Děkujeme našim partnerům:
 |
 |
|
|
 |
Vláda chce nejpozději na začátku příštího roku vydat dluhopisy určené k prodeji retailovým klientům, aby ulevila rostoucímu státnímu dluhu. Investory bude lákat na výhodnější výnos, než jaký dostanou v bance, a záruka státu. Bude to ale stačit?
Nápad vydat dluhopisy pro občany není žádnou novinkou. Vláda už podobnou možnost využila při povodních v roce 1997 a o nové emisi se spekuluje již několik měsíců. Trochu světla se v tomto případě podařilo vnést minulý týden, kdy se objevily informace o možné výši úroků a splatnosti dluhopisů. Splatnost dluhopisu bude deset let, pevný výnos ve výši 4,5 až 5 procent ročně, poplatky za správu až deset procent, 15% zdanění výnosů, nižší výnos v případě předčasného prodeje. Popravdě ani jedna informace investory nenadchla asi tak, jak by si ministr financí představoval.
Vláda se samozřejmě bude snažit přitáhnout investory na bezpečnou investici se zajímavým výnosem. Výše úroku 4,5 až 5 % se může zdát mnoha investorům jako zajímavý roční výnos. Zejména pro konzervativní investory a pro investory s dlouhým investičním horizontem, kteří chtějí do svého portfolia kvůli diverzifikaci zařadit nějakou relativně bezpečnou investici s úrokem vyšším, než dostane od bank.
Právě lepší výnosy než na bankovních termínovaných vkladech a spořících účtech by měly být tahákem na investory. Banky dnes nabízejí úroky kolem 2,5 %, některá spořitelní družstva se blíží k pěti procentům. Velkou nevýhodou dluhopisů oproti spořícím účtům je však jejich dlouhá doba splatnosti. Desetiletý investiční horizont je vhodný spíše pro dynamické investory investující do aktiv s vyšším výnosovým potenciálem. Nízká likvidita dluhopisů se pak se spořícími účty, kdy má klient peníze prakticky vždy k dispozici, nedá srovnávat.
Dluhopisy sice nabízejí možnost zpětného odkupu, v tomto případě ale bude investorovi snížen výnos (podle doby do splatnosti, čím dříve bude dluhopis prodán, tím více bude z výnosu sraženo). Společně s tím je další ranou pro dluhopisy zdanění výnosů patnácti procenty (stejně jako u bankovních vkladů), které chce vláda ještě před emisí schválit. Výhodou dlouhodobého investování byla mimo jiné právě možnost neplacení této daně v případě, že investor drží cenné papíry déle než půl roku. Státní dluhopisy o tuto výhodu přišly.
Samotný výnos, který bude po odečtení poplatků za správu a daní kolem 3,5 až 3,8 %, tak sice je lepší než v bankách, ty ale mohou mnohem promptněji reagovat na aktuální situaci na trhu. Pohyblivý úrok navázaný na inflaci u povodňových dluhopisů byl v tomto mnohem vstřícnější a výhodnější pro investory. Nikdo dnes totiž nemůže vědět, jaká bude situace za deset let, zejména když jsou dnes úroky na historickém minimu.
Dalším tahákem by mělo být dobré jméno státem ručených investičních nástrojů. Státní dluhopisy jsou stále považovány za jednu z nejbezpečnějších investic, a to by mělo přimět dostatek investorů k tomu, aby státu pomohly se splácením úroků neúměrně narůstajícího dluhu. Navíc v dnešní době, kdy je strašák v podobě propadu akciových trhů velmi dobrým argumentem, by to mohlo zabrat (o tom, že v první fázi krize padaly nejenom akcie, ale prakticky všechny třídy aktiv včetně dluhopisů, které ale své výnosy dohánějí pomaleji, se již jaksi nemluví).
Stejně ale existuje mnoho potenciálních investorů, kteří se na hospodaření státu a jeho neúměrně rostoucí zadluženost nedívají s velkým nadšením. Pokud necháme stranou katastrofické scénáře o krachu ekonomiky, který by udělal s dluhopisů prakticky bezcenné papíry, je největším problémem hrozící inflace. Pro předlužený stát, který nechce zkrachovat, je nejlepším způsobem „splácení“ dluhu zvyšování inflace. Rekordně nízké úroky a současné deflační prostředí nevydrží věčně a v průběhu nejbližších deseti let je nejčastěji zmiňovaným scénářem právě rychlé zvyšování inflace. A Nemusí se jednat o desítky procent. Reálný výnos pro investory se tak po deseti letech klidně může rovnat nule. Dlouhý investiční horizont a relativně nízký úrok se ke spekulacím, že stát s takovým scénářem počítá, doslova nabízí.
Koupíte si státní dluhopisy?
