          S dluhopisy může být taky problém. Držbou dluhopisu se stáváte věřitelem a riskujete, že Vám dlužník peníze nevrátí. Držet státní dluhopis by se mně dneska nechtělo. Proto jsem taky vystoupil z penz. připojištění. Co si vezmete na dlužníkovi (např. státu), když Vám nakonec řekne „Nemám – nedám“).
          Ty historické zkušenosti českého akcionáře – tím myslíte např. takovou prasárnu jako je squeeze out? Jinak si nemyslím, že by Češi měli nějaké větší zkušenosti s držbou akcií. Ať pozitivní či negativní.
          IŽP je past na peníze, ale u těch OPF jsou na trhu správcovské společnosti s dlouhodobou historií a zkušenostmi, např. Pioneer, Franklin Templeton. Takže investice do OPF je z dlouhodobém horizontu (20–30 let) pmn rozumější než šmudlat peníze na stavebku. Čert ví, jak to se st. spořitelnama dopadne a jestli se vůbec stavební střádalové dočkají svých úspor.
          Jinak 47809653

          2013.05.21 13:58

          buy

          0.10

          eurusd..

          1.28630

          1.28638

          0.00000

          2013.05.21 14:51

          1.28702

          • 14.97

          0.00

          0.00

          145.79áš článek nebo serii článků bych si rád přečetl. Rozhodně raději než narychlo sesmolený článek pana Fejtka, který ho pravděpodobně napsal o polední přestávce mezi polévkou a hlavním chodem.

          • Ondřej Záruba napsal:

            Petr Fejtek ná svůj pravidelný seriál,který píše už roky. Pro kultivaci trhu s finančními nástroji toho udělal během těch let finanční novinařiny strašně hodně moc.Takový blbý řeči si rozhodně nezaslouží.

            Ne,neměl jsem na mysli nominál,který představuje základní kapitál,ale bavím se o celkovém vlastním kapitálu připadajícím na jednu akcii očištěný o položky v aktivech,které nemají žádnou hodnotu jako goodwill,nákladové položky atd. Možná byste místo urážení Petra Fejtka měl otevřít učebnici základů účetnictví. Pak byste věděl,co znamená rozdíl mezi tržními hodnotami společnosti a jejího majetku.

            U dlouhopisů není tento jev.Tržní hodnota dluhopisu a pohledávek z něj plynoucí je stejná,proože dluhopis=ta pohledávka. Motáte do toho kredit risk,kterej s tímto jevem nemá nic společného. Ten má vliv na hodnotu a riziko pohledávky,tzn i dluhopisu. Nominál dluhopisu do toho vůbec netahejme. Nemá s tím nic společného.

            Samozřejmě,že dva lidé mohou jakýkoliv majetek ocenit odlišně,ovšem u akcií je virtuální hodnota ,která je vírou v růst, více než majetek firmy.

            Musí říct pan Zámečník,jestli má zájem.

            • Mirek Hasík napsal:

              Dobře, poslední větu svého předchozího příspěvku beru zpět, půjde-li to:-))). Nějaké informace v článku jsou a pana Fejtka jsem urážet nechtěl. Určitě svojí činností hodně přispívá k informovanosti věřejnosti o finančním trhu. Takže se omlouvám.
              Z článku ovšem vypadlo doporučení zvýšit investice do akcií, popř. do akciových podílových fondů. Což Vy sám jste ve svém prvním příspěvku zkritizoval jako naivní. Souhlasím, že tržní cena akcií je jiná než účetní, že obsahuje nějaká očekávání a že to můžeme vidět každý jinak. Díky tomu taky asi funguje burza. A že se tržní cena akcií může taky zhroutit.
              Zrovna tak se ale může zhroutit jakákoliv měna. Ta je taky podložená jenom důvěrou, že si za ni něco koupíme. Když tu důvěru ztratíme, tak je po měně.
              Tak se jenom ptám v čem jsme my Češi, Moravané a Slezané méně naivní než ostatní národy.
              Historické zkušenosti máme spíše negativní. Např. měna 1953, skoková inflace začátkem 90. let.
              Do čeho bychom podle Vás měli investovat? Já mám pocit, že nenaivní Češi drží svoje úspory v penězích.
              To se nemusí vyplatit. Žádný peněžní produkt nenabízí úročení pokrývající inflaci.

              • Ondřej Záruba napsal:

                Musíte to posuzovat v hladině posuzovaného rizika. Výnosnost akcií a státních dluhopisů se na dlouhém horizontu liší mnohem méně než míra podstupovaného rizika u obou aktiv.

                Předevčírem mi oznámili v Bestplanneru, že mé řešení postoupilo do finálového kola. To znamená, že by to měli zveřejnit na internetu. Tak si to pak v klidu můžete přečíst.

            • zamecnik napsal:

              Dobrý den, Ondřeji,
              zájem o článek/sérii článků na téma „proč neinvestovat do akcií“ rozhodně mám.
              Přeji krásný den,
              Petr Zámečník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.