Neděle 27. září. Svátek má Jonáš.

Důchod nebude, počítejte s tím!

Martin Kopáček 21.07.2011 | 09:30 0 Komentářů

Nepříjemné věci se nesdělují lehce, respektive se je lidé snaží nevnímat. Je nepříjemnou pravdou, že penzijní systém, jak jej známe z dnešních dnů, je minulostí. Důchody během dvaceti let zmizí, respektive se smrsknou na chudinskou dávku, možná tak dobrou k živoření.

Důchody prostě nebudou.

„Fajn, to je přece známá věc.To se mě ale netýká, já si přece na penzi spořím v penzijním připojištění“, řekne si asi mnohý dnešní třicátník s pocitem uspokojení. Materiály penzijních fondů přetékají optimistickými čísly, hemží se trvale rostoucími grafy. Z propapagačních letáků se usmívají spokojení penzisté, hovící si na jachtách nebo slunných plážích. Bohužel, opět jde jen o iluzi. Jde o obrovský byznys prodejních provizí, správcovských poplatků a jiných benefitů – ovšem pro provozovatele a správce těchto fondů, nikoliv pro klienty. Alespoň ne za současného stavu, kdy průměrné úložky do těchto fondů jsou velmi malé – a především výkonnost penzijních fondů je více než chabá…

Penzijní fond je pro mne trvalým zdrojem zábavy. Dávám do něj měsíčně pár drobných, jen tak „ze sportu“. Když mi ale jednou ročně přijde výpis z „mého“ penzijního fondu, velmi dobře se bavím. Ta hrdost, s jakou pan manžer XY oznamuje, že penzijní fond dosáhl zhodnocení téměř 1,5% p.a.! To opravdu pobaví. Samozřejmě se fond tak trošku opomene zmínit, kolik činila třeba roční inflace….

Zkusme si schválně spočítat, jakou penzi ze svého spoření nakonec budeme dostávat (pokud se jí samozřejmě ve zdraví dožijeme). Zkusme si také spočítat, v jak znehodnocené měně penzi budeme dostávat – třeba za 40 let, při roční „mírné“ inflaci 2% ….. A také uvažujme, že potraviny, energie, voda a další nebytné věci jistě nebudou stále levnější a levnější – ostatně ani dnes tento trend není, že?
A nenaznačuje dosavadní vývoj, že se blížíme spíše tomuto scénáři?

A jak to vypadá se „státem garantovanou penzí“? Přece si všichni ne/dobrovolně musíme platit různá „pojištění“, ať chceme nebo nikoliv. Státní penze je iluzí. Česká republika již nyní zdaňuje své poddané – pardon, občany – dosti brutálně. Kdeže jsou doby desátku…. A nelze se nadít, že s horšící se demografií a stále menší konkurenceschopností jde jen o přechodný jev. Navíc je třeba si uvědomit, že stát může kdykoliv změnit pravidla hry a poddaný smí jen poslouchat a plnit to, co mu stát přikáže.

Chcete příklady? Co třeba zdanění „ad hoc“, které bylo uplatněno jako trest proti těm, kteří si dovolili využívat stavební spoření? Klidně se může stát (a myslím si, že se to stane), že při výplatě těch ubohých penzí přijde vždy nějaká ta „nezbytná povodňová daň“, jen aby se z obyvatel zase vydojila nějaká ta miliarda do černé díry státního rozpočtu. Nekompetentní politici přece vždy potřebují další přísun peněz do pozlacených dálnic, armádních zakázek pro kamarády, fotovoltaických kšeftíků nebo dalších tunelů, kterými je česká politika světově proslulá.

Ale abych nekřivdil jen naší tuzemské vrchnosti, celoevropský trend je již dnes velmi zřetelný. Kdo netrpí ztrátou paměti, dobře si připomene katastrofální stav veřejných financí jiných evropských států – pokud odhlédneme od tuzemské věčně děravé státní kasy, pak se na nás koukají černé díry v podobě pokladen Řecka, Portugalska, Španělska ….

Myslíte, že se tyto díry podaří trvale zalátat vzájemným půjčováním mezi státy eurozóny? Nebo vytvářením dalších a dalších dluhopisů? Nebo přímo tiskem peněz, jak to v posledních týdnech ukázal šéf FEDu Ben Bernanke?

Pořád ještě máte pocit, že budete mít „slušnou penzi“?