Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Švýcaři řádí aneb Blíží se konec umělých peněz?

Švýcaři řádí aneb Blíží se konec umělých peněz?

Zatím je to jen teoretická varianta. Švýcarské referendum směřující k zákazu tvorby „umělých“ peněz hrozí (nebo kyne – podle názoru) změnou celého finančního sektoru. Zatím v jedné zemi. Potenciálně ve všech vyspělých státech.

Je to neuvěřitelně ambiciózní plán. Ti, kdo prosazují (zatím úspěšně) referendum, chtějí pro laika vlastně velmi jednoduchou věc. Aby banky mohly půjčit jenom tolik peněz, kolik jich shromáždí od vkladatelů a podílníků. Laik možná zakroutí nevěřícně hlavou v údivu nad tím, že by tomu snad mělo být jinak. Ale v nynějším systému platí, že běžná banka může v podstatě „vytvořit“ mnohonásobek peněz, které má k dispozici.

Velmi, velmi, velmi zjednodušeně platí, že k půjčení či jinému investování deseti miliard dolarů stačí finančnímu domu kontrolovat aktiva dejme tomu za jednu miliardu. Zbytek je „kryt“ předpokladem, že vkladatelé a podílníci banky nebudou chtít svojí miliardu nikdy „najednou“, ale v nějakém časovém rozvrstvení. To je první předpoklad. Druhým předpokladem je, že fyzické peníze jsou jenom několik procent (to se liší podle jednotlivých zemí a měnových systémů) z celkového objemu „měnové zásoby“.

V České republice je nyní v oběhu asi za 500 miliard bankovek a mincí (včetně necelých dvou miliard korun „pamětních mincí“, které nejsou používány jako běžné platidlo). Letmý pohled na kterýkoliv makroekonomický ukazatel dokazuje, že s tím bychom těžko v normálním životě vystačili. Drtivá většina peněz je „umělých“ – část z nich vytváří centrální banky v rámci svých kompetencí, zbytek pak běžné komerční banky – jednoduše tím, že půjčují více, než mají shromážděno ve vkladech a vlastním kapitálu. K tomu ještě přibývají různé deriváty a deriváty derivátů, které znovu násobí „peníze“.

Švýcarská iniciativa MoMo (Monetäre Modernisierung – měnová modernizace) chce tedy „maličkost“, ale takovou, která by znamenala naprostou změnu celého bankovního systému. Pokud bude opravdu referendum vypsáno, budou občané alpské konfederace řešit otázku, se kterou si lámou hlavu držitelé či kandidáti Nobelovy ceny a o níž vedou vášnivé diskuse specializovaní odborníci, kteří přemýšlení o nekonečně složitém světě peněz věnují roky života. Ono totiž myslet o měnové zásobě, multiplikátorech a derivátech je něco podobného, jako číst Kantovu Kritiku soudnosti nebo hrát šachovou partii s Kapsarovem. Je to myšlení „za roh“ a ještě „za roh“ a pak za další a další…. Lze předpokládat, že v referendech zkušení občané Švýcarska se nebudou cítit kompetentní a návrh zamítnou. Ale kdyby náhodou…

…a kdyby se myšlenka ujala i jinde, pak je samozřejmě otázkou, co by to udělalo s našimi životy.

Je to opravdu těžko rozhodnout a odhadnout. Nejspíše by onen budoucí svět byl stabilnější, zmenšila by se rizika ztrát, nevytvářely by se „investiční bubliny“, nebo alespoň nikoliv tak masivně. Zcela jistě by se ten svět zpomalil. Možná až tak, že by ustrnul či se vlekl jako šnek. Multiplikace peněz vedla k prudkému zrychlení naší civilizace, bez ní by nebylo možné financovat průmyslovou revoluci a miliony projektů, které přinesly to, co obvykle poněkud jednoduše nazýváme „pokrok“. Totiž – čím odvážnější vize získají financování (i za cenu úspěchu jedné z deseti), tím rychlejší jsou nové objevy, vynálezy, obchody. Se vším dobrým, co nesou. Ale i se vším špatným, co nutně přinášejí.

