Poté co Čína spustila svůj zlatý fix v yüanech, ceny drahých kovů posílily. Stříbro konkrétně o 5 procent, přičemž se přehouplo přes zmiňovanou hranici 17 dolarů, kam se nedostalo déle než rok. A právě na stříbrném trhu se během posledního půl roku začínají dít, zdá se, zajímavé věci (a to bez ohledu na to, že ve středu pozornosti se díky čínskému fixu drží jeho žlutý sourozenec).
Zatímco na primárním trhu s kovy Comex stříbrné zásoby klesly z rekordních 184 milionů uncí (5 722 metrických tun) v loňském červenci na dnešních 154 milionů (4 789 metrických tun), šanghajská burza vykazovala pravý opak.
Šanghajská burza termínovaných obchodů (SHFE) evidovala v srpnu loňského roku 233 metrických tun (7,5 milionů uncí) stříbra; od té doby její zásoby rostly, a to hlavně od ledna letošního roku, kdy meziměsíčně narostly skokově o skoro 35 %. Tímto tempem se šanghajské stříbrné rezervy dostaly na ohromujících 1 706 metrických tun (54,7 milionů uncí).
Sečteno, podtrženo, za posledních 6 měsíců jde o víc než trojnásobný nárůst. Proč k takovému skoku došlo? Vědí snad Číňané něco, co ostatní ne, a přizpůsobují se tomu?
Pro lepší představu, co se tedy na stříbrném poli děje, porovnejme čínskou zásobu s největším depozitem stříbra na světě – bankou JP Morgan u komoditní burzy Comex. Ta začala hromadit stříbro v roce 2011, když se pohybovalo kolem hodnoty 50 dolarů za unci; v dubnu 2012 tak vlastnil JP Morgan 4 miliony uncí stříbra (124 metrických tun). Jeho cena ovšem stále klesala a od té doby tak zásoby vylétly na 69,4 milionů uncí (2 158 metrických tun). Na první pohled raketový nárůst, s čísly čínské SHFE si ovšem zásoby banky nezadají. JP Morgan tedy navýšil své stříbrné zásoby o 65,4 Moz (2 033 metrických tun) během čtyř let, zatímco rezervy SHFE vyskočily o 47,2 Moz (1 467 metrických tun) během pouhých osmi měsíců.
REKLAMA
Největší nárůst zaznamenala SHFE v letošním roce. Jedním z důvodů je sice zřejmě i rozhodnutí čínské vlády, která v listopadu 2015 zrušila zákaz dovozu stříbra a jeho koncentrátů, i bez ohledu na toto opatření ale nebyly šanghajské zásoby stříbrné rudy nikdy předtím tak vysoko (nejvýš v květnu 2013, kdy dosáhly 1 143 MT). Čína tedy z nějakého důvodu velmi vysokým tempem hromadí velké množství stříbra…
Významný vliv na spotřebu této rudy má hlavně fotovoltaický průmysl, na který se chce Čína zaměřit v následujících letech. (Pro srovnání – Indie plánuje dosáhnout do roku 2022 na hranici 100 GW, zatímco Čína chce stejné hodnoty docílit již v roce 2020.)
Ať je to tak či onak, Čína hromadí velké množství stříbra ve srovnání s čistým vývozem. Nový fix zlata v yüanech by mohl způsobit velký tlak na americký dolar. V tom případě by investoři měli být ostražití a počítat s tím, že je možné v tuto chvíli získat stříbro ještě za poměrně rozumnou cenu. Bohužel nikdo přesně neví, co všechno tyto trendy, postoje a chování předních světových hráčů znamenají a co tím vším zamýšlejí. To ukáže opět až čas.
Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz
