CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Daniel Kuchta

18. 09. 2008

20 komentářů

Analytici: Krachy bank budou pokračovat

 


 

Na naše dotazy odpověděli Jan Krejčí, analytik společnosti Patria, David Brzek, makléř společnosti Fio, Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik a Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.

V první otázce nás zajímal názor na situaci v samotných spojených státech. Finanční sektor a velké banky v USA jsou v krizi a americká centrální banka vynakládá miliardy na jejich udržení při životě. Státní dluh USA představuje 9,5 bilionů dolarů, každý občan dluží přes 30 tisíc USD. Pesimisté dokonce říkají o možnosti vyhlášení bankrotu vládou USA. Je něco takové vůbec možné (alespoň teoreticky)? Jaké by to mělo následky na světovou ekonomiku?

Jan Krejčí si myslí, že „pokud by vláda USA vyhlásila bankrot, tak by pravděpodobně nastala světová krize. Je ale velice nepravděpodobné že by USA zbankrotovala.“ Podobný názor mají také ostatní analytici. Podle Davida Brzka je „teoreticky možné téměř všechno, ale prakticky si nedovedu představit, že by v USA situace vyeskalovala takovým způsobem, který by vedl ke státnímu bankrotu, tak jako tomu bylo například v Argentině.

Petr Sklenář  míní, že „bankrot vlády USA je aktuálně nesmysl. V absolutní výši je dluh obrovský (asi 9,7 bilionu dolarů), ale vzhledem k výši HDP je na úrovni 60%. Z tohoto pohledu odpovídá i zadlužení například státům eurozóny. Řada zemí (Belgie, Itálie, Japonsko) má zadluženost vzhledem k HDP dvakrát i třikrát vyšší.

Čistě teoreticky by bankrot vlády USA znamenal totální kolaps americké, a potažmo celosvětové ekonomiky…ekonomický rozpad by měl mnohonásobně větší dopady než Velká krize v 30. letech. Americká ekonomika představuje čtvrtinu světové ekonomiky a je největší exportér i importér…ale opakuji, takové úvahy jsou aktuálně nesmysl.“

Marek Hatlapatka naopak tvrdí, že „teoreticky to zřejmě možné je, koneckonců státních bankrotů svět zažil v minulosti několik (především v 19. století) a posledním příkladem může být Argentina. Celá americká ekonomika je postavena na tom, že jí investoři z ostatních částí světa financují její dluh. Pokud by čistě teoreticky tato ochota zcela vymizela, měly by Spojené státy obrovský problém. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že kapitálu je ve světě i přes současné problémy stále obrovské množství a je extrémně nepravděpodobné, že by tito investoři (např. centrální banky) ve velkém začali ignorovat americké cenné papíry. Hypotetické důsledky státního bankrotu USA si snad ani nelze představit.

REKLAMA

Další otázka se nabízí sama. Budou následovat další krachy velkých bank? Které z nich jsou nejvíce ohroženy? Může se vlna bankrotů přesunout i do jiných zemí a může mít současná situace nepříznivý vliv na banky v ČR?

Podle Mareka Hatlapatky „je pravděpodobné, že se dočkáme dalších krachů, nicméně spíše na úrovni středních a menších bank v USA, případně jinde ve světě. Z velkých společností, které by mohly významně ohrozit stabilitu finančního trhu, již zbývají jen dvě nejsilnější investiční banky v USA – tedy Morgan Stanley a Goldman Sachs. První jmenovaná společnost nyní zřejmě vyjednává o spojení s bankou Wachovia, případné uzavření obchodu by mělo riziko jejího krachu významně omezit. Z dalších společností se musíme podívat na velké US banky, jako jsou Citigroup, Bank of America, Wells Fargo a JP Morgan. Ty zatím, i přes značné odpisy, stojí daleko od potenciálního krachu, především díky depozitům, kterými na rozdíl od investičních bank typu Bear Stearns a Lehman Brothers disponují.

Z ostatních zemí je zřejmě nejkrizovější situace ve Velké Británii. Situace v ČR je neporovnatelně stabilnější a bezpečnější než v USA či VB. České banky mají již od 90. let nadbytek likvidity a vysokou míru depozit, což znamená, že jsou minimálně zainteresovány na krátkodobém financování prostřednictvím mezibankovního trhu. Zprostředkovaně samozřejmě můžeme očekávat omezený negativní dopad současné krize na hospodaření českých bank kvůli oslabení hospodářského růstu a určitému zpřísnění poskytování úvěrů. Hovoříme však o případném oslabení dynamiky růstu zisků, nikoliv o ztrátách či problémech s nedostatečnou kapitalizací.

