24. 03. 2017
Celkový indikátor PMI mapující ekonomickou aktivitu v eurozóně v březnu výrazně vzrostl
Zrychlení růstu aktivity hlásí zpracovatelský průmysl i služby, a pro letošní první čtvrtletí průzkum PMI indikuje růst HDP eurozóny v mezičtvrtletním vyjádření tempem 0,6 %, když v závěrečném čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletní růst HDP činil 0,4 %.
Dobré zprávy z eurozóny jsou dobrým poselstvím i pro středoevropské ekonomiky: o to více je překvapivý pokles důvěry v českém průmyslu, tak jak byl reportován v březnovém průzkumu ČSÚ.
Situace v eurozóně ovšem zároveň podporuje očekávání, že se bude dobře dařit středoevropským ekonomikám včetně české ekonomiky, neboť vnější hospodářské prostředí je pro ně takto příznivé.
Indikátor PMI, jenž mapuje ekonomickou aktivitu v eurozóně, v březnu dále vzrostl a je na nejvyšší úrovni od dubna roku 2011. Daří se zpracovatelskému průmyslu i službám, a dobré zprávy jsou v tomto ohledu hlášeny z obou největších ekonomik eurozóny, tedy z Německa i Francie. Je tedy evidentní, že politické nejistoty, jež se týkají v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami především Francie, nemají na ekonomickou aktivitu zatím žádný viditelný negativní dopad. Přesto, právě politické faktory jsou pro nejbližší měsíce tím hlavním rizikem, jež se může na náladě a ekonomické aktivitě v eurozóně podepsat v negativním smyslu.
Průzkum PMI zároveň hlásí, že se v ekonomice eurozóny oživuje cenový růst. Celkově tak vyznění březnového průzkumu PMI může podpořit spekulace na postupné ukončení politiky kvantitativního uvolňování v eurozóně, tedy programu nákupů aktiv do portfolia ECB, v průběhu roku 2018.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
REKLAMA
