Neděle 05. července. Je státní Svátek - Cyril a Metoděj.

Nástup nového zaměstnance do kanceláře: potřebná agenda a povinná školení

Vrana 20.03.2020 | 07:35 0 Komentářů

Pokud se jako zaměstnavatel rozhodnete přijmout nového zaměstnance, musíte počítat s celou řadou administrativních a ohlašovacích povinností, mezi které se mimo jiné řadí školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bez vstupního školení BOZP nesmí zaměstnanec práci vykonávat. Každá profese přitom vyžaduje zcela jiná školení. Jak je to v případě kancelářské práce? 

Začlenění do kolektivu a nezbytná školení

Pečlivá příprava dokumentace a pracoviště udělá na nového zaměstnance dobrý dojem. Již touto připraveností si u nováčka budujete loajalitu a vzbuzujete v něm důvěru. Jak se postarat o bezproblémový nástup?

  • Vyřiďte si veškerou administrativu, která se s příchodem nového zaměstnance pojí, získejte souhlas se zpracováním osobních údajů.
  • Ukažte nováčkovi pracoviště a představte jej kolegům.
  • Informujte zaměstnance o pracovních povinnostech, které se pojí s jeho náplní práce.
  • Zajistěte mu školení bezpečnosti ochrany zdraví při práci (BOZP) a proškolte ho v oblasti týkající se požární ochrany (PO). Jestli je na vašem pracovišti zvýšené či dokonce vysoké požární nebezpečí, je potřeba tomu přizpůsobit i náplň školení. 
  • V případě specifické pozice zajistěte další potřebná školení.
  • Práci nováčkovi přidělujte postupně.
  • Nezapomeňte na adekvátní zpětnou vazbu.

5 rad, jak si udržet šikovného a zaškoleného zaměstnance

Fluktuace zaměstnanců je problém, který zná snad každý zaměstnavatel. Najít adekvátní náhradu, kterou musíte zaškolit a zasvětit do chodu firmy stojí nejen čas, ale také peníze. Co udělat pro to, aby u vás šikovný pracovník zůstal?

  1. Nabídněte mu možnost home office a volnější pracovní dobu.
  2. Mluvte s ním o možnosti profesního růstu.
  3. Podporujte jeho vzdělání v oboru.
  4. Dávejte mu adekvátní zpětnou vazbu.
  5. Snažte se zajistit pozitivní pracovní náladu a prostor k diskuzi.

Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP

Vstupní školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má povinnost podle § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, provádět každý zaměstnavatel bez ohledu na počet zaměstnanců. Zákon nerozlišuje to, zda má firma jednoho, desítky nebo stovky zaměstnanců. Roli nehraje ani to, v jakém oboru firma podniká.

Školení BOZP upravuje §37 odst. 5 zákoníku práce, který stanovuje, že zaměstnanec musí být před nástupem do práce seznámen s pracovním řádem, právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.

Vstupní školení zaměstnance seznámí s právy a povinnostmi, které z jeho pozice vyplývají. BOZP je zpravidla doplněno o školení požární ochrany (PO) a další specifická školení, která se pojí s pozicí zaměstnance.

Za BOZP je zodpovědný zaměstnavatel. V případě, že má firma méně než 25 zaměstnanců, může jej zaměstnavatel provádět sám nebo může pověřit někoho ze svých zaměstnanců. Pověřená osoba si však musí nastudovat příslušné právní předpisy, které se budou aplikovat do praxe.  Ovšem každá firma s více než 25 zaměstnanci musí mít odborně způsobilou osobu, která se stará o prevenci rizik, bezpečnost a ochranu na pracovišti.

Druhou možností je svěřit tento úkol do rukou firem, které se na školení BOZP zaměřují. Odborníci zpracují zákonem stanovené dokumentace například o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních k omezení jejich působení podle § 102 zákoníku práce.

Kromě BOZP a PO musí zaměstnavatel:

  • zpracovávat a vést dokumentaci k BOZP a PO,
  • dokumentovat a zajistit předcházení pracovních úrazů,
  • poskytnout svým zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky,
  • každoročně zorganizovat prověrku BOZP a PO,
  • zajistit zaměstnancům vstupní a pravidelně se opakující prohlídku u registrujícího lékaře,
  • provádět údržby a revize zařízení.