Latinská Amerika vychází z krize jako vítěz Autor: Daniel Kuchta | 10.11.2009 00:00
Dá se investovat podle Warrena? Autor: Daniel Kuchta | 09.11.2009 00:10
Kam investovat své úspory? Autor: Daniel Kuchta | 04.11.2009 00:00
Akcie? Ale na jak dlouho... Autor: Daniel Kuchta | 19.10.2009 00:00
Kde jsou ty uspořené peníze? Autor: Daniel Kuchta | 05.10.2009 00:10
Voda, co nás drží nad vodou Autor: Daniel Kuchta | 06.10.2009 00:00
Pokles akciových trhů z pohledu technické analýzy Autor: Daniel Kuchta | 29.09.2009 00:00
Daně jako před(?)volební téma Autor: Daniel Kuchta | 22.09.2009 00:00
Jak na zlato aneb Investice do fyzického zlata Autor: Daniel Kuchta | 25.11.2009 00:00
Teritoriální rotace v praxi: Přibližně o 15 % vyšší zhodnocení Autor: Vladimír Zdražil | 07.12.2009 00:00
Nadšení fondů zchladily ty zajištěné Autor: Petr Fejtek | 01.12.2009 00:00
Povede zvyšování státního dluhu k bankrotu? Autor: Daniel Kuchta | 02.12.2009 00:00
Může slunce i vydělávat? Autor: Daniel Kuchta | 09.12.2009 00:00
Podílové fondy: Jen pomalé rozdýchávání infarktu Autor: Petr Fejtek | 05.01.2010 00:00
Jak mohou být úspory legálně odcizeny? Autor: Radovan Novotný | 20.01.2010 00:10
Před několika dny se mi dostala do e-mailu smlouva o programu „Zabezpečené investice“ (ZIP). Na první pohled pro neznalého lákavá nabídka. Při důkladném přečtení a prohlédnutí zázemí společnosti již vyvolává pochybnosti. A ne malé. (Doplněno o vyjádření ČNB) Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0V letošním prvním čtvrtletí se česká ekonomika propadla do hlubší recese, analytici přitom očekávali mírný růst. Podle předběžných zpráv Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt meziročně i mezičtvrtletně shodně o jedno procento. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Investoři se řídí při svém rozhodování různě. Někteří dávají přednost fundamentální analýze, jiní preferují při vstupech a výstupech technickou analýzu. Samostatnou kapitolou je jsou pak sezónní indikátory. Některé z nich mají logické odůvodnění, ale velká část je pouhými pověrami a investory spíše pobaví, než by je měly přimět k investování. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Kdo v poslední dekádě „vsadil“ na rozvíjející se země, „neprohrál“. Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Kdo je ale nyní nahradí? Celá zpráva »
Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 09.05.2012 11:48„Nyní je Česká republika v poměrně pohodlné pozici. Prochází krizí eurozóny bez vážnější újmy. Může počkat, až krize v eurozóně bude vyřešena,“ říká Gernot Dieter Griebling, hlavní analytik Bond Research banky LBBW ve Stuttgartu, jejíž dceřinou společností v České republice je LBBW Bank CZ. A jak vidí aktuální situaci v eurozóně? Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Další články »Více než polovina připravovaných transakcí na rozvíjejících se trzích, které se podaří dotáhnout až do fáze externí hloubkové kontroly, nakonec selže. U transakcí, kde se objeví komplikace až po uzavření dohody, dosahují dodatečné náklady až 50 % hodnoty původní investice. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Nemáme v popisu práce analyzovat akcie, natož pak jejich nové úpisy. Přesto nemůžeme pominout nepříliš povedenou mega-emisi akcií Facebooku, která se ovšem stala (co do objemu) největší mezi technologickými tituly. (Komentář ČSOB) Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Americká technologická firma Apple je stále nejcennější značkou světa, tedy alespoň podle žebříčku BrandZ TOP 100, který od roku 2006 sestavuje společnost Millward Brown Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Za poklesem české burzy stálo opět zvýšené politické napětí v Evropě. Síla německé kancléřsky Merkelové byla oslabena po neúspěchu v zemských volbách a v Řecku přetrvává nadále povolební pat. Za nepříznivé konstelace pokračoval růst výnosů dluhopisů problematických zemí, když u desetiletého španělského bondu přesáhl v pondělí 6,3%. V této situaci se nedařilo celému evropskému bankovnímu sektoru, což se projevilo i na české burze RM-SYSTÉM (týdenní komentář RM-Systém). Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Ve chvíli, kdy investoři začínali již zcela ztrácet naději, přišla z Řecka po delší době povzbudivá zpráva. Konzervativní Nová demokracie podle víkendových průzkumů začala znovu posilovat a v tuto chvíli má v některých průzkumech dokonce těsný náskok na radikální levici (Syriza). To pravděpodobně odráží rostoucí strach řady Řeků z chaosu spojeného s eventuálním euro-exitem (komentář ČSOB). Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »Jsou provize rezervotvorných životních pojištění pro klienta únosné?
Investoři se řídí při svém rozhodování různě. Někteří dávají přednost fundamentální analýze, jiní preferují při vstupech a výstupech technickou analýzu. Samostatnou kapitolou je jsou pak sezónní indikátory. Některé z nich mají logické odůvodnění, ale velká část je pouhými pověrami a investory spíše pobaví, než by je měly přimět k investování. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0V letošním prvním čtvrtletí se česká ekonomika propadla do hlubší recese, analytici přitom očekávali mírný růst. Podle předběžných zpráv Českého statistického úřadu klesl hrubý domácí produkt meziročně i mezičtvrtletně shodně o jedno procento. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Kdo v poslední dekádě „vsadil“ na rozvíjející se země, „neprohrál“. Tato skupina zemí, zvláště pak ty sdružené pod zkratkou BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), má za sebou rychlý hospodářský růst. Kdo je ale nyní nahradí? Celá zpráva »
Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Před několika dny se mi dostala do e-mailu smlouva o programu „Zabezpečené investice“ (ZIP). Na první pohled pro neznalého lákavá nabídka. Při důkladném přečtení a prohlédnutí zázemí společnosti již vyvolává pochybnosti. A ne malé. (Doplněno o vyjádření ČNB) Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Další články »Reklama | Podmínky užívání | RSS