Ani Petr Sklenář nevylučuje další krachy bank „a nebál bych se říct, že jsou i pravděpodobné. Nejvíce ohrožené jsou menší ústavy a banky, které mají velkou angažovanost v investičním bankovnictví. Přímé ohrožení domácích bank je téměř nulové, protože se nezabývají investičním bankovnictví, ale hlavně správou depozit a úvěrování domácností a podniků. Nepřímým dopadem bude snížení ziskovosti v důsledku zpomalení ekonomického růstu.

REKLAMA

Podobný názor zastává i David Brzek: „Je poměrně pravděpodobné, že díky provázanosti finančních institucí budou následovat krachy dalších bank a mohou se vyskytnout i v Evropě. Český bankovní systém je podle mého názoru stabilní a výrazné ohrožení není pravděpodobné. Negativní důsledky v dílčích aspektech se ale samozřejmě projeví i u nás.

Ještě konkrétnější byl Jan Krejčí: „Momentálně jsou nejvíce ohroženy Morgan Stanley, Washington Mutual. Banky v ČR nejsou přímo vázané na americké finanční instrumenty takže jim nehrozí že by se dostaly do podobných problémů jaké můžeme vidět u bank na americkém trhu.

V další otázce jsme se ptali, které sektory jsou krizí finančního sektoru ještě ohroženy a jestli by byl v současné situaci některý sektor, případně konkrétní společnosti vhodná k investici a proč.

Podle Petra Sklenáře jsou „mimo finanční sektor další obory přímo ohroženy minimálně. Pokud nepočítáme reality, kterou jsou ale jednou z příčin problému finančního sektoru. Nepřímý dopad pro ostatní obory přichází ze zpomalení ekonomického růstu.

Podobně to vidí i Marek Hatlapatka: „Přímo jsou nejvíce ohroženy sektory, které jsou značně závislé na úvěrovém financování a jsou spojeny s nemovitostním trhem. To lze asi nejlépe pozorovat na developerských titulech typu ECM nebo Orco. Problémy lze také očekávat u titulů závislých na silném ekonomickém růstu, tedy například u některých strojírenských, automobilových či technologických odvětví.

REKLAMA

V doporučeních byl konkrétnější David Brzek: „Aktuálně bych se při investicích zaměřil na velké globální společnosti, které mohou těžit z odlišné úrovně poptávky v jednotlivých částech světa a mají rezervy na straně nákladů. Ze sektorů bych se zaměřil na sektor zdravotní péče. Přes zpomalení tempa růstu výdajů na nákupy v technologické sféře považuji rovněž za zajímavé určité spektrum technologického sektoru. Na domácím trhu považuji za zajímavé akcie Telefonica O2 či Unipetrolu.

Jan Krejčí naopak tvrdí, že „jelikož stále panuje nejistá situace na světových trzích a investoři nedávají velkou váhu na fundamentální hodnotu společností tak se v tuto chvíli nedá s určitostí říci který sektor bude outperformovat.

Poslední otázky si dnes kladou prakticky všichni investoři. Kdy může dojít k definitivnímu uklidnění situace? Můžeme se dočkat obratu v trendu a náladě investorů do konce roku, nebo jsme skutečně na začátku dlouhodobého medvědího trendu?

Podle Davida Brzka je „situace na trzích a obecně v jednotlivých ekonomikách velmi nejistá a cokoliv se špatně predikuje. O osudu se bude rozhodovat na základě dalších makroekonomických dat, které více rozkryjí negativní dopady na světovou ekonomiku. V tuto chvíli nejsem stále přesvědčen, že by se trhy měly v následujících letech pohybovat v klesajícím trendu.

Jan Krejčí si myslí, že „bude záležet jak se k celé věci postaví vláda USA a jaké podnikne kroky, ale je velice pravděpodobné že nejistota bude převládat ještě v 1. kvartále 2009.“ Marek Hatlapatka zase míní, že „tohle je čistě spekulativní otázka, na niž v současné době nemůže nikdo zodpovědně odpovědět. Co lze říci je, že současná situace nemá jednoduché a tedy ani rychlé řešení.

Děkuji za odpovědi

Loading

Vstoupit do diskuze 20 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jan Dvořák

    19 září, 2008

    Ač jinak bankovní pesimista, podle mne lez čekat v nejbližších dnech růst bank UK + USA.

