CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Jan Lener

24. 01. 2008

60 komentářů

Cena vzdělávání finančních poradců

 


 

Narážíme zde ovšem na řadu faktických problémů. Problémů, které vznikají tím, že se zapomíná na respektování dnešní reality.

Položme si nejprve otázku jak vlastně funguje a probíhá vzdělávání ve většině dnešních poradenských a zprostředkovatelských firmách. A doplňme odpověď na otázku jakou má vzdělávání hodnotu.

ÚČEL
Vzdělávání zahrnuje celkem čtyři okruhy dle účelu školení.

Prvním okruhem je vzdělávání v oblasti jednání s klientem a technické stránky přípravy plánu ve smyslu podnikového know-how.

Zde poradce získá informace a trénink, jak reagovat na různé situace při jednání, nebo jak připravovat portfolio pro klienta.

Patří sem i setkání se špičkami dané „poradenské organizace“, které předávají své zkušenosti. Toto know-how se poradci může vyplatit i v jiné firmě.

REKLAMA

Druhým okruhem jsou motivační školení. Zde uchazeč nebo poradce získává informace, proč vlastně tuto práci má dělat, čeho může dosáhnout, seznamuje se s úspěšnými kolegy, prohlíží si různé fotografie z akcí na kterých byl i nebyl.

Tato školení sice formují osobnost, není však zhodnotitelné jakým směrem, takže nemůžeme vyjádřit ani jejich cenu.

Třetím okruhem jsou školení procesní. Zde se poradce dozvídá o procesech ve firmě, učí se pohybovat na půdě firmy. Slouží k jeho orientaci a odstraňuje možné bariéry růstu a samostatné práce.

Navíc do této kategorie můžeme zařadit školení pro práci s podnikovým informačním systémem, nebo informačním rozhraním, stejně tak jako setkání informující poradce o cílech organizace nebo o výsledcích organizace.

Tato školení sice mohou poradce lehce obohatit, jako každá zkušenost, v zásadě ale mimo organizaci nemají žádnou hodnotu.

Čtvrtým okruhem jsou prostá produktová školení, která jsou vždy (ať už viditelně, nebo skrytě) protlačováním produktů do poradenských sítí a jsou součástí marketingového mixu finančních institucí.

Na těchto školeních se poradci dozví velmi zajímavé a často i hodnotné informace, ale v drtivé většině vás tam ke konkurenci nepošlou. Tato školení nemají peněžitou hodnotu, neboť jsou všude poskytovány za stejných podmínek (pokud jsou vůbec poskytovány).

REKLAMA

Dané okruhy účelů jsou místy provázané a kombinované. Společným účelem všech okruhů je zvýšení obratu.

POSKYTOVATELÉ
Vzdělávání zahrnuje celkem pět okruhů dle poskytovatele vzdělání.

Prvním poskytovatelem je centrála společnosti organizující určitá školení, která jsou školena většinou stále jedním profesionálem (jedno školení, jeden člověk) a jejich kvalita se dá proto do určité míry garantovat a určit.

Z tohoto důvodu je to jediný poskytovatel, který si může teoreticky nárokovat zaplacení těchto školení přímo nebo specifickým obratem poradce nebo odchodným v případě nedokončení splacení obratem.

Poradce by však musel mít již ve smlouvě garantovaný rigidní vzdělávací program včetně osnov školení a garantovaným rozsahem (velice detailně) a jeho cenu, jinak by při smyslech jinou smlouvu nepodepsal.

Dovedete si představit ten zmatek, kdyby třeba onemocněl školitel a poradce se dožadoval náhrady škody? Kdyby se začal přít, že nebyla dodržena osnova? Docela komplikované.

Druhým poskytovatelem jsou externí školitelé, kteří jsou většinou tvrdě zaplaceni. Zaplaceni samotnými poradci včetně manažerských stupňů. Pokud se centrála jen podílí, činí tak proto, aby zvýšila svůj obrat, zisk. Cena těchto školení je uhrazena předem.

REKLAMA

Třetím poskytovatelem a také nejčastějším poskytovatelem jsou samotní poradci. Většinou mají část z obratu svých podřízených stupňů organizační struktury.

Jejich motivem je poradce na nižších stupních přivést k dobrému obratu. Což samozřejmě většinou chtějí a i ty nižší stupně. Obchodní zástupci mezi sebou nemají právní smlouvu.

Chcete vědět jaká je tedy hodnota tohoto vzdělávání? Je ekvivalentní části obratu ve výši rozdílové marže těchto dvou poradců, popřípadě jiných zainteresovaných stran, po odečtení jiných skutečně vynaložených nákladů a daní, nebo úroků, a to v době poskytování vzdělávání.

Čtvrtým poskytovatelem jsou partnerské společnosti „poradenské organizace“. Ty až na Hypoteční banku poskytují svá školení zdarma. Činí tak s cílem protlačit svůj produkt (a to není vůbec myšleno hanlivě, činí tak i ta hypoteční banka). Dodavatelé potravinářských obchodních řetězců chtějí mít také své výrobky v regálech „ve výši zákazníkových očí“.

Pátým poskytovatelem vzdělání poradcům jsou školy a samostudium.

ZÁVĚR?
Budeme-li chtít zachovat stručnost tohoto článku, pak se zkratkou posuneme k tomu, že vzdělávání má relevantní hodnotu pouze pokud má charakter vzdělávání v oblasti jednání s klientem a technické stránky přípravy plánu ve smyslu podnikového know-how.

Hodnota tohoto vzdělávání je pak určena neviditelnou rukou trhu. Pokud je dobré, pak poradce přináší obrat se všemi aspekty s ním spojenými.

Pokud nepřináší obrat z jakéhokoliv důvodu, pak je hodnota školení evidentně pro daného poradce nízká.

Hodnota stejného vzdělání je tak trhem určena pro každého jiná a vzdělávání poradce tak naplňuje nepochybně charakter investice.

A investice má tu špatnou vlastnost, že její (v tomto případě opravdu jen subjektivně vnímaná) hodnota se nemusí vrátit a dokonce může celá zmizet.

Přesto se domnívám, že drtivá většina poradců, kteří v budoucnu z firmy odejdou, získané vzdělání dobře oplatí sepsaným obratem.

A jeden případ za všechny. Poradce přinesl firmě, centrále a struktuře asi 1 100 000 Kč. Odečtu-li přiměřené ostatní náklady a zisk, zbývá 650.000,–.

