Řecké problémy české investory neovlivní

Situace kolem problémů Řecka se vyhrocuje každým dnem a stále nové informace vnášejí mezi investory poněkud zmatek. Žhavou otázkou jsou také řecké dluhopisy, které při prohlubování problémů této země mohou znamenat potíže také pro investory. Zeptali jsme se proto domácích investičních společností, jestli mají s řeckými dluhopisy zkušenosti a jestli mohou problémy Řecka ovlivnit domácí investory.

Problémy Řecka se již stávají problémem celé Evropské unie a také společné měny, která díky neodpovědnosti této země dlouhodobě ztrácí jak hodnotu, tak i důvěru u investorů. Ti stále více spekulují o bezpečnosti investice do řeckých dluhopisů a jejich nedůvěru dokazují také problémy Řecka s prodejem státních dluhopisů i za cenu poměrně vysokých úroků. Kromě nových emisí je však otázkou také bezpečnost již emitovaných dluhopisů, které mají investoři ve svých portfoliích.

Zeptali jsme se proto zástupců našich investičních společností, které obhospodařují dluhopisové fondy, jestli drží v portfoliích svých fondů řecké státní dluhopisy a jestli to může mít vliv na jejich výkonnost. Naštěstí, žádná z investičních společností, které poslaly své odpovědi, nemá peníze podílníků uložené v řeckých dluhopisech. Jak říká Štěpán Mikolášek, hlavní portfoliomanžer Investiční společnosti České spořitelny (ISČS) , ve standardních dluhopisových fondech nedržíme dluhopisy žádné ze zmiňovaných zemí. Před časem jsme krátkodobě zainvestovali do dluhopisů Řecka a Portugalska ve našem fondu ISČS High yield dluhopisový. Samotné snížení ratingu Řecka nevyvolá na naší straně automatickou reakci, vývoj situace však sledujeme z pohledu investic i o dalších tříd aktiv (vliv na rizikovou averzi, déle trvající recese v zasažených zemích apod.).

Podobně reagoval také Senior Portfolio Manager ING Investment Management, Petr Podolka, CFA, podle kterého „v portfoliích fondů ING se dluhopisy vydané Řeckem a ostatními zmíněnými zeměmi nevyskytují a vzhledem k tomu, že v rámci celé naší skupiny nejsou investice do těchto dluhopisů povoleny, neuvažujeme ani o jejich nákupu.“ Také podle Pavla Hoffmana, místopředsedy představenstva a Chief Marketing Officera společnosti IKS KB „žádný z fondů spravovaný portfolio-manažerským týmem IKS neinvestoval do řeckých dluhopisů. “ Investiční společnosti v současné době také neplánují další investice do těchto dluhopisů, i když výnosy těchto cenných papírů jsou velice zajímavé.

V souvislosti s řeckými problémy se začínají zmiňovat také jiné země, které mají problém se státním deficitem, jako jsou například Portugalsko, Španělsko, Irsko, nebo Itálie. Zeptali jsme se, jestli i v těchto zemích může situace dospět do stejného stádia, jako v Řecku. Pavel Hoffman z IKS si myslí, že může. „Pokud nebude dodržována rozpočtová disciplína, tak se tyto problémy mohou týkat jakékoli země včetně České republiky. Zmiňované země a Irsko jsou další země Evropské unie, které se potýkají s problémem dluhu. Řecká situace je však horší než stav těchto dalších zemí tím, že došlo ke kombinaci více negativních faktorů - vysokého dluhu, který dále narůstá kvůli vysokým deficitům, nedůvěry v transparentní informování a nízké vůle řeckého obyvatelstva k reformám.“

Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny „má problémy se státními financemi v eurozóně mnohem více zemí. Všechny země by měly splňovat limit pro deficit rozpočtu 3  a 60 % Podle odhadů Evropské komise budou tento lomit letos plnit jen tři země. Příklad Řecka jasně ukazuje, co se stane se státem, který nedokáže zkrotit státní finance a ztratí důvěru finančních trhů. Irsko z hlediska vývoje deficitu má podobný problém jako Řecko, ale dokázalo přesvědčit trh, že je schopno tento deficit snížit škrty státních výdajů. Řecko naopak chce především zvyšovat daně, což jen podkope ekonomický růst. Další země s problémy státních financí vykazují velké úsilí ukázat, že Řecko má diametrálně větší problémy než ony samotné. Nicméně Portugalsko, Irsko, Dánsko, Španělsko, Itálie patří mezi kandidáty, které finanční trhy mohou vytrestat za špatné státní finance. “

