Sobota 12. června. Svátek má Antonie.

Povinná pracovní cesta pro Sociální demokraty

Petr Zámečník 03.07.2009 | 11:39 0 Komentářů

Zavedl bych povinnou pracovně-vzdělávací cestu pro vrcholné představitele Sociální demokracie. Kam? Do Kalifornie!

Shodou okolností jsem včera měl příležitost sledovat večerní televizní zprávy. Příhodná byla jejich skladba – v jednom příspěvku hřímal mohutný Arnold Schwarzenegger, kalifornský guvernér, který se snaží všemožnými opatřeními nejen zachránit bankrotující Kalifornii, ale také dát nůž na krk kalifornským zákonodárcům, které (podle jeho slov) zajímá více zkracování ocasů krav než schvalování rozpočtu, nad nímž se nedokáží shodnout. Kroky, k nimž přistoupil, nelze nazvat jinak než krizovým řízením. A proč k nim muselo dojít? Kalifornie si zvykla žít na dluh… a špatná hospodářská situace ji proto potopila.

V druhém příspěvku hřímal (také, byť jiným způsobem) mohutný Jiří Paroubek, předseda ČSSD, největší opoziční strany (lze-li hovořit o opozici vůči úřednické vládě; i když, v takovém případě je největší opoziční stranou asi ODS… nu, nechme tyto spory politologům a soustřeďme se na základ věci). Prosazuje další výdaje, prý jen nějakých 50 mld. Kč či jen o něco málo více. Fiskální stimuly rozhýbou českou ekonomiku… a všem se bude dařit lépe.

Jiří Paroubek a jeho poradci si zřejmě neuvědomují několik skutečností: Česká republika je malá otevřená ekonomika. Fiskální stimuly působí asi tak, jako když se snažíte vytvořit sloupec vody na asfaltové silnici – také to může chvilku zdánlivě fungovat (ano, vím to, viděl jsem to – jel jsem po D1 v úterý v průtrži mračen). Voda se ale velmi rychle rozteče do všech směrů. Proto také české ekonomice více pomáhá šrotovné v Německu, ale zavedení šrotovného v Česku by vedlo (povede, pane prezidente?) k situaci, kdy česká vláda vylije sklenici pitné vody do slaného oceánu.

Druhou skutečností je, na níž v předmětné reportáži upozornil i Jan Procházka ze společnosti Cyrrus, že si česká vláda nemůže další výdaje dovolit. I tak podle ministra financí Eduarda Janoty schodek přesáhne hravě 150 mld. Kč… a kam až rozhazování může vést? To by mohla ukázat rozhazovačným politikům pracovní cesta do Kalifornie.

I když… politici často rozlévají sklenice s pitnou vodou. Zřejmě pod heslem „po nás potopa“. A tak by pracovně vzdělávací cesta do Kalifornie skončila na slunných plážích – a opět jen marně vyhozenými státními financemi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.