Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Unibon: Začátek konce družstevních záložen?

Unibon: Začátek konce družstevních záložen?

Když kdysi zkrachovala banka nebo záložna, dalo se předpokládat nervozitu a paniku těch, kteří tomuto finančnímu zprostředkovateli svěřili své peníze. Nedávno nám televize zprostředkovaly záběry na klienty špatně hospodařící družstevní záložny Unibon, kteří po oznámení o konci záložny navštívili pobočku a zjistili, že se nic neděje a byli utěšeni bankovními úředníky „nemějte strach, vaše vklady jsou pojištěny.

A tak jsme mohli vidět rozhovory s klienty odpovídající „však to máme pojištěno, nemáme tam tolik, abychom o to přišli“. Dnešní bankovní systém je ovšem jiný, bankovní vklady v bance nebo záložně jsou automaticky ze zákona pojištěny do úplné výše.

Unibon (ne)úspěšná družstevní záložna?

Unibon po dlouhou dobu vedl v žebříčcích nabízených úroků na spořicím účtu a termínovaných vkladech. Jako jedna z prvních finančních institucí tato ostravská kampelička umožňovala založení účtu na dálku.

Nevýhoda v podobě nutnosti vložit povinný členský vklad, vzhledem k jeho výši odpovídající 400 korunám a stokoruně zápisného, nebyla překážkou. Z pohledu procesního zvládnutí vzdálené správy účtů byla družstevní záložna na špici, požadavek bylo možné zadat prostřednictvím webového rozhraní, a existovala bezplatná klientská linka. Podklady s pokyny byly obratem doručeny poštou, nechyběla ofrankovaná obálka pro zpětné doručení podepsaných dokumentů a srozumitelné pokyny pro to co má klient udělat.

Unibon splnil požadavky na vstup do zúčtovacího centra ČNB, čímž získal svůj bankovní kód. Klienti tak nemuseli uvádět jako součást čísla svého účtu specifický či variabilní symbol, podle kterého jiné družstevní záložny mající svůj účet v některé českých bank rozlišují pohyby na účtech jednotlivých klientů.

Ještě nějaký ten rok zpátky výsledky hospodaření záložny neukazovaly žádná znepokojující čísla, vše vypadalo, že družstevní záložna našla svou niku na trhu. Hospodaření družstevní záložny pohledem čtvrtletních hlášení a výročních zpráv vypadaly dlouhou dobu dobře. Vypadalo to, že dokáže individuálně posuzovat úvěruschopnost žadatelů o úvěr, vytvořit si úvěrové portfolio a získávat vklady prostřednictvím atypických termínovaných vkladů.

Tento způsob hospodaření záložny, spočívající v individuálním přístupu k poskytování úvěrů, který je pracný a který z pohledu středních a menších úvěrů banky ponechávají na evaluační mechanismus zvládnutý automatickými vyhodnocovacími procedurami, by teoreticky mohl být podnikatelským modelem úspěšné záložny. Záložna může každý úvěrový případ posoudit individuálně, může použít k zajištění úvěru různě složitých kombinací zajištění v podobě bonitních pohledávek, nemovitostí a jiných aktiv.

V době, kdy míra problémových úvěrů podle povinně zveřejňovaných informací začala naznačovat podezření na možné problémy, Unibon překvapivě expandoval se svou pobočkovou sítí. Zatímco ke konci roku existovala jediná pobočka v Ostravě, postupně zde vznikly tři pobočky a další pobočky v Opavě, Brně a Praze, nechyběla ani zahraniční expanze v podobě pobočky v Bratislavě a chystala se pobočka v polských Katowicích. Družstevní záložna, která má jednu nebo několik málo poboček, má potenciální nevýhodu v možnosti budování a rozvíjení komunikačních kanálů s klienty, ovšem provozování poboček vytváří nemalé náklady, zvyšuje organizační složitost.

Družstevní záložny „dnešní doby“

V rámci integrace České republiky do Evropské unie docházelo k legislativnímu sblížení práva ČR s právem unijním, což mělo dopad i na podnikání družstevních záložen. Jedním z bodů v unijní legislativě, upravující působení družstevních záložen, byla povinná výše základního kapitálu, odpovídajícího jednomu milionu eur. V důsledku toho deset záložen, které v únoru roku 2005 podmínku základního kapitálu ve výši minimálně 35 milionů korun nesplnily, ztratilo povolení působit jako družstevní záložna.

