Celková poptávka po drahých kovech v České republice dosáhla 180 tun

Z drahých kovů bylo v českém průmyslu v největší množství zpracováno stříbro, svoje využití nachází především v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu a ve sklářství. Nejvýraznější inovace s drahými kovy byly zaznamenány v lékařství. Investiční trh byl poznamenán velkou volatilitou u všech drahých kovů. Celkové prodeje investičního zlata se na českém trhu odhadují na více než 4 000 kg, z toho prodeje SAFINY dosáhnou přes 700 kg. Opět se tak potvrdí její pozice lídra v prodeji investičních kovů na českém trhu.

Průmyslové využití drahých kovů  

Stříbro je hlavní průmyslový drahý kov co do objemu. Jeho letošní spotřeba rostla o přibližně 2–3 %, což kopíruje celosvětový trend v nárůstu množství všech zpracovaných drahých kovů. Stříbro se využívalo ve sklářství, chemickém, automobilovém a elektrotechnickém průmyslu a  lékařství. Zlato dominovalo tradičně v klenotnickém či dekorativním průmyslu, ale zastoupení má i v elektrotechnickém průmyslu. Platinové kovy (platina, palladium, rhodium) se využívaly v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů, jedná se o autokatalyzátory a průmyslové katalyzátory. Platina sehrála důležitou roli ve farmaceutickém průmyslu. Je obsažena v cytostatikách – lécích, které slouží v boji proti rakovině, a společně s rhodiem též ve sklářském průmyslu. Palladium bylo rovněž využito v elektrotechnickém průmyslu. 

„Každý drahý kov má svůj nezastupitelný význam a důležitost. Pokud bychom měli z pohledu průmyslu jmenovat dva hlavní kovy, pak je to stříbro v oblasti elektrotechnického průmyslu a platina z důvodu svého ekologického významu. Drahé kovy sehrávají díky svým chemicko-fyzikálním vlastnostem zásadní roli v pokrokových technologiích,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA.

Recyklace drahých kovů v České republice dosáhla těchto objemů: 100 t stříbra, 3 t zlata, 5 t platiny, 2,5 t palladia, 0,2 t rhodia. SAFINA zpracovala více než 100 tun drahých kovů, kdy zastoupení jednotlivých kovů odpovídá poměru na celém trhu.    

Pro společnost SAFINA byl v tomto roce nejvýznamnější sektor sklářský a elektrotechnický.  Pro své drahokovové výrobky s vysokou přidanou hodnotou se soustředila na další posílení unikátních technologií. Zejména se jednalo o práškovou metalurgii a uvedení do provozu vlastního atomizéru. SAFINA vyrobila přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA letos nabízí také měděný prášek. Další klíčovou technologii tento rok představovala výroba termočlánků, která splňuje přísné normy amerického trhu. Dodávky standardně probíhají i na trhu EU. Objem roční výroby termočlánků se pohybuje ve stovkách kilogramů a za poslední rok dosáhl nárůstu 30 %. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků a podíl na celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %. Třetí technologií je tzv. Cold Spray pro výrobu naprašovacích targetů ze stříbra. V rámci Evropy má SAFINA 10–15% podíl na trhu mezi dodavateli pro průmysl plochého skla.  

^REKLAMA

„Náš celkový obrat tento rok dosáhne hodnoty přes 5 miliard korun. Naše strategie je vyvíjet a posilovat unikátní technologie, které na trh přinášení výrobky s přidanou hodnotou, a posilují tak naši konkurenční výhodu na českém, ale i globálním trhu,“ dodal Tomáš Plachý.   

Investiční drahé kovy

Zlomovým obdobím pro trh s investičními drahými kovy byl začátek druhého čtvrtletí, kdy došlo k prudkému poklesu ceny zlata, a potvrdily se tak spekulace ohledně konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu ceny této komodity. Hlavním důvodem bylo, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, tzn. v cenných papírech vázaných na zlato. Na začátku pádu ceny, což nastalo v dubnu, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů. Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční  těžby zlata. Toto mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. Snížená poptávka po papírovém zlatě byla potvrzena i na konci roku. Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Vysoká cenová volatilita je doprovázela po celý rok. Ovšem poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto období rekordy a prožívala „zlatou horečku“. Významné výsledky zaznamenalo fyzické zlato především v Číně, kdy se tento nejdůležitější těžař zlata také stal jeho nejsilnějším importérem.

Ceny drahých kovů po celý rok ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané spekulacemi o možných stimulech centrálních bank. Uvolněná měnová politika FEDu oslabovala dolar, v němž se obchoduje právě investiční zlato, a také vyvolala obavy z růstu inflace. Globální finanční trhy začaly v květnu pociťovat tlak po prohlášení předsedy FEDu, který nastínil, že by právě FED mohl za relativně krátkou dobu omezit nákup amerických dluhopisů. Kvantitativní uvolňování ovšem stále pokračovalo. Pro americké investory bylo proto výhodnější investovat do zlata. Bank of Japan se tento rok také rozhodla pro kvantitativní uvolňování a tiskla jeny jako formu podpory pro japonskou ekonomiku. V červenci nakoupilo zlato do svých rezerv celkem 15 centrálních nebo národních bank. Nejvíce se na nákupech zlata podílely centrální banky Ruské federace, Turecka, Jižní Koreje a Ázerbájdžánu.

 „Poptávka po fyzickém zlatě zůstávala v posledních měsících stabilní, nezaznamenávala však při výraznějších poklesech cen takový zájem, jaký byl patrný na přelomu prvního a druhého čtvrtletí letošního roku,“ komentoval Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti SAFINA, a dodal: „Důležitou zprávou je, že Čína předběhne pravděpodobně v tomto roce Indii, co se týče objemu dovezeného zlata.  Je to dáno jednak obrovským zájmem ze strany Číňanů o investice do fyzického zlata, ale také restrikcemi na dovoz zlata ze strany Indie, které mají za cíl snížit negativní obchodní bilanci.“

Hlavním vlivem, který určí směr ceny zlata pro příští měsíce, bude to, jak se FED a jeho nová předsedkyně vypořádají s potřebou ukončení kvantitativního uvolňování. DJ index překonal hranici 16100 a přitom toto není potvrzeno reálnými hospodářskými výsledky, jen je to alternativa, kam investovat volné prostředky, kterých je nadbytek. Při ukončení „uvolňování“ už nemusí dojít k dalšímu poklesu ceny zlata tak, jak se vždy předpokládalo, ale naopak k pádu cen akcií a růstu ceny zlata jako alternativy bezpečného přístavu, kterým vždy zlato bylo a bude.