CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Regulace provizí aneb Kam kráčí legislativa

 


 

Regulace provizí je tématem již od roku 2010. Před šesti lety byl v rámci novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích prosazován strop na provizi ve výši 3 000 Kč. V průběhu následujících dvou let probíhala diskuse finančně poradenských asociací s Legislativní radou vlády (LRV) a ministerstvem financí, v rámci níž se do roku 2012 probíraly varianty stropu provizí či nákladů na distribuci. V roce 2013 proběhla novelizace zákona bez jakékoli regulace provizí.

Provize se dostaly znovu na scénu v roce 2015. Nebyly součástí zákona poslaného do Poslanecké sněmovny ministerstvem financí, ale přilepil je v rámci pozměňovacího návrhu poslanec Ladislav Šincl (ČSSD) – a to rovnou ke dvěma zákonům: k zákonu o pojišťovnictví, který implementoval (či spíše měl implementovat) směrnici Solvency II, a k zákonu o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Pozměňovací návrh Ladislava Šincla a následně Ladislava Šincla a Václava Votavy (ČSSD) vzbudil rozruch ve vládní koalici, které hrozil až rozpad. Výsledkem bylo stažení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích z druhého čtení (stejný osud potkal regulaci provizí i v roce 2013, kdy padl spolu s vládou Petra Nečase (ODS)) a neschválení zákona o pojišťovnictví „na truc“ protestem poslanců Sociální demokracie.

V současnosti se chystá do druhého čtení nová novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Ta obsahuje pouze a jedině „kompromisní“ koaliční návrh regulace provizí za zprostředkování životního pojištění. Bohužel si zjevně vláda neuvědomuje, že to není návrh, který by sama chtěla. Cílem regulace provizí má být ochrana klienta, aby v případě „přesjednání“ smlouvy s investovaným kapitálem získal i v případě zrušení smlouvy po dvou letech více než dnes – tedy alespoň něco. Současný vládní návrh má ale několik bodů, které ho od tohoto cíle odklání:

  • Týká se i rizikového životního pojištění, kde žádné odkupné klient nedostává, neboť se nevytváří žádnou kapitálovou či investiční rezervu.
  • Reguluje jen provize, které jsou součástí nákladů pojistky, ovšem zdaleka ne jediným nákladem.

Pojišťovny jsou přitom ve vytváření poplatků vysoce kreativní. „Protože klienti pojišťoven stále častěji vypovídají stávající smlouvy, pojišťovny finančně tratí. Jednou z cest, jak se s touto situací vypořádat, je zvýšení poplatku za předčasné ukončení smlouvy,“ uvedl Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust, a dodává: „Pojišťovny si poplatek automaticky strhnout z hodnoty investice na smlouvě životního pojištění. Pokud byla smlouva určená na krytí rizik a na smlouvě je naspořena minimální či nulová částka, pojišťovny mohou chtít tento poplatek zaplatit v hotovosti. Mnozí klienti jsou pak překvapeni, když jim od pojišťovny přijde složenka na zaplacení tohoto poplatku.“

REKLAMA

Aktuální diskutovaná podoba nepočítá s regulací výše provizí, ale pouze s 5letým stornem. V Poslanecké sněmovně by měla být projednávána od 31. 5. 2016 ve druhém čtení. Poslanec Ladislav Šincl již zkusil opět prosadit regulaci provizí na Rozpočtovém výboru (RV), kde připojil pozměňovací návrh ke „kompromisnímu“ vládnímu návrhu regulace. Chtěl limitovat výši provize na 150 % ročního pojistného. Po kritice ze strany ministerstva financí ovšem svůj návrh stáhl s tím, že ho připraví znovu a ještě lepší.

Regulace provizí podle USF ČR

Jiří Šindelář, předseda představenstva a výkonný ředitel USF ČR, na konferenci FPG MoneyExpo Profi hovořil o regulaci provizí z pohledu finančních poradců. Za optimální, ale v současné realitě nedosažitelné, vidí nulovou variantu – neregulovat provize vůbec. Aby se vláda přiblížila svému cíli ochrany klienta, musel by zákon dojít dvou základních změn:

  • Omezení regulace jen na rezervotvorné pojištění a
  • regulaci celkových nákladů, nikoli pouze provizí.

