Vánoce? To není důvod přispívat na charitu víc, myslí si většina Čechů

Dvě třetiny lidí tu a tam peníze na charitu pošlou, Vánoce ale jako speciální důvod nevidí

„Rozhodně nejsme národ lakomců. Na dobročinné účely aspoň někdy pošlou peníze dvě třetiny lidí, své bližní ale podporujeme spíše na základě konkrétních projektů, které nás zaujaly bez ohledu na období. Dělá to tak každý čtvrtý,“ říká Michal Kozub, analytik společnosti Home Credit s tím, že mnoho lidí chce přesně vědět, kam peníze míří. Naopak třetina lidí by na charitu nedala ani korunu, nejčastěji se jedná o mladé lidi, kteří často ještě nemají vlastní stabilní příjem. Největší podíl lidí, kteří za celý rok na charitu nepřispějí vůbec, je v Královehradeckém kraji. Tam odmítá jakékoli příspěvky přesně 58 % lidí. Naopak nejštědřejší lidé jsou v Ústeckém kraji – ti sice častěji přispívají menšími částkami než v jiných krajích, ale aspoň nějak tu přispívají více než tři čtvrtiny lidí, což je nejvíce v republice. Rozhodně tak neplatí, že by dobročinnost závisela na bohatství kraje.  

V průměru ale nejsou Češi úplní skrblíci. Pokud už přispívají, tak dá každý pátý na charitu více než 1 000 korun ročně. Sice to na celkových ročních příjmech netvoří zrovna velký podíl – přesto je to pro mnoho lidí důležitá částka. Nižšími částkami přispívají hlavně mladí lidé, polovina jich během roku vytáhne z kapsy alespoň 200 Kč. Štědří jsou naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří mívají i o něco vyšší příjmy – každý druhý podpoří své okolí částkou nad 500 korun. „V průzkumu se nepotvrdilo, že by mladí lidé měli větší zájem o své okolí a více podporovali dobročinné spolky. V tomto je na plné čáře předčili dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kteří jsou mnohem ochotnější podporovat potřebné,“ dodává Kozub.

Vánoční atmosféra nás obměkčí především na ulici

Už v listopadu zaplaví výlohy městských obchodů vánoční výzdoba a v prosinci již panuje atmosféra očekávání svátků. „Toho, že jsou lidé svátečně naladěni, využívají pořadatelé sbírek. A dobře ví, co dělají. 49 % přispěvatelů totiž tvrdí, že podpořili zrovna pouliční sbírky. Hází mince a bankovky do kasiček u vánočních stromečků i do zapečetěných schránek dobrovolníků, kteří ve městech vybírají. Jde spíše o impulsivní rozhodnutí než promyšlenou věc,“ upřesňuje Kozub. Do kasičky nejvíc přispívají mladí lidé do 29 let, kterým vyhovuje, že v takovém případě pomůže i pár mincí. 

^REKLAMA

Češi se o možnostech, jak přispět, dozvídají z různých zdrojů. Třetina jich studuje údaje na internetu, dobrou zprávou je ale především to, že si spolu lidé o charitě povídají. Jeden ze čtyř se o zajímavém dobročinném projektu dozvěděl od členů rodiny, kamarádů nebo kolegů. Přesto tip na dobrý charitativní projekt našla v práci jen pouhá desetina lidí. 

Karta v případě charity nefrčí

Češi mají rádi, když za svůj příspěvek i něco dostanou. 44 % respondentů totiž říká, že si rádi kupují výrobky charitativních organizací. „Často se takto kupují pohlednice či drobné dárky, které lidé mohou rozeslat dále. Tím dávají najevo svou hrdost, že přispěli na charitu. A také nabízejí malý návod svému okolí, kam také přispět,“ myslí si Kozub. 28 % lidí využívá moderní technologie a vybrané projekty podporuje zaslání DMS, což je rychlá a jednoduchá možnost, jak přispět drobnou částkou. Proto ji nabízí třeba zoologické zahrady jako možnost jak přispět na chov oblíbeného zvířete, které člověk ve výběhu právě pozoruje. Karta jako platební metoda v tomto případě zcela propadla, k odeslání charitativního příspěvku ji volí jen 2 % lidí. 

*Průzkum byl realizován agenturou STEM/MARK na přelomu listopadu a prosince 2015, a to na vzorku 512 respondentů.