    Důvodem je úplný zákaz navyšování short pozic v bankách v případě UK a zákaz naked short + úvaha o zákazu i klasického short v USA

    Odpovědět

  • Samuel Wallis

    19 září, 2008

    Zajimavé by bylo vedeti, zda 3x vzrostla aktivita Čechu poslední dny na burze proto, ze rychle v zoufalství vsechny akcie prodávají, nebo zda chamtive akcie nakupují, vidíce konec korekce a ocekávající uz zase rust kurzu.

    Odpovědět

  • px

    19 září, 2008

    clovece, vite jak to funguje? podle vasi uvahy o tom totiz pochybuju. moc kupcu tam totiz nebylo

    Odpovědět

  • FL

    19 září, 2008

    Neni ta jizda na Dow, na sp500 a na PX dnes drobet predcasna euforie?

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    19 září, 2008

    Já sázím na krátkodobou rally světových bank. Dlouhodobě bude důležité, jak bude úspěšný plán na vyvádění špatných aktiv…

    Odpovědět

  • Petr

    19 září, 2008

    Pod tou aktivitou byly ukryty nucené prodeje. Vzal-li něko ORCO neb ECM na margin, tak mu v případě nedostatku hotovosti po posledních dnech nezbylo než kapitulovat a část portfolia odprodat. Na těchto titulech se ve velkém sjížděly shorty a margináře to likvidovalo ve velkém. Dnes se naopak shorty uzavíraly – proto ten růst.
    Skoro by to chtělo zeptat se Otta, zda si na Orcu také nezashortoval a Koblice na to, jak mu funguje dozor na kapitálovým trhem :o)

    Odpovědět

  • OTTO

    20 září, 2008

    ORCO jsem ještě nikdy neobchodoval ani na long, ani na short.

    Odpovědět

  • Anonym

    19 září, 2008

    Jen tak na okraj, nevíte někdo náhodou co je příčinou poklesu ceny rhodia?

    Odpovědět

  • Mario

    19 září, 2008

    Náhodou vím:).
    Kvůli poklesu v automobilovým průmyslu. Rhodium se používá do katalyzátorů. Používá se i do optických vláken a kvůli vysoké teplotě tání i jako přídavek do vysoce odolných výrobků při tavení.

    Mimojiné je autoprůmysl i za poklesem ceny palladia ze stejného důvodu. Stačí?

    Odpovědět

  • Anonym

    21 září, 2008

    Statistika k 18.9.2008 + 19.9.2008 – http://www.sweb.cz/Miroslav.Pitak/statistika.htm

    Protože v pátek 19.9.2008 proběhl na většině indexů prudký pohyb up, rozhodl jsem se zpracovat statistiku v xls verzi i pro 19.9.2008. Vzhledem k nedostupnosti dat statistika obsahuje „jen“ 459 podkladových aktiv, html verze je k dispozici pouze pro 18.9.2008

    Odpovědět

  • obchodnik

    22 září, 2008

    co mi prijde velmi usmevne je to, jak ted nasi predni brokeri/radoby obchdonici/super portfolio manazeri mluvi zasvecene o teto krizi. pred rokem NIKDO z nich ani nevedel jak presne probyhaji hypoteky v USA, Freddie Mac si pletli s Freddy Kruegerem a Big Macem. ani ne tak pul roku zpet NIKDO znich ani nepomyslel ze by investicni banky skoncili natoz krachly. to se jen psalo, to je blbost, to se nemuze stat. kdyz sem v bance s lidma mluvil o CDS atd tak jen nekteri vedeli, mala cast to alespon slysela, ostatni nemeli tucha. takze zpovidat NASE odborniky nikam nevede. komu musim zatleskat za konsistentni nazor, ktery byl podlozen argumenty, fakty byl Honza Dvorak, ktery sam shortoval (asi tak uz pred rokem) vetsinu bank a sam prorokoval ze krachnou.

    Odpovědět

  • ricmund

    22 září, 2008

    Tak pod to se podepíšu i já.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 září, 2008

    Souhlas. Honzajs ma i muj obdiv, byl v obraze daleko driv nez kdokoliv jiny. Pred rokem jsem si myslel, ze z toho bude jen kratkodoba korekce. O F+F jsem jeste na podzim ani nevedel, ze existuji a co vlastne delaji. Recesi jsem zacal brat vazne az v lednu. A ze padne Lehman ci Merrill, to me zpocatku ani ve snu nenapadlo, o tom jsme zacali vest vazne diskuze tusim az v cervnu, kterym bankam to hrozi.
    Navrhuji Honzu Dvoraka zvolit ceskym investorem roku.