Zásadní k ochraně klienta ale pochopitelně není regulace provizí. Pomoci by měly především registry navazující na registr finančních poradců Elixír. V pokročilém stádiu příprav je již Registr stornovosti, který bude ukazovat míru stornovosti smluv o životním pojištění. Na něj by měl navázat Registr smluv, který by měl sledovat přesjednávání smluv konkrétním finančním zprostředkovatelem. Druhý registr je pouze v počáteční fázi, navíc postoj pojišťoven je k němu podle Jiřího Šindeláře ambivalentní.
intenzita-regulace

Loading

Vstoupit do diskuze 18 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Je už pozdě nakupovat bitcoin?

Vzhledem k nedávnému růstu hodnoty bitcoinu a očekávání překonání jeho rekordní hodnoty vyžaduje rozhodnutí do něj investovat důkladné pochopení dynamiky trhu a souvisejících rizik. Bitcoin vykazuje v průběhu času výrazný růst, a to i pro ty, kteří kryptoměnu nakoupili za nejvyšší ceny. Je však velmi důležité si […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

13. 03. 2024

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • petr

    26 května, 2016

    Idealni by bylo pro ochranu klienta a jeho penez zastropovani celkovych nakladu na pojistnou smlouvu. Stejne jako je tomu v Holandsku, kde je strop 4,5% .

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    26 května, 2016

    Milí kolegové, legislativa kráčí tam, kam kráčí politici. V této zemi je politické vydírání pracovním nástrojem politiků. Ty mně, já tobě, chlapče. A dohodneme se, viď? Chceme přece i nadále spolu vládnout? V zemi, kde se jistý pan Zimola nestydí požadovat daně z navrácení komunisty zabaveného majetku církvím, se musím hodně stydět. Jsa pokřtěn (tehdy jsem si vybrat nemohl), cítím se ateistou, nedá se ovšem říct, že bych nevěřil ve vůbec nic. Věřím v základní mravní hodnoty a v sebe, pak dlouho nic, pak v nezávislé soudy, pak mnohem déle nic, pak v místní samosprávy, pak v parlamenty, pak v republikové vlády, pak v prezidenty. Trochu to narušil pan Havel, který byl sice značně naivní, ale byl to slušný člověk, proto jsem mu věřil mnohem více, než panu Zemanovi. Ale pan Zimola asi netuší co je STUD a s ním celá plejáda jeho soukmenovců.

    Předně si pojďme položit základní otázku: Opravdu i v roce 2016 potřebuje tato republika kráčet způsobem, kdy se musím stydět já i vy? Politici z nás všech dělají voly! Regulace provizí ze životního pojištění je pro český finanční trh jednoznačně nezdravá, pokud chrání zájem kohokoliv kromě klientů. Pokud bude zahrnovat i smlouvy nastavené jen (či dominantně) na krytí rizik, je regulace tolik tlačená ČSSD jen pokusem nahnat pojišťovnám úspory v počátečních nákladech a uměle prodloužit přetrvání smluv a tedy i kmenů životních pojištění a zisků z nich, umělým bráněním v konkurenci jak produktů, tak i poradců z externích distribučních sítí k těm interním… ČSSD má nepochybně silnou motivaci uspět, zlaťáčky ve stranické kase chybějí. Ať mi tu nikdo nespílá, že ČSSD přece jde o prospěch klientů. Ti jsou jí u zádele.

    Strana, která lež a politický podraz považuje za pracovní nástroj, náleží na politický hřbitov. Kdy to konečně všem voličům dojde?

    Nemusí jít o postranní vyjednávání s opozicí, aby znehodnotili smysl protikuřáckého zákona. Nemusí jít o velkohubá prohlášení, že ČSSD jde o blaho klientů. Říkají-li kompromis tomu, že klient má být poškozován a má mu být odepíráno svobodné finanční poradenství, pak je to veliké CHUCPE.

