Sobota 12. června. Svátek má Antonie.

Doreformováno!

Martin Kopáček 06.03.2011 | 15:28 0 Komentářů

Nemá smysl příliš komentovat průběh takzvané reformy důchodového systému. Kdo má pocit, že je vše v pořádku a už se těší na příjemný podzim života v hojnosti státního důchodu a tučné renty z penzijního spoření, ten nemusí číst dál. Pohádky najde jinde.

Vládě nelze upřít virtuózní schopnost zvýšit daně, zbavit se zodpovědnosti za deficity rozpočtu i důchodového systému, a dopředu omluvit očekávanou inflaci a zdražování. Je na každém z nás, aby si uměl vládní kroky vyložit správně. Osobně odmítám přijmout snahu lobby politiků, penzijních fondů a bankovních institucí, že mám uvěřit tvrzení typu
Nula plus nula rovná se dvě.

Jedno je jisté. Průběžný důchodový systém uchystá mnohým velmi krušnou budoucnost. A proklamované další pilíře? O penzijním připojištění škoda mluvit – každý zná prachbídnou výkonnost penzijních fondů. Chcete-li vsadit vaši budoucnost na polomrtvého hlemýždě, prosím. Pokud si přejete po letech zjistit, že vám inflace požrala i to málo, co jste naspořili, ok. Proti gustu žádný dišputát. Může vás pak hřát aspoň vědomí, že jste svými úsporami živili menší pluk bankovních úředníků a manažerů fondů. Budiž vám útěchou, že jejich penze jsou i díky vám opravdu solidní…

Zhodnocení, které předvádějí penzijní fondy, dosáhne každý příčetný jedinec sám a – s prominutím – levou zadní. Nejtriviálnější cestou je kopírovat portfolio těchto fondů – což lze s využitím rozumných instrumentů realizovat celkem snadno. Rozumnější je samozřejmě pracovat s ochranou proti propadů trhů, což většina fondů příliš neumí. V prvním i ve druhém případě nejde o nic složitého. Učím to naše klienty dnes a denně.

Druhou úrovní je nejen překonání inflace a „výkonů“ penzijního fondu, ale
dosažení zhodnocení přes 10% ročně. I to se dá naučit v poměrně krátkém čase. Nespornou výhodou je, že vše se dá trénovat „nanečisto“, tedy bez ztráty. Teprve potom vstupujeme do reálných obchodů a vždy tak, abychom měli ošetřené riziko, že trhy půjdou proti nám.

O obou situacích ale čelíme jinému zásadnímu riziku, se kterým „důchodová reforma“ vůbec nepočítá. O co jde?
Jde o riziko budoucího pádu měn, skokové inflace, hyperinflace. Stačí se podívat na pokles kupní síly české koruny. Co šlo nakoupit třeba za 100.000 korun v roce 1993? A co za stejnou částku pořídíme dnes? Namítnete, že koruna je atypická, u nás šlo přece o transformovanou ekonomiku. Fajn, tak se podívejme na graf dolaru nebo třeba britské libry. Kde byly tyto měny třeba před třiceti lety a kde jsou dnes?
Pokud netrpíme ztrátou paměti, pak si můžeme připomenout, jak nahnuté to mělo euro v polovině minulého roku. Myslíte, že tyto krize jsou zažehnány? Omyl, jsou jen odsunuty. Obávám se, že jednou k skokové devalvaci dojde. Víte, jak dopadli penzisté v době německé hyperinflace? Doporučuji román „Černý obelisk“ od Remarqua….

Proto při našich úvahách o vlastním zabezpečení se na důchod musíme počítat s velmi reálnou hrozbou pádu papírových měn. Proti krachu měny nás ale neochrání žádný papírový instrument. Je proto velmi rozumné, pokud si část úspor přeměníme v drahé kovy. Osobně preferuji
investiční stříbro, k čemuž mám dobré důvody. Když jsem začínal s nákupy stříbrných slitků a mincí, nestála unce stříbra ani osm dolarů. Dnes se stejná unce investičního stříbra cení přes třicet dolarů…. Odmítal jsem debaty o vlivu DPH atd., vím proč stříbro kupuji. Naši klienti – a patří mezi ně i velmi zámožní investoři – rovněž vědí,
proč preferují právě investiční stříbro, i proč preferují investiční stříbro námi nabízené. Současnost nám i našim klientům dala plně zapravdu. A klidně se vsadím, že budoucnost nám dá zapravdu ještě víc.

Je na každém, zda svoje stáří svěří do rukou dnešních politiků a bankéřů. Kde jim za dvacet nebo třicet let bude konec… Žádný politik, v minulosti ani v budoucnu, ale nikdy nepoleví ve snaze zvyšovat daně a vytloukat jeden dluh jiným dluhem. Bohužel politik vždy bude mít převahu nad řadovým občanem, neboť politik svoji vůli může občanovi kdykoliv vnutit zákonem. Kdo ale stále své vrchnosti věří, ať jí svěří svoje peníze a doufá.

Jsem rád, že naši klienti na sliby politiků odkázáni nebudou. Mnozí by dnes mohli správcům penzijních fondů ukázat, že lze bez zbytečného rizika zhodnotit vlastní prostředky daleko lépe. A investiční stříbro (ovšem likvidní a pravé) je tvrdý polštářek, který ale spolehlivě chrání před pádem měny. Ze stoupajícího objemu objednávek investičního stříbra i z trvalého zájmu o naše konzultace vidím, že mnozí jsou si dobře vědomi faktu, že důchodové zabezpečení státem je minulostí a nabízené alternativy fondů trn z paty nevytrhnou.

Je „doreformováno“. Budoucnost má každý ve svých rukách. Toto otřepané klišé má dnes zcela nový význam. Vidím, že na Titanicu důchodového systému hraje bezradný orchestr poslední skladbu, která zní po čertech falešně. Není proto od věci sundat růžové brýle a přestat věřit na zázraky. Víme, že si každý může postavit vlastní důchodový systém, který bude nepochybně výkonnější. A především – bude výhradně v našich rukách.