Co tedy Řekové soukromým investorům, kteří drží dluh v nominální hodnotě 61,5 mld., nabízejí? Vyčlení si stranou 10 mld. eur na aukci, ve které dostanou investoři možnost nabízet své dluhopisy k odkupu za 32,2–40,1 % nominální hodnoty.
Pro soukromé investory je příjemné zjištění, že nabízená cena je teoreticky o něco vyšší než původně deklarovaný plán euroskupiny. Ministři financí členských zemí eurozóny původně nabízeli jako strop pro odkup cenu z předešlého pátku (28 % nominálu). Řada řeckých bank a domácích investorů může s o něco vyššími odkupními cenami vykázat nepatrný zisk a motivace zajistit si v nejisté době více hotovosti může proto lépe zafungovat. Ještě lépe na tom jsou podle Financial Times hedgové fondy, které údajně nakupovaly dluhopisy za 11–17 % nominálu v období vrcholící finanční krize. Účast ve zpětném odkupu by pro řadu z nich mohla představovat okamžitý zisk dosahující až 200 %. Eurozóna dala Řekům na odkup “pouze” 10 mld. eur, a to znamená, že se nemusí dostat na všechny, kteří by se chtěli řeckého dluhu zbavit. To může tlačit cenu za odkup k horní hranici pásma.
Především mezi hedgovými fondy bude v tuto chvíli již řada hráčů, kteří jsou zvyklí hrát ostřejší hru a podobně jako v Argentině zvolí strategii všechno nebo nic. Problémem může být příliš rychlé spuštění celé akce – investoři se musí rozhodnout prakticky hned, protože aukce startuje již v pátek. Trochu slabší nabídka pro soukromé investory znamená, že se řecký dluh oseká o něco méně, než trhy čekaly. Namísto očekávaných 40 mld. eur se z něj může odmazat 20–30 mld. To znamená, že státy eurozóny a ECB budou okamžitě tlačeni do vyšších obětí. Ukazuje se, že v tuto chvíli mají ale evropští politici silnou vůli k dohodě dospět. Větší problém tak asi bude, až další kolo řecké restrukturalizace, kdy již nepůjde členským státům o odpouštění úroků a natahování splatnosti, ale dojde na osekávání jistiny.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