    Odpovědět

  • R.Bartoník

    23 září, 2008

    Těch lidí co byli v obraze bylo víc.
    Nevzpomínám si na nicky, ale dá se to dohledat.
    Články i diskuze jsou tady několik let pozpátku, možná i od založení investujeme.cz

    Odpovědět

  • Karel Toman

    22 září, 2008

    Mám dotaz na ochodování na pražské burze. Vím, že se začíná obchodovat od 8 hodin do 16 hodin. Ale jak je možné, že burza začíná hned obchodovat třeba s -2%, když od 8:00 nebyl na obchod žádný čas? Jak to v praxi vypadá? To si člověk zadá pokyn na odkup třeba dnes večer a zítra ráno přesně v 8:00 se to zobchoduje a proto je hned takhle brzo ráno burza třeba v plusu nebo mínusu? Nebo je to jinak?

    Odpovědět

  • Karel Toman

    22 září, 2008

    A ještě k tomu jedna praktická podotázka. Pokud mám teď nakoupeny akcie Orca a chci je zítra za cenu, která teď je, tedy 505kč, mám šanci ji za tuto cenu prodat, pokud třeba teď zadám pokyn? Očekávám totiž, že zítra bude akcie v červeném, jelikož lidé budou vybírat zisky, ale zajímá mě, jestli mám šanci ji za tuto cenu prodat? Jen upozornuji, že obchoduji přes e-broker na kobosu. Děkuji Toman.

    Odpovědět

  • Karel Toman

    22 září, 2008

    Je tu někdo fundovaný, kdo by mi mohl odpovědět? Děkuji

    Odpovědět

  • OTTO

    22 září, 2008

    Dělám jen zahraniční burzy, ale myslím, že na české to funguje stejně.
    V podstatě jsou dvě burzy.
    První je parketové obchodování což jak píšete je v ČR otevřeno 8-16 hod.
    Tam jsou ti chlapíci co po sobě řvou a ukazujou na sebe spoustu posunků.
    Druhá burza je elektronická a ta je otevřena od nedělní půlnoci do pateční půlnoci.
    v době od 8-16 hod fungují tedy v ČR obě burzy současně.
    Snad je už pochopitelné kde se berou rozdíly mezi zavírací a otvírací cenou na parketové burze.
    Sám obchodujete přez e-brokera tedy přez elektronickou burzu.
    Myslím, že máte přístup pouze k českým instrumentům což znamená, že po 16 hod je e-broker také vypnutý protože Kobos moc likvidní trh není, zato ve spadu se po 16 hod asi pár obchodníků pohybuje.
    Takovou mám zkušenost já, ikdyž můj broker mi umožňuje přístup na světové burzy na všech kontinentech a proto když zavře např. parket v USA tak stejně za chvíli otvírá parket v Austrálii,Japonsku, Taiwan, Hong Kong, Čína, Indie, Evropa atd.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 září, 2008

    Zitra budete moci prodat pouze za zitrejsi cenu. Jaka bude, to Vam nikdo nerekne.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 září, 2008

    Idealni dotaz pro Maria, ten Vam to urcite nazorne popise co, proc a jak. Otviraci cena se snad nikde na svete nerovna zaviraci z predchoziho dne, ale utvari se na zaklade prvotni poptavky a nabidky. Popravde receno, nikdy jsem nestudoval, jak to presne probiha na Prazske burze a asi nebudu pouzivat spravne pojmy, ale tipl bych si, ze na zaklade prvnich objednavek market makeru ve SPADu se stanovi prumerna cena. Ono to ma svou logiku. Kdyby tomu tak nebylo, tak by se vsechny zavazne cenotvorne zpravy zverejnovaly pres noc a rano by se na tom kazdy snazil vydelat. Takhle kdyz se zverejni pres noc, tak maji spekulanti smulu. ;-)) Ono se to ale samozrejme nesmi, alespon ne ze strany obchodovane spolecnosti. Politikum do jejich prohlaseni nikdo zasahovat nemuze. ;-)) Nemluve o tom, ze mnoho akcii se obchoduje na nekolika burzach zaroven a kdyz se nejaka akcie obchoduje treba v Nemecku a US, tak by v US mohla take zavrit na hodne odlisne cene od Nemecka. Rano v Nemecku by ale musela otevrit dle zaviraci ceny v Nemecku, ne v US. Opet by zde byly obri snahy hned po otevreni vydelat na disproporci v cenach na ruznych burzach. Takhle je svym zpusobem problem spekulanta, ze drzel pres noc a rano mu burza otevrela jinde. Pro burzu je to ale rozumne reseni.

    Odpovědět