Budeme-li brát, že v té firmě pobyl 150 týdnů, pak pokud byl 10 hodin každý týden školen (samozřejmě za účelem získání know-how, jako jediného hodnotného okruhu vzdělání), pak ho 1 hodina školení stála 433 Kč. Ale on na školení nikdy nebyl sám. Takže hodina školení firmě vynesla minimálně 6× víc.

Zamysleme se proto, než se začneme ohánět hodnotou vzdělání a nějakou vzniklou škodou.

Loading

Vstoupit do diskuze 60 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jozef Šulík

    18 prosince, 2006

    Dobrý den pane Lenere. Váš článek považují za hodně zajímavé čtení, vhodné k zamyšlení. Zaujal mne odstavec, ve kterém se píše o tom, že centrála společnosti organizující školení, je jediný poskytovatel, který si může teoreticky nárokovat zaplacení těchto školení přímo nebo specifickým obratem poradce nebo odchodným v případě nedokončení splacení obratem.. V podstatě s ním souhlasím. Jak se díváte Vy na skutečnost, že některé centrály si nechávají zaplatit za školení, specifickým obratem předem tj. s podmínkou uzavření určitého počtu smluv a získání dalších lidí.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    18 prosince, 2006

    Dobrý den, pane Šulíku. S takovými firmami bych nespolupracoval. Ale pokud to mají ve smlouvě, pak je to v pořádku. Ale se spoustou ale. A to je na dlouhé rozebírání. Takže zjednodušeně zůstaňme u nespolupracovat a když tak s jasně vymezenými podmínkami ve smlouvě.

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    19 prosince, 2006

    S tou firmou již nespolupracují. Jsem rád, že na daný problém máme stejný názor. Podmínky za jakých daná firma školí se mi zdají podivné – postavené na hlavu. Absolvování teoretického školení je podmíněno praxi. Prostě:
    ŠKOLENÍ NA RUBY
    Vážení zájemci o školení na akademií Rodinný finanční poradce: ,,Přineste nám x ks uzavřených smluv a MY vás naučíme jak smlouvy uzavírat“.
    Analogie:
    Vážení zájemci o získání řídičského průkazu: ,,Přineste nám potvrzení, že jste odjezdili x km a MY vás naučíme jak jezdit“

    Odpovědět

  • Zachrdla - TriMan

    18 prosince, 2006

    Souhlasím, že na vyhledávání a přípravu nováčků je nutno nahlížet jako na investici. Buď vyjde a nebo nevyjde. Máme-li ale postupovat spravedlivě, pak by i na přestup k jiné firmě mělo být nahlíženo jako na investici. Nová firma by měla za přestupujícího nejprve zaplatit a teprve čas ukáže, jestli to byla dobrá investice. Při takovémto postupu by se počet přestupů výrazně omezil a docházelo by k ním jen po zralé úvaze. Prioritní otázkou ale je, jestli chceme přestupy umožnit a nebo jestli chceme dále zůstávat ve feudalismu a praktikovat nevolnictví?
    Teprve až se shodneme, že přestupy jsou normálním projevem tržního systému, má smysl diskutovat o „ceně poradce“. Nákladová cena (vycházející z nákladů na přípravu) má jistě řadu nedostatků. Objektivnější by možná bylo vycházet z dosahovaného obratu, což ale vypovídá jen o získaných obchodních schopnostech. Bylo by proto potřeba brát v úvahu i dosažené odborné znalosti. Vypracování metodiky pro stanovení objektivní ceny poradce je záležitostí dlouhých diskusí. Zde by mohly svoji roli sehrát profesní sdružení. Mohly. Chtějí?

    Odpovědět

  • Jozef Šulík

    18 prosince, 2006

    Dobrý den, pane Zachrdlo.
    Myslím si, že kdyby vedení každé firmy vypustilo nesmyslné konkurenční doložky ze smluv o Obchodním zastoupení a umožnilo tak poradcům spolupráci s více firmami, tak by žádné přestupy (a potažmo problémy s přestupy) neexistovali. Svůj první mobil jsem si kupoval v prodejně, kde nabízeli současně připojení přes Eurotel, Paegas i Oskar.

