Úspěšná investice... záleží na konci

Nejde ani tak o to, co investice během svého života zažila, jako tak o to, kdy skončila. A to mě přivedlo na myšlenku zkusit najít „grál“ rozložením konce. Jakých výnosů bude investice dosahovat při rozložení prodeje akcií do delšího časového období? Má uzamykání investice význam?

Vzorek

Jako podkladové aktivum nám opět poslouží „DJ Industrial“ a hodnoty získané z minulých výpočtů. Jelikož jsem se nemohl rozhodnout, který časový úsek na rozložení investice je nejlepší, tak jsem zprůměroval rozložení do jednoho až pěti let. Řekněme tedy, že jsem s „citem“ pravidelně nakupoval prvních pět let.

Volba

Zvolil jsem 5, 10, 15, 25 a 30letou periodu, po které jsem v následujících 5 letech investici rozpouštěl. Tedy celkové doby trvání investice jsou 10, 15, 20, 30 a 35 let. Zmizelo pětileté období, protože v těch samých letech nemohu nakupovat a zároveň prodávat. Jednorázový prodej a pravidelný měsíční prodej je rozložený do1, 2, 3, 4, 5 a 10 let.

Prodanou částku již nijak neúročím, protože předpokládám, že ji spotřebuji jako svůj „důchod“. Pokud by ale někoho zajímalo, o kolik by to bylo více, kdyby ji konzervativně uložil, tak ať výslednou celkovou částku úročí polovičním p.a. konzervativního uložení po dobu rozpouštění (výsledek je přibližný +-0,05 %).

Tabulky, grafy a postřehy

Tabulku jsem malinko od posledně upravil. Místo počtu výskytů v jednotlivých kategoriích zhodnocení jsem tyto hodnoty přepočítal na procenta, aby bylo vědět, jaká je procentuální šance na dané zhodnocení.

Tabulka 1: Data 1900 – 2009

• Nemá smysl se zabývat tím, že čím kratší rozpouštění, tím lepší výsledky, protože k tomu dochází v důsledku neúročení vybraných částek. Je mnohem lepší sledovat výslednou nominální hodnotu než p.a.
• Čím delší rozpouštění, tím lepší ochrana, ale za cenu snížení vyšších výnosů.
• Opět není pravidlem že největší ztráty nese jednorázový úkon.

Další tabulka ukazuje zprůměrované rozpouštění v 1 - 5 letech s jednorázovým prodejem zprůměrované rozložené investice (vstupní hodnoty pro výpočet rozpouštění). Při porovnávání hodnot je nutné k době, po které jsme jednorázově prodali, přičíst 5 let na rozpouštění a s tímto sloupcem porovnávat v průměrném rozpouštění.

Tabulka 2: Data 1900 – 2009

• I ze ztrátové pozice rozpouštění může dostat do zisku, nebo minimálně výrazně snížit ztrátu.
• Rozpouštění přinese nominální zisk, hlavně když peníze nechcete utratit najednou a dáte jim dalších 5 let.

A nyní slíbený graf na několik způsobů. Nejdříve, jak se v čase vyvíjela jednorázová investice, a tedy kdy bylo nejlepší investovat takto.

Graf 1: Data 1900 – 2009: Jednorázová investice

Další graf zachycuje rozloženou investici při jednorázovém prodeji.

Graf 2: Data 1900 – 2009: Rozložená  investice – jednorázový prodej

Poslední graf  zobrazuje rozloženou investici s průměrným rozpouštěním.

Graf 3: Data 1900 – 2009: Rozložená  investice – rozložený prodej

• V grafu vidíme odstupňované vrcholky jednotlivých period, kdy bylo nejlepší začít investovat, a na konci byl výrazný vrchol indexu (rok 1929 a 2000). To se ale 10 - 35 let dopředu špatně odhaduje.
• Co je ale mnohem lepší a bez nutnosti predikce na dlouhé roky dopředu, jsou sjednocené vrcholky v dobách krizí (1932, 1942 a 1974/75). To jsou ty nejlepší chvíle, kdy začít investovat - a to na jakoukoliv periodu.
• Čím delší investiční horizont, tím menší rozkolísanost výnosů. 30 a 35letý horizont je vždy kladný, a to i v dobách nejhlubší krize. 20letý se dostal do mínusu, jenom když jsme investovali při akciové bublině ve 20. letech. 10 a 15letý horizont se kromě 20. let nejhůř pohybuje těsně pod 0: -0,93 % p.a. (1905) a -0,58 % p.a. (1965) pro 10letý a -0,09 % p.a. (1965) pro 15letý.

Co na to S&P 500 Index

DJ Industrial je velmi konzervativní index s velmi malým počtem změn ve složení. Velice se tedy přibližuje strategii „kup a drž“. Je počítán na absolutní akciové kurzy, což způsobuje, že i malé společnosti s vysokým kurzem v něm zaujímají významnou pozici.

Naopak S&P 500 je založen na  tržní hodnotě společností, celkovém objemu obchodů a s dodržováním oborové reprezentativnosti odpovídající hospodářství USA. Jeho strategie je tedy více podobná běžným podílovým fondům. To také způsobilo, že od roku 2000 do 2007 udělal 0 % (měl „nakoupeno“ hodně technologických akcií, které se do doku 2007 na rozdíl od ostatních nevzpamatovaly). DJI díky své konzervativnosti technologické akcie „nenakoupil“, a proto mezi roky 2000 a 2007 vzrostl o 18,5 %.

Podívejme se, jestli má jiná strategie výběru akcií nějaký vliv. I když se S&P 500 počítá od roku 1943, data jsem našel až od 1950.

Graf 4: 1950 – 2009 S&P 500 a DJ Industrial

• Je vidět, že S&P 500 je o něco výkonnější, ale zase o to volativnější.
• Průměrná dividenda S&P 500 v tomto období činila 3,7 % a průměrná inflace USA 3,8 %. Pokud bychom reinvestovali dividendy, graf by vypadal asi nějak podobně.

Tak tedy kam?

Co třeba zlato? Když v roce 1944 byla změněna parita US dolaru k zlatu z 20,67 na 35 (a následně 1971 zcela zrušena), tak v dnešních cenách by to bylo 417 USD za trojskou unci. V současné chvíli se ale obchoduje za cca 900 USD, to je tedy zhodnocení od roku 1944 o 116 %, tedy o 1,21 % p.a (nad inflaci). Uvědomte si ale, že ještě v roce 2005 se obchodovalo za 420 USD a v té době mělo stát 392 USD, což je jenom 0,11 % p.a. nad inflaci. Je toto ta zajímavá investice při jejích občasných silných výkyvech?

Poznámka: Našel jsem docela zajímavá data o inflaci, dividendách a dokonce zpětně přepočítaný S&P 500 k roku 1871. Zkusím si s nimi pohrát, a jestli z toho vyleze něco zajímavého, tak se o výsledky zas podělím.

VAROVÁNÍ AUTORA: Autor není finanční ani jiný poradce a ani nepracuje ve finančním průmyslu. Jeho „bizardní“ koníček využívání Excelu k čemukoliv ho od počítačů přivedl až k investicím. Jeho omezené znalosti matematiky středoškolským vzděláním jsou doplněny vědomostmi kamarádů a kamarádek, kteří došli dále. Jeho názory jsou čistě subjektivně zaujaté!