    Pro neznalé, jde o výraz známý z židovského prostředí. Chucpe je nesmírná DRZOST, kdy mladý vrah svých rodičů před soudem prosí soud o shovívavost ohledně stanovení výše trestu, protože je nyní sirotkem.

    ČSSD za můj dospělý život již mnohokrát prokázala, že nejen podraz, ale i lež je jejím pracovním nástrojem. Například jistý pan Šincl od června 2015 veřejně opakovaně tvrdil neslýchané lži o finančních poradcích, vyvolával nenávist proti nim, psal o šlápnutí na krk všem těmto lidem, v údajný prospěch klientů.

    To, co již rok pozoruji, je vehementní snaha pan Šincla nahnat do stranické kasy nějaké ty stamiliony Kč ročně, a to přímo na úkor klientů, když životní pojistky s připojištěním a bez investic, jejichž objem v nové produkci externích distribučních sítí představuje 90% nové produkce, mají mít regulovanou provizi, nikoliv však další náklady. Je to pokus o trestání finančních poradců za to, že používají finanční poradenství. Podobně, jako by ČSSD rybě usekla ploutve za to, že je používá k pohybu vpřed.

    Přesně o tohle totiž jde producentům pojistek, zejména těm velkým pojišťovnám. Trestat a výrazně omezit finanční poradenství. Důsledky jsou samozřejmé. Má to postihovat právě ty slušné poradce, kterých stále přibývá a kteří chtějí dělat dlouhodobě dobrou práci a to jde jen tak, že stojí na straně klienta, pane Šincle! Vy stojíte PROTI klientům.

    Odpovědět

  • aleš

    26 května, 2016

    docela rozumný pohled na to, do čeho stát kafrat může a má, a kde má mít naopak zákaz vstupu – http://urbanec­.blog.idnes.cz/blog­.aspx?c=523499

    Odpovědět

  • Pááártners

    31 května, 2016

    Novela zákona 38 postupuje do třetího čtení. Zákon o pojišťovnictví ho následuje

    Poslanecká sněmovna dnes projednala návrhy dvou významných zákonů pro české pojišťovnictví a schválila jejich postup do třetího čtení. Hlavním aktérem byl tentokrát Zbyněk Stanjura, který podal pozměňovací návrhy k oběma zákonům.

    Dnes zasedala Poslanecká sněmovna na 47. schůzi. Ta měla na pořadu dva důležité zákony, které pojistný trh dlouhodobě sleduje. Tedy novelu zákona č. 38/2004 sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a zákon č. 277/2009 sb., o pojišťovnictví implementující evropskou směrnici Solvenci 2.

    Během třetího čtení vystoupili pouze dva poslanci. Poslanec Ladislav Šincl jako zpravodaj předložil poslancům rozhodnutí rozpočtového výboru, kterým bylo doporučení předání zákona v současném znění garančnímu výboru a ke třetímu čtení.

    Ještě než poslanec Šincl mohl opět upozornit na nařknutí, kterými jej Ministr financí v průběhu posledních měsíců častoval a vyzvat ho k omluvě, vystoupil u řečnického pultu Zbyněk Stanjura (ODS) se svým pozměňovacím návrhem. Jeho pozměňovací návrh byl ke sněmovnímu tisku 750 přidán během dnešního dopoledne. V návrhu pan Stanjura omezuje regulaci nákladů pouze na oblast pořizovacích nákladů pojišťoven, které jsou uplatňovány vůči vkladům zákazníků v rezervotvorném pojištění a mají tak primární a přímý vliv na velikost vyplaceného odkupného. „Původní návrh zákona předložený Ministerstvem financí (ST 751) upravuje vztah dvou profesionálních stran, zprostředkovatelů a pojišťoven, bez přímého efektu na užitek spotřebitele,“ uvádí v odůvodnění svého návrhu.