Po konsolidaci zbyly kapitálově silnější záložny, které teoreticky mohly jako alternativa k bankám vyplnit mezery na finančním trhu a v oblasti finančního zprostředkování. Z pohledu hospodaření záložny (spořitelního a úvěrního družstva) tvoří většinu finančních prostředků spravovaných záložnou vklady klientů, členské příspěvky tvoří jen zlomek kapitálu.

V orgánech záložny musí stát kvalifikovaní lidé s praxí, účetní závěrka musí být ověřena auditorem, část zdaněného zisku musí být podle zákona rozdělena do rizikového a rezervního fondu. Navenek záložnu zastupuje předseda nebo místopředseda, činnost družstva má kontrolovat kontrolní komise a o poskytnutí úvěrů členům, způsobu ručení za půjčky a zajištění úvěrů rozhoduje úvěrová komise.

Od 1. 4. 2006 byly v družstevních záložnách plně srovnány podmínky pojištění vkladů s pojištěním vkladů v bankách, což od  31. 12. 2010 znamená, že vklady fyzických i právnických osob jsou pojištěny do celé výše vkladu, a to včetně úroků, až do výše 100 000 €. Družstevní záložna přispívá do Fondu pojištění vkladů stejně jako banka, tedy 0,04 % z průměrného objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí, včetně úroků.

Podobně jako banky vytvářejí družstevní záložny výnosy zejména z rozdílu mezi výnosovými a nákladovými úroky. Dalším potenciálním zdrojem příjmů záložen jsou rozdíly mezi výnosy a náklady poplatků a provizí. Nevýhoda záložny v podobě v nedostatečné sítě poboček může být z pohledu nákladů a efektivity správy i značnou výhodou. V době rozmachu využívání internetového bankovnictví a správy účtu na dálku, začaly i mnohé družstevní záložny poskytovat paletu základních bankovních služeb. Díky platebním kartám, které družstevní záložny začaly vydávat ve spolupráci s bankovními institucemi, se klient záložny může dostat i k hotovosti, i když zde je otázka, nakolik to může být nákladově efektivní.

Pro klienta je v porovnání s bankou nejviditelnější rozdíl v tom, že klient záložny se musí stát členem družstva a do kapitálu družstva vložit členský vklad, v závislosti na pravidlech záložny od symbolické koruny, až do výše několika tisícikorun. Z ekonomického hlediska jsou klienti lákáni na vyšší úrokové výnosy z termínovaných vkladů a spořicích účtů, než nabízejí banky. Jednoduchá ekonomická úvaha velí do portfolia zařadit nějaký ten výhodně úročený termínovaný vklad, když je to „ze zákona pojištěno“. Pokud vklady činí 2,8 miliardy korun, a záložna má 4 400 klientů, pak průměrně na jednoho střadatele připadá průměrný vklad asi 600 tisíc Kč. Že by dopad morálního hazardu, dotujícího štědrý úrokový výnos 6 % p.a.?

Úřad ČNB jako dohledový orgán

Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance je úřad ČNB orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice.  Vedle toho, že ČNB dohlíží nad kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, směnárnami a nad institucemi v oblasti platebního styku, dohlíží také na bankovní sektor a družstevní záložny. Z pohledu regulace se družstevní záložny (spořitelní a úvěrní družstva) spolu s bankami označují jako „úvěrové instituce“. Pro úvěrové instituce platí zvláštní pravidla, týkající se obezřetnosti podnikání. Od 1. 4. 2006 podléhají družstevní záložny konsolidovanému dohledu ČNB, musí ve svém podnikání plnit jasné mantinely, jsou dána pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti či úvěrovou angažovanosti.

tiskové zprávy ČNB dne 8. 3. 2012 jsme se mohli dozvědět o odebrání licence záložně Unibon toto: „Družstvo dlouhodobě porušovalo limity angažovanosti vůči některým svým členům a ekonomicky spjatým skupinám osob, a to i přes opakovaná upozornění Českou národní bankou. Vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům ČNB shledala odnětí povolení za jediné možné a efektivní řešení, které zabrání dalšímu porušování právních předpisů a uzavírání nevýhodných smluv ze strany záložny, a tím i ohrožování majetku členů družstevní záložny.“ Pro úplnost dodejme, že pohledem požadavků Unibon od roku 2010 neplnil požadavky na kapitálovou přiměřenost, podle výroční zprávy byla kapitálová přiměřenost 5,16 %, přičemž požadavek předepisuje minimální kapitálovou přiměřenost ve výši 8 %.

