07. 10. 2025
Průmysl nepotěšil, roli ovšem zřejmě sehrály dovolené
Objem tuzemské průmyslové výroby v průběhu letošního srpna oproti předchozímu měsíci vykázal pokles o 1,1 %, což odpovídá meziročnímu snížení o 1,3 %. Jedná se o výrazně horší výsledek, než očekával trh, i než jakého bylo dosaženo o měsíc dříve (+1,8 %). Objem nových zakázek meziroční klesl o 5,5 %, přičemž těch ze zahraničí ubylo o 6,3 %, těch z tuzemska pak o 4,1 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,9 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 4,0 %.
Meziměsíčně výroba vzrostla hlavně v odvětví podpůrných činností při těžbě (11,3 %), výroby textilií (8,7 %) a výroby nábytku (6,2 %), snížila se naopak u těžby a úpravy černého a hnědého uhlí (-17,1 %), výroby oděvů (-14,7 %) či výroby strojů a zařízení (-8,1 %).
Meziročně rostla výroba nejvíce v odvětví výroby základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (7,3 %), výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (5,8 %) a výroby kovových konstrukci a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (5,8 %), klesla naopak u podpůrných činností při těžbě (-17,1 %), výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-15,6 %) a ostatní těžby a dobývání (-15,1 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií byla průmyslová výroba meziročně tažena nahoru hlavně odvětvím výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek 0,6 procentního bodu), opačným směrem působila hlavně výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-0,5pb).
Bilance přeshraničního obchodu se zbožím v srpnu vykázala přebytek 5,6 mld. Kč, tedy více, než čekal trh (4,2 mld. Kč) i než o měsíc dříve (-0,6 mld. Kč). Pozitivní vliv zde měla tradičně hlavně motorová vozidla (51,8 mld. Kč), záporný pak ropa a zemní plyn (-13,5 mld. Kč) a základní kovy (-13,3 mld. Kč).
Srpnová data nepůsobí příliš optimisticky, ale nedělali bychom z nich velké závěry. Meziměsíční i meziroční poklesy byly s velkou pravděpodobností ovlivněny konkrétním načasováním letošních celozávodních dovolených, které zřejmě letos častěji připadly právě na srpen, zatímco vloni spíše na červenec. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že k ideální kondici má tuzemský průmysl daleko. Jeho výkonnost již dlouho vykazuje stagnaci, což platí beze zbytku i v průběhu celého letošního roku, když srpnový objem je totožný s lednovým.
REKLAMA
Ani výhled do nejbližší budoucnosti zatím není zcela růžový. Varovnou informaci o meziročním poklesu objemu zakázek bychom opět nepřeceňovali, protože podobně jako u výroby, i zde zřejmě sehrál roli omezený letní provoz v některých podnicích. Zatímco v červenci tak zakázky vykázaly nezvykle silný meziroční skok nahoru, v srpnu přišla odpovídající korekce směrem dolů. I z indikátorů sentimentu v průmyslu ovšem vyplývá, že poptávka zůstává relativně slabá a na pokrizové dynamické odražení stále marně čeká. Podobnou situaci čekáme i ve zbytku letošního roku, který v průmyslu přinese jen velmi nepatrný růst po 1 procentem. Na skutečné zotavení si tak budeme muset počkat do roku 2026.
Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom INVESTIKA, investiční společnost