    Náklady pojišťoven, podle jeho informací, tvoří dominantní část poplatků, které klient v rezervotvorné složce pojištění hradí, a dokládá vše grafem. Druhou úpravu, kterou pan Stanjura ve svém návrhu prosazuje, je odstranění poslední věty v § 21f odst. 1. Toto ustanovení podle něj přináší znejistění ohledně otázky, v jakých případech vzniká právo na odkupné. (Nebylo-li právo na odkupné pojistnou smlouvou vyloučeno, vznikne, i když podmínky podle § 2842 odst. 1 občanského zákoníku nejsou splněny)

    Tyto dvě změny by měly být podle poslance ODS férovější pro spotřebitele a zároveň by neměly zasáhnout do obchodních vztahů dvou podnikatelských subjektů.

    Než byla novela zákona 38 schválena pro třetí čtení, upozornil ještě Ladislav Šincl na fakt, že současné znění stále počítá s regulací rezervotvorného i rizikového životního pojištění.

    Vzápětí došlo k projednání zákona o pojišťovnictví, implementujícího do ČR Solvency 2. Zde měl velmi dlouhý monolog opět pan poslanec Stanjura. Upozorňoval na nově upravený bod, který zakazuje pojišťovnám provozovat tzv. „související činnosti“. Tedy například hypotéky. Ministerstvo financí, tvrdí, že se tím pojišťovny vystavují riziku a může je to destabilizovat. Poslanec Stanjura následně ve dvaceti minutách rozporoval vyjádření ministerstva financí a přihlásil vlastní pozměňovací návrh, který ze zákona vyjímá větu, o znemožnění poskytování souvisejících činností.

    Následně byl bez větších emocí zákon č. 277/2009 sb., schválen pro třetí čtení a byl posunut do garančního výboru.

    Zdroj: http://www.opo­jisteni.cz/po­jistny-trh/novela-38/novela-zakona-38-postupuje-do-tretiho-cteni-zakon-o-pojistovnictvi-ho-nasleduje/

    Odpovědět

  • manželé

    31 května, 2016

    Stanjura navrhl podpořit návrh Babiše, ale bez Šinclovy regulace provizí. Tož tak. Ve druhém čtení se nic neschvaluje a ministr financí se píše s malým m.

    Odpovědět

  • Jirka

    31 května, 2016

    Opravdu jediný rozumný poslanec, který není zkorumpovaný. Má dobré názory.

    Odpovědět

  • Honza

    31 května, 2016

    Dnes bylo zajímavé sledovat vystoupení Šincla. Třepavým hlasem chtěl omluvu po Babišovi a nedočkal se. Pořád dokola připomínal, že jeho návrh byl skoro totožný s návrhem MF. Ale zapomněl dodat, že proč je skoro totožný. Že návrh je koaličním kompromisem. Bylo vidět, jak je nejistý. Nemá čisté úmysly a ani svědomí.

    Odpovědět

  • baloun1

    3 června, 2016

    Tady pan poslanec i přispívá do diskuse: http://www.opo­jisteni.cz/po­jistny-trh/novela-38/novela-zakona-38-postupuje-do-tretiho-cteni-zakon-o-pojistovnictvi-ho-nasleduje/

    Odpovědět

  • 1 července, 2016

    Jupíííííí, tak regulace provizí prý byla dnes schválena Poslaneckou sněmovnou. Ručit se má za všechny životky bez rozdílu, tedy i za ty čistě rizikové a to po dobu nádherných 5 let. Už dlouho mi nic neudělalo takovou radost jako toto sdělení, bravo. A co na to pan Hanzl ? Nějaká reakce ?

    Odpovědět

  • 1 července, 2016

    Sněmovna schválila regulaci provizí zprostředkovatelů pojištění.

    Sněmovna schválila vládní návrh, který omezuje výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům při výpočtu odkupného u pojistných smluv. Provize by měly být rozloženy do pěti let, návrh jejich výši ale neomezuje. Nyní regulovány nejsou. Návrh musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) poslancům řekl, že návrh považuje za kompromis, který zohledňuje zájem všech dotčených stran, pojišťoven, klientů i zprostředko­vatelů.