    Odpovědět

  • Milo

    18 prosince, 2006

    Pane Zachrdlo!
    Píšete : „Bylo by proto potřeba brát v úvahu i dosažené odborné znalosti. Vypracování metodiky pro stanovení objektivní ceny poradce je záležitostí dlouhých diskusí. Zde by mohly svoji roli sehrát profesní sdružení. Mohly. Chtějí?“
    Ta otázka „Chtějí?“ je na místě. Vy se domníváte, že je zájem na řešení přestupů mezi členy profesních sdružení? Pakliže ano, proč se s tím nic neděje? Přestupy jistě nejsou pouze dnešním problémem. Co se právě pro řešení této otázky ze strany profesních sdružení dodnes udělalo? (Možno by tato otázka měla směřovat na někoho jiného, ale jste v diskusích na těchto stránkách déle než já a tak můžete posoudit.) Myslím si, že asi moc ne, protože sdružení je jedna věc a zisk (potažmo produkce) je věci druhou. Když tady pročítám různé články a příspěvky, všude se mi ten čertík v podobě zisku objevuje. Ať je maskován jménem produkce, výdělek, obrat a podobně. To by si navzájem neměly lanařit své prodejce firmy ze sdružení. A děje se tak? Co je tak dobrého ? špatného ? na tomto sdružení, že jedni do něj vstupuji a další houfně vystupuji a zakládají své vlastní sdružení? Asi pohled na to, jak by se na kapitálovém trhu mělo pracovat. A každý hájí své zájmy, proto i nové sdružení. Každý hájí své investice (například do školení a vzdělání prodejců) a každý se ohání tou svojí „svatou“ pravdou. Když se firmy nedomluví v rámci společného sdružení, jak se pak domluví různá profesní sdružení mezi sebou???
    ——————————-
    Myšlenka, že nová firma by měla za přestup prodejce zaplatit je zajímavá, ovšem podle čeho chcete měřit cenu prodejce? Podle jeho produkce? Podle kvality prováděné práce? Podle spokojenosti klientů? (Dva poslední parametry by se hodnotily asi jakým způsobem?) A správně se tážete: ?“ jestli chceme přestupy umožnit a nebo jestli chceme dále zůstávat ve feudalismu a praktikovat nevolnictví?“ ? protože tak stojí základní otázka. Myslím si, že nikdo nechce dobrovolně nalít peníze do vzdělání člověka, který po pár uzavřených smlouvičkách se „žene“ ke konkurenci s vidinou světlejších zítřků. Proto se vymýšlejí různé dodatky ke smlouvám včetně konkurenčních doložek.
    ——————————
    Osobně si myslím, že tyto firmy si za ztráty – způsobené tím, že někoho vyškolily a ten jim pak frnknul k jiné firmě ? mohou naprosto samé. To ne ti druzí jsou zlí, že vám přelanářili „dobrého“ prodejce, ale vy sami si za to můžete, vážené firmy. Protože vy jste na počátku toho, když se člověk naprosto neznalý poměrů v této branži zajímá o „pracovní místo“ u vás. To se malují grafy kariérních postupů, finanční nezávislosti a Bůh ví čeho? Prostě med kolem pusy. Kdyby se raději při vstupních pohovorech mluvilo o tom, jaká je v této branži těžká práce, co to obnáší, jaký musí být „profil“ prodejce/poradce, co se nesmí, co firmu poškozuje a podobně. Ale to by jste asi nikoho neulovily, co? (Viz. řeči pána z nahrávky o výdělcích a další nesmysly o náplni práce). Pak se do branže dostávají lidé, kteří si jdou „přivydělat“ a to za každou cenu nebo „zkusit“ si to. A přes veškerou vynaloženou snahu ve formě školení je jejich práce častokrát paskvil. A to i v případě, že nejsou školení na poradenství, ale co by jen na prodej jediného (samozřejmě provizně nejvýnosnějšího) produktů. Takže „produkce“ a „zisk“ jsou ty dva základní faktory, které často nutí manažery přijímat takové lidí, jaké se jim pod ruku dostanou. Takže podle mého mínění už na začátku musí být ve výběru spolupracovníků prioritní KVALITA a ne KVANTITA, pak kvalitní vstupní informace upozorňující na plusy i mínusy spolupráce, kvalitní program kariérního a finančního zabezpečení, dobré kontrolní mechanismy a především „perfektní“ komunikační vazby na všech stupních firmy. Zdola nahoru a naopak. Pakliže něco schází, na průser ? odchod spolupracovníka ? je zaděláno. A vše je to jenom o lidech a jejich vztahu k této práci, o tom, jak předávají své vědomosti, zkušenosti či „nařízení“ dál. Ale jak sám dobře víte, pane Zachrdlo, v praxi se více praktikuje to Vámi vzpomínané nevolnictví, když „už se do toho nalilo tolik peněz“.
    MH

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    18 prosince, 2006

    Myslím, že v tuto chvíli zájem na mnou navrhovaném řešení zatím není. Není na obou stranách. Jedni zatím nejsou připraveni své spolupracovníky přepustit někomu jinému a ti druzí dosud nejsou připraveni za tyto přestupy platit. To je ale stávající stav a ten se zákonitě jednou musí změnit. Ani feudalismus netrval věčně. Mé názory ale prosím berte spíše jako úvahy o možném budoucím uspořádání vztahů mezi společnostmi. Možná to tak bude, ale možná někdo vymyslí lepší řešení. To co píši jsou pouze moje vize. Bez vizí bychom ale stále jen přešlapovali na místě. Vize potřebujeme, abychom věděli o co se snažit, o co usilovat.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    18 prosince, 2006

    Milo, mluvíte velmi dobře a pravdivě. Každá firma má poradci co nabídnout, ale ne pro každého je to pravé. Takže vzdělávání je investice. Jakékoliv snahy o vyčíslení ceny poradce jsou trapné a vycucané z prstu. Doslova.
    Pane Zachrdlo, v tomto spolu prostě nesouhlasíme. Na bázi vize ani technické proveditelnosti. Ale přeji Vám hezký den.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    19 prosince, 2006

    Pane Mílo Havranne,
    máte velmi dobrý pohled na věc a mé tušení, že budete kvalitní poradce se potvrzuje. Poradce s potenciálem uživit sebe, svou rodinu, být prospěšný majitelům servisní firmy a s pevným rozhodnutím v naší branži setrvat přechází do jiné servisní firmy proto, že očekává lepší podmínky. Servisní firmou zde rozumím obecného finančního makléře, který poskytuje služby jakéhosi styčného důstojníka s finančními domy a dodává informace a vyžádaná školení. Poradce bez potenciálu do dvou let trápení odchází z oboru, protože se také musí nějak uživit. Každý poradce skutečně nemá na to, aby tuto náročnou práci zvládl. Po pravdě, těch skutečně dobrých poradců je v ČR jen několik set.
    —–
    Fundamentální myšlenku k problému přestupů a ceně za vzdělání jste vyslovil Vy. Můžou si za to servisní firmy: za svou neschopnost efektivně řídit svůj vlastní rozvoj a bez obalu říkám byznys, a dále za chybu v myšlení, když na poradce pohlížejí jako na svůj majetek. Poradce je to nejcennější co tyto firmy mají, je tvůrcem zisku pro sebe a v nějaké míře i pro ně. Avšak i já zastávám názor, že poradce není nevolník, ba dokonce, velmi schopný poradce je vyspělá komplexní osobnost, jejíž kvality a schopnosti vydělávat nedosahuje mnohý zaměstnanec, ba ani ministr. Takoví lidé nikdy nestrpí, aby se s nimi zacházelo jako s nevolníky. Ve Švejkovi je zajímavá věta: „Zabili jste mně strejčka, tak tady máte přes držku!“ A já doplňuji: „Poplácávali jste mě jen po zádech, tak já přecházím k lepší servisní společnosti!“.
    —–
    Zcela samostatnou otázkou je vyrovnání nákladů na vzdělání a dovednosti poradce. Tvrdím, že je velmi těžké je vyčíslit a podstatná část tajemství, jak úspěšně pracovat, jakési skupinové know – how je poradci předána od jeho nejbližího manažera. Ten podle mého mínění dnes ani zdaleka není správně ohodnocen rozdílovými provizemi za práci, kterou skutečně pro poradce (a tedy i pro servisní firmu) provádí. O vyšších článcích, ředitelích atd. je velmi diskutabilní hovořit. Jsou totiž odměňováni za produkční objem, který větev pod nimi vytváří, nikoliv za kvalitu vedení a učení nižších článků. Proto si myslím, že servisní firma, tedy finanční makléř resp. pojišťovací agent podle zákona č. 38/2004 Sb. by měl dávat veliký pozor, zda je s ním spokojena suma manažerů právě nejnižších úrovni řízení. Pokud nikoliv, nemůže se pak divit přechodu celých skupinek poradců jinam. A jak by to měl zjišťovat? Kardinální otázka. Měl by je chtít pravidelně slyšet. Měl by žádat zpětné vazby. Měl by odměňovat zlepšovací návrhy, autory pracovních pomůcek, nápady. Majitel firmy tiskne ruku nejnižšímu manažerovi a děkuje za výchovu odborně a eticky zdatných nováčků, ve světle reflektorů na kongresu firmy a předává zbrusu nový manažerský telefon. Tak nějak. Nemělo by se to odehrávat jen v řeči čísel a výši produkce. Ten nižší manažer se pak s chutí vrhne do nového náboru. Bude učit kvalitu, nejen objemy. Tleskali mu totiž za to, že jeho nováček uspěl v konkurenčním boji u klienta s kvalitním řešením proti konkurenčnímu poradci jiného makléře, nebo závislého zástupce třeba jedné pojišťovny. A pokud nižší manažer vyroste a stane se velmi dobrým vychovatelem, ředitelem, třeba jako několik málo ředitelů v OVB nebo ve Fincentru, pak prosím, lze můj text zobecnit i na tyto osoby v řízení.
    —-
    Tuším, že spousty potenciálních poradců – slušných lidí – budou číst tento příspěvek. Právě Vás v naší branži potřebujeme. Abychom společně obsloužili PODSTATNOU část českých klientů.
    —–
    Až bude vůle servisních firem vyrovnávat mezi sebou náklady za přestupy poradců (cena za znalost elementárních finančních produktů, které se školí za náklady centrály), scvrkne se celý problém ceny vzdělání na irelevantní otázky, které by servisní firmy při přestupech poradců neměly zajímat. Poradci s potenciálem být úspěšní (obchodně objemově a současně poradensky kvalitně eticky) si totiž rádi zaplatí profesionální trenéry a školitele. Tento přístup k investici do vzdělání se vyplatí poradcům i servisním firmám.
    —–
    Fincentrum si je vědomo, že vedle produktových školení od poskytovatelů finančních produktů a předávání skupinového know – how manažery nejnižší úrovně, které začínající poradce dostává jaksi zdarma na vrub centrály a rozdílové provize nejnižšího manažera, potřebuje právě taková profesionální školení od specializovaných externích firem. Připravujeme to.
    —–
    V mnohých diskusích zde na serveru padaly hořké věty manažerů, naposledy od pana Borkovce z OVB směrem k panu Lenerovi z TOP CONSULTANT na téma, „To se to podniká, to se to vydělává, když jsi vyrostl u nás a naučili jsme Tě všechno. To se to přetahuje bývalé kolegy. Jsi zrádce a úspěšný stejně nebudeš, protože nejsi dobrý manažer!“. K tomu doplňuji: každý poradce je lidská bytost se svým vlastním egem a pocitem vlastní kvality a důležitosti. Jde mimochodem o základní lidský rys, touha být důležitý. Bude-li sám od sebe, i bez karabáče cítit ke své centrále loajalitu, bude-li pro její značku pracovat s entuziasmem, protože dostává podporu a pomoc, jakou aktuálně potřebuje a je také vysoko a rychle finančně ohodnocen, pak tyto výčitky nebudou vznikat. Proto je velmi důležité, kdo novice pro tuto práci získal. Úloha nejnižších manažerů je naprosto rozhodující. Právě Ti by měli dostávat speciální bonusy za výchovu svých lidí. Právě oni by měli vyšším článkům řízení servisní firmy garantovat odbornou a etickou úroveň poradce. Vyšší články řízení by měly prověřovat strukturu objemu produkce, aby tam u jednotlivého poradce nebyla třeba jen suma Z65-Clever Invest. A servisní firma by mohla totéž garantovat klientům, něco jako „Zachrdlův záruční list kvality“, doba záruky 4 roky. Spokojený poradce za značku své servisní firmy bojuje a nepřechází jinam. Totéž dělám právě teď já. Howgh!

    Odpovědět

  • Jan Lener

    19 prosince, 2006

    Pavle narazil jste na úžasnou věc. Totiž na to, aby lidé ve struktuře byli placeni podle práce. Práce je s klientem a výchova nováčků. V tomto se shodneme.

    Odpovědět

  • Miro

    18 prosince, 2006

    Zivot je velmi zabavny!! Opravdu zajimave na nem je, ze lidem kterym chybi nejaka vlastnost ci schopnost tak o ni alespon se zaujetim stale a stale hovori a teorizuji. Honza Lener mi pred nekolika mesici NEKOLIKRAT A OPAKOVANE SLIBIL, ze posle email ve kterem zacneme hovorit financnim planu a dalsich krocich a do dnesniho dne se neozval. Ten samy Honza Lener pise o moralce , pise o vychove novacku, ald…
    1) Jakou hodnotu ma takovy clovek hodnotu v ocich zakaznika?
    2) Jakou hodnotu ma vubec jako clovek?
    3) Jak muze jit novackum prikladem?
    At si kazdy odpovi sam, ja si myslim, ze hodnota takoveho poradce je nulova.
    P.S. – Jsem zvedavy a pripraveny na dalsi vymluvy.

    Odpovědět

  • Miro

    18 prosince, 2006

    Jen pro doplneni, uz email naposilej – NEMAM ZAJEM O TAKOVOU SPOLUPRACI BEZ PRAVIDEL.

    Odpovědět

  • Jan Majer

    18 prosince, 2006

    Pane Miro, to jsou mi otázky:-) Taky pár lidem dlužím nějaký mail, pár lidí zase odkládá korespondenci se mnou. Co jsme to za lidi, jaká je naše hodnota?! Podle obsahu vašeho příspěvku bych skoro tipoval, že korespondence s vámi nebude prioritou pana Lenera:-)

    Odpovědět

  • Jan Lener

    18 prosince, 2006

    S Mirem jsme jezdili motokáry. Jeho předrážděnou reakci nechápu. Byl to on, kdo mi chtěl dát nějaké zajímavé informace. Na finanční plán si nevzpomínám. Asi jsme se moc nepochopili. Miro Kabourek je asi trochu cholerik. Mimochodem i tak závodí. 🙂

    Odpovědět

  • Adam Holý

    18 prosince, 2006

    Dobrý den, nevím kde se zeptat, tak se zeptám zde Vás. Fond Pioneer-Sporokonto je fond OPF nebo dluhopisový? Děkuji…

    Odpovědět

  • Jan Rettich

    18 prosince, 2006

    Dobrý den Adame,
    pojďme si trochu ujednotit terminologii, ať se bavíme o tom samém.
    U mě znamená zkratka OPF….otevřený podílový fond a u Vás?
    Jinak Sporokonto je OPF peněžního trhu. Tedy ještě konzervativnější než dluhopisový fond.
    Pěkný večer
    JR

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    18 prosince, 2006

    Světě div se, ale u mě to samé 🙂 Takže to mám chápat tak, že OPF může být i dluhopisový, peněžní, akciový…?

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    18 prosince, 2006

    Ano pane Adamče, chápete to dobře.
    FOND PENĚŽNÍHO TRHU
    Fond investuje nejčastěji do vkladových účtů u peněžních ústavů, pokladničních poukázek, krátkodobých obligací a depozitních certifikátů.
    Výnos je dlouhodobě mírně nad inflací, tj. relativně nízký.
    Proměnlivost výnosů (volatilita) je nízká, výnos je většinou kladný.
    Pro klienta, který se bojí rizika a dává přednost spíše jistotě. I za cenu nižších výnosů.
    Doporučený investiční horizont 1 rok.
    FOND DLUHOPISOVÝ
    Dluhopisový fond investuje hlavně do dluhopisů s různou dobou splatnosti, popřípadě do nástrojů peněžního trhu či bankovních účtů.
    Výnos je dlouhodobě vyšší než u strategie peněžního trhu.
    Proměnlivost výnosů (volatilita) je poměrně nízká, ale výnos může být krátkodobě i záporný.
    Pro klienta, který je ochoten akceptovat vyšší míru rizika v zájmu vyšších výnosů (ve srovnání s fondem peněžního trhu).
    Doporučený investiční horizont 2-3 roky.
    FOND AKCIOVÝ
    Akciový fond investuje zejména do akcií různých společností (českých i zahraničních).
    Výnos je dlouhodobě nejvyšší ze všech strategií.
    Proměnlivost výnosů (volatilita) je vysoká, nejvyšší z daných strategií.
    Pro klienta, který je ochoten akceptovat v zájmu vysokých výnosů i vysokou proměnlivost výnosů/volatilitu a má k tomu dostatečnou trpělivost
    Doporučený investiční horizont 5 let a déle.
    Dále existuje ještě další druhy fondů. Toto jsou však tři základní druhy.
    Pěkný večer.
    SK

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    18 prosince, 2006

    SK: Děkuji, teď v tom mám alespoň trošku jasno. Pokud Vás to nebude obtěžovat, mohl byste mi takhle hezky rozepsal i ty další typy fondů? 🙂 A co společného mají s tímto otevřené podílové fondy a uzavřené podílové fondy, respektive, jestli to do tohoto vůbec spadá a jaký je mezi nimi případně rozdíl? Jelikož je v každém pojmu slovo „fond“, tak v tom mám trošku zmatek, promiňte…PA

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    Dobrý večer, rád bych vám pomohl, ale je toho ještě mnoho, co musíte nastudovat. Nebojte se tedy používat vyhledávače a podívejte se i na jiné weby např. http://www.penize.cz, http://www.finance.cz http://www.mesec.cz Zde najdete vše potřebné i něco navíc. Pokud však narazíte opravdu na něco, čemu nebudete rozumět, můžete se na mě pochopitelně obrátit a napsat na e-mail s.kozusek@email.cz Pokusím se vám v mezích svých možností odpovědět. SK

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    http://www.sec.cz

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Slavomíre,
    neodpustím si jednu kritickou poznámku… ale neberte si ji osobně, vím, že zrovna Vás se netýká. 🙂
    Jen chci říct, že mě vždy irituje, když někde vidím napsané doporučené investiční horizonty. Jejich myšlenka je sice dobrá a má klienty primárně chránit. Ale v praxi napáchá víc škody než užitku. Mnoho lidí (a bohužel mi to připadá, že i mnoho zprostředkovatelů a bankovních pracovníků) bere doporučený investiční horizont jako návod k investování. Chci investovat na 3 roky, ok, takže dluhopisový fond. Chci investovat na 10 let, ok, takže akciový fond. Ti zmiňovaní zprostředkovatelé a bankovní pracovníci pak obvykle mají ještě 2-3 „vzorová portfolia“ (např. 70% dluhopisový fond a 30% akciový fond)… ale tím to téměř vždy končí.
    O tomhle ale investování není. Investování je o strategii. Každý, kdo chce opravdu investovat, tak by měl mít jasný plán a vytvořit si skutečné portfolio. A ne se škatulkovat mezi dluhopisový a akciový fond.
    Doufám, že se na tomhle všichni shodneme (nebo alespoň většina).

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    Neberu. Víte, když začnete laikovi něco vysvětlovat, tak musíte začít od pouček a zákonitostí. Teprve později se poučený laik setká s tím, že věci nejsou až tak jednoznačné, jak se tvrdí a určité principy platí jenom pro něco a jsou i časově omezené. To ale nemohu laikovi zatím říci. Věřím, že postupujete obdobně a vaše poznámka byla určena spíše pro ty pokročilé 🙂 SK

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Nene, ta poznámka byla určena všem… první, co všem klientům o investování říkám je přesně výše uvedené… investování je o správně nastavené strategii (vhodná diverzifikace, vhodný moneymanagement, vhodné instrumenty…)
    Taky začínám svým způsobem od pouček, ale vypadá to, že od jiných. 🙁

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    Je to otázka stylu 🙂 Nevim, nevim Honzo, ne každý vás musí pochopit. Já začínám velmi jednoduše a dogmaticky. Ale jsem připraven se cokoliv naučit 🙂 Povídejte…uvídíme, jestli i vaše poučky jsou až tak jednoznačné. SK

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Ne každý mě taky hned chápe… ale kdo chce, ten vždycky postupem času pochopí… viz možná i naše zdejší kratičká diskuze.
    Jednoznačné jsou jen ty, které zde již ode mě zazněly… samotná strategie je velmi individuální. Ale myslím, že povídání už bylo pro dnešek (včerejšek) dost a že je nejvyšší čas jít na kutě. 😉 Dobrou noc. 🙂

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    Honzo, správně jste řekl postupem času. Klienti potřebují čas, než vše postupně vstřebají ( pokud jste nemyslel mě 🙂 ). Ještě něco. Když jsem četl svůj předchozí příspěvek uvědomil jsem si, že by mohl být pochopen i jinak. Honzo, já nemám zapotřebí snižovat vaše schopnosti. Čtu po vás vaše příspěvky (mimochodem pěkné!), jako vy mé, ale v obou nacházím určité nepřesnosti. Víte, já si uvědomuji, že jste chytrý mladý muž, který má co nabídnout, jenom se mi nezdála vaše poznámka, jak bych to řekl za každou cenu. Já jsem svoji předchozí odpověď směřoval na laika, který potřebuje být veden za ručičku a není ještě připraven k hlubšímu poznání nejrůznějších strategií v investování. Pro takového člověka, je velmi užitečné, aby si uvědomil investiční horizonty u nejrůznějších instrumentů a vyvaroval se základních elementárních chyb (např. chce na rok vložit značné množství peněž jenom do akcií do některých rozvíjejících se trhů a očekává 60% p.a. a přitom si neuvědomuje, že podstupuje značné riziko). Pojďme tedy diskutovat o vašich názorech, poučkách i strategiích. Jak jsem řekl, jsem připraven se učit a doufám, že vy také :))

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Máte zajímavou představu, že klient, který ještě ani neví, že existují akciové a dluhopisové fondy, bude chtít investovat do emerging markets. :-))
    Slavomíre, však já Vaše schopnosti taky nechci nijak shazovat… a hned na začátku téhle minidiskuze jsem psal, že Vás se to ani moc netýká… Váš příspěvek byl pouze dobrým odrazovým můstkem, abych zde mohl vyjádřit svůj názor. 😉
    Hezký zbytek dne.

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    Ale Honzo, já mluvím o klientovi, který si ani neuvědomuje kde investovat :)) Tedy např. si někde přečte, že na kapitálových trzích v Rusku se da vydělat značný kapitál, ale už si ani neuvědomuje, že za takový výnos platí značným podstupovaným rizikem. To že se jedná o vedlejší nerozvinutý trh (emerging market) vůbec neví. Dokonce ani pořádně nezná principy kolektivnáho investování a druhy fondů. Víte, stále pozoruji, že mnoho lidí vstupuje do obchodů o kterých vůbec nic neví a pak se diví, že mají takové ztráty. Je mnoho nepoučených (i bonitních) laiků, kteří si takhle nějak představují, že vydělají značné množství peněz. A ještě navíc bez rizika a hned. Jako by jste to neznal 🙂 Také hezký zbytek dne SK

  • Slavomír Kožúšek

    19 prosince, 2006

    (čas) …omlouvám se, ale už jdu spát. Jsem děsně utahaný. Dobrou noc Janové a zítra v diskusi 🙂

    Odpovědět

  • Adam Holý

    18 prosince, 2006

    Dobrý den, nevím kde se zeptat, tak se zeptám zde Vás. Fond Pioneer-Sporokonto je fond OPF nebo dluhopisový? Děkuji…

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    18 prosince, 2006

    Přemýšlím, že bych do této branže šel. Ale jak už jsem v některých článcích četl, tak finanční poradenství není bráno jako zaměstnání a dělají to lidé, kteří si chtějí pouze přivydělat? Podepisují se nějaké smlouvy, nebo jak se pracuje? Já osobně bych to chtěl dělat jako hlavní zaměstnání, ale podle názorů ostatních lidí, to vypadá, že se tím ze začátku nejde živit a to já potřebuji. Jsem absolvent OA a hledám perspektivní práci, což si myslím, že toto je. Zajímalo by mě tedy, jestli se začátkami této práce jsou vynaložené nějaké finanční náklady? (ty si bohužel nemůžu v současné době dovolit, protože potřebuju zajistit rodinu). Děkuji a budu rád za jakýkoliv objektivní či subjektivní názor. PA

    Odpovědět

  • Milo

    18 prosince, 2006

    Pane Adamec, než do nějaké společnosti vstoupíte, hodně, velice hodně se vyptávejte? a na všechno, co Vás napadne. Žádná otázka není hloupá?. Ať Vám jsou nápovědi některé příspěvky z těchto webových stránek.
    MH

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    18 prosince, 2006

    Děkuju, beru to navědomí..Očekávám tedy odpovědi na mé otázky z mého předchozího komentáře 🙂 PA

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    18 prosince, 2006

    Jak budete brát finanční poradenství závisí čistě na Vás. Je to práce, kterou můžete dělat skutečně jak chcete, pokud tím vytváříte klientovi užitek, je to v pořádku. Pokud tím zvládnete vytvořit i sám sobě plat, ještě lépe. Dobře vybírejte firmu! Pokud jste schopný, firmy se o Vás poperou 🙂 Ptejte se na čísla, na % z vytvořeného obratu, která dostanete a nenechte se zmámit sladkými řečmi.

    Odpovědět

  • Petr Adamec

    18 prosince, 2006

    Dobrý večer. Je sice hezké, že to můžu brát jak chci, ale musíte mě chápat, že nemůžu dělat práci, z které nic mít nebudu, potřebuji taky z něčeho žít 🙂 Teď si o mě bude určitě hodně „poradců“ myslet, že se chci stát „prodejcem“ za účelem rychlého zisku, to ale není pravda, rád bych se v této branži udržel a vybudoval si nějaké jméno, což samozřejmě prodejem nelze .-)
    Zajímalo by mě teda, jestli je nějaký základní plat, nebo jak to ze začátku chodí?
    Otázka je, jak firmy poznají, že jsem schopný? 🙂 V průběhu školení? Nepočítám s tím, že v momentální situaci mám znalosti na to, že by o mě každá firma stála 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Už to, že sám chcete v branži dělat, je pro všechny firmy dostačující, aby o Vás stály… 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    21 prosince, 2006

    Petře, myslím si, že není mnoho firem, která Vám hned na začátku dá fixní plat nepodmíněných výsledky. OVB ani Top Consultant Vám jej nedá jistě. U ostatních mám málo informací.
    V průběhu školení se mnohé pozná.Je fakt, že zpočátku může trvat, než plat dorazí a zpočátku může mít velké výkyvy.Ty znalosti ani mít nemůžete, pokud jste v branži dosud nepracoval, s tím se počítá.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 prosince, 2006

    Fixní plat znamená – dostanu méně než firmě přináším po odečtení nákladů. Anebo jsem vyhozen pokud tolik nepřinesu. A je to. Nehledě na daně.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Petře, je to jen můj subjektivní pohled, ale já bych Vám doporučil toto:
    1) Čistě jen poradenství na začátku vypusťte z hlavy. Já jsem zastáncem poradenství, dokonce placeného a na smluvním základě. Ale to nejde dělat bez praxe v oboru.
    2) Zaměřte se především na velké firmy. Tím nechci shazovat menší firmy, sám jsem taková mikro firmička, ale zpočátku je pro Vás nejdůležitější silné zázemí. Žádná malá firma Vám nenabídne to, co Vám může dát velká (semináře, meetingy, kulturní akce…).
    3) V každé firmě oslovte více lidí, nejlépe z různých koutů republiky. Jedině tak si budete moci udělat opravdový obrázek. V každé firmě se najde několik s prominutím blbců. Byla by škoda, abyste třeba dobrou firmu zavrhl jen proto, že jste zrovna na jednoho z nich narazil.
    4) Nerozhodujte se jen podle výše provizí. Hledejte takovou firmu, která Vám může nabídnout nejlepší zázemí a kde zároveň uvidíte nejlepší perspektivu.
    5) Teď to nejdůležitější… jděte za lidmi, ne za firmou… jděte tam, kde vám budou lidé sympatičtí, kde se budete cítit dobře, kde zapadnete do týmu (protože jako jedinec byste se brzy utopil, nedej Bože, kdybyste plaval proti proudu).
    …hledejte tedy firmu a lidi a v ideálním případě se ad4) a ad5) bude shodovat 😉
    Hezký večer. 🙂

    Odpovědět

  • Jan Lener

    19 prosince, 2006

    Honzo, bod dva je pravdivý, ale paušalizuje všechny malé firmy. A mohu jn potvrdit, že velmi neprávem. Je to v podstatě klamavá informace. :-)Nebo co je u Vás velká firma třeba, kolik poradců má být?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    ad2) Velká firma je pro mě ta, která mi nabízí silné zázemí, obecně řečeno.
    Příklad: Řekněme, že Vaše firma sídlí v Praze a nemá vybudovanou síť po republice. Řekněme, že já budu z Ostravy. Myslíte si, že by pro mě jakožto začínajícího v branži bylo dobré vybrat si Vaši firmu?
    Jako nováček potřebuji být v dobrém kolektivu, potřebuji mít perfektní informační servis, potřebuji prvotřídní vzdělávací systém, potřebuji někoho, kdo se mnou bude připravovat plány, kdo se mnou bude případně chodit na jednání, potřebuji mít jistotu, že když udělám malér, že se za mě někdo postaví a pomůže mi ho vyřešit apod. … a zdůrazňuji, to všechno PŘI RUCE
    Má Vaše firma tolik finančních prostředků a tolik šikovných rukou, aby mi tohle všechno zajistila?
    P.S. V úvodu mého příspěvku bylo napsáno, že jde pouze a pouhopouze o můj subjektivní pohled na věc. 😉

    Odpovědět

  • Jan Lene

    19 prosince, 2006

    Honzo, nevím, proč zrovna Vy se do toho tak pouštíte. Člověku z Ostravy, který by byl jako Vy, bych výše uvedené zajistil. Dobrý kolektiv časem (jinak v Brně), IS ano, prvotřídní vzdělávací systém ano, vedoucí ano, chodit na pár prvních jednání ano, malér neudělá. Záleží na osobnosti toho člověka, zda bych do toho šel nebo ne.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    19 prosince, 2006

    Hehe :-)) … A proč zrovna Vy se pouštíte do diskuzí, do kterých se pouštíte?
    Myslel jsem si, že mám co říct a že se najdou tací, kteří o můj názor budou stát. Tak jsem pouze vyjádřil svůj názor. Od toho přeci diskuze jsou, nebo ne?
    Příjemný den.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    19 prosince, 2006

    Vám taky Honzo.

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    20 prosince, 2006

    Honzo, jak Vám to napsal ten Martin Nejedlý? Tvrdit, tvrdit, tvrdit? Jo, jo. Tohle mi přijde jako klamání.
    Myslel jsem, že jste šel z OVB, abyste mohl mluvit na rovinu, ale myslím, že byste si měl přečíst pořádně ten Vítkův článek, protože si nemyslím, že jste zlý a vím, že to myslíte dobře, tak si myslím, že jste dokázal oklamat sám sebe a žijete v tomto sebeklamu. A když vidím, co píšete, tak by se měl Vítek zamyslet, jestli on nešel za tím klamem.
    Je to sice pouze můj názor, ale podložený zkušenostmi z vedení poměrně velké firmy a to, co tady píšete není prostě realizovatelné, pokud si to spojím s dalšími informaci z Vašich příspěvků či mailů. 🙂 A pak je to tedy klam, sebeklam předpokládám.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    20 prosince, 2006

    Chápu proč to píšete.
    Vedete velkou strukturu.
    Co není realizovatelné? Zase do mne účelově šijete? Vrátíme se k cucákům?

    Odpovědět

  • Petr Borkovec

    20 prosince, 2006

    To nemělo být šití. To byl jen názor, že tak jak máte nastavenou firmu si myslím, že nemůžete dlouhodobě splnit, co jste napsal v tom příspěvku. Tedy do budoucna ten super a dostatečně velký kolektiv a ten servis, školení, návštěvy a tak. Pokud jste tedy nemyslel, že pro vše si budou muset jezdit do Prahy, což samo o sobě vytváří bariéru a většinou finanční. Myslím tím, že buď narazíte na bariéru peněz na rozvoj firmy, když si TOP nechává jen 5 % a dost toho také vezme Broker Trust, či bariéru času osobností ve firmě. Ale uvidíme, třeba se pletu.
    COD 2 nehraju. Leda na jediné LAN party, kterou se nám podařilo zrealizovat jsem si loni či předloni zahrál COD 1. Trošku lepší je to s Counter Strikem to jsem hrál dvakrát na firemním dnu v herně. 🙂 Ale pařím už od Atari, takže na hry mám talent. Proč? Chcete si to rozdat? Tým proti týmu. :))
    Teď jsem v krizi, protože nevím, jestli mám hrát Gothic 3, nebo dorazit Oblivion nebo rozjet Neverwinter Nights 2. 🙂 Ale teď jsem se rozhodl, dám si od RPG pauzu a jdu na Total War: Medieval 2.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    20 prosince, 2006

    Pojďme se rozstřílet v COD 2. OVB versus TC. 🙂
    Petře, zase máte špatné informace o tom, jak máme TC nastavené.
    Pro některé věci by si musel jezdit do Brna. Bariéra času je značná, máte pravdu. kolektiv by se musel vytvořit, to jsem ale psal.
    Vím, že by to bylo velmi náročné a proto jsem napsal, že bysme si velmi vybírali, pro koho bysme toto udělali. Aniž bych měl proces, jak to udělat, nepsal bych o tom. Víte?
    Myslím, že podobně to můžete udělat i Vy ne?

    Odpovědět

  • Vit Kalvoda

    20 prosince, 2006

    Petře, já myslí, že jednu HODNĚ REAL Player Game uz nejakou dobu celkem obstojnym zpusobem hrajete 😉 pojďme ukázat tady, kdo bude mít lepší bojovníky… Má to jednu nevýhodu: je to také v reálném čase, takže hodně napínavé.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    20 prosince, 2006

    Petře, ještě jinak. Píšete, že ježdění do Prahy způsobuje finanční bariéru. No chudému studentovi praxi asi zařizovat nebudu, takové riziko je příliš veliké. Když by neměl ani na jízdenku do Prahy…Takže Vaše představa je správná, moje je jiná. Já trochu o koze a vy trochu o zajícovi.

    Odpovědět

  • Vít Kalvoda

    20 prosince, 2006

    Petře, zdá se, že nemluvíte úplně nerozumně 🙂 Ale kdo jde za klamem a kdo ne? To ukáže vždycky až budoucnost. Rozeznat realitu od klamu není lehké. Musíme počkat, až budou výsledky měřitelné, a pak je můžeme zhodnotit, do té doby si můžeme vykládat, co chceme.
    Mít výborný, krásně vymyšlený plán je jedna věc a realizovat jej druhá. Ale nemít žádný plán – za čím bychom šli? Taky si Petře neplánujete na další rok zvýšení obratu o 1%? Stejně tak se v TC neplánuje dělat stejné chyby jako se jinde dělají.
    Důležité je jasně rozlišovat mezi vizí a realitou a takto to taky prezentovat.
    Realizovatelnost je otázka vůle a energie investované do záměru. To už jste sám prakticky dokázal. Pokud si firma klade v blízké době záměr v jiné oblasti, než „pouhé“ zvýšení obratu, a je ochotna do toho vložit dostatek energie, proč ne, ukáže se, co je realizovatelné a co ne.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Nikdo neplánuje dělat chyby, ale každý se jich dopouští… jsme lidi a lidé musí chybovat, aby se mohli poučit. 😉
    Stejnětak TC bude dělat spoustu chyb, jenom třeba jiné.
    Jsem zvědavý, co budete říkat tak za tři roky, až od vás budou někteří poradci odcházet se stejnými slovy… „Chceme založit vlastní firmu. Chceme to dělat líp než TC. Nechceme se dopouštět stejných chyb.“… a jestli si myslíte, že toto nenastane, tak jste hodně naivní. :-))
    40 let (nebo kolik) odchází s těmito slovy lidé z OVB i ze všech jiných firem. Dalších 40 let odcházet budou. Každý to přeci dovede „lépe“. 🙂 Ale zajímavé je, že 40 let je jedničkou OVB (alespoň v ČR) a dalších 40 let bude (můj osobní názor). 🙂

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 prosince, 2006

    To je pravda. Ale vtipná. kam by odcházeli?
    Samostatní poradci mají více než v jiných firmách se srovnatelně rozsáhlým portfoliem produktů.
    Manažeři se u nás mají také velmi dobře. Opravdu velmi.
    Nováček se pouze svým výkonem a splněním znalostních a také dovednostních kritérií dostane na provize BL-BD. Kam by chodil a proč by nesl ty mega náklady na vlastní bysnys? Ale jsou takoví, co chtějí…
    Možná odejdou Ti, co chtějí bouchat, to v TC nelze.
    Navíc od 2007 poskytujeme také poradenství nově vznikajícím firmám a možnost síťování a virtuální organizace. Chyby děláme, nebojte, už teď! Ale až čas ukáže…

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 prosince, 2006

    Z Vašeho příspěvku to vypadá, jako kdybyste odešel kvůli výši provizí… a já žil v domění, že to bylo z toho důvodu, že chcete některé věci dělat jinak, že se nechcete dopouštět stejných chyb jako OVB… zvláštní, asi jsem méně chápavý… :-))

  • Jan Lener

    21 prosince, 2006

    Honzo, Vy jste začal chodit na pivo s Borkovcem, jinka to není možné. Možná jednou doděláme s Honzou Majerem náš rozhovor a vše se dozvíte. Musíte vydržet!

  • Jan Lener

    20 prosince, 2006

    Jo a ten klam mi také uniká. Vzbuzujete u mě zvědavost, Vy lišáku!

    Odpovědět

  • Angel Bratovanov

    20 prosince, 2006

    ahoj honzo,
    ty me snad kopirujes, tak pred tydnem jsem to nekomu taky psal, at nejde za firmou, al ez alidmi. firma mu nikdy nic “ neda“ jen lidi muzou dat

    Odpovědět

  • angel.bratovanov

    20 prosince, 2006

    pekne jste to rozdelil, ale co kdyz tam nebude 150 tydnu, alejen 20 kdy nic neudelal a jen se vse naucil ? ?
    jak se pak ohodnotí, ž eho někdo k té práci přivedl a naučil ?
    btw : ty pragmatická školení, že nemají žádnou cenu ? podle vá snemá cenu to, že kolegovi řeknu, který produkt je jaký a co s čím kombinovat ano a co s čím, ne ? to už ti z těch partnerských společností neřeknou. Atd atd, takže jen účelová snůžka plků

    Odpovědět

  • Jan Lener

    20 prosince, 2006

    Angeli, poboha, Vy snad nemáte schopnost pochopit text, anebo jste to nečetl. Veškeré odpovědi na Vaše otázky jsou v textu. Najdete je?

    Odpovědět