Úkolem ČNB je regulovat, dohlížet a případně postihnout nedodržování stanovených regulí. Ve Zprávě o finanční stabilitě 2010/2011 se úřad ČNB vyjadřuje všeobecně i situaci družstevních záložen:

„Při rychlém růstu jejich vkladové základny vykazují družstevní záložny vysoký podíl úvěrů v selhání. I přes obdobnou úrokovou marži, jaká převažuje v bankovním sektoru, indikuje absolutní výše průměrných úroků na vkladech i úvěrech, že družstevní záložny se již delší dobu soustředí spíše na rizikovější klienty (Tab. IV.7).

druzstevni-zalozny-01

Tuto hypotézu podporuje vysoký podíl klientských úvěrů v selhání, který v březnu 2011 činil 11,5 %, tj. téměř dvojnásobek než u bank. Poněkud znepokojivou hodnotu malého krytí úvěrů v selhání opravnými položkami (pod 10 % versus kolem 50 % u bank) může do určité míry mírnit v tomto sektoru standardní požadavek na zástavu nemovitostí u poskytovaných úvěrů. Je otázkou, zda družstevní záložny mohou být schopny dlouhodobě úspěšně pracovat s vyšší přijímanou úrovní rizika než banky. Nízká úroveň ziskovosti a poměrně koncentrovaná portfolia (u některých menších institucí činí podíl pěti největších klientů i více než 50 % portfolia) představují významné riziko do budoucna, pokud by se ekonomika vyvíjela méně příznivým směrem. Třebaže agregovaná kapitálová přiměřenost Tier 1 družstevních záložen dosahuje relativně příznivé hodnoty 12,6 %, družstevní záložny, které vykazují hodnotu pod 10 %, mají v současnosti více než 50% podíl na aktivech sektoru.

Družstevní záložny mají malý podíl na celkových klientských úvěrech a vkladech sektoru úvěrových institucí (méně než 1 %). V posledních třech letech byl však růst vkladů v sektoru družstevních záložen vždy vyšší než v sektoru bank. Objem klientských vkladů u družstevních záložen se za poslední tři roky téměř ztrojnásobil a v březnu 2011 činil 20,3 mld. Kč. Z tohoto množství je 97 % (tj. 19,7 mld. Kč) pojištěno u Fondu pojištění vkladů.

Situaci, kdy dochází k přílivu vkladů do sektoru vykazujícímu vysoké hodnoty podílu úvěrů v selhání, lze označit za potenciální riziko. Tomuto subsektoru je tak třeba věnovat pozornost, neboť jeho případné problémy by se mohly prostřednictvím reputačního rizika odrazit ve zbytku finančního systému. Pokud by navíc došlo k významnějším problémům systémového rázu u většiny družstevních záložen a vkladatelé by se obrátili pro výplatu náhrad z vkladů na Fond pojištění vkladů, prostředky tohoto fondu by již na veškeré výplaty náhrad nemusely stačit.“ 

Zdroj: Zpráva o finanční stabilitě 2010/2011 Česká národní banka 

Zdali je špatné hospodaření záložny Unibon a její směřování ke krachu, včas ukončené zásahem dohledového orgánu, začátkem konce družstevních záložen, ukáže čas. Pro střadatele stále platí závazek státu na 100% pojištění vkladů. V případě, že budou Unibon následovat další špatně hospodařící záložny vykazující ztráty, do učebnic bankovnictví přibudou příklady, jak morální hazard současného centralizovaného bankovnictví pokřivuje rozhodování o alokaci aktiv. Štěstí je, že podíl sektoru na celkových vkladech úvěrových institucí je tak malý, že je v silách systému zisky privatizovat a ztráty socializovat. 

