Výhled Saxo Bank na Q1: Zase znovu sedmdesátá léta minulého století

Vítáme vás v roce 2017, v roce Trump-mánie, kde tweety stanovují program politických kroků náhodně po celém území USA, a kde všechno neortodoxní je náhle IN. Od Donalda Trumpa a jeho nové politiky můžeme očekávat ledacos, ale klíčové otázky jsou stále stejné:

–          Jaký je všeobecný vývoj amerického dolaru?

–          Kam se bude ubírat čínská měna a čínský růst v roce 2017?

–          Dvojitá pohroma Brexit/Trump je konec cyklu nebo začátek něčeho nového?

A která otázka z uvedených tří je nejdůležitější? Je to kurz amerického dolaru. Žijeme v ekonomickém světě, který je tak zjednodušený a tak globalizovaný, že dolar reprezentuje celosvětově přes 75 % všech transakcí.

^REKLAMA

Když za jediný rok stoupne kurz dolaru o 20 %, jako je tomu nyní, tato „akce“ proto jistě vyvolá „reakci“. Tou reakcí bude výrazné zpomalení růstu v USA, které bude podpořeno vyššími úrokovými sazbami, než se očekávalo (což omezí potenciální růst). Nepřímo dojde také ke snížení globálního růstu, neboť vysoká dluhová zátěž v dluzích denominovaných v americkém dolaru ochromuje schopnost rozvíjejících se trhů splácet jejich obrovské dolarové úvěry.

Zahraniční banky půjčily 3,6 biliónu amerických dolarů společnostem rozvíjejících se trhů a přibližně 50 % této částky šlo do Číny. Proto jsou otázky jedna a dvě spojené nádoby.

Riziko recese se zvyšuje. Moji dobří přátelé v jihoafrické NedBank, Neels Heyneke a Mehul Daya, mají ten nejlepší model recese, jaký jsem viděl. Jedná se o kombinaci měnových a fundamentálních podmínek. Aktuální závěr: 60% pravděpodobnost recese proti konsenzu trhu, který hovoří o pravděpodobnosti pouhých 5 – 8 %.

Je to velké riziko, neboť víme, že k výprodejům akciového trhu dochází hlavně v dobách recese. Očekávané čerpání by bylo 25 – 40 %, pokud americkou ekonomiku zasáhne recese.

^REKLAMA

Nemůžeme ignorovat hlasy populismu v USA, ale neměli bychom je přehlížet ani v Evropě v roce prezidentských voleb. Můžete si být jisti, že toto je konec cyklu, a nikoliv nový začátek. Svět se neposune dopředu při programu uzavřených hranic, antiglobalizace, omezení obchodu a boje proti konkurenci, ale přesto je nutné tyto síly respektovat, zejména proto, že na globální scéně vidíme změnu vedení.

Trumpův program vrácení USA „zpátky domů“ v obchodě, vojenských jednotkách v zahraničí, přístupu k NATO a změně politiky vůči Číně trvající od 70. let 20 století, bude mít své důsledky. Německá kancléřka Angela Merkelová je nyní faktickým vůdcem rozvinutého světa – je v postavení, které nikdy nechtěla a ve kterém se necítí dobře na začátku roku, ve kterém se v Německu budou konat volby. Čína vyplní vakuum, které zůstane po měnícím se směru vývoje vztahů s USA.

Čínské vedení vypadá „otevřenější“ než kdykoliv dříve v oblasti zahraniční politiky a investic, částečně kvůli příležitosti a částečně kvůli zoufalé potřebě odvést pozornost od stále stoupajícího domácího dluhu a odlivu kapitálu.

Čína bude s největší pravděpodobností nadále oslabovat CNY a CNH na hodnotu 5 – 10 % – pravděpodobně postupně, ale pokud bude nucena, přistoupí i k další „devalvaci“ jako pomstě za politiku USA.

^REKLAMA

Nastupující Trumpova administrativa bude podle mého názoru jasně sledovat politiku „slabého amerického dolaru“. Celá rétorika o tom, že čínská měna je příliš slabá, samozřejmě implikuje to, že americký dolar je příliš silný. Ale počkejte – Trump také opustí dogma, podle něhož „silný dolar je v zájmu Spojených států“, které platilo od doby, kdy jej v polovině 90. let minulého století zavedl Robert Rubin, ministr financí za éry Billa Clintona (ačkoliv to ve skutečnosti nikdy nebyla aktivně prováděná strategie).

Připomíná nám to 70. léta minulého století a Nixonovu doktrínu ze srpna 1971, kdy ministr zahraničních věcí John Connally zavedl jednostrannou 10% přirážku ke všem dovozům podléhajícím clu a 10% snížení výdajů na zahraniční pomoc, zavřel „zlaté okno“ (takže USD již nebyl volně převoditelný na zlato) a vyhlásil 90denní moratorium na mzdy a ceny.

Zdá se, že Trumpova doktrína toto přijímá jako vzor pro novou korporátní daň a obchodní politiku „tweetovanou“ nově zvoleným prezidentem.

Ano, velmi to připomíná 70. léta minulého století, kdy americká politika byla o velkém byznysu, uzavřených hranicích, recesi (1973–75) a režimu amerického dolaru, který by se dal definovat známými slovy Johna Connallyho. Tehdy pronesl k evropským ministrům financí na schůzce zemí G-10 v Římě: „Dolar je naše měna, ale váš problém.“ Tím se zlikvidoval Brettonwoodský měnový systém a zpečetilo se 20% oslabení dolaru.

První čtvrtletí nám přinese nějaké signály, ale postupem času očekávejte nástup Trumpovy doktríny, což je směs Nixona a Reagan a připravte se na velkou volatilitu.  Skutečný závěr pro celý rok 2017 může být takový, že geopolitická rizika hrají roli. Vítejte proto na začátku konce éry „pretend-and-extend“ – éry globálního uvolňování v měnové politice.