Připočteme-li k výše uvedenému výsledku i údaj za druhý kvartál tak zjistíme, že americká ekonomika rostla v posledních šesti dostupných měsících v pravdě úctyhodným tempem 4,2 %.
Nejsilnější makroekonomickou implikací, která vždy nejvíce zajímá veřejnost a tvůrce hospodářských politik, je to, jak se zrychlený hospodářský růst projeví na zaměstnanosti, respektive v poklesu míry nezaměstnanosti. K tomu, abychom to zjistili, se používá jednoduchý empirický vztah, který v šedesátých letech minulého století definoval americký ekonom Okun. Ten zkoumal vztah mezi tempem růstu ekonomiky (resp. nakolik je pod či nad potenciálním růstem) a mírou nezaměstnanosti v USA. Okunovi vyšlo, že tento vztah je velmi pevný a signifikantní, což platí dodnes.
Pohrajeme-li si pak s americkými makroekonomickými daty, respektive s jejich krátkodobými odhady, pak s pomocí Okunova zákona zjistíme, že pokud by HDP v tomto a příštím čtvrtletí rostl tak jako v předchozích dvou kvartálech, tak již na počátku roku 2015 klesne míra nezaměstnanosti na svou přirozenou úroveň, tj. 5,5%. Tak optimisticky se ekonomika nakonec asi vyvíjet nebude, avšak je třeba dodat, že i když “zpomalíme” očekávaný růst na 3 %, tak se návrat k přirozené míře nezaměstnanosti odsune přibližně jen o jeden kvartál. Jinak řečeno, “jak praví” Okunův zákon, z hlediska aktuální konjunkturální situace směřuje americká ekonomika do rovnovážného stavu (plné zaměstnanosti), kterého zřejmě dosáhne již před polovinou příštího roku.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
