CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Jiří Černý

21. 01. 2009

15 komentářů

Akcie jsou poráženy i stavebním spořením…

 


 

Seriál pana Miroslava Šimka nejen o investičních rizicích mě přivedl k vytvoření svého vlastního „domácího úkolu“.

Vzorek

Zabýval jsem se analýzou, jestli je lepší volit jednorázovou, nebo pravidelnou investici. Jako podkladové aktivum jsem si vybral „DJ Industrial“, jelikož jeho historie sahá až do roku 1896 a tedy vytváří pro mě dostatečný reprezentativní vzorek.

Rok 1896 se ukázal jako nepoužitelný z důvodu použití Excelu a známého problému Y2K. Při zadání data do Excelu je toto vyjádření datumu přepočítáno na pořadové číslo dne začínající dnem 1.1.1900 (1. 1. 1900 = 1), a jelikož datum nemůže nabývat záporných hodnot, tak moje statistika začíná datem 1.

Volil jsem měsíční koncové hodnoty indexu posunuté o den později, tedy hodnoty, na kterých se 1. den měsíce začínalo obchodovat, z důvodu datové úspory a přitom zachování dostatečné statistické reprezentovatelnosti. I tak je hodnot 1310, což je více, než kolika peoplemetry se měří sledovanost televizí.

Volba

Zvolil jsem 5, 10, 15, 20 a 30letou periodu. 40letou jsem zavrhnul, jelikož nepředpokládám, že by někdo „běžný“ začal investovat ve svých 25 a investici držel až do 65 let. Já osobně jsem začal v necelých 30 a hodlám ji po 60. roce začít rozpouštět.

Jednorázovou investici a pravidelnou měsíční rozloženou do 1, 2, 3, 4, 5 a 10 let. Dále jsem pravidelnou investici okořenil i úročením neinvestované částky a to konzervativně 2 % p.a. Vycházím z toho, že jestliže se rozhoduji mezi těmito variantami, tak finanční prostředky mám k dispozici celé, a při pravidelné investici je zřejmě budu chtít do doby jejich zainvestování někde uložit. A slamník to asi nebude.

REKLAMA

(Mimochodem jestli někdo víte o zaručených datech za celé sledované období, jaká byla třeba základní sazba FEDu, výnosy amerických dluhopisů nebo průměrné úročení spořících účtů, tak sem s nimi a opravím mé 2 %.)

Tabulky

Do tabulek jsem vložil i část s nominálními hodnotami. To, aby si někdo neřekl, že prodělávat 1,35 % p.a. po dobu 30 let je zkousnutelné. To je ztráta 33,5 %! Červeně jsou označeny nejhorší hodnoty v řádku a periodě. A zeleně zase ty nejlepší. Dále je uvedena četnost výskytů jednotlivých zhodnocení v jednotlivých kategorií, výše měsíční investice a výše zhodnocení neinvestované částky, která je poslední měsíc investována celá spolu s pravidelnou měsíční investicí.

Tabulka 1: 1900 – 2009

REKLAMA

Jelikož se ale v tomto období stalo cosi, co se snad již nebude opakovat, tak jsem tuto „nepříjemnost“ eliminoval a zvolil jsem počátek na 1934. Z grafu uznáte, že jsem byl snad spravedlivý.

Graf 1: DJ Industrial 1900 – 2009 (logaritmický)

Tabulka 2: 1934 – 2009

REKLAMA

A aby toho nebylo málo, tak jsem se rozhodl ještě eliminovat druhou „nepříjemnost“.

Tabulka 3: 1945 – 2009

Postřehy a otázky

  • Je vidět, že po eliminaci „nepříjemností“ jsem se zbavil toho nejhoršího a zároveň jsem zachoval to dobré (kromě 5letého horizontu).
  • První, co mě na výsledcích zarazilo, bylo, kde je oněch všude slibovaných průměrných 8 -12 % p.a.? Půměr je okolo 5  p.a.!
  • Čím delší horizont, tím nižší maximální zhodnocení, ale i nižší maximální ztráta.
  • Čím delší rozložení, tím nižší maximální zhodnocení (to je logické, když je průměr akcií 5 % p.a. a já neinvestovanou částku úročím jenom 2 % p.a.), ale ne nejnižší maximální ztráta?!
  • Největší ztráty nenese jednorázová investice!
  • Rozložení investice něco mezi dva až tři roky pro odvážnější (zachování potenciálu výnosu při vyšším riziku) a pět let pro opatrnější (snížení potenciálu při snížení rizika). Ale vše záleží na délce horizontu.
  • Nejvíc záleží na době, ve které žijeme, a statistika je jenom věda.

Total return

Index DJI má od 1. 10. 1987 i „Total return“ hodnotu, zkusil jsem proto i tuto možnost. Pokud seženete takovýto instrument, situaci zásadně vylepšíte.

Tabulka 4: 1988 – 2009 Total return

  • Zde už oněch slibovaných průměrných 8 – 12 % p.a. je.
  • Jednorázová investice je „top“, případně rozložení investice do maximálně jednoho roku. Všechno ostatní nám přináší jak zhoršení možné ztráty, tak snížení průměrného a maximálního zhodnocení.

Tabulka 5: 1988 – 2009 NE-Total return

  • Total return nám přidal jenom 2 % p.a. Zbytek tak skvělého výsledku je ve správném historickém období.

Tak tedy kam?

Staré stavební spoření má po započtení všech poplatků a při využití maximální efektivní částky 18 000 Kč ročně (a poté dle potřeby snižované) zhodnocení po 5 letech 10 % p.a. a po 10 letech 7,2 % p.a. Nové s maximální částkou 20 000 Kč ročně má po 6 letech 6,2 % p.a. a po 10 letech 5,2 % p.a. Problém je, že takto se dá uložit jenom malá částka potřebná na důchod a tedy kam ten zbytek?

Dluhopisy? Snad, ale akciím se stejně nevyhnete. Ne, že by byly nejlepší, ale nikdo nic lepšího pro „běžného“ střádala stejně nevymyslel…

VAROVÁNÍ AUTORA: Autor není finanční ani jiný poradce a ani nepracuje ve finančním průmyslu. Jeho „bizardní“ koníček využívání Excelu k čemukoliv ho od počítačů přivedl až k investicím. Jeho omezené znalosti matematiky středoškolským vzděláním jsou doplněny vědomostmi kamarádů a kamarádek kteří došli dále. Jeho názory jsou čistě subjektivně zaujaté!

Loading

Vstoupit do diskuze 15 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Pavel Strejc

    22 ledna, 2009

    Škoda, že nejsou ta data od r. 1900 ve formě total return – to by teprve umožnilo srovnání například se SS. Je známo, že v první polovnině 20. stol. bývaly dividendové výnosy vyššího procenta než ke konci.

    Odpovědět

  • Pave)

    22 ledna, 2009

    jinak ale díky moc za skvělý článek 🙂

    Odpovědět

  • Rup

    22 ledna, 2009

    Už podle textu článku je všem jasné, že autor není finanční poradce. Kdyby byl, hemžil by se text nabídkami pojištění a „investicemi“ do zaručených fondů :-))

    Odpovědět

  • Rosta_Tucak

    22 ledna, 2009

    A proč by tam podle vás měly být nabídky pojištění a zajištěných fondů? S tématem článku nemají nic společného. Myslíte si, že kdyby byl autor zoolog,tak by se to poznalo podle toho, že budou v článku zmíněni orangutani a zebry?

    Odpovědět

  • Radek

    22 ledna, 2009

    😀 díky, po ránu jste mě výborně pobavil

    Odpovědět

  • Panek

    26 ledna, 2009

    Tohle jsem dnes potřeboval. 😉

    Odpovědět

  • Anonym

    22 ledna, 2009

    Nejsem si jist zda je jako výsledek této analýzy vhodné prezentovat průměr (dokonce s dodatkem že nepříjemnosti byly eliminovány). Uvědomme si, a asi to budu tady několikrát opakovat, že běžný investor neinvestuje do všech period – pak by pro něj byl celkový získaný výsledek, řekněme uspokojivý. Ale že bude investovat jen v několika (patrně po sobě jdoucích)periodách, takže ho bude bude zajímat pravděpodobnost, že se strefí do těch ziskových – v tom ohledu jsou údaje pana Šimka vhodnější. Jinak, pokud se týče stavebního spoření – chápejme ho jako součást portfolia, a to nejen finančního, nakonec koupený byt či dům je taky investice