Kdy se školení provádí a koho se týká

Vstupní školení BOZP se provádí první den nástupu do práce, a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec je nebo není ve zkušební době. Týká se nejen pracovníků se smlouvou na hlavní pracovní poměr, ale také těch, kteří pracují na dohody o pracích mimo pracovní poměr. 

Vstupní školení je povinné vždy, když:

  • zaměstnanec nastupuje do nové práce,
  • dojde ke změně pracovního zařazení,
  • dojde ke změně druhu práce,
  • dojde ke změně technologie nebo pracovního postupu.

Zaměstnanec je povinen pokyny BOZP a PO dodržovat po celou dobu pracovního výkonu.

Osnova školení

Zákon zaměstnavateli udává povinnost školení BOZP v periodě, kterou si sám určí. Zpravidla se provádí jednou za rok. Co se obsahu týče, je zákon poměrně nekonkrétní. Obsah ani formu školení zákon přesně neurčuje. Ideální osnova školení BOZP pro zaměstnance by mohla vypadat zhruba takto:

  • v rámci školení by měl být zaměstnanec seznámen se svými právy a povinnostmi.
  • Školení by mělo zahrnovat téma bezpečnosti prováděné práce – seznam všech rizik, představení práce s konkrétním strojem, informace o zacházení s elektrickými spotřebiči a podobně.
  • Chybět by neměla kapitola zaměřující se na pracovní úrazy.
  • V rámci školení by mělo být zmíněno, jak se chovat v případě mimořádných událostí.
  • Vhodné je rovněž seznámení s bezpečnostním značením a jeho funkcí nebo s ergonomií na pracovišti.

Školení BZOP i PO by měl zaměstnanec stvrdit svým podpisem. Pokud zaměstnavatel nedodrží zákonnou povinnost školení BOZP, hrozí mu pokuta od státních kontrolních úřadů až ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že zaměstnanec utrpí vážný pracovní úraz s následkem trvalé invalidity, hrozí zaměstnavateli vyplácení odškodného ve výši průměrného měsíčního platu až do 65 let věku zaměstnance, a to bez ohledu na to, zda zaměstnance proškolil či nikoliv. Při zranění s následkem smrti hrozí zaměstnavateli odnětí svobody na několik let, pokuta od Oblastního inspektorátu práce a zákaz činnosti.

Abyste na žádnou povinnost vůči novému zaměstnanci nezapomněli, připravili jsme pro vás tento praktický návod

BOZP a osamocený pracovník

Osamocený zaměstnanec je ten, který je během pracovní doby na pracovišti sám a vykonává práci bez dohledu. Zpravidla se jedná o obsluhu čerpací stanice, pracovníky bezpečnostních agentur, pracovníky pracující v lesích nebo na podobných místech. Tito pracovníci mohou být na pracovišti sami, ale zaměstnavatel je musí seznámit s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo se zaměstnavatelem.

Problematiku osamoceného pracovníka upravuje § 5 odst. 1 písm. e) z. č. 309/2006 Sb. Zde se uvádí, že zaměstnavatel musí organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování na pracovišti. Zároveň musí zajistit to, aby zaměstnanci se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance.

Za riziková pracoviště se podle Přílohy 1 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. považují:

  • místa s nebezpečím výbuchu,
  • místa, kde hrozí zasypání,
  • místa, kde hrozí otrava nebo utonutí,
  • místa, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky.

Zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s pravidly dorozumívání v případě nehody a také musí stanovit takovou formu dohledu, která v případě potřeby poskytne včasnou první pomoc.

Kontrolu osamocených pracovníků je možné vykonávat tak, že se bude zaměstnanec hlásit ve stanovených intervalech, nebo ho bude jiný zaměstnanec pravidelně kontrolovat.

Zaměstnanec a újma na zdraví

Újma na zdraví může mít u zaměstnance dvojí formu. Buď se jedná o pracovní úraz, nebo o nemoc z povolání.

  • Za pracovní úraz se považuje jakékoliv poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, které byly způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
  • Nemoc z povolání je taková nemoc, která vznikla nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, přičemž ale musela vzniknout za podmínek, které jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání

Za pracovní úraz nebo nemoc z povolání nese zodpovědnost zaměstnavatel. V případě, že k újmě došlo kvůli tomu, že zaměstnanec nedodržel předpisy a pokyny BOZP, přestože s nimi byl seznámen nebo byl opilý či pod vlivem jiné návykové látky, může se zaměstnavatel zcela zprostit odpovědnosti.