13. 10. 2015
Téměř tři lidé z deseti nevěří, že si v důchodu budou moci dovolit kvalitní život
- Naproti tomu 42 procent je přesvědčeno, že bude dostatečně finančně zajištěno.
Infografika v plné velikosti: GfK-Infographic-Financials-Retirement-Total-Web_czfin.jpg
Taková jsou zjištění online studie společnosti GfK z letošního léta, v níž bylo přes 23 000 respondentů v 19 zemích dotazováno, nakolik souhlasí nebo nesouhlasí s následujícím tvrzením: „Jsem si jistý/á, že po odchodu do důchodu budu mít dostatek peněz na to, abych mohl/a žít podle svých představ.“
Výsledky ukazují, že mezi muži a ženami nejsou v tomto směru příliš velké rozdíly. Situace se však mění, pokud porovnáme jednotlivé věkové skupiny. Nejvyšší počet těch, kteří spíše nebo vůbec nevěří, že budou na důchod dobře zajištěni, najdeme mezi staršími ročníky. Ve věku 50–59 a 40–49 je takových lidí více než třetina (35 procent), s 29 procenty pak následuje věková kategorie 30–39 let. Dokonce i mezi mladými lidmi ve věku 20–29 let, kteří mají do důchodu zatím velmi daleko a mohou se na něj připravit, se téměř čtvrtina dotázaných (23 procent) domnívá, že si v penzi nebude moci dovolit takový život, jaký by chtěla.
Nejvíce lidí, kteří jsou přesvědčeni, že si v důchodu budou moci dopřát kvalitní život, je ve věkové skupině 20–29 let, kde s tímto tvrzením spíše nebo zcela souhlasí téměř polovina spotřebitelů (48 procent). U osob ve věku 30–39 se číslo mírně snižuje na 45 procent a u věkových kategorií 40–49 a 50–59 pak výrazně klesá těsně nad jednu třetinu (36 procent).
REKLAMA
Dobře zajištění na důchod si připadají zejména Američané a Číňané
Podíváme-li se na jednotlivé země, nejlépe svoji finanční zajištěnost na penzi hodnotí Američané, Číňané, Rusové a Španělé. První příčka patří USA s 22 procenty, následuje Čína s 21 procenty a o třetí místo se dělí Rusko a Španělsko s 17 procenty.
Nejskeptičtější jsou naopak Švédi, Poláci a Francouzi. Ve Švédsku a Polsku s tvrzením o dobré finanční zajištěnosti na důchod vůbec nesouhlasí 21 procent spotřebitelů, ve Francii pak 20 procent. Je zajímavé, že Rusko se umístilo mezi první trojicí států s nejvyšším počtem respondentů vyjadřujících naprostý souhlas se zkoumaným tvrzením a zároveň obsadilo i čtvrtou příčku v žebříčku zemí podle počtu lidí, kteří s ním vůbec nesouhlasí. Značí to, že ruský trh je velmi polarizovaný.
Alexander Zeh uzavírá: „V zemích, kde jsou důchody financovány ze státních prostředků, což je například mnoho evropských států, je míra přesvědčení o dostatečné zajištěnosti na penzi nižší než v zemích, kde stát na důchodový systém nepřispívá, jako například v USA. Lze z toho vyvodit, že Evropané si konečně uvědomili, že pokud chtějí prožít kvalitní důchod, nemohou se kvůli stárnutí populace spoléhat pouze na státní systém. Naopak lidé v zemích, jako je USA, od začátku vyrůstali s tím, že si na důchod musí šetřit sami. Jejich smýšlení je proto ve srovnání s vystřízlivělými Evropany optimističtější.“