Víno jako investice: Nízká likvidita, zajímavý výnos

Před investicí do vína je dobré se zamyslet a dobře zvážit cíl investice. Ne každé víno je vhodné k investici, a proto bychom měli vědět, do jakých vín investovat. Jaké jsou možnosti investic do vína? Jak investovat co nejbezpečněji?

Výběr vína k investici

Především by se nemělo jednat o víno z aromatických odrůd. Dále je nutno zvážit producenta a oblast původu. V čase roste jen hodnota těch vín, která pocházejí od kvalitních producentů a z vyhlášených oblastí.

S postupem času je nutno zvažovat horní hranici zralosti, od které kvalita vína začíná klesat. Právě doba před tímto zlomem je horizontem, kdy je víno třeba prodat. Je třeba pamatovat též na uložení vína, které s sebou nese dodatečné náklady na skladování. Předem je nutno počítat s tím, že u vína se jedná o investici na 5 až 15 let a že je nutné zprvu investovat částku od cca 20 000 Kč.

Cenu vína ovlivňuje především jeho jakost, ročník, původ, dostupnost na trhu a případně i to, zda víno obdrželo nějaké ocenění. S postupem času roste kromě kvality i vzácnost daného vína.

Než začneme investovat, je samozřejmě nutné mít informace. Zde platí, že pokud člověk nepatří mezi znalce, měl by si nechat poradit od odborníků. Měli bychom také sledovat reference, odborný tisk a předpovědi pro jednotlivé odrůdy. Toto jsou rady, které platí pro všechny druhy investic, pro víno ale stejně jako pro umění obzvláště.

Jak investovat do vína?

Investovat lze jak do vín tuzemských, tak do vín zahraničních. Kvalitní víno k archivování je třeba pořizovat přímo u vinaře, ve specializovaných vinotékách, u specializovaných obchodníků, na aukcích, na burze a pomocí futures na víno. Z těchto možností se za nejméně výhodné považuje nákup na aukcích, kde ceny bývají vysoké.

Jedním z nejběžnějších a v některých zemích i jediným možným způsobem investování do vína je nakupování vína před tím, než je plněno do lahví, resp. ještě předtím, než je sklizeno. Pro tento způsob se zažil francouzský výraz „en primeur“ nebo anglické spojení „Wine Futures“, čili futures na víno.

Po letech nadejde doba, kdy je dobré víno prodat. Toto lze zrealizovat na aukcích nebo u specializovaných obchodníků. V zahraničí patří mezi nejznámější obchodníky s vínem Farr Vintners, kteří prodávají dvojnásobek toho, co aukční síně Christies's a Sotheby's dohromady, kde 75 % jejich prodejů tvoří prodeje vína Bordeaux. 

Systém obchodu s futures na víno

Každý rok po sklizni z vinic v Bordeaux je vyprodukován vzorkový barel vína z předešlého roku. Tento vzorek je ochutnán a posouzen odborníky asociace Mezinárodních obchodníků s vínem v Bordeaux. Těmto odborníkům se jinak říká „négociants“. Ti pak od vinařů nakoupí a dále prodávají futures na víno.

Systém funguje tak, že tito „négociants“ jsou více či méně povinni koupit to, co je v oblasti Bordeaux vyprodukováno. Pokud tak neučiní, např. z důvodu, že ten rok je špatným pro produkci, riskují, že ztratí právo či vyjednávací pozici pro další rok, který by mohl být naopak dobrým ročníkem.

A kdy obdržíme víno nakoupené pomocí futures na víno? Obvykle dva roky po nákupu těchto futures, tzn. tři roky po sklizni.

Skladování vína

Optimální podmínky pro skladování vína jsou teploty pohybující se v rozmezí 10 – 12 °C, vlhkost 80 – 90 % a žádné světlo. Láhve se skladují v horizontální poloze tak, aby nevyschl korek a nemělo by se s nimi manipulovat.

Zhodnocení při prodeji vína

Zhodnocení při prodeji vína se pohybuje v rozmezí 10 – 15 % p. a., při dobrém nákupu i 30 % za rok. Existují i případy zhodnocení ve výši několika tisíc procent.

Např. víno Château Le Pin dosáhlo zhodnocení 7 500 %, toto víno stálo v roce 1982 pár dolarů a na aukci v roce 2007 v Chicagu bylo prodáno za 47 800 $. Takovýchto vyšších výnosů ale dosáhlo jen několik vín (kromě Château Le Pin je to Château Petrus, Château Lafleur, Château Cheval-Blanc, Château Lafite).