Petr Podolka z ING si myslí, že „ podobná situace se samozřejmě v budoucnu vyskytnout může a s velkou

pravděpodobností k ní také dojde. Nejvíce náchylné jsou logicky země, které byly relativně hodně zasaženy současnou recesí a které přitom trpí vysokým dvojím deficitem (deficit veřejných rozpočtů a deficit běžného účtu platební bilance)a zhoršující se fiskální pozicí.“

Pokud jde o názor na vliv na společnou evropskou měnu a zvažovanou pomoc ze strany státu EU, podle Petra Podolky „ponechání Řecka vlastnímu osudu nepřipadá v úvahu, protože by to znamenalo obrovský otřes na finančních trzích, který by mohl mít fatální následky pro současné křehké oživení. Na druhé straně budou pomocné kroky voleny velmi uváženě a budou spojeny s přísnými opatřeními na nápravu současného stavu ze strany samotného Řecka, neboť jsme svědky klasického "morálního hazardu" na úrovni státu, jehož opakování je třeba zabránit.“

David Navrátil také souhlasí s tím, že „je velmi pravděpodobné, že EU nebo ECB nakonec Řecko zachrání. To bude krátkodobě stabilizovat euro a eurozónu jako celek. Ale dlouhodobě by to bylo špatné rozhodnutí, které povede jen k tomu, že ostatní hříšníci budou vědět, že není potřeba dělat drastická opatření, protože budou vždy zachráněni. “

Podle Pavla Hoffmana „ nejde jen o problém Řecka, které je v rámci Evropské unie a eurozóny poměrně malé, ale nyní je přes Řecko posílán vzkaz dalším větším zemím, jako je např. zmíněné Španělsko nebo Itálie, aby nenechaly své problémy zajít takto daleko. Ve finále si myslíme, že Řecku bude pomoženo. Protože kvůli pomoci Řecku hrozí tzv. morální hazard a špatný návod pro další země, tak pomoc bude za cenu tvrdých podmínek, které bude muset Řecko splnit.“

Poslední otázka zněla, jestli může mít současná situace vliv na ČR (resp. její vnímání zahraničními investory) potažmo na korunu a české investory. David Navrátil vzal svou odpověď z pohledu vývoje české ekonomiky: „ Je jasné, že české státní finance nejsou tak špatném stavu jako např. Řecké. Nicméně struktura českých státních je špatná. Ekonomové by řekli, že Česko má vysoký strukturální deficit. To ale neznamená nic jiného než to, že si prostě český stát utrácí nad poměry. A pokud neproběhnou potřebné reformy, nedojde ke snížení výdajů nebo ke zvýšení daní, tak dluh dlouhodobě poroste a do deseti let skončíme jako Řekové.

Finanční trhy si začaly více všímat dlouhodobějšího výhledu na hospodaření státu. Proto je potřeba, aby česká vláda měla jasný dlouhodobý plán, jak snížit deficit státních financí. Bez toho bude riskovat ztrátu důvěry zahraničních investorů, což by vedlo k okamžitému růstu nákladů na dluh, oslabení české koruny. Vyšší požadované výnosy ze státních dluhopisů by se projevily ve zvýšení tržních úrokových sazeb, což by také zvýšilo úrokové platby podniků a domácností. Řetězec by pokračoval ve snížení ekonomického růstu, nárůstu nezaměstnanosti, snížení přílivu přímých zahraničních investic a dalším zpomalením ekonomického růst… “

Podle Petra Podolky se „ČR nachází v diametrálně odlišné (lepší) situaci oproti Řecku z pohledu

makroekonomických fundamentů. Vnímání ČR zahraničními investory je tak situací v Řecku ovlivněno jen velmi okrajově.“ Pavel Hoffman míní, že“ vypuknutí problémů v Řecku způsobilo oslabení měn a dluhopisů v CEE regionu. Domníváme se proto, že jakákoli další případná eskalace může mít podobný negativní dopad na tyto investice vnímané jako rizikové. Naopak, eskalace by dále posílila postavení Bundu jako stabilního bezpečného instrumentu.“