Obrázek 1: Unibon spořitelní a úvěrní družstvo, „stabilní partner“

druzstevni-zalozny-02

Unibon: Začátek konce družstevních záložen? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Související subjekty

Česká národní banka

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-2

Články z Banky

Petr Zámečník | 16.02.2017 00:00 Bankovní daň… zaplatí klient!

Sociální demokracie (ČSSD) postupně rozkrývá svůj volební daňový program. Jedním z již zveřejněných bodů je bankovní daň. A kdo ji zaplatí? Pochopitelně klient. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 16.02.2017 16:48

Radovan Novotný | 31.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Daňové úniky a offshore bankovnictví

Daňový ráj se může stát i noční můrou. Pokud chcete před daněmi a mocí daňových úředníků utéct do daňového ráje, pak si to raději rozmyslete. I když třeba na daních něco ušetříte, pravděpodobně narazíte na finanční žraloky, kteří se o peníze odkloněné do zahraničí rádi postarají. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.01.2017 00:00 Petr Žabža: S pravidelným investováním neotálejte

Investice do fondů nabízených v České republice nepřestávají růst. Stále populárnější jsou také pravidelné investice. „Pravidelné investice by měly tvořit základ portfolia každého investora a s jejich začátkem není třeba otálet,“ říká ředitel investiční produktů ING Bank Petr Žabža, který v lednu 2017 přešel do ING Bank ze společnosti Patria Finance. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 23.01.2017 00:00 České bankovnictví: Je bezpečné

Luxusní stavby na prestižních místech. Ty nejhezčí domy na náměstích. Chrom, sklo, kamenná schodiště a elegantně oblečení zaměstnanci. To vše se nám vybaví při slově „banka“. Banka ale není jen onen honosný dům.  Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 24.01.2017 09:06

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Banky

17.02.2017 14:46 Papír již netáhne. Banky se přiklánějí k elektronizaci

Přechod z tištěných smluv na ty elektronické začíná využívat větší a větší procento bank. Pro klienta je yvužití elektronického podpisu a biometrického ověřování jednodušší. Pro banku zase levnější. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 15:38 Home Credit chystá expanzi mikropůjček do zahraničí

Českému Home Creditu se na poli mikropůjček daří. Začal proto plánovat zahraniční expanzi nových produktů. Do zahraničí chce zamířit s novým produktem, kterým je původní mikropůjčka Click Credit, která se posléze přejmenovala na Japonskou půjčku a v únoru na Kamali. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 11:54 Úspory Slovákov sú v (ne)bezpečí!!!

Píšeme na Investujeme.sk: Slováci sa začínajú odvracať od termínovaných vkladov. Paradoxne tak však nerobia v čase najnižšieho reálneho výnosu, ale v čase opticky najnižšieho percentuálneho úroku. Slabá investičná gramotnosť a averzia k riziku je však najmä záležitosťou doterajších generácií. S novými investičnými možnosťami a otvorenou hlavou sa nová generácia budúcich investorov pravdepodobne podstatne zmení. Vzrastie tak aj jej odolnosť voči riziku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

15.02.2017 15:37 MONETA Money Bank má nového ředitele marketingové komunikace

Stal se jím od února letošního roku Jan Müller, který v oboru marketingové komunikace není žádným nováčkem. Nový ředitel má s marketingovou komunikací dvacetileté zkušenosti ve vedení různých týmů i projektů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

15.02.2017 10:22 Útoky podvodných SMS se brzy zaměří i na ostatní banky

Škodlivé programy které se prozatím zaměřují jen na ČSOB banking se podle odborníků brzy zaměří i na ostatní banky. Doposud se cílem kyberútoků staly zatím jen finanční domy v Německu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (131)
 
Stejný jako 2016. (14)
 
Horší než 2016. (1195)
 Celkem hlasovalo 1340 čtenářů

banner-300-300

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Petr Zámečník | 16.02.2017 00:00 Bankovní daň… zaplatí klient!

Sociální demokracie (ČSSD) postupně rozkrývá svůj volební daňový program. Jedním z již zveřejněných bodů je bankovní daň. A kdo ji zaplatí? Pochopitelně klient. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »