Rakouské penze aneb Bez práce nejsou koláče

Česko prochází významnými změnami penzijního systému. V Evropě tak patří mezi poslední země s důchodovou reformou. Jak vypadá penzijní systém po reformě u našeho jižního souseda – v Rakousku?

Státní průběžný penzijní systém

První pilíř rakouského penzijního systému je, stejně jako u nás, bismarckovský průběžný penzijní systém. Protože byl v 90. letech shledán příliš nákladným a z důvodu nepříznivého demografického vývoje dlouhodobě neudržitelným, byly podniknuty reformní kroky v letech 2000, 2003 a 2004. Ty mimo jiné zvedly věk odchodu do důchodu na současných 65 let a snížily penze při předčasném odchodu do důchodu.

V současné době odvádí do průběžného systému zaměstnanec 10,25 % a zaměstnavatel 12,55 % ze zaměstnancovy hrubé mzdy. Peníze se shromažďují na státem spravovaném osobním účtu. Plné penze je dosaženo po odpracování 40 let.

Zaměstnanecký dobrovolný penzijní systém

Zaměstnanci mohou v rámci kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem vyjednat vznik firemního penzijního plánu. Ten má ve většině případů podobu zaměstnaneckého penzijního fondu u bankovní instituce, výjimečně se jedná o penzijní připojištění, životní pojištění, nebo vznik fondu přímo v režii zaměstnavatele.

Příspěvky jsou dobrovolné jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele. U obou jsou daňově odečitatelné, pro zaměstnavatele ale pouze do výše 10 % zaměstnancovy hrubé mzdy. Penzijní fond je úročen od 2,25 % ročně v závislosti na vývoji na kapitálových trzích a kapitálové výnosy z něj jsou osvobozené od daně. Jeden z penzijních fondů dokonce za posledních 10 let zhodnocoval vklady průměrně o 5,51 % ročně.

Při uzavření smlouvy si zaměstnanec může vybrat výši příspěvků dvěma způsoby. Buď přispívá určitou část hrubé mzdy, a to až do výše 10 %, nebo jsou příspěvky vypočteny na základě požadované měsíční renty v důchodovém věku. U té je maximální limit 80 % z poslední výplaty.

Penzi je možné čerpat jako měsíční splátky nebo jednorázovou sumu. Obojí je daněno ¼ aktuální daně z příjmu. V současné době není tento způsob spoření na stáří příliš populární. V případě změny zaměstnání je možné naspořené peníze vybrat najednou, což s sebou nese povinnost zaměstnance i zaměstnavatele vše zpětně dodanit a vrátit státní příspěvky, nebo celé spoření převést do penzijního fondu nového zaměstnavatele.

Svoje penzijní fondy mají velké firmy, jako například Shell, Siemens, IBM nebo Porsche. Menší firmy využívají služeb společných penzijních fondů.

Penzijní připojištění

V roce 2003 byl založen PZV (Prämiengeförderte Zukunftsvorsorge), součást třetího, dobrovolného pilíře penzijního systému. Produkt PZV si může založit každý pod 62 let. Výše příspěvků je libovolná a je předem určena ve smlouvě. Příspěvky jsou opět daňově uznatelným nákladem. Stát ke každému vkladu přidá příspěvek podle jeho výše. Procentuální sazba státních příspěvků je každoročně vyhlašována.

Spoření musí trvat alespoň 10 let. Penze může být vyplácena nejdřív ve 40 letech a opět je možnost si vybrat mezi jednorázovou zdaněnou výplatou a měsíční penzí osvobozenou od daní. V druhém případě je potřeba naspořenou částku převést na penzijní fond.

Pro rok 2012 je