Sobota 12. června. Svátek má Antonie.

Zkoncujme se zlatokopectvím

jan_zednik 17.10.2008 | 17:29 0 Komentářů

„Udělal jsem jim IŽP na spoření“, „Prodal jsem mu investičko na 1000 Kč měsíčne kvůli daňovým úlevám“.. Říkáte si, tak tohle už jsem někde slyšel(a)? Bohužel, musím konstatovat, i já.
Zasvěcení vědí, že tento způsob „poradenství“ není nic jiného než sprosté zlatokopectví, které nemá se slůvkem poradenství pranic společného, i když se finančním poradcem označuje 99% finančních zprostředkovatelů (prodejci stavebního spoření počínaje, rádoby poradci poradenských společností konče).
Kvalitativní úroveň na našem trhu výrazně pokulhává za kvantitativní úrovní, přitom by tomu mělo být právě naopak, nejen z hlediska zájmů klientů. Je veřejným tajemstvím, že zprostředkovatelé mají největší provize ze životního pojištění. Proto také většině klientů zůstává po návštěvě „poradce“ v rukou smlouva životního pojištění do 60 a více let věku. Každý „poradce“ klientovi odůvodní jeho potřebu mít životní pojistku jiným způsobem, někteří to svádí na tzv. optimalizaci klientových financí, jiní argumentují již zmíněným „skvělým“ spořením či daňovou úlevou..
Na druhou stranu, bude-li poradce dělat svou práci jako skutečný profesionál, všechna jeho portfolia budou výhradně proklientská, tj. u pojistek bude převažovat úrazové pojištění a u tvorby rezerv (krátkodobých i dlouhodobých) nízkonákladové investiční produkty, bude takovýto poradce finančně bit v porovnání s kolegou zlatokopem rozdílem klidně několika řádů..
Je to začarovaný kruh, jak z toho ven? Zaveďme náročné odborné zkoušky, po jejichž složení teprve bude možné prezentovat se jako finanční poradce. Zkoušky by měly sestávat z několika částí, např. nehypoteční úvěry a leasingy; hypoteční úvěry; životní a úrazové pojištění; pojištění majetku a odpovědnosti; investování na finančních trzích; ekonomické základy. Zkoušky by se měly alespoň jednou za 2 roky opakovat tak, aby byla zachována odbornost licencovaných poradců. Pro udělení „licence“ finančního poradce by mělo být samozřejmostí podepsání čestného prohlášení, ve kterým se poradce zaváže dodržovat etický kodex fin. poradce. Zkoušky by měly být koordinovány jedinou institucí, po vzoru kolegů daňových poradců, např. Komorou finančních poradců. Ta jediná by měla dozorovat nad zkouškami potažmo udělováním licencí a zároveň se zabývat případnými stížnostmi klientů na poradce. Poradce poskytující tyto služby by pak byl za svou práci honorován klienty (např. hodinovou sazbou nebo dle Komory fin. poradců stanovených jednorázových částek za explicitně vyjmenované úkony). To by znamenalo vzdání se provizí a nebo přinejmenším omezení provizí institucí zcela na minimum.
Celý systém by se tímto stal transparentnější, jednodušší. Instituce by jistě přivítaly radikální snížení provizí, o jejich eventuální podpoře tohoto projektu není pochyb, klienti by ocenili profesionální a nezaujatou práci poradce, konečně poradce (nyní v pozici skutečného odborníka) by si získal prestiž a o finanční zajištění by taktéž nemusel mít strach, i z titulu odpadnutí konkurence, jelikož zkouškami by prošlo minimum současných rádoby poradců.
Samozřejmě výše zmíněné konkrétní představy o fungování celého systému by byly věcí diskuse, nicméně koncept licencovaného poradce odborníka se zcela minimálním či žádným provizním odměňováním by měl být zachován.
Až teprve takto radikální reformování celého systému by znamenalo kultivaci finančního trhu, slovo finanční poradce by přestalo být urážkou, ale váženou profesí. Kolegyně, kolegové poradci a zasvěcení, co nepatříte do armády zlatokopů a myslíte to s poradenstvím vážně, chcete být poradci dlouhodobě, pojďme začít debatu, spojme síly a vytvořme v České republice skutečně respektovanou profesi – finanční poradce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.