Myšlenka omezit či zakázat tvorbu peněz v bankovním systému není vůbec nová. Konec konců celý systém BASEL a přijímaná pravidla obezřetného podnikání v bankovnictví jsou v podstatě jenom regulací tvorby peněz a dopadů bankovních krizí na veřejné rozpočty. Ale švýcarské referendum (když ho dál pustí parlament) je trochu něco jiného. To je pokus o revoluci, výzva k diametrální změně našeho světa, která klade tisíce otázek. A bude velmi, velmi zajímavé sledovat, jak si s tím švýcarští občané poradí.

Anketa

Má se bankám zakázat multiplikace měnové zásoby?

Ano. (51)
 
Ne. (7)
 
Nevím. (2)
 Celkem hlasovalo 60 čtenářů

Švýcaři řádí aneb Blíží se konec umělých peněz? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Banky

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 04.01.2017 11:39

Martin Zíka | 27.12.2016 00:00 Útoky na platební karty aneb Jak nepřijít o peníze

Útoky na naše finanční prostředky jsou považovány za jednu z největších hrozeb digitální doby. Na rozdíl od odcizení přístupových údajů do sociálních sítí nebo do emailové schránky, při napadení našeho bankovního účtu se jedná o přímé napadení našeho majetku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Marek Belza | 09.12.2016 00:00 Padne Deutsche Bank, nebo by měla být státem zachráněna? Ekonomické argumenty pro a proti politice „Too big to fail“

Pád největší německé banky, nevídaná situace je nyní až strašidelně reálná. Finanční krize z roku 2008 ukázala, jak propojený je finanční svět, a je třeba si uvědomit nesmírné riziko, které evropskému finančnímu trhu hrozí. Analytici varují, že pád Deutsche Bank s sebou může vzít ke dnu nejen německou kancléřku Merkelovou, ale dokonce i celé EURO. Není tedy pochyb, že případné uplatnění či neuplatnění politiky Too Big to Fail má přímý vliv na finanční trhy, a tedy i investování. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.12.2016 17:03Další články »

Krátké zprávy z Banky

19.01.2017 14:31 Evropská centrální banka dnes nepřekvapila

Na dnešním zasedání ponechala Evropská centrální banka svůj program kvantitativního uvolňování beze změny. Stále platí, že od dubna poklesne objem nakupovaných dluhopisů o 20 miliard EUR na 60 miliard EUR, přičemž nákupy aktiv budou probíhat do konce letošního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 13:18 Spekulanti mají zabránit posílení české měny

Do konce roku by měla česká měna posílit v průměru o 2,2 procenta na 26,40 koruny za euro. Vyplývá to z odhadů 42 světových bank a brokerů. Odhady ekonomů se pohybují od 25 do 27,40 koruny za euro a pouze dva sázejí na oslabení měny. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 10:23 Co dnes čekat od ECB?

Mario Draghi dnes bude před novináři obhajovat, proč se na posledním zasedání ECB rozhodla natáhnout “tisk peněz” (politiku QE) až do konce roku 2017. Čísla, která od té doby přišla, překvapovala vesměs výhradně pozitivně. Podle dat z průmyslu a maloobchodu ekonomika eurozóny ke konci roku 2016 zrychlila a podnikatelské nálady současně vystoupaly na nejvyšší úrovně za posledních pět let. Nezaměstnanost přitom spadla do blízkosti sedmiletých minim, úvěry zrychlují, euro výrazně oslabilo a především inflace se definitivně odpoutala od nuly a míří vzhůru (1,1 % – tříletá maxima). Až by člověka napadlo, k čemu vlastně eurozóna v tuto chvíli potřebuje QE? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 17:14 Americká banka Citigroup zvýšila svůj zisk

Čistý zisk americké banky Citigroup ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent na 3,57 miliardy dolarů (90 miliard korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 16:22 ČNB náhle opustil ředitel sekce dohledu nad finančním trhem

David Rozumek náhle na dohodu opustil Českou národní banku. Sekci která dohlíží na to, jak banky, pojišťovny, investoři nebo instituce dodržují pravidla tuzemského finančního trhu, prozatím povede Rozumkova náměstkyně Zuzana Silberová. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (76)
 
Stejný jako 2016. (6)
 
Horší než 2016. (583)
 Celkem hlasovalo 665 čtenářů

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »