20. 06. 2023
Studie Mazars: Zdanění příjmů firem je v ČR nejvyšší ze zemí V4
Různé země kladou při zdanění důraz na různé faktory zisku právnických osob, vyplývá z každoroční studie společnosti Mazars. Studie dále uvádí, že země v regionu CEE obvykle ponechávají základní sazby daně z příjmu právnických osob kolem 15-20 %. Skutečnost je však často složitější. „Řada zemí, jako například Polsko a Slovensko ponechávají výhodné daňové sazby pro společnosti s menším ziskem,“ vysvětluje Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice. „Třeba v Maďarsku, které má obecnou sazbu pro zdanění příjmů právnických osob 9 procent, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až 50 procent,“ dodává Pavel Klein. Studie také uvádí, že Evropská unie vědomě usiluje o omezení daňových závodů a snaží se zabránit používání nejškodlivějších daňových technik při vyhýbání se daňovým povinnostem.
Daň z příjmu právnických osob ve zkoumaných 25 státech neklesá. Od roku 2022 existuje pouze jediná země, kde byla sazba snížena, a to Rakousko s poklesem z 25 na 24 %.
Všechny země střední a východní Evropy používající tradiční zdanění zisku právnických osob umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Tato možnost má však omezený časový limit, obvykle 5 až 7 let, ale v některých zemích je limit stanoven jen na 3 až 4 roky. Ve všech zemích V4 pak platí časový limit 5 let. „Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit i zpětně, a to za dvě období předcházející. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v přecházejících zdaňovacích obdobích je ale omezena částkou 30 milionů Kč,“ vysvětluje Pavel Klein.
Studie Mazars upozorňuje, že státy regionu CEE pohotově uplatňují srážkovou daň se sazbou 15 % nebo dokonce 19-20 % na dividendy, licenční poplatky či úroky. Maďarsko, ale i například Lotyšsko nicméně srážkovou daň z kapitálových příjmů obecně stále neuplatňují. Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby povzbudily společnosti k investicím do výzkumu a vývoje. Studie rovněž upozorňuje na fakt, že skupinové zdanění právnických osob je k dispozici v Maďarsku, Rakousku, Německu, Polsku a Rumunsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Černé Hoře.
V neposlední řadě je také zajímavé sledovat, jak se vlády snaží konsolidovat státní rozpočty během energetické krize způsobené válkou na Ukrajině. Například Maďarsko a Česká republika v této souvislosti zavedli takzvané mimořádné daně na specifické sektory. Tyto daně by měly platit pouze po omezenou dobu. „Zvláštní daň z příjmu právnických osob označovaná jako mimořádná daň se uplatní v období 2023 až 2025 u firem působících v odvětvích výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň bude aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk těchto společností,“ dodal Pavel Klein.
