V následujícím roce zůstane prostředí regionu střední a východní Evropy i nadále příznivé

• Silný růst eurozóny v loňském roce pomohl Chorvatsku a Srbsku dostat se z recese, zatímco Turecko až donedávna trpělo vysokou mírou politické nejistoty 

• Evropské fondy silněji přispějí k růstu v roce 2017, zato export může oslabit

  Díky předpokládanému posílení růstu v eurozóně, poklesu cen ropy a velmi nízkým úrokovým mírám vlivem kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) zůstane prostředí v roce 2016 pro region střední a východní Evropy (SVE) příznivé. Podle aktuálního čísla čtvrtletníku „CEE Quarterly“, který vydává oddělení Economics & FX/FI Research finanční skupiny UniCredit, je očekáván solidní růst přesahující 3 procenta zejména v nových členských zemích EU ve střední Evropě (EU-SVE[1]). Dočasné snížení prostředků z Evropských fondů bude v roce 2016 brzdit hospodářský růst, v dalším roce, kdy export v regionu pravděpodobně oslabí, však Evropské fondy růst opět posílí. Díky tomu by měl růst předběhnout svůj potenciál v obou letech. Na národní úrovni zároveň nadále existují početná rizika jako slabá ekonomická výkonnost Evropy, geopolitické napětí nebo zpřísňování měnové politiky Federálního rezervního fondu (Fed).

  Rok 2015 byl pro region střední a východní Evropy dobrým rokem díky růstu poptávky v Evropě, poklesu cen ropy a vysoké míře globální likvidity. Tyto výhody však dokázal znovu plně využít pouze region EU-SVE, který zaznamenal rekordní růst od roku 2008 při absenci makroekonomických nerovnováh. Kapitálové trhy si toho všimly, rizikové prémie poklesly a region posílil svoje postavení „bezpečného přístavu“ pro investory na rozvíjejících se trzích. Všude jinde byla situace složitější. Silný růst v eurozóně pomohl vytáhnout Chorvatsko a Srbsko z recese, jejich růst je však nadále podprůměrný kvůli strukturálním nepružnostem a nutnosti řešit vysoké rozpočtové deficity a dluh. Zklamáním bylo i Turecko, kde růst a finanční trhy tvrdě zasáhla nečinnost politiků s až donedávna zvýšenou politickou nejistotou. Rusko a Ukrajina jsou zatím stále v hluboké recesi. Zatímco Rusko vážně zasáhl pád cen ropy a sankce ze strany EU a USA, Ukrajina zápasí s problémem výpadku velkých výrobních kapacit na východě.

„S blížícím se koncem roku pozorujeme známky posunu v trendech. Vysokofrekvenční ukazatele jako spotřebitelská nálada, indexy nákupních manažerů, průmyslová výroba a vývozy naznačují, že růst v regionu EU-SVE už možná dosáhl svého vrcholu, v Srbsku, Chorvatsku a Turecku zrychluje, a naopak v Rusku a na Ukrajině se zdá, že dosahuje svého dna,“ uvedl Lubomir Mitov, hlavní ekonom skupiny UniCredit pro region střední a východní Evropy a dodal: „Vývoj státní a hospodářské politiky povzbudil investory v Rusku a Turecku, do určité míry naopak zmírnil jejich entuziasmus v některých zemích regionu EU-SVE.“

Na základě těchto skutečností ekonomové UniCredit předpokládají, že růst v regionu SVE bude i nadále výrazný a může se nakonec projevit ve všech zemích regionu. Vývoj růstu se však bude v jednotlivých zemích lišit s pravděpodobně celkově vyšší výkonností v roce 2016 než v roce 2017. Zatímco růst v regionu EU-SVE by se měl v roce 2016 v porovnání s loňským rokem o něco snížit a v Chorvatsku a Srbsku zůstat na stejné úrovni, v Turecku by měl letos získat dynamiku a v roce 2017 opětovně klesat. Slabé oživení Rusko pravděpodobně čeká v polovině roku 2016 a bude se vléct až do roku 2017, růst Ukrajiny se bude pohybovat okolo 2 procent v obou letech. Vývoj v jednotlivých zemích regionu EU-SVE bude rozdílný. Zatímco v Bulharsku a Polsku by měl růst mírně posílit, v České republice, Maďarsku a Rumunsku se očekává zpomalení. To by mělo být způsobeno především prudkým poklesem evropských fondů, kde současné programové období končí a začíná období nové, a z nižšího příspěvku čistých exportů, jelikož růst dovozů převyšuje růst vývozů. To vyplývá především z dalšího zrychlení domácí poptávky, která má i nadále zůstat hlavním tahounem růstu.

Soukromá spotřeba a investice by měly na rozdíl od investic veřejných nabýt na dynamice. Soukromé investice by měla podporovat zlepšující se důvěra, rostoucí ziskovost podniků a zvýšené úvěrování ze strany bank. Soukromá spotřeba by pak měla profitovat z posilujících trhů práce se silnějším růstem mezd a oživení v oblasti spotřebních úvěrů. Zvýšená poptávka po úvěrech by měla domácí banky vést ke zintenzivnění nabídky úvěrů, což by jim měly ulehčit jejich silné kapitálové pozice, dostatečná likvidita a nízké úrokové míry. Cenové tlaky budou v roce 2016 pravděpodobně i nadále nízké a postupně růst budou až následně, k cílovým rozpětím centrálních bank se tak přiblíží až na konci roku 2017. Inflace bude v následujícím roce nadále tlumená nízkou importovanou inflací z eurozóny a nízkými cenami ropy. Tyto vlivy by měly kompenzovat cenové tlaky vytvářené rostoucí zaměstnaností a mzdami, jež uzavírají produkční mezery. Z tohoto důvodu předpokládáme, že měnové politiky zůstanou uvolněné a úrokové míry stejné nebo dokonce nižší. V Maďarsku, Rumunsku a Polsku bychom mohli pozorovat další uvolnění monetárních politik.

Navzdory příznivým vyhlídkám nadále existuje mnoho rizik. Klíčovým je riziko nízké ekonomické výkonnosti v Evropě. Zpomalení v Číně by mělo zasáhnout zejména Rusko a Ukrajinu, zpřísňování měnové politiky ze strany Fedu pak představuje riziko především pro Turecko, Chorvatsko a Srbsko. Geopolitické napětí ovlivní východ regionu SVE i v roce 2016, růst vlivu domácí politiky na hospodářskou politiku pak může mít potenciálně nepříznivý dopad na mnoho zemí v regionu SVE.

„Protože růst o něco zpomalí a úrokové míry jsou už nyní blízko historických minim, prostor pro prorůstovou politiku bude v roce 2016 menší a v roce 2017 se ještě sníží. Vlády, které nedokáží využít nárůstu příjmů způsobeného hospodářským cyklem, budou muset učinit nepříjemná rozhodnutí v oblasti prioritizace výdajů nebo optimalizace příjmů, aby udržely deficit na uzdě,“ nastínil Lubomir Mitov: „Nejnovější vývoj však naznačuje, že závazky k rozpočtové odpovědnosti oslabí.”