Technika a fundament. Co je lepší?

Investoři při rozhodování o tom kam investovat využívají různé způsoby a postupy, které jim pomáhají najít tu správnou investici. Někteří sázejí na informace a jejich analýzu, jiní se zase vyžívají v grafech a matematice, která je prakticky základem všeho. Který přístup je lepší?

Informace hýbou světem

Fundamentální analýza se snaží interpretovat různé údaje, zprávy a jejich kombinace, které mohou ovlivnit cenu akcie, nebo jakéhokoli investičního nástroje a snaží se určit skutečnou hodnotu aktiva. Nemusí jít pouze o ekonomické zprávy, jako jsou inflace, úroková sazba, výsledky společností apod., na kurz aktiva mohou mít velký vliv rovněž politika (nepokoje a nestabilita v určitých zemích, války), počasí (bouře, hurikány, období sucha), sezónní vlivy a jiné události.

Zkušení investoři jsou pak schopni vyhodnotit všechny dostupné informace a jejich vliv na cenu investičního nástroje. Na základě toho pak určí skutečnou cenu investice a jsou schopni predikovat další vývoj (pokud se jim zdá levná, očekávají růst, pokud je podle nich drahá, očekávají pokles).

Informace jsou více či méně aktuální a měly ba být přístupné všem investorům, což je ale asi největší slabina této metody. Ne každý má všechny informace jejich váha je různá a je velmi náročné se v množství informací vyznat, resp. dokázat odfiltrovat ty důležité. Problémem je také pravdivost, resp. nepravdivost informací, není totiž výjimkou, že některá data se na veřejnost dostanou s cílem manipulace a zavádění investorů.

Zdrojů informací, které investoři využívají při fundamentální analýze je nepřeberné množství (televize, tisk, specializované internetové portály a zpravodajské servery) a mnohé z nich mohou být vysloveně nedůvěryhodné. Zejména informace a analýzy, které pocházejí z dílny placených servisních služeb a analytiků brokerských společností, které mohou být záměrně deformované a zavádějící, aby přitáhly zájem investorů, zejména těch nezkušených.

Hra s čísly a grafy

Technická analýza je založena na číslech a grafech, v nichž obchodníci hledají souvislosti bez toho, aby byli obeznámeni s informacemi souvisejícími s investičním nástrojem. Nehledá skutečnou cenu aktiva, ale snaží se přijít na to, proč je aktuální cena taková, jaká je. Základem v technické analýze jsou samotné ceny obchodovaných aktiv, a ty jsou určovány pouze nabídkou a poptávkou, u nichž se předpokládá, že jsou ovlivňovány jak racionálními, tak i iracionálními činiteli. Techničtí obchodníci se spoléhají na to, že cenový graf jakéhokoli aktiva vyjadřuje všechny relevantní fakty o daném nástroji a také vzory chování všech zúčastněných investorů.

TA je všeobecně považovaná za nástroj spekulantů a krátkodobých obchodníků, kteří při svých obchodech profitují jak z růstu, tak i z poklesu aktiv a jakékoli informace o nich jsou jim prakticky zbytečné. Bylo by však trochu bláhové si myslet, že při technickém obchodování jsou informace zcela nepotřebné, nebo že je obchodníci úplně ignorují. Dá se ale říct, že techničtí obchodníci předpokládají, že informace už jsou součástí kurzu a ocenění aktiva, a projeví se pouze v určité technické formaci.

Časově náročné zpracovávání informací a jejich interpretace je zde nahrazena analýzou minulého vývoje kurzů, objemů obchodů a trendů, které vytvářejí opakující se formace (lidé v současnosti reagují na podobné situace stejně, jako v minulosti). Právě to umožňuje efektivně a hlavně rychle odhalovat změny v nabídce a poptávce, a tedy i v trendech.

Technické analýze je vyčítáno právě to, že vychází pouze z minulých dat, všechny grafy a indikátory jsou vlastně matematickou funkcí minulosti. Problémem je rovněž skutečnost, že trhy se v čase mění a některé strategie, jakkoli mohly být v minulosti úspěšné, mohou po čase vykazovat mnohem horší výsledky, než tomu bylo při jejich vzniku. Rovněž snaha některých začátečníků poznat všechno v krátkém čase vede spíše k chaosu a v konečném důsledku k neúspěchu a „poznání,“ že technická analýza je příliš složitá (ve skutečnosti však platí steré známé tvrzení, že v jednoduchosti je síla).  

Nedá se říct, který způsob je lepší, nebo horší. Každý ze zmiňovaných způsobů investování má své zastánce i odpůrce, v každém případě však mají oba své nezpochybnitelné místo na kapitálovém trhu. Důkazem budiž výsledky úspěšných obchodníků a investorů, kteří při svém investování používají jednu nebo druhou metodu.

Ideálním řešením je kombinace obou analýz, kdy může převažovat jedna, nebo druhá možnost. Fundamentální investor se může rozhodovat na základě informací z trhu a technická analýza mu může pomoci při konečném rozhodování o koupi, nebo prodeji. Stejně tak může technický obchodník vstupovat a vystupovat z trhů na základě formací v grafech, některé důležité fundamenty by ale neměl opomínat (úrokové sazby, inflace, HDP apod.).

V konečném důsledku však vždy platí, že jakoukoli metodu při obchodování, resp. investování použijeme, je nejdůležitějším faktorem psychika investora, která může odsoudit k neúspěchu i sebedokonalejší obchodní systém, či investiční politiku.

Chtěl jsem tím začít, ale nakonec tento článek jedním skvělým výrokem od Burtona Malkiela, děkana Yale, zakončím: „Předpovídání budoucích kurzů akcií je věda, vedle níž astrologie vypadá seriózně.“ A i přesto analytici vypadají, a také jsou vnímání mnohem seriózněji, než astrologové. Přinejmenším je nikdo hromadně neupaluje.