Středa 14. listopadu. Svátek má Sáva.

Burzovní deriváty: Mnohem více než jen „druhé housle“

Burzovní deriváty nemohou konkurovat OTC derivátům v rozšířenosti ani objemu či počtu obchodů. Jsou však historicky prvními deriváty, ze kterých OTC nástroje vznikly až mnohem později. Burzovní deriváty navíc nyní inspirují regulátory.

Úspěch ani rozšíření OTC derivátů v žádném případě nedokazuje zastaralost či překonanost burzovních derivátů. Ba naopak, burzovní deriváty jsou v současnosti inspirací regulátorů a mustrem pro změny mimoburzovních derivátů.

Celkový objem otevřených pozic burzovních derivátů v nominální hodnotě činil přes 73 bilionů USD na konci roku 2009. Z 1/8 se tak participují na celkovém množství nominálních hodnot všech derivátů.

Graf 1: Podíl jednotlivých druhů bazických instrumentů na celkovém objemu otevřených pozic burzovních derivátů (v nominální hodnotě) v červnu 2010

Při pohledu na výše uvedený graf by si laik mohl snadno splést burzovní a OTC deriváty. Dominance úrokových nástrojů je více než zřetelná. Jejich objem činí 92 %, což je nepatrně více než u úrokových OTC derivátů. Ve zbylém několikaprocentním prostoru se však burzovní deriváty od OTC zásadně liší.

Burzovní deriváty nenabízí nástroje řízení úvěrového rizika. Odlišné je množství měnových nástrojů. Zatímco na OTC trzích se stabilně drží okolo 10 %, na burzovních trzích jsou marginálií.

Další velkou odlišností jsou deriváty s akciovým bazickým instrumentem. Akciové OTC deriváty jsou vázány především na jednotlivé akciové tituly, hlavně za účelem spekulace na blue chips. Vesměs jsou ale akciové OTC kontrakty v rámci celé skupiny OTC derivátů zanedbatelnou částí, jež tvoří sotva 1 % z celkového objemu nominální hodnoty. Naopak objem akciových derivátů vyplňuje 7 % zbylého objemu burzovních derivátů v nominální hodnotě.

Rozdílná je i povaha bazických instrumentů. Burzovní deriváty jsou vázány téměř výhradně na akciový index, OTC kontrakty na jednotlivé tituly.

Graf 2: Vývoj poměru množství sjednaných kontraktů burzovních derivátů

Dlouhodobě vysoký podíl úrokových derivátů na objemu otevřených pozic v nominální hodnotě a zároveň téměř vyrovnaný poměr počtu uzavřených kontraktů s deriváty na akciový index ukazuje, že úrokové deriváty a deriváty na akciový index jsou na burze skoro stejně populární nástroje a likvidita primárních i sekundárních trhů bude podobná. Rozdíl je v tom, že na obou trzích se pohybují dvě zcela odlišné skupiny účastníků.

Úrokové deriváty sjednávají zejména reportující dealeři a velké finanční instituce, kteří jsou dostatečně kapitálově silní a mohou sjednávat úrokové deriváty, které mají v průměru 10x vyšší nominální hodnotu než deriváty na akciový index. Průměrná nominální hodnota sjednaného úrokového derivátu v červnu 2010 byla 499 tis. USD. Průměrná nominální hodnota sjednaného derivátu na akciový index v tutéž dobu byla 48,2 tis. USD. Trhu derivátů na akciový index tak dodávají likviditu naopak menší finanční instituce a nefinanční klienti.

Anomálie futures…

Burzovní (finanční) deriváty nabývají pouze dvou možných druhů – futures a opce.

Graf 3: Vývoj objemu otevřených pozic futures kontraktů dle druhu nástroje (v nominální hodnotě)

Vývoj objemu nominálních hodnot futures je velmi specifický. Historická řada dat od roku 1998 ukazuje jakýsi cyklus „schodového“ růstu. Nejvýrazněji se tento jev projevuje v letech nejsilnější ekonomické expanze. První čtvrtletí roku je specifické velmi silným růstem. Tento trend ve 2. čtvrtletí již nepokračuje a spolu se 3. čtvrtletím jsou specifická stagnací či nepatrnou změnou oproti výsledkům z 1. čtvrtletí. Rok je obvykle zakončen mírným oslabením.

1. čtvrtletí 2008 se tomuto schématu vymklo a nevykazovalo žádnou změnu oproti předchozímu čtvrtletí. Opožděný signál nepřišel ani v následujícím čtvrtletí. Jednalo se o porušení jevu dlouhodobějšího charakteru a to 3 – 6 měsíců před pádem spotových trhů v srpnu 2008. Vývoj spotového trhu odráží změny reálné ekonomiky
s předstihem 6 až 9 měsíců. Bylo by tedy teoreticky možné indikovat přicházející problém skrz silný signál z futures trhů již rok před počátkem ekonomické recese.

Graf 4: Vývoj obratu finančních futures

Vývoj obratu finančních futures ukazuje, že schodový cyklus otevřených pozic futures v nominálních hodnotách nijak nekoreluje s aktivitou na futures trzích. V druhé polovině roku 2005 se objem otevřených pozic v nominální hodnotě téměř nezměnil, zatímco objem sjednaných kontraktů byl téměř dvojnásobný oproti předchozímu pololetí.

Za ekonomického růstu se účastníci futures trhů stávají postupem času stále méně rizikově averzní, a tak s každým novým rokem uzavírají kontrakty na stále větší nominální hodnoty, přičemž jejich aktivita na trhu se vůbec měnit nemusí.

Díky čtvrtletně měřenému vývoji objemu otevřených pozic v nominální hodnotě lze vysledovat nejsilnější propad ve 4. čtvrtletí 2008, což bylo chaotické období bezprostředně po pádu Lehman Brothers a po záchranných injekcích do bankovního systému nejen v USA.

Od roku 2009 se již podobný pokles v objemu otevřených pozic futures derivátů neobjevuje. A to i přes to, že v tomto období vypukla recese v reálné ekonomice. To znamená, že vývoj objemu otevřených pozic futures primárně ovlivňuje stav bankovního sektoru – přesněji sentiment v bankovním sektoru a změny v něm. Vývoj futures je citlivým indikátorem stavu bankovního sektoru.

Máte zkušenosti s obchodováním s deriváty?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.