    Odpovědět

  • tomik

    24 ledna, 2009

    Já jsem se zabýval německými akciemi (DAX) http://tomikov.blogspot.com/2009/01/vnosnost-nmeckch-akci-dax-30.html od 30. prosince 1987 a americkými akciemi (S&P) http://tomikov.blogspot.com/2008/12/vnosnost-akci-na-s-500-za-poslednch.html od 4.12.1958 a vyšla mi mnohem optimističtější čísla. Ještě chystám Japonsko. Česko mi vyšlo dost špatně: http://tomikov.blogspot.com/2009/01/vnosnost-eskch-akc-podle-indexu-px-50.html

    Odpovědět

  • jiri.cerny2

    26 ledna, 2009

    Vaše optimističtější čísla jsou ale způsobena chybným výpočtem. Jstliže Vám něco vyneslo za 50 let 1500% není to 30%za rok, ale pouze 5,71%p.a.

    Odpovědět

  • tomík

    26 ledna, 2009

    Jak je ve spotu psáno, nepoužívá se složené úrokování. Tedy pletete se Vy (doufám 🙂

    Odpovědět

  • Obama

    24 ledna, 2009

    Furt ta samá bláhovost, pocítat výnos z akcií pres nejvetsí predrazení az do nejhlubsího krachu
    a pak dojít tomu, ze sporitelní knízka s 2% je lepsí. Výnos z akcií se ale musí pocítat od 1990 do brezna 2000, nebo od listopadu 2002, nebo brezna 2003 do roku 2007, nebo od 2003 do 2010. Dnes uz se dávno ví, ze pri extremnim predrazení jak 2000 bylo nutno akcie a fondy prodat a levné akcie pak 2002-2003, nebo 2009 nakoupit znova. Dnes uz by nikdo studovaný v knihách akcie a fondy nedrzel pres rok 2000. Tedy budte tak laskavi a pocítejte výnos od 1990 do 2000, nebo od 2003 do 2007 a vynechte krachy. Pro krachy máme zas periodu pro výpocet ztrát 2000-2002.

    Odpovědět

  • rosta_tucak

    25 ledna, 2009

    Problém ve Vašem návrhu počítat výnosy akcií pouze z býčích trendů je v tom, že se pohybujete „uprostřed, nebo na levé straně cenových grafů“, kde znáte budoucí výsledky a jste schopen určit od kdy do kdy je třeba výnosy z akcií počítat. V praxi je tomu ovšem zcela jinak a v podstatě neexistuje způsob, jak zjistíte konec medvědího trhu a jeho obrat v několikaletý trend býčí. Tudíž ani netušíte (nejenom Vy, není to osobní, nikdo netuší) jaký bude budoucí vývoj. Určité vodítko by mohlo poskytnout P/E ratio např. kolem tradiční recesní hodnoty 10. I tak je ovšem pravděpodobné, že se nevyhnete po dobu několika let ztrátám v hodnotách cca do 30%, které musíte nejprve psychikou ustát, abyste se následně mohl radovat z výnosů, které ve svém příspěvku naznačujete. Aby nedošlo k mýlce: mám rád akcie (a opce), věnuji jejich studiu hodně času. Jen bych rád, aby byly vnímány reálným pohledem a nikoli poučkou, že akcie dělají 8,5%p.a. dluhopisy 3-5%p.a. atd. jak je to často bráno v mnoha poradenských společnostech.Hezkou neděli všem.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    25 ledna, 2009

    10 vůbec nemusí být recesní hodnota u některých oborů.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 ledna, 2009

    To pochopitelně nemusí :-). V mém příspěvku je desítka míněna jako recesní hodnota pro index SP500. Každé odvětví (a často i každý titul) má svoje specifika, které je třeba brát v úvahu. Spíše mně šlo o to, hledat nějakou „berličku“ o kterou se fundamentálně opřít, byť ani tato berlička není příliš pevná. Pokud bychom brali, jak naznačoval Obama, výkonost pouze z býčích trendů, pak rozhodně nedostaneme reálná čísla o výkonnosti akcií.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    25 ledna, 2009

    OK beru zpět.

    Odpovědět