    Změna zákona má vstoupit v účinnost první den třetího měsíce po vyhlášení novely ve sbírce. Vláda chce touto úpravou omezit negativní jevy na současném trhu pojištění. Jde hlavně o časté ukončování pojistných smluv a uzavírání nových smluv v prvních letech pojištění. Vede to k nízké hodnotě odkupného, které klient obdrží při předčasném ukončení pojištění, kde se tvoří finanční rezerva. Jde hlavně o investiční životní pojištění nebo kapitálové životní pojištění. Při předčasném ukončení smlouvy obdrží klient vyšší částku, uvedl už dříve Babiš.

    Opatření se původně mělo týkat pouze životních pojištění, v nichž se tvoří kapitálová rezerva pojištění, která se může vyplácet buď při pojistné události, dožití se určitého věku nebo při výplatě odkupného. Vláda však rozhodla, že se opatření bude týkat i rizikových pojistek.

    Podle výkonného ředitele Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiřího Šindeláře je to ale důkaz, že nejde o klienta, ale o zájmy pojišťoven. Už dříve uvedl, že zprostředkovatelé budou novelou motivováni, aby u rizikového životního pojištění drželi smlouvu minimálně pět let, i když to pro klienta nebude výhodné.

    Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury (ODS), který počítal s pětiletým obdobím. Za každý měsíc by se podle něj mohlo snížit odkupné o jednu šedesátinu celkových pořizovacích nákladů pojišťovny vzniklých v souvislosti s pojištěním.

    Odpovědět

  • 1 července, 2016

    Nevíte někdo podrobnosti ? Provizní strop nebyl schválen, ale jak je to s tím pětiletým ručením za provizi ? Dostane se všechno ihned zálohově na začátku s ručením poměrnou částí po dobu pěti let, nebo se bude provize vyplácet zaslouženě každý rok po dobu pěti let ?
    Neviděl bych to tak tragicky, když zákon neurčuje provizní strop, pojišťovna dá provizi např. 90% x 5 let a třetím rokem se získatel vzdá formou opčního práva zbylé provize za třetí, čtvrtý a pátý rok. Vlk se nažere a koza zůstane celá, v kapse mi zůstane zase 180% a po dvou letech už nic nevracím. Nemějte strach, pojišťovny už to mají dávno vymyšlené, jak to všechno elegantně obejít.

    Odpovědět

  • Marek

    2 července, 2016

    Nevěřil jsem, že by regulace rizikovek mohla projít a ejhle, ono je to schváleno. Překvapení stejně nečekané jako v případě Brexitu. Regulace čistých rizikovek a pětileté storno je tím posledním důvodem, který mě přiměje ze segmentu ŽP po cca 16-ti letech opravdu a definitivně odejít. Dodělám ještě pár rozpracovaných rizikovek Rytmus Risk a po prázdninách končím. Ti kluci z ČSSD to opravdu dokázali, neuvěřitelné. Odmítám se klepat pět let u každé rizikovky ohledně vrácení provize, tento benefit rád přenechám někomu jinému.

    Odpovědět

  • 2 července, 2016

    Pane kolego, vidíte to moc černě. Četl jste návrh zákona ? Není v něm provizní strop a nikde jsem ani nevyčetl, že by byla zákonem zakázané tzv. opční právo, o kterém se tu již několikrát psalo. Trh a MLM firmy si opět najdou nějakou cestičku, jak legálně obejít zákon, třeba cestou oné opce. Pětileté storno není problém, problém není ani případné vyplácení v rovnoměrných částech po dobu pěti let. Problémem by byl provizní strop a ten v zákoně není ošetřen, takže v pohodě.
    Můžeme se dočkat toho, že drtivá část trhu bude sjednávat ty produkty, za které dostane co nejvyšší provizi, takže to celé dospěje jen k tomu, že se budou mezi sebou pojišťovny předhánět a budou šroubovat provize směrem nahoru. Kdo to neudělá, ten nebude mít produkci a bude ztrácet tržní podíl. Provize 250%, 300% a vyší za IŽP ? Proč ne ? Provize 50%, 60% nebo 70% za čistou rizikovku ? I to si umím představit.