Podle odborného časopisu Decanter činil v letech 1978 – 2000 hrubý roční výnos (výnos bez započtení inflace) indexu Bordeaux 12 %.

Problémy s prodejem vína

Hlavním a největším problémem investice do vína je nízká likvidita, což značně zvyšuje investiční riziko. Kvůli tomuto je dobré si předem zajistit odběratele a tím se vyhnout situaci, kdy před uzráním vína nebudeme mít kupce.

Kupcem může být např. majitel luxusní restaurace či hotelu. Mnohá taková gastronomická zařízení vyhledávají určité ročníky, což je dobrá příležitost pro prodej zralého vína. Není strategické vkládat naději jen do jednoho odběratele, ale při plánování investice odborníci radí vytvořit si síť odběratelů.

Organizovaný trh s vínem

Příkladem organizovaného trhu s vínem je londýnská burza LIV-EX (The London International Vintners Exchange), která vznikla v roce 1999 a v současné době má v evropském měřítku významné postavení, neboť se na ní obchodují kvalitní druhy vína.

Obchod se uskutečňuje na základě futures. Když je víno k dispozici, jsou zásoby prodány  v originálním balení. Obchoduje se v lotech o objemu lotu 12 x 75 cl. Doručení vína proběhne do 14 dnů od sjednání obchodu a platba do 14 dnů po uplynutí měsíce, kdy byl vydán příjmový doklad.

Index burzy LIV-EX 100 zahrnuje 100 kvalitních vinných titulů, které jsou rozlišeny podle odrůd a ročníků. Index se kalkuluje na základě středních měsíčních cen obchodovaných titulů, váhy se stanovují podle ceny, objemu produkce a vzácnosti daného titulu.

Investování do vína v Česku

Víno je možné koupit docela levně a pak za pět či více let draze prodat. U tuzemských značek je zhodnocení investice zhruba 10 – 15 %. Kvalitní víno nenakoupí v supermarketu, ale přímo u vinaře nebo ve specializovaných vinotékách, přičemž přímý nákup u vinaře je pochopitelně levnější.

Pro začátek by měl zájemce o investice nakoupit alespoň 10 – 15 kartonů, což je investice přibližně za 20 000 Kč. Víno by mělo pocházet z osvědčených vinic, mělo by obsahovat dostatek tříslovin a neměla by to být aromatická odrůda, která je pro delší skladování nevhodná. Toto jsou základní faktory, ale těch, které je třeba dále brát v úvahu, je mnohem více.

Tuzemské značky

Mezi osvědčené tuzemské značky patří Rulandské šedé, Veltlínské zelené a Frankovka. Cena uskladnění záleží na velikosti boxu a pohybuje se od 300 Kč do 1 000 Kč za rok. Víno zraje alespoň pět let, po této době se hodnota vína, které původně stálo 150 Kč za láhev, zvýší řádově o 100 Kč. Pokud získá značka daného vína ocenění, např. na mezinárodní soutěži známkových vín, jeho cena může vzrůst mnohem více.

Zahraniční značky

Vyplatí se investovat také do zahraničních druhů vín. V rámci investic do vína dojde k diverzifikaci rizika, když se vhodně rozdělí investice mezi tuzemské a zahraniční druhy vín. Aby se tato investice zhodnotila, musí být trh likvidní.

Podmínku likvidity splňuje trh s víny v Bordeaux. V Česku se tento nákup dá realizovat tak, že zájemce zakoupí opci na víno, které bude dáno do láhví až za dva roky. Tímto si zaručí o 20 % nižší cenu, než za kterou bude víno možné koupit na trhu po dvou letech. Při těchto obchodech se nakupují vína v kartónech po 12 ks.

Jak je to s prodejem zralého vína?

Když je víno po několika letech zralé, je na čase uvažovat o výhodném prodeji. Zde je nutné, aby si investor vytvořil vlastní síť odběratelů. V Česku zatím neexistuje organizovaný trh. Odborná veřejnost je však fundovaná, mnohdy se stává, že majitelé hotelů či restaurací vyhledávají určité ročníky sami. Při prodeji vína tedy velice záleží na kontaktech.

Situace u nás je taková, že spíš než spekulanti se na tomto trhu pohybují milovníci a znalci vín. Tito lidé si však vybraná vína nejraději nechávají pro sebe.