Zapomenuté problémy aneb Kráčíme ve španělských stopách

Španělsko bylo do propuknutí dluhové krize mnohým známo jen jako potenciální dovolenková destinace. V devadesátých letech koloval v tuzemsku vtip: Jak poznáme, že na tom jsme stejně dobře jako západní Němci? Až budou i uklízečky jezdit na dovolenou na Mallorku. Proč tomu tak bylo?

„Pamětníci“ si možná ještě vzpomenou na španělskou pesetu a její hodnotu. Pro ty, kteří si to již moc nepamatují, tak peseta patřila mezi slabé západoevropské měny a poměrně výrazně kolísala. Za této situace (něco jako u nás, kdy československá a následně česká koruna patřily mezi slabé měny) byly Španělé rádi, když na jejich poměry zámožní (především němečtí) turisté platili útratu v hotelech, obchodech a restauracích hned a většinou v hotovosti. O takovém cash flow si většina Španělů může nechat jen zdát.

Druhotná platební neschopnost

Majitelé a manažeři vědí, že jedním z nejdůležitějších prvků pro chod podniku je udržet stabilní cash flow. Nejedna společnost musela ukončit svou činnost kvůli špatně nastavenému cash flow, a to i tehdy, když v tom byla nevinně.

Jak je cash flow důležité, si můžeme ukázat na Španělsku a oblíbené dovolenkové destinaci Mallorka. Tento ostrov má celkový dluh ve výši 4,4 mld. eur a jen letos má rozpočtový schodek 212 mil. eur. Nejde jen o nějaké účetní údaje, které se uhradí či odepíší a v podstatě se nikoho nedotknou. Problém je mnohem závažnější.

Kromě doposud známých problémů se špatným stavem bankovního sektoru, nemovitostní bubliny či rekordní nezaměstnanosti hrozí kolaps malým a středním firmám, které tvoří 90 % španělské ekonomiky, a to vinou druhotné platební neschopnosti. Tyto podniky začínají mít problém s cash flow. Rostou nesplacené závazky místních samospráv a regionálních vlád.

Například ve fakturách, které jsou 30 dnů po splatnosti, má španělská samospráva závazky v hodnotě 75 mld. eur. Když k tomu připočteme i závazky centrální vlády, dostaneme se k číslu okolo sto miliard eur. A aby toho nebylo málo, dalších 55 miliard činí nesplacené závazky státních podniků a 13 mld. eur táhnou za sebou firmy s majoritní účastí některého z autonomních regionů. Reálná doba proplacení faktur je 75 dnů. Dokonce i Řekové jsou na tom o týden lépe, v ČR se pak čeká na proplacení faktury v průměru 38 dnů a v Německu 32 dnů.

Problémy však nemají jen malé a střední podniky, ale i velké či dokonce nadnárodní giganti. Mohlo by se zdát, že farmacie je obor, který přináší jen vysoké zisky. Ne vždy to však platí. I tento obor má problémy s platební schopností. Některé španělské farmaceutické firmy dostaly za své dodávky zaplaceno až po 500 dnech. To už zamává s kondicí firmy. A třeba konsorcium Eurofighter stále ještě nemá zaplaceny všechny dodané stíhačky a čeká na zaplacení 720 mil. eur.

Za této konstelace není možné se podivovat nad tím, že za poslední tři roky zkrachovalo ve Španělsku 600 tisíc společností, z toho třetina zásluhou druhotné platební neschopnosti.

Vítězové

Jak se mohou firmy proti neplacení ze strany úřadů bránit? Moc možností nemají. Mohou rovnou na faktuře prodloužit dobu splatnosti, ale to je jen kosmetická úprava, bez výraznějšího faktického dopadu (jen se prostě s penězi i oficiálně bude počítat později).

Jednou z mála cest s reálným výsledkem je odprodej pohledávky faktoringové společnosti. Tyto společnosti jsou také zatím jediným opravdovým vítězem této situace. Kromě odkupu pohledávek totiž radí společnostem jak řídit cash flow.

Druhým vítězem by mohly být zahraniční společnosti. Ceny podílů ve španělských firmách jsou ve srovnání s jejich účetní hodnotou nízké. Navíc je pyrenejská země považována za bránu na latinskoamerické trhy, což činí tyto podniky poměrně atraktivními.

Podobnost s ČR

Centrální vláda potřebuje dostat pod kontrolu nejenom vysoké zadlužení regionálních vlád (třeba Katalánsko dluží rekordních 6,3 mld. eur). Ovšem kromě dluhů je třeba kontrolovat i to, kam směřují investice.

Španělsko (paralela s ČR se více než nabízí) zachvátila v pravdě budovatelská horečka. Existují desítky letišť s mezinárodním statutem, kam nikdo nelétá, vznosná sídla regionálních úředníků zející prázdnotou apod.

Ale naši kabrňáci dokázali Španěly trumfnout. Umí totiž využít stovky milionů na ještě větší zbytečnosti než ve Španělsku. Existuje množství golfových parků, cyklostezek odnikud nikam, hotýlků pro vybranou klientelu, začleňovacích agentur apod.  Podobností by se našlo více, stačí se podrobněji podívat. A i když to na první pohled nevypadá, máme nakročeno ve španělských stopách.