Státní podpora IŽP: Tunel na státní kasu?

Stát podporuje spoření na důchod. Zaměstnavatel tak může svým zaměstnancům přispět v daňově výhodném režimu až 24 tis. Kč. S tímto příspěvkem ovšem mohou zaměstnanci "odejít do důchodu" už následující měsíc. Jak je to možné? Vysvětlení dává jediné slovo: řešeto.

Pojem "řešeto" pomalu ztrácí svůj původní význam. Naštěstí máme zákonodárce, kteří ho udržují v živé češtině. Při pohledu na českou legislativu možná až příliš živé. A tak každý dobrý úmysl bude po zásluze potrestán.

Stát chce motivovat občany, aby byli zodpovědní. A tak jim bere peníze z výplaty i při nákupech, aby jim je mohl jinou formou vrátit - a při té příležitosti podpořit "společensky prospěšné" jednání jednotlivce či domácnosti. Pomiňme nyní otázku, zda stát skutečně podporuje společensky prospěšné aktivity a podívejme se, jak je podporuje. A jak se podpora míjí účinkem.

Stát podporuje spoření na stáří. Při té příležitosti daňově zvýhodňuje zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům přispívají na rezervotvorné životní pojištění a (nebo) na penzijní připojištění. Mohou svým zaměstnancům na tyto produkty vyplatit v součtu až 24 tis. Kč ročně, aniž by z této částky museli odvést sociální a zdravotní pojištění či daň za zaměstnance, kteří také odvody neplatí, navíc je tento výdaj pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Podmínkou je, že smlouva o pojištění či penzijní připojištění musí být uzavřena alespoň do věku 60 let zaměstnance. Jenže...

... to bychom nebyli v Česku, aby se nenašla skulinka v zákoně, která umožní "odejít do penze" již měsíc po připsání peněz na účet životní pojišťovny - navíc bez ohledu na věk zaměstnance. A je to tak prosté.

Od změny zákona o penzijním připojištění nesmí zaměstnavatelé obdržet žádný benefit ze strany penzijního fondu nebo zprostředkovatele za exklusivitu nebo i prosté uzavření penzijního připojištění pro své zaměstnance. A protože je limit pro penzijní připojištění a rezervotvorné životní pojištění společný, váhy se naklonily ve prospěch pojistek. Aby ne, zejména větší firmy mohly získat bonus i v řádu desítek milionů korun!

Životní pojištění ale obsahuje jednu malou skulinku. A když se v hrázi legislativy objeví malá skulinka, brzy je z ní díra, kterou vytékají miliardy. Tou skulinkou je "mimořádný výběr". Firma zaplatí zaměstnanci pojistné, které zaměstnanec jen s minimálními poplatky (ve srovnání s daňovými odvody) obratem vybere prostřednictvím mimořádného výběru.

"Počet lidí, kteří tímto způsobem postupují, za poslední rok rychle stoupá. V portfoliu máme stovky zaměstnavatelů a takových šedesát až osmdesát procent už obdrželo od pojišťovny takovouto nabídku," uvedl Pavel Hulák z divize Zaměstnanecké výhody společnosti Fincentrum pro iDNES.cz.

Pro firmy má tak rezervotvorné životní pojištění neskonalé výhody: pomůže přidat zaměstnanci bez daňových odvodů, přesto je daňově uznatelným nákladem, a ještě mohou inkasovat provizi od pojišťovny či zprostředkovatele.

I pro zaměstnance je toto výhodné: zaměstnavatel jim může zvýšit plat, aniž by museli odvádět odvody. "Jen" si budou muset platit pojistku, která pro jejich situaci může být nesmyslná...

A kdo na tom tratí? Stát. Tedy všichni, kdo tento "průtokový ohřívač peněz" nevyužívají. Kdyby zaměstnavatel přidal zaměstnanci 24 tis. Kč ročně k hrubé mzdě, na odvodech by šlo do veřejných kas 15 624 Kč. Při 100 000 zaměstnancích využívajících tento kolotoč by státní ztráta činila přes 1,5 mld. Kč...

A tak si říkám: Nebylo by lepší tyto pochybné podpory zrušit?