CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Daniel Mareš

01. 09. 2021

37 komentářů

Budou za 40 let ještě existovat klasické banky?

 

Ekonomové se shodují v tom, že banky nezmizí, dokud budou existovat peníze. Budou samozřejmě vypadat úplně jinak, protože stěžejní část jejich aktivit se bude odehrávat ve virtuálním prostředí.

Loading



 

Podle ekonoma Partners Martina Mašáta máme zapomenout na současné banky se stovkami poboček. I on potvrzuje, že většina transakcí bude prováděna on-line a za pomoci softwarových robotů – chytrých algoritmů.

„Část bankovního byznysu, jako například některé platby, převody, investice, částečně převezmou mladé a dravé technologické firmy. Ale ani komerční banky, a hlavně ani centrální banky, nepustí kompletní platební styk či regulaci objemu peněz v oběhu z ruky,“ myslí si Martin Mašát a pokračuje: „Přece jen je zde veliké riziko a nikdo nechce zažít další turbulence s měnou či rizikové hrátky s penězi klientů. Starost o měnu a stabilní měnové prostředí budou i nadále tlačit centrální banky, aby pomocí striktních licencí udržely klasické a konzervativní banky na trzích.

Kdo všechno bude moc poskytovat bankovní služby?

Otázkou, na kterou dnes ale nikdo nezná odpověď, je, kdo všechno bude moci poskytovat bankovní služby. Bankovnictví jako odvětví, které pracuje primárně s cizími penězi, je a bude muset i nadále být silně regulované. Klasické bankovnictví se navíc mění už nyní. Nemyslím tím jen to, že přechází na internet, ale mění se i role bank. Kdo by si třeba před dvaceti lety dokázal představit, že by se banky měly kromě návratnosti peněz svých klientů starat třeba o chování klientů v oblasti životního prostředí apod.,“ popisuje analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek.

Budoucnost, digitalizace a české banky

Připomeňme, že více než tři stovky bank z bezmála čtyřiceti zemí celého světa se zúčastnilo v roce 2020 tradiční studie Digital Banking Maturity. Ta odhalila rozdíly mezi bankami v oblasti nabídky digitálních služeb a funkcionalit mezi lokálními i globálními hráči a poukázala na (ne)připravenost jednotlivých institucí na současnou krizi. Poskytování služeb na dálku a elektronizace komunikace totiž začaly hrát ve strategiích finančních institucí ještě důležitější roli než doposud. Banky v České republice si nutnost digitalizace svých služeb dobře uvědomují a v rámci celosvětové konkurence si nevedou vůbec špatně.

REKLAMA

Průzkumu se za Česko zúčastnilo sedm předních tuzemských bank. A jak se ukázalo, požadavkům na digitalizaci dokázaly nejen dostát, ale ve většině případů si vedou i lépe než zahraniční konkurence. Jednotlivé analyzované oblasti digitalizace jsou rozděleny do šesti celků, které představují šest kroků, kterými si musí každý klient (uživatel digitálního bankovnictví) projít. Jedná se o hledání informací, založení účtu, onboarding klienta, day-to-day banking, rozšířené služby a ukončení klientství. Dohromady zkoumali a srovnávali více než tisícovku dílčích funkcionalit.

Kupříkladu v otázce online zakládání účtů si nejlépe vedly společnosti AirBank, Banka Creditas, Moneta a Komerční banka. Hodnotilo se dohromady 56 funkcionalit a UX (User Experience) prvků, a to zvlášť v počítačovém (desktopovém) a zvlášť v mobilním rozhraní. Naproti tomu v otázce day-to-day bankingu (kam spadají například běžné procesy autorizace, převody peněz, platby, správa produktů či zákaznická podpora) si vedle zmíněných bank vedla velmi dobře i Česká spořitelna. V kategorii rozšířených služeb se pak o slovo přihlásila například také ČSOB.

Je otázka, zda budou všechny služby nabízeny pod jednou střechou

Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy je závěr jednoduchý – instituce, které budou nabízet službu v podobě poskytování úvěrů klientům, kteří uspějí v procesu prověření schopnosti úvěr splácet, tu budou vždy. Stejně tak budou vždy potřeba instituce, které budou nabízet službu přijetí a vydávání peněz a jejich přeposílání z účtu na účet. Svůj význam si zachovají i instituce, které na základě znalosti chování a problémů velkých skupin klientů radí jednotlivým klientům, jak se svými penězi zacházet. Je ovšem trochu otázka, zda tyto všechny služby budou nabízeny pod jednou střechou,“ uzavírá Michal Skořepa.

Loading

Vstoupit do diskuze 37 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Pojištění schopnosti splácet přináší jistotu v nejisté době, všespasitelné ale není

Život je plný nejistoty, a ztráta schopnosti pracovat kvůli nemoci nebo úrazu může hned záhy znamenat i výrazný pokles nebo dokonce ztrátu pravidelného příjmu. Pojištění schopnosti splácet je produktem, který dokáže tuhle díru v domácím rozpočtu zacelit – proto jej mají ve své nabídce tuzemské pojišťovny, které […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

21. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Klement Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Uvidíme

    1 září, 2021

    A co to je „klasická banka“?
    Před 60 a 120 lety samozřejmě banky nebyly zcela stejné, jako dnes.
    Za 40 let budou zcela jistě jiné. Jen nevíme jak.
    Co s nimi udělají CBDC (přijdou o dost velkou část byznysu i smyslu existence)?
    Co s nimi udělá krypto?
    https://youtu.be/jL7Op1UoIHE

    K čemu povede případný ústup dolaru z role světové rezervní a obchodní měny?

    Co s nimi udělá MMT, ZIRP, NIRP, … a bůhvíco za odvážné nápady ještě vznikne – stačí co vymysleli za posledních 13 let (TARP, QE, ZIRP, …).

    Třeba má pravdu centrální bankéř Hampl a třeba nemá:
    https://youtu.be/26ATSxeU6lY
    Křišťálovou kouli nemá nikdo.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    1 září, 2021

    Banky jsou v ohledu toho, že tvoří peníze tím, že je půjčují svým klientům, stejné (tedy i „klasické“) už po celá staletí a v tomto se podle mne v budoucnu měnit nemohou. Zajišťují dostatek peněz pro ty, kteří chtějí být ekonomicky aktivní (produkovat a spotřebovávat) a poskytují službu „skladování“ peněz pro ty, kteří chtějí své peníze nechat pasivně ležet v bance.

    Pokud by banky o funkci vytvářet peníze pro aktivní ekonomické subjekty přišly, což by mohla (teoreticky) způsobit masová adopce BTC jako platidla, nebo (prakticky) zavedení CBDC.

    Jako nejaktuálnější ohrožení současného bankovního systému a s ním i ekonomik vnímám právě snahy o zavádění CBDC.

    Pokud je zde nějaký prostor pro nějaké inovace, pak v oblasti platebních systémů. Ale i tady je prostor díky možnostem rozšíření okamžitých plateb z elektronického a mobilního bankovnictví i do platebních terminálů celkem zúžený. Výraznější prostor pro inovace platebních systémů existuje ještě v případě mezinárodních plateb a u směnárenských služeb.

    V základech fungování bank ale moc prostoru pro inovace jednoduše není. A pokud se pokusíme tento základ destabilizovat (např. tou CBDC), pak budeme hořce litovat.

    „Co s nimi udělá MMT, ZIRP, NIRP, … a bůhvíco za odvážné nápady ještě vznikne – stačí co vymysleli za posledních 13 let (TARP, QE, ZIRP, …).“ Když chce někdo něco zkomplikovat, moc překážek mu v tom neleží. 🙂

    MMT je zásadní „inovativní“ teorie. Návrat ke skutečným kořenům, či k úplnému základu současného v principu jednoduchého monetárně-bankovního systému. Nicméně k některým detailům MMT a autorům mám docela vážné výhrady. Nic není dokonalé. Směřování je ale (konečně) správné…

    QE je taky primitivní záležitost opředená mnoha mýty a nesmyly.

    Odpovědět

  • Uvidíme

    1 září, 2021

    Dost lidí je dnes naštvaných, že se k nim banky chovaj jak k obtížnému hmyzu.
    A bodejť by ne, když je v podstatě nepotřebují (nepotřebují jejich úspory).
    A ti lidé přemýšlí a hledají.
    Hledají systém, kde banka střadateli (tedy tomu, kdo vytváří hodnoty, prodává je na trhu a část prostředků neutratí, odloží spotřebu, ušetří) musí vycházet vstříc a za jeho peníze mu nabídne solidní nadinflační úrok, protože jinak (ze vzduchu) k penězům přijít nemůže.

    Možná se tedy dočkáme systému, kde banky budou poskytovat úvěry v elastické měně A, ale lidé si budou spořit v „sound money“, v penězích, které nejde jen tak jednoduše vytvářet ze vzduchu.

    Otázka je, zda takový systém může být dlouhodobě stabilní, zda nejde jen o přechodný mezistupeň.
    Protože si nejsem jistý, zda bych nepreferoval příjem v měně B – abych stále nemusel řešit konverzi z A do B (minimálně u úspor). Stejně tak si nejsem jistý, zda by prodejci nespotřebního ne-rychloobrátkového zboží, tedy prodejci statků řekněme s trvalejší hodnotou (a nemyslím jen obrazy od Rubense a nemovitosti, ale tam by to pravděpodobně začalo) také nevyžadovali platbu v B.
    Vůbec je otázka, zda by A mohlo mít nějakou jakž takž stabilní kupní sílu, kdyby v A nikdo nedržel úspory. Ale to vše teprve uvidíme.

    Zatím to vypadá, že dříve než to A začne ohrožovat B(itcoin), tak se centrální banky stihnou efektivně střelit do nohy těmi CBDC (už to by mohlo lidi varovat, že v A raději mnoho prostředků nedržet). Obdobnou ranou může být konec „dolarové éry“, protože takováto rotace (do juanu?) nepostihne zdaleka jen USA a USD, ale zcela jistě i EU a EUR, JP a JPY, …
    Ony jsou ty centrální banky v tom střílení se do nohy docela schopné: nebýt QE, ZIRPů a TARPů, bitcoin by asi ani nevznikl. Kdyby QE a nulové úroky netrvaly >10 let, bitcoin by stál jeden dolar a skoro nikoho by nezajímal. Kdyby nebyla omezována hotovost, kdyby nebylo rušeno bankovní tajemství, krypto by živořilo na okraji zájmu. Zatím to ale vypadá, že centrální banky jsou odhodlány podpořit adopci krypta všemi dostupnými prostředky.

    Občas se stává, že změna nevzejde z těch vyspělých (dnes již však spíše za zenitem) zemí, ale naopak ze zemí rozvojových a rozvíjejících se. Ze zemí hladových po inovacích a změně. Ze zemí s mladou populací. Myslím Afriku (v čele s Nigérií) a Latinskou Ameriku (v čele se Salvádorem, Panamou, Paraguají). Tak jako tam přeskočili éru pevných linek a pevného internetu a skočili rovnou do smartfounů a mobilního internetu, tak obdobně asi nebudou čekat na kamenné pobočky bank v každé africké vesnici, na plastové kartičky (vynález prostředku minulého století), KYC, AML, formuláře se žádostí o zřízení účtu, formuláře na výjimku z kapitálových kontrol, atd… Nainstalují free appku s LN a maj v telefonu nejen „účet“, ale i celou banku (včetně DeFi půjček, pojištění a dalších fin. služeb).

    Dle vás je MMT pozitivum, pro mnoho lidí je a bude červeným hadrem, motivem poohlédnout se po tom B.
    Od toho hledání B je rozhodně neodradí fakt, že pan s nickem bankrotáře je fanouškem MMT, UBI, ZIRPu, NIRPu, TARPu a jiných zkratek pro destrukci kupní síly měny.

    Odpovědět

  • Slevoň

    1 září, 2021

    Pan Fuld často obhajuje různé formy státního útisku:

    – Vyvlastnění zlata. Zákaz jej vlastnit a nakupovat – to chce opravdu hroší kůži a hodně volně definované pojmy typu legitimita, morálka, právo, spravedlnost.

    – Povinné přijímání státní inflační měny ze strany obchodníků – jako by vlastník nějakého zboží snad neměl mít právo si určit, za co jej směnit chce a za co ne.

    Lidé jsou ale kreativní a pokud je pro ně něco ekonomicky výhodné, tak si cestu najdou.
    Pokud například nebudou chtít přijímat měnu A (protože rychle ztrácí na hodnotě), ale budou preferovat měnu B, tak přeci hned nemusí přijít s „polisovským“ přístupem „akceptujeme jen platby v B“.
    Klidně mohou všechno zboží v měně A zdražit a při volitelné platbě v B dát adekvátní slevu.

    Odpovědět

  • Pavel

    1 září, 2021

    Už si tu dlouho nikdo nepoplakal, jak je strašně nesvobodný… 🙂

    Mimochodem, pokud v měně A zdražíte a měna B je deflační, budete asi pořád přepisovat ceny, aby B bylo levnější než A.

    Ale k tomu asi nedojde, protože by si na vás o dost dřív nejspíš smlsla ČOIka, pokud se nepletu, mít dvojí ceny ať už třeba pro cizince, nebo pro našince, nebo pro majitele měny A a majitele měny B je, obávám se, postižitelné. Choval byste se totiž diskriminačně k určité skupině potenciálních konzumentů.

    Odpovědět

  • Stojí vám to na solidních morálních základech

    2 září, 2021

    Ještě že máte ČOIky, StB, FAU, Stasi, SD, atd…

    Odpovědět

  • Roman

    2 září, 2021

    Já jsem zásadně proti dvojím cenám.
    Jdu to vysvětlit VZP a ČSSZ. Za stejnou službu stejné platby!

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    To si tedy Pavel naběhl, že?. 🙂 Argumentovat „problémem“ dvojích cen a povoláním ČOI do zbraně, není zrovna argumentace, která by na příznivce BTC a odpůrce všeho státního mohla nějak zabrat . 🙂

    A vzkaz pro Pavla:

    Sorry ,Pavle. Hrozbou zásahu ČOIjkou (i když v tom máte pravdu) zdejší přispěvatele nepřesvědčíte. 🙂 Tím je spíše ještě víc vydráždíte. 🙂

    Odpovědět

  • Roman

    2 září, 2021

    Neuhejbejte a pojďme se bavit o nestejných cenách za stejné státní služby!

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    Romane, to máte pravdu. Mám pár kamarádů živnostníků a kamaráda, co mu šéf dává ofiko min. mzdu a zbytek bokem. A díky tomu, jak je náš systém soc. pojištění solidární, já na tyhle černé pasažéry a příživníky budu doplácet.

    Přál bych jim, aby ze systému mohli vystoupit zcela, jenže to bych si pak zase musel kolem baráku natáhnout žiletkové dráty a koupit víc zbraní, aby mě ta potulná chudinská chátra nechodila pořád okrádat, tak jako se to děje v mnoha zemích, kde boháči musejí kvůli nedostatečnému sociálnímu systému žít v opevněných ghettech a vyjíždět ven jen v obrněných autech.

  • Pavel

    2 září, 2021

    Tak si zajděte do nějaké restaurace v centru Prahy, která je známá tím, že okrádá turisty třeba. Ale budete muset mluvit anglicky, Čechy tam ani nepouštějí, právě proto, že ví, že by to pak mohlo skončit kontrolou. Cizinec ČOI nezná, takže překvapen nakonec 600 za svíčkovou, 100 za starou rozpečenou bagetu a 100 za přinesení příborů zaplatí…

    Odpovědět

  • Turista

    2 září, 2021

    Sakra, jak mohli před 100 lety bez těch ČOIek žít…

    Ale jako jasně, nic vám nebrání založit PavelČOIku, zpopularizovat ji jako všeobecně uznávanou autoritu v hodnocení restaurací a restauracím pak udělovat známky, které si budou lepit na dveře a soudný host/turista do hospody bez vaší známky nevleze….

    … oh wait: nepamatuju se, kdy jsem naposled viděl turistu, kterej by nečuměl na mobilu do TripAdvisoru, či FourSquare! Ale to řeší ten zpropadenej trh, to se nám růžovejm nelíbí!

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    Odkud jste vylezl? Ty turistické pasti v centru Prahy mění jména co půl roku a hodnocení v aplikacích si píšou sami, když jim tam padne pár špatných, změní jméno, napíšou si pár dobrých hodnocení a jedou dál….

    Navíc turisti často ani neví, kolik má co stát, nebo jak má „česká klasika“ vypadat a chutnat, proto se specializují na ně.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Tohle je obecně problém těch hodnotících systémů. A teď si představte, že někteří si myslí, že takovéto systémy vzájemného hodnocení budou fungovat v anonymním (rozuměj hlavně pro státní orgány skrytém) prostředí, kde každý může mít tisíce identit a měnit je lusknutím prstu.

    Další neřešitelný a obrovský problém celé té kryptoutopie. Resp. řešitelné (částečně) jsou pouze velmi nákladnými prostředky, kdy na selhání jedné strany těch jejich smartkontraktů, doplatí vždy obě strany, tedy i ta podvedená.

  • Turista

    2 září, 2021

    „Navíc turisti často ani neví, kolik má co stát“

    No sakra. Takže když já nebudu vědět, zda rohlík má stát 1 či 1000Kč, tak ten špatnej je obchodník a ne já, že jsem blb a ignorant.

    Navíc toto funguje jen dočasně, dokud jsou běžné ceny v CZ hospodách daleko nižší, než v DE či US hospodách. Až se ceny vyrovnají, tak toto samo zmizí. Těžko někdo, kdo chodí do hospod v centru Frankfurtu, nepozná že ho na Staromáku berou na hůl, kdyby chtěli ceny 3x vyšší, než v tom Frankfurtu.
    Jasně, pokud v Rumunsku stojí pivo 10Kč a v Německu 100Kč, tak v nějaké exponované turistické lokalitě asi Němce mohou natáhnout 50Kč cenou.
    Každopádně Čech v Česku se s takovým problémem nesetká a živit ČOIku kvůli menšině tupých turistů…. no založte si na to nadaci a provozujte si to.

    A pro s.Fuldu: myslím, že v Uberu a AirBnb to vzájemné hodnocení poskytovatelů i zákazníků funguje asi tak tisíckrát líp a efektivněji, než ty vaše státní soudy.

  • Ha

    2 září, 2021

    Zato při růstu fiatové měnové zásoby o 25%pa se ceny ve fiatu přepisovat nemusí 🙂
    Vysvětlete to realitkám, prodejcům dřeva, …

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    Na nemovitostech je iracionální bublina a FOMO. Ti troubové si sami zvyšují ceny a ještě hýkají blahem, jak mohou přihazovat v aukci… A ano, když je někde hodně jelit, které mají velký zájem, cena roste. Iracionální strach z inflace nutí některé kupovat nemovitosti ať to stojí co to stojí, čímž ten růst cen sami ženou nahoru….

    A dřevo…. 🙂 To je vtip ne? Zadejte si na googlu „lumber price US“ a zjistíte, že cena dřeva spadla na třetinu, oproti vrcholu iracionální bubliny v květnu. Jen tady se to moc neví a místní prodejci to zjistili až teď, tak teď ženou taky ceny nahoru, proč nepodojit trouby, kteří nevydrží si chvilku počkat?

    Třeba v květnu stál běžný americký dům díky dřevu o 40 000 dolarů víc, než stojí dnes, protože ceny jsou opravdu zhruba třetinové. Kdo naskočil na ty kecy „levněji už nikdy nebude, kupujte teď“, tak ten teď asi dost pláče….

    Odpovědět

  • Ha

    2 září, 2021

    Takže se přeci jen ve fiatu přepisují (i u dřeva) ceny tam a zpět…

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    Trh? To vám nic neříká? Když máte hromadu lumíků, kteří musí stavět zrovna teď, jako by nemělo být zítra, protože přece určitě nastane superhyperinflace, proč je nepodojit…. 🙂

    Odpovědět

  • Ha

    2 září, 2021

    Tak samozřejmě i ve Výmaru ceny určoval trh…

  • Pavel

    2 září, 2021

    Jestli jste si nevšiml, tak teď proti tomu státnímu útisku a donucení probíhají docela velké demonstrace v Salvadoru. Lidé protestují proti megalomanskému prezidentovi, který si jako povoláním marketingový manažer staví pomník své velikosti a nutí je používat BTC…

    Věřím tedy, že budete bojovat za právo chudých obyvatel Salvadoru nebýt nucen používat BTC, když chtějí zůstat třeba u dolarů. Ono borec, co celý život osekává trsy banánů a tahá z nich pavouky někde na plantáži asi zrovna dvakrát nechce být nucen používat nějaké BTC maty a HW peněženky, když ani pořádně neví, co je to počítač….

    Odpovědět

  • xXx

    2 září, 2021

    Samozřejmě – nařizovat bitcoin (či potištěné papírky) je stejně špatné, jako je zakazovat.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Moji „obhajobu“ předmětného povinného prodeje zlata státu a následný zákaz jeho vlastnění vysvětluji všem inteligentním lidem srozumitelným způsobem na místě, kde je ta moje „obhajoba“. To, že to nejste schopen pochopit a že to primitivně hodnotíte, jak to hodnotíte, je problém na Vaší, nikoliv mojí straně. Samozřejmě, že povinný prodej zlata státu a následný zákaz jeho vlastnění vypadá na první pohled jako zcela nepřijatelná svévole, či dokonce zločin páchaný státem. Problém je, že ale na ten akt státu nahlížíte v kontextu současné a nikoliv tehdejší situace, čili bez patřičného kontextu, proto Vaše morální hodnocení mého postoje k dané věci není nic než primitivní demagogie, která může účinkovat na ty, kteří daný kontext neznají a toho Vy zneužíváte.

    Samozřejmě, že schvaluji povinné přijímání peněz na straně těch co nabízí cokoliv k prodeji. Pokud chtějí nabízet cokoliv ke směně, mohou tak samozřejmě učinit, ale nemohou tak činit v prodejnách, kde lidé oprávněně očekávají, že si něco koupí a budou platit penězi. Ono ničím jiným, než penězi ani platit nejde. Pokud „platíte“ nějakou komoditou, nejde o platbu za jinou komoditu. Jde o barterovou směnu komodity za komoditu, nikoliv o nákup/prodej. Barterové směny samozřejmě nabízet můžete, musíte ale přesvědčit druhou stranu, aby na ni přistoupila. Nemůžete ale k barterové směně kohokoliv nutit(!) v rámci prodeje, či při provozu prodejny. Můžete barterovou směnu nabízet jako alternativu, ale pokud nakupující v prodejně chce zaplatit penězi, nemůžete ho nutit k barterové směně. Mě to přijde přijatelné, rozumné a přirozené. Váš fanatický mozek v tom vidí státní útisk.

    Ostatně sám to ve svém příspěvku popisujete. Můžete nabízet zboží za ceny stanovené v korunách a současně za „komoditní“ protiplnění barterové směny stanovené v BTC. Každý pak se pak může rozhodnout, zda zaplatí penězi, nebo zrealizuje barter BTC za nabízené zboží/službu. Klíčová je dobrovolnost té barterové směny. Nakonec jste se sám usvědčil z toho, že povinnost přijímat zákonné platidlo Vám v prosazování Vaší vůle „prodávat“ např. za BTC nijak nebrání. Jen tato Vše nabídka musí být dostatečně atraktivní pro zákazníka, aby měl důvod Vaší nabídky dobrovolně využít.

    Odpovědět

  • Klement

    2 září, 2021

    „Problém je, že ale na znárodnění 1946 a 1948 nahlížíte v kontextu současné a nikoliv tehdejší situace, čili bez patřičného kontextu“

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Ale to není problém. Situace v roce 1948 nijak znárodnění neospravedlňuje, na rozdíl od situace v roce tuším 1933 v USA. O situaci v roce 1946 toho nevím dostatek, takže tady to ponechávám bez komentáře.

    Tyhle dvě věci nelze házet do téhož pytle, jak to Vy děláte.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Na banky naštvaní lidé (přesněji střádalové) žádný nový systém hledat nemusí. Proč by banky měly platit střádalům vyské úroky, když je k jejich hlavní činnosti (poskytování úvěrů) nepotřebují a úroky, placené střádalům jsou jejich nákladovou položkou? Na druhé straně ale banky samozřejmě střádaly potřebují k tomu, aby všechny peníze nechtěli vybrat v hotovosti, tak jim alespoň nějaký úrok platí a poskytují nějaké užitečné služby, u nichž je pohodlnější držet peníze na účtu a nikoliv v hotovosti.

    Pokud je někomu úrok v bance málo, není třeba kvůli tomu měnit systém, který mimochodem vyhovuje těm, kteří jsou ti pro ekonomiku skutečně důležití, tedy ekonomicky aktivní subjekty (producenti a spotřebitelé). Střádalové chod ekonomiky pouze brzdí a nevidím nejmenší důvod, proč měnit funkční systém jen kvůli tomu, aby mohli mít brzdy ekonomiky bezpracné příjmy pouze za pasivní držení peněz v bance.

    Pokud chtějí střádalové lepší zhodnocení jejich peněz, ať investují. Ať podstoupí riziko a tím, si zaslouží odměnu v tomto případě za alespoň z části aktivní přístup ke svým penězům. Nic není zadarmo, ani výnosy z investic. Pokud se někomu nechce investovat, nebo se to naučit, pak může zkusit zhodnotit peníze prostřednictvím těch, co takovou službu nabízí a mezi ně patří nakonec i ty banky. Střádalové frflají, že banky jim neplatí pořádné úroky, hledají nějaký jiný systém, kde by si jejich pasivního držení peněz více vážili a ignorují možnost získat vyšší výnos s postoupením rizika. Možností jak investovat jsou v podstatě neomezené, ale oni budou chtít po bankce aby jim ty výnosy platila banka a ještě je snad garantovala? Proč proboha? Když si chtějí koupit chleba, protože ho chtějí sníst, nepřijde jim divné, že za to musí zaplatit. Ale bezpracné výnosy by chtěli zadarmo?

    Představa, že to že někdo má peníze zasluhuje ještě další odměnu, kterou mu někdo jiný zaplatí za to, že ty peníze má, je prostě absurdní. Jediným řešením pro střádaly s touto mentalitou je tedy najít systém, kde jim budou nějací hlupáci platit jen tak výnosy za to, že v tom systému drží peníze. To je samozřejmě ale nejlepší cesta k tomu, aby naletěli nějakým podvodníkům, kteří jim slíbí přesně to, co si (tak nesmyslně) přejí, vysoký bezrizikový a bezpracný výnos, který získají jedině tak, že tomu podvodníkovi ty peníze svěří.

    Ta doba, kdy zde byl smíšený systém zlatých komoditních peněz a účetních peněz, kde lidé chtěli spořit ve zlatě a současně používali peníze nekryté zlatem už tu ale byla a nedopadlo to vůbec dobře. Vyvrcholila Velkou krizí v 30 letech. Oni ti lidé totiž zcela nesmyslně chtěli na zlato převádět nejen ty peníze, které byly zlatem kryty (bankovky) ale na bankovky kryté zlatem chtěli převádět i ty účetní peníze, které zlatem kryty nebyl. Že to nemohlo dopadnout dobře by měl snad pochopit každý.

    To, že by takový smíšený systém nebyl bez rizika nestability ostatně píšete i Vy sám. Takže moc nerozumím tomu, že doufáte, že se takového systému dočkáte.

    Ano centrální banky i kvůli BTC blbnou s CBDC. Je to totální nesmysl a snad na to přijdou v čas.

    Co se týče důvodů vzniku BTC, podle mě nešlo o čistě ekonomické motivy. Možná na začátku. Po nějaké době se ale vyhřezly mnohem silnější motivy politické, přesněji řečeno anarchistické, kdy BTC, resp. kryptoměny obecně měli lidi osvobodit od současného peněžního systému následně od daní a nakonec i od státu jako formy organizace společnosti. U BTC začal dominovat zcela evidentně ideologický kontext, který ale nakonec byla zase přebyt ekonomickou podstatou po té, co začala růst jeho cena a jeho akceptace. Celé je to ale velmi nebezpečná a zcela zásadní hra s ekonomicko-politickým nastavením civilizovaného světa. Ideologický rozměr BTC je v radikalitě proměny poměrů plně srovnatelná s komunismem. Obojí je pak taky stejně obludné.

    Základní podmínkou prosperity je funkční, výkonná a vyspělá ekonomika. Pokud Salvádor nemá funkční, výkonnou a vyspělou ekonomiku, samotné používání čehokoliv jako peněz jim jednoduše nepomůže. Bez práce nejsou koláče. 🙂 Navíc, co jsem o tom četl, tak tím chtějí řešit především vysoké náklady na transfery dolarové hotovosti do Salvadoru. Potenciál přínosu vyřešení tohoto problému bude v lepším případě zanedbatelný.

    Vaše představy o tom, jak si do mobilu nainstalujete celou banku, jsou směšné a naivní. Jenom to vypovídá o tom, že nemáte tušení, co je skutečnou podstatou banky a díváte se na ni zase jen z pohledu někoho, kdo zrovna drží peníze a chce s nimi něco dělat. To je ale velmi úzký úhel pohledu na danou věc.

    MMT je teorie pro zvídavé, přemýšlivé a chytré lidi, kteří se při přemýšlení nechtějí nechat svázat všemi dosud vzniklými často nesmyslnými doktrínami. Neočekávám, že budete jedním z fanoušků.
    Člověk, jehož úsilí začíná a končí u toho, jak bezpracně a bez rizika od jiných získat odměnu za jeho pasivitu, nemůže být samozřejmě schopen vnímat MMT komplexně a s nadhledem a otevřenou myslí.

    Kam na to chodíte? K tématům UBI, ZIRPu, NIRPu, TARPu jsem se tu nijak nevyjadřoval.

    Odpovědět

  • Uvidíme

    2 září, 2021

    Co musí a nemusí, co chtějí a nechtějí, nechme na nich.
    ===
    Úrok jim neplatí, protože poplatky ten úrok převyšují. Je to jen hra s čísly, záporný úrok by lidi vyhnal spolehlivěji, tak to banky zatím řeší oklikou přes poplatky, ale kdyby úroky klesly ještě více do záporu (jestli to jste schopen vyloučit, tak jste asi Bůh), tak už to stačit nebude.
    A jakmile přijde CBDC a výraznější omezení (či dokonce zrušení) hotovosti, bude vše ještě jinak.
    ===
    „Systém vyhovuje těm, kdo jsou pro ekonomiku skutečně důležití“, je hezká ukázka absurdního humoru.
    Peníze ze státního rozpočtu dostávají lidé pro ekonomiku skutečně důležití? Důležitejší než ti, kteří ten rozpočet nedobrovolně plní? Nově vytvřené peníze (prostřednictvím deficitu) dostávají lidé pro ekonomiku důležití? To dost těžko, ne? Pro ekonomiku je asi 1000x důležitější ten, kdo je čistým plátcem daní (a ne ten, kdo je jejich příjemcem). Ti plátci by se bez těch příjemců vesele obešli.
    Vaše vidění je takové maláčovsko-schillerovské.
    ===
    „nevidím nejmenší důvod, proč měnit funkční systém jen kvůli tomu…“

    No vždyť vy ho také neměníte. To přeci vidíme.
    Okresní tajemník v 1988 také nic nechtěl měnit.
    Ale viditelně ho mění a měnit chtějí jiní. To snad vidíte, ne? Jen nechápete.
    ===
    „Pokud chtějí střádalové lepší zhodnocení jejich peněz, ať investují. Ať podstoupí riziko…“

    Běžte to říct do očí pokrývači z Hodonína a tetce na poli 10km severně od Ústí. Jen pozor, aby po ruce neměla motyku.
    ===

    „Představa, že to že někdo má peníze zasluhuje ještě další odměnu, kterou mu někdo jiný zaplatí za to, že ty peníze má, je prostě absurdní.“

    Ano. Klasické nepochopení časových preferencí a odměny za odložení spotřeby. To bude ta Trevírská ekonomická škola.
    ===
    „Ta doba, kdy zde byl smíšený systém zlatých komoditních peněz a účetních peněz“

    Ano. Byl to systém (klasicky špatně) navržený a vynucený státem. Je na čase zkusit freebanking. V něm vám nikdo nebude bránit zavést si soukromé ultraelastické MMT „peníze“ – otázka je, jaká po nich bez donucení bude poptávka, to se uvidí.

    Mimochodem – otcové zakladatelé myslím žádný hybridní systém mezi komoditními a elastickými účetními penězi nechtěli. Že ten deformovaný nefunkční hybrid vznikl, byl spíš důsledek tlaku lidí vašeho typu.
    ===
    „Co se týče důvodů vzniku BTC, podle mě nešlo o čistě ekonomické motivy. Možná na začátku. Po nějaké době se ale vyhřezly mnohem silnější motivy politické, přesněji řečeno anarchistické, kdy BTC, resp. kryptoměny obecně měli lidi osvobodit od současného peněžního systému následně od daní a nakonec i od státu jako formy organizace společnosti.“

    Opět se pletete a je to přesně naopak (jak je u vás zvykem).
    Na začátku byly čistě ideologické a politické důvody – dát lidem necenzurovatelné svobodné peníze (chápu, že někdo jako vy z toho má kopřivku).
    Ekonomické důvody (a akceptace bankami, fondy, investory a firmami) se dostavily až mnohem později, díky růstu ceny (v důsledku růstu akceptace).
    A (asi k neradosti anarchistických idealistů – zkuste se podívat, jak nyní na BTC plive Týc) bitcoin zvítězí ne kvůli svému anarchistickému „poslání“, ale právě kvůli ekonomické snaze vydělat či ochránit úspory před znehodnocením. Libertariánská „revoluce“ bude jen sideefectem.
    Vsadím se o 0.01 BTC, že ti vámi zbožšťovaní představitelé státu to vycítí mezi prvními a zachovají se (soukromě) podle toho. Stejně jako Babiš a spol (mladší nomenklaturní kádry s kontakty, zkušenostmi a zdroji) už před 1989 vycítil tu přiležitost a jen se třásl, až bude privatizovat. Tihle frajeři sentimentem netrpí.
    ===
    „Ideologický rozměr BTC je v radikalitě proměny poměrů plně srovnatelná s komunismem.“

    A opět obráceně. Ideologický rozměr BTC je srovnatelný se zrušením otroctví či nevolnictví, nebo s rokem 1989. Krása ovšem je v tom, že vám ho nikdo nevnucuje, klidně můžete mít pod matrací hromadu bankovek v nominálech 100000000000000000000000000.
    ===
    „MMT je teorie pro zvídavé, přemýšlivé a chytré lidi, kteří se při přemýšlení nechtějí nechat svázat všemi dosud vzniklými často nesmyslnými doktrínami.“

    Maoismus je teorie pro zvídavé….

    MMT je experiment, který si prosím dělejte s nějakou svou měnou a ne s tou, kterou se pokoušíte vnutit všem. Jinak vám utečou.

    A UBI, ZIRP, NIRP, TARP, … jsou zkrátka produkty toho vámi obhajovaného systému. Jsou jeho součástí a tvářit se, že s nimi nemáte nic společného, je čisté pokrytectví. Hájíte systém, který toto produkuje.

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    Vycházíte ze špatných předpokladů. Inflace je teď poměrně vysoká, ale stále třeba i 4% inflace je nic, proti tomu, co se tu dělo před 30 lety, kdy byla 20+ % ročně. Kde tehdy byl Bitcoin?

    Celé to BTC hnutí mi opravdu připomíná komunisty. Marx taky myslel, že dojde v revoluci v nejvyspělejších industriálních zemích, tehdy UK, ale kde k tomu došlo? V Rusku….

    Kde za týden budou akceptovat BTC? V USA, EU, Číně? Ne, ale v banánové republice Salvador…. 🙂

    A kdo je pro ekonomiku důležitý? To jste vážně pobavil….

    Schválně, zkuste se zamyslet, co se stane, když těm podle vás „příživníkům“ vezmeme důchody a dávky. Do pár měsíců zkrachují všichni výrobci všeho, až snad na fabriky na kočičí žrádlo a salámy ze separátu.

    Kdo byl dřív? Firma produkující třeba potraviny, drogerii, oblečení, nebo spotřebitel poptávající ty služby? Když zaříznete poptávku, zaříznete i nabídku, proto se taky tak dbá na růst domácí spotřeby.

    Vaše teze, že je pro republiku daleko důležitější nějaký miliardář, toho času v Karibiku, odkud se chystá jet si zalyžovat na Aljašku a daní v Holandsku, je naprosto zcestná. Bez spotřebitelů kupujících a platících za jeho služby by byl nic a jeho spotřeba je v podstatě minimální a ještě navíc po většinu času v zahraničí…

    Libertariánská revoluce… 🙂 Nějaký váš kolega psal, jak je Somálsko libertariánské, nechcete se tam odstěhovat? Ráj na zemi…. A platit tam můžete, čím chcete, i když nejčastěji se tam platí olovem do hlavy…

    Odpovědět

  • Anonym

    2 září, 2021

    Inflace byla i přes 20 %, jeden rok, protože se zaváděla DPH.

    Odpovědět

  • Pavel

    2 září, 2021

    jj, to bylo v roce 1993 myslím, jenže v roce 1991 byla inflace přes 56%….

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    K úrokům už bylo z mé strany napsáno už dost. Tak ještě ty poplatky. Vy si myslíte, že provoz těch bank je zadarmo, a že by ty služby co poskytují, měli poskytovat zadarmo? No některé banky tak v rámci konkurenčního boje zdánlivě činí (což Vás asi namlsalo) avšak vyberou si to na klientech někde jinde. Ale Vaše představa, že banky by měly poskytovat služby zadarmo a ještě těm, co využívají jejich služby, za to platit nějakou odměnu, za to že tam ty peníze drží, je prostě absurdní.

    Pokud centrální banka zvedne úroky tak, že po odečtení úrokové marže (zahrnující zisk pro majitele banky) a po zaplacení nákladů banky zbydou bance ještě nějaké peníze, pak ať si střádalové nějaký ten úrok užijí. Ale proč by měly banky platit střádalům úrok, když je centrální bankou nastaven nízko, mi tedy jasné pořád není.

    Pro ekonomiku jsou důležití ti co produkují i ti co spotřebovávají. Jedni bez druhých se neobejdou. Všichni ale mohou postrádat jednání těch, kteří sice produkují (tím si vydělají peníze) ale namísto toho, aby je utratili za spotřebu toho co oni a ostatní vyprodukovali tak ty peníze neutratí a pouze je syslí. Toto jednání ekonomika nepotřebuje a naopak její chod to brzdí. Ekonomika nicméně potřebuje stát proto, aby vytvořil a zajišťoval prostředí, v němž bude ekonomika, resp. celá společnost prosperovat, takže státní zaměstnanci naplňují tento pro chod ekonomiky, resp. celé společnosti potřebný úkol.

    Váš pohled na fungování společnosti je příliš zaujatý proti roli státu. Jedinými nepotřebnými aktivitami ekonomických subjektů je ale právě to spoření, jak jsem jasně a jednoduše vysvětlil. To, že můžete mít kritický a někdy oprávněně negativní názor na činnosti některých státních institucí Vám samozřejmě neberu.

    Pokud není pokrývač schopný naučit se zacházet se svým majetkem, tak hold má smůlu. Neschopný a nebo líný pokrývač přece nemůže být důvodem pro změnu peněžního systému. Život v tržní ekonomice není jen o tom umět vydělat peníze. To snad stačilo v socialismu, Život v tržní ekonomice je v tomto ohledu hold náročnější. Ano mohlo by to být snazší, ale za jakou cenu. O tom je třeba taky uvažovat. Ne jen o tom, že bychom mohli změnit peněžní systém tak, aby vyhovoval finančně negramotným pokrývačům. Chce to dohlédnou dál, jaké další důsledky to bude mít, kromě spokojených finančně negramotných pokrývačů. Tak daleko už se ale Vaše myšlenky jaksi nedostanou.

    Časové preference? To je tak absurdní. Jako že bych měl od někoho požadovat odměnu pouze za to, že něco preferuji? Například, že dávám přednost světlému pivu před černým? Všichni co pijí černé pivo by mi měli za to, že preferuji světlé platit odměnu? Nebo snad někdo jiný? A kolik by to tak mělo být?

    Odměna za odložení spotřeby? Kdo a proč by Vám měl být vděčný za to, že si něco nekoupíte a nespotřebujete? Proboha Vy tam tu absurditu necítíte? Zkuste někoho koho potkáte požádat ať Vám zaplatí jako odměnu 1500,-Kč protože považte už rok doma držíte pod poslštářem neutracených 150 tis, korun a protože si myslíte, že by Vás měl takto odměnit. Nejspíše Vám řekne ať chvíli počkáte a zavolám Vám záchranku. 🙂 Vaše představa, že byste měl být odměněn pouze za to, že po nějakou dobu neutratíte své peníze je naprosto bláznivá. Hodí se pouze jako námět pro nějaké komické vystoupení v pořadu Felixe Holzmanna. 🙂

    Jo pokud byste ty peníze někomu půjčil, to by byla jiná. Zde už podstupujete riziko, že Vám je dotyčný nevrátí a právem budete požadovat odměnu za to, že podstupujete toto riziko. Nejde však o odměnu za to, že jste v souvislosti s tou půjčkou (zcela automaticky) tyto peníze neutratil (když jste je půjčil nemohl jste je utratit) a odložil tak možnost okamžité spotřeby (utracení těch peněz) až do doby, než Vám je dotyčný vrátí. Za samotné odložení spotřeby Vám žádná odměna automaticky nepřísluší, jak jsem vysvětliv výše. Samotné odložení Vaší spotřeby nemá pro nikoho žádnou cenu, kterou by za to byl ochoten zaplatit. Pokud by platil opak, pak by v tom výše uvedeném příkladu dotyčný nevolal sanitku, ale naopak by Vám zaplatil, což však nelze rozumně očekávat. Na uvedené žádné školy nepotřebujete. Plně postačuje zdravý rozum. Vytvoření teorie časových preferencí představuje pouze irelevantní filipiku, či projev zoufalství při snaze vysvětlit existenci úroku, tedy platby za podstoupení rizika spojené s půjčením peněz.

    Smíšený systém byl špatný. Jestli byl navržený státem je úplně jedno. Zase se Vás projevil fanatický odpůrce státu, který vidí jako viníka vždy a ve všem stát. Primitivní a hloupé.

    Co chtěli otcové zakladatelé nevím přesně, ale bez těch účetních peněz by bankovní systém fungoval jen jako sklady zlata hlavní činnost bank poskytování bankovních úvěrů by skomíralo pro nedostatek zlata. Proto účetní peníze založené na poskytování úvěrů se prosadili možná i navzdory představám otců zakladatelů, tedy navzdory regulaci zavedené státem. V tomto případě by šlo vlastně o jakýsi rebelský projekt. 🙂

    Freebanking je pouze pro ekonomiku zcela nevhodný a nestabilní chaotický systém. Aby mohla ekonomika prosperovat musí fungovat ve stabilním prostředí, aby se ekonomické subjekty soustředili na podstatné věci a neztráceli energii s problémy prostředí v něm ž fungují. Představte si rozdíl mezi prací na počítači se stabilním operačním systémem a na počítači s nestabilní a nepředvídatelným operačním systémem. Vaším zájmem bude pracovat na počítači, nikoli ztrácet energii a čas periodickým uváděním počítače do provozuschopného stavu. A rovněž freebanking byl již v minulosti v USA vyzkoušen (zkuste hledat Wildcat banking) a byla to tedy katastrofa.

    S vaším pohledem na důvody vzniku BTC nemám problém. Nevylučuji, že BTC pionýři chtěli spíše v ideologickém smyslu změnit svět tak, že nezůstane kámen na kameni, než že by zamýšleli nabídnou světu jen alternativu k aktuálnímu peněžnímu systému. Ono je to nakonec jedno. Kdo, proč. Důležité je jediné, že jde o zcela bláznivý a absurdní nápad. Tento názor měl na BTC na začátku v podstatě každý, komu byl představen. První dojem bývá často ten správný.

    BTC není srovnatelný se zrušením otroctví. BTC má ambici zničit celou moderní civilizaci, nikoliv jen nějakou její údajně vadnou část, něčím co je mnohokrát horší, než to co chce nahradit. V tom je ta paralela s komunismem.

    S tím, komu je určena teorie MMT, jsem to myslel vážně a nečekal jsem že byste na to mohl nějak smysluplně zareagovat, což se naplnilo. 🙂

    MMT není experiment. Je to jen hlubší a komplexnější pochopení principů a souvislostí systému, v kterém právě žijeme. MMT se zbavuje chybného uvažovaní spojeného s tím, že se o ekonomice uvažuje v kontextu jejího fungování v prostředí komoditních peněz, které už tu 50 let nejsou. Vy jste taky evidentně v zajetí představy fungování ekonomiky v prostředí komoditních peněz, takže není překvapením, že MMT nechápete. Nechápou ani mnozí vysokoškolští profesoři, kteří zabředli úvahami taky v prostředí, které již 50 let neexistuje.