    Odpovědět

  • 2 července, 2016

    Na tak vysoké provize zapomeňte, to už postrádá jakoukoliv ekonomickou logiku pro pojišťovny. Za Vámi popsaných provizních podmínek by bylo ze strany pojišťoven smysluplnější jakékoliv ŽP vůbec nenabízet. A na tu opci (opční právo) u provizí bych taktéž moc nesázel, moc bych se divil, kdy by si konkrétně toto nepřímé obcházení zákona nedokázala ČNB ošetřit. Žádný strom neroste do nebe, prostě se smiřte s tím, že éra bezbřehého a nikdy nekončícího sjednávání ŽP hlava nehlava, padni komu padni, je nenávratně pryč. Nicméně bude zajímavé, jak se s touto novelou popasují např. takoví Zoubkovci z OVB.

    Odpovědět

  • 2 července, 2016

    Regulace provizí za ŽP je paradoxně tím nejlepším, co mě mohlo potkat. Konečně mám opravdu pádný důvod definitivně seknout s jakýmkoliv sjednáváním ŽP (včetně změn, protože i těch se bude pětileté storno pochopitelně týkat). Začnu se naplno věnovat investicím, zde žádná regulace není a s předplaceným poplatkem na 30 let dopředu nemám sebemenší problém. Milé životní pojišťovny, sbohem.

    Odpovědět

  • 2 července, 2016

    Reakce Ministerstva Financí na komentář Jiřího Šindeláře Ze zákona zbyl jen přílepek!

    Ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář se ve svém komentáři zabýval novelou zákona o pojišťovacích zprostředkova­telích. Dopustil se při tom řady nepřesností, které bychom chtěli uvést na pravou míru.

    Jiří Šindelář ministerstvu vyčítá, že z původní rozsáhlé novely zbyla pouze malá část týkající se provizí. To, že sněmovna v tuto chvíli neprojednává původní velkou novelu, ale pouze novelu dílčí, má však velmi jednoduché vysvětlení. Původní novelu jsme předkládali před téměř dvěma lety, kdy se ještě v Evropské unii bouřlivě debatovalo o nové směrnici o distribuci pojištění. Ta byla v mezidobí hádek na téma regulace provizí v pojišťovnictví přijata a během roku 2017 ji budeme muset zapracovat do našich zákonů. Dojde k tomu zcela novým zákonem, na kterém již ministerstvo pracuje. Předkládat v tuto chvíli rozsáhlou novelu stávajícího zákona a krátce poté zcela nový zákon s promítnutím evropské směrnice by jednoduše nedávalo smysl. Výsledky prací na původní novele pochopitelně neskončí v koši, ale budou zohledněny při přípravě nového zákona.

    Není pravda, jak píše pan Šindelář, že předkládaná novela obsahuje pouze paragraf, který se týká regulace provizí. Kromě regulace provizí obsahuje také regulaci výpočtu odkupného, tedy částky, kterou klient dostane, pokud vypoví životní pojištění s investiční či spořící složkou. Právě tato část novely je mnohem podstatnější než regulace provizí, protože přinese více peněz klientům pojišťoven. V současnosti totiž spotřebitelé v prvních dvou letech nedostávají při ukončení pojištění vůbec nic, protože veškeré zaplacené pojistné jde na úhradu nákladů za sjednání pojištění. Novela zákona nově stanoví, že tyto náklady musí pojišťovny na klientech uplatňovat rovnoměrně rozložené do 5 let. To je jednoznačné zlepšení pozice spotřebitelů.

    Odmítáme, že by se aktuálně projednávaná novela téměř shodovala s pozměňovacími návrhy, které loni předkládal poslanec Šincl. Návrhy poslance Šincla obsahovaly řadu problematických ustanovení, která nebyla pro Ministerstvo financí akceptovatelná a která jsme zásadně odmítli. Jednalo se zejména o zavedení stropu na provize v podobě přímé cenové regulace a o velmi nedůslednou ochranu klientů pojišťoven.

    Navržená novela je výsledkem několikaměsíčního hledání kompromisu, na kterém se dohodly koaliční strany. Ministerstvo financí tento kompromis ctí, byť v jednotlivostech se jeho představa o nejlepším možném řešení může od vládního návrhu lišit. Jiří Šindelář vzhledem ke své angažovanosti v tématu dobře ví, že původní návrh ministerstva financí byl jiný.

    Na závěr je vhodné připomenout, že pojišťovací zprostředkovatelé mají na hlavě právě tolik másla jako pojišťovny. Kdyby se zprostředkovatelé a pojišťovny na rozumném řešení otázky provizí dohodli, k čemuž je ministerstvo opakovaně vyzývalo, žádná více než rok trvající tahanice o provize by nebyla a stejně tak by nebyl nutný ani nyní projednávaný návrh.

    Zdroj: http://www.mfcr­.cz/cs/aktual­ne/v-mediich/2016/reakce-mf-na-komentar-jiriho-sindelare-z-25525

    Odpovědět

  • Jana

    3 července, 2016

    Dobrý den všem,

    reakci pana Šindeláře příliš nerozumím, zato poslední odstavec bych nechala vytesat do kamene („že pojišťovací zprostředkovatelé mají na hlavě právě tolik másla jako pojišťovny. Kdyby se zprostředkovatelé a pojišťovny na rozumném řešení otázky provizí dohodli, k čemuž je ministerstvo opakovaně vyzývalo, žádná více než rok trvající tahanice o provize by nebyla a stejně tak by nebyl nutný ani nyní projednávaný návrh“). Osobně nemám absolutně žádný problém s tím, že dostanu za sjednání ŽP provizi rozloženou v pěti letech. Chápu-li to správně, tak dostanu každý rok po dobu pěti let stejnou provizi, řekněme něco mezi 25% – 40%. Žádné peníze dopředu, nic takového, prostě klient zaplatí další rok a já obdržím za tuto jeho platbu provizi. Co mi brání v tom mu doporučit lepší produkt od konkurence ? Nic, nevidím v tom žádný problém. Buďto to stihneme k výročí PS nebo vypovíme stávající PS s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Zpět vrátím max. poměrnou část z posledně vyplacené roční provize, pokud se podaří PS vypovědět k výročí, tak nevracím nic. Nechápu tedy, v čem vidí pan Šindelář problém ? V tom, že nedostanu celou provizi ihned na začátku ? Ale to já naopak kvituji, protože v případě odchodu klienta ke konkurenci nemusím nic vracet, respektive ne tak závratnou částku, jako v případě výplaty rovnoměrné části provize po dobu pěti let. Člověk přece nemusí být génius, aby mu nedocvaklo, že pokud by se novela netýkala i rizikovek, tak by se nám celý nešvar přetáčení elegantně přesunul právě do rizikových smluv a opět bychom byli tam, odkud jsme se snažili utéct. Já s tím opravdu nemám problém, nicméně chápu, že např. firmy pracující na bázi MLM s tím mohou mít a patrně i budou mít velké problémy. Jak už jsem zde jednou zmínila, pracuji na přepážce jedné z největších pojišťoven. Není týdne,
    abych se nesetkala s tím, že je nějaký větší obnos z doběhnutého stavebka, dědictví apod. „zainvestován“ do IŽP na 30 let a tato částka je předplacena na 2 roky dopředu (např. doběhnuté stavebko 200.000 Kč, roční platba běžně placeného pojistného 100.000 Kč a to celé předplaceno na 2 roky dopředu). Vždyť přece všichni moc dobře víme, proč se takovéto smlouvy sjednávají. Je to jen proto, že za ně životní pojišťovny vyplácejí astronomické provize, které jsou obdrženy ihned po sjednání a za něž se ručí jen směšně krátké dva roky. Na argument, že už se toto dnes neděje prosím zapomeňte, není to pravda. Pojišťovny i nadále tyto smlouvy přijímají do správy a pokud to časem praskne, tak se to pochopitelně hodí na poradce. Mateřská firma od toho vždy dá ruce pryč s tím, že se jednalo o pochybení jednotlivce. Že však smlouva prošla společností a jejími domnělými kontrolními mechanismy, a přesto putovala dál do pojišťovny, o tom se již nezmíní. Poslední dobou začíná být velký nešvar i příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na ŽP. Poradci místo toho, aby klientům tento příspěvek dávali do mimořádného pojistného na již existující a mnoho let běžící smlouvy, tak jim výhradně kvůli vysoké provizi sjednávají nové IŽP s běžně placeným ročním pojistným 30.000 Kč. Klient pak např.po dvou nebo třech letech odchází od zaměstnavatele, nechce z nejrůznějších důvodů dál pokračovat a najednou mu pojišťovna, světe div se, oznamuje, že po třech letech příspěvku od zaměstnavatele neuvidí ani korunu…
    Nevím jak vy, ale já se skutečně nedivím, že novela dopadla tak jak dopadla. A to máslo na hlavě mají skutečně obě dvě strany. Jedna to sjednává proto, že jí za to ta druhá luxusně platí a bere to do správy. A ta první strana to pak po dvou letech přetáčí jen proto, že jí za to opět ta druhá strana dává opět nové provize a opět se za ně ručí jen ty dva směšné roky. Sorry, můžeme si za to sami a dobře nám tak všem, bez rozdílu. Přiznávám, že významně větší a zásadní kus másla mají na hlavě samotné pojišťovny. Stačilo by přitom prosadit do zákona, že jakákoliv investice (nesprávně tzv.„spoření“) v jakémkoliv ŽP musí být výhradně a prostřednictvím mimořádného pojistného a běžné pojistné je výhradně a pouze na krytí rizik – jak jednoduché. Celé to spěje jen k tomu, že se čím dál více poradců začíná přeorientovávat na investice s předplaceným poplatkem na 30 let dopředu, kde se ničím neručí a kde lze klienta taktéž za 2 nebo 3 roky navštívit a přebouchnout mu kvůli provizi investice někam jinam. Domnívám se, že toto bude během několika let další vážný problém, na který bude muset ČNB razantně zareagovat a který bude muset MF spolu s ČNB nějak ošetřit v zákoně (stejně jako nyní ŽP). Chápu, že to o čem zde píšu se nebude líbit panu Hanzlovi a mnohým dalším, ale takto to vidím já z pozice přepážkové pracovnice po více jak deseti letech a věřte mi, tento problém neutichá, spíše mám pocit, že čím tvrdší pravidla přicházejí, tím urputnější snaha je vydělat pořádný ranec peněz za jakoukoliv cenu.

    Závěrem dodám, že přes výše uvedené novelu vítám a kvituji všemi deseti a nevidím to tak tragicky. Mnohé se změní poté, co ČNB nalezne odvahu citelně finančně pokutovat pojišťovnu, která tyto prasárny přijímá do svojí správy. Nikoliv nějaká „pokutečka“ v řádu několika milionů, ale opravdu citelná pokuta v řádku několika desítek milionů korun. Uvidíte, jak rychle přestane konkurence tyto prasárny přijímat,bude to jak mávnutím kouzelného proutku. Ono to totiž celé není o tom, že by to nešlo, ono to celé je o tom, že se „jen“ nechce a tak to je.

    Odpovědět

  • 4 července, 2016

    Právě schválená novela zavádí možnosti 2 výplaty a s nimi spojené ručení

    1)zálohová

    • uplatní se ručení 5 let
    • „zasloužená“ provize je 1/60 celkové provize za každý měsíc trvání smlouvy
    • celková provize se určí jako provize vyplacená za dobu 5 let

    (např. při modelu 180 / 1, je to celkem 184% z RP, při modelu 95/15 je to 155%)

    1. průběžná – provize musí být rovnoměrná po celou dobu trvání pojištění
    • žádné ručení se neuplatňuje, fakticky jde o stejný model jako u majetkového pojištění (firmy, auta) – vrací se jen poměrná část z daného roku při zániku mimo výročí (jako u prodeje auta).

    Zdroj: http://poradci-sobe.cz/disku­tujeme/topic/no­vela-zakona-o-pojistovnictvi-2016#post-38398