    Skutečným experimentem je právě BTC. Navíc šíleným a fatálně nebezpečným experimentem. Šílenci si ale zpravidla nejsou vědomi toho, že ohrožují kromě druhých i sebe samotné. Navíc je to experiment, který se pokouší jestli by nemohlo fungovat něco, co už bylo v minulosti vyzkoušeno a nefungovalo to. BTC experiment tak odpovídá i Einsteinově definici šílenství, tedy dělat pořád dokola jednu věc a očekávat jiný výsledek.

    UBI, ZIRP, NIRP, TARP:

    Jasně, svět se netočí přesně do detailu podle toho, co si myslím, že je správně. A já to ani neočekávám a ani si nečiním takové ambice, jak to máte vy příznivci BTC. To ale ze mě nedělá pokrytce. Pokrytec bych byl, kdybych to s čím, nesouhlasím, obhajoval. To ale evidentně nečiním. Prostě s některými detaily spojenými se současným peněžním systémem nesouhlasím. To je vše.

    Odpovědět

  • Anonym

    1 září, 2021

    CBDC nijak neomezí ani nezamezí bankám vytvářet peníze. Pouze zamezí schovat peníze mimo systém. Což nahraje alternativám jako je btc.

    Odpovědět

  • Loysa

    2 září, 2021

    CBDC mají několikerý účel:

    – Sledování všech transakcí. Kdo kdy kde za co kolik utratil. Skvělý materiál pro státní data mining, přeci tuhle „výhodu“ nenecháme jen Číně. Vlhký sen všech fízlů.

    – Možnost zavést výrazně záporné úroky bez toho, aby občani mohli utéct do hotovosti

    – Možnost zavést ultralevicové experimenty jako UBI, MMT, atd… Centrální plánování peněz a měnový socialismus se dostanou na nový level:
    Budou vám moci říci, že tuto tisícovku smíte utratit jen za spotřební zboží a ne např. za zlato.
    A ta druhá tisícovka, kterou máte v peněžence, ta má platnost jen do konce roku (ala stravenky), tak hybaj teď hned podpořit spotřebu!

    – No a pro Čínu má CBDC ještě jeden benefit: bude to nástroj pro šíření (e)juanu po celém světě. Urychlovač podkopávání dominance dolaru (a eura a jenu). Kde kdo si bude moci stáhnout čínskou peněženku a používat juany. Kdokoli na světě, bez vědomí a povolení místní vlády.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Ve Vaší vizi, co všechno může představovat CBDC se vzácně shodujeme. Zde máme společného nepřítele. 🙂

    Odpovědět

  • Loysa

    2 září, 2021

    Ale kdepak, z toho se nevykecáte. CBDC je produktem těch vašich státních měnových monopolů, stejně jako finanční represe, nulové a záporné sazby, opakované záchrany bank, kapitálové kontroly, kvantitativní a kvalitativní uvolňování, atd…

    Že se stát často střílí do nohy, to není ani argument, ani překvapení. Není důvod, proč by ausgrechnet státní centrální banka měla být nějak chytřejší, prozíravější a efektivnější, než státní dráhy, státní pošta, … To je váš problém, že jste se stal členem ultrafans u systému, který je sebedestruktivní.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    2 září, 2021

    Vy jste moc, hrrrr. To je teď nějaká móda? Tak tedy jen stručně.

    CBDC není produktem ničeho. Je to jen pitomý nápad, který se objevil v reakci na příchod BTC. Pokud reakci na něco berete jako produkci, pak CBDC je produktem BTC. 🙂

    Měnový monopol? Chtít konkurenci peněžních systémů, je stejný nesmyl, jako chtít, aby platila současně odlišná „konkurenční“ pravidla silničního provozu. Jedna ekonomika, jeden stát, jeden peněžní systém, jeden právní systém, jedna centrální banka. Oblasti, kde je nesmysl mluvit o monopolech. Exklusivní platnost jediného systému v uvedených oblastech je zde zcela přirozená, a mluvit zde o monopolu je úplná blbost.

    Do nohy se nestřílí pouze státy. 🙂 Ten systém má chyby, objevují se tam hloupé nápady, jako všude. BTC je ukázková pitomost, kterou stát nezplodil, např. 🙂 Ten můj systém ale všechny ty střely do nohy a hloupé nápady nejspíše vydrží. Ono se totiž vždy nakonec ukáže, že co nejde, to prostě nejde. 🙂 Ten Váš ale zůstane navždy jen teorií a až do docvakne kritickému podílu zúčastněných, tak se to zhroutí, jak domeček karet.

    Finanční represe – nesmysl.

    Záporné úrokové sazby – nesmysl, pokud má být zachována hotovost. Však oni na to přijdou.

    Záchrany bank – důležitá součást systému. Krachující banku by měl stát zestátnit za spravedlivou cenu (zůstatek vlastního kapitálu), ozdravit a následně zprivatizovat. Takto na nezodpovědné jednání managementu banky doplatí vždy jen akcionáři. Pokud není vina na managementu banky, ale je na vině např. covid, pak je třeba banky zachránit úplně stejně jako ostatní ekonomické subjekty postižené covidem.

    Kapitálové kontroly – nesmysl

    Kvantitativní uvolňování – nezbytný nástroj centrální banky k ovlivnění dlouhodobých sazeb tak, aby mohlo být dosaženo inflačního cíle a finanční stability.

    Kvalitativní uvolňování – to už považuji za pohyb za hranou, kam by už centrální banka neměl strkat své prsty. Pouze snad ve velmi krajních případech.

    A přidám UBI – možná jediná možnost v případě masivního nahrazení lidské práce stroji.

    Odpovědět

  • Honza

    2 září, 2021

    Nezdá se mi, že byste měl úplnou pravdu s tím přirozeným monopolem peněžního systému a příměrem k pravidlům silničního provozu. Pokud začnete jezdit vlevo, ostatní to ihned zjistí a navíc je ohrožujete. Pokud si s nějakou druhou stranou začnete platit své vzájemné transakce v čemkoliv jiném než CZK, ostatní to vůbec nepoznají. A to je ten problém státu, když patří mezi ty ostatní. Těžko se mu vybírají daně. Pak musí vnucovat monopolně své peníze.

    Dokonce snad (nejen) v Německu existují desítky měst, kde používají místní, lokální měny, aby podpořili místní ekonomiku. A funguje to viditelně.

    Ani s tím zachraňováním bank bych to neviděl na nějakou nutnost. Pokud jsme se v jiném vláknu shodli na tom, že by centrální banka neměla chránit investory před špatnou investicí, proč by měla zachraňovat banky (samozřejmě asi kromě případů TBTF, kdy už by to mohlo ohrozit celý finanční systém či ekonomiku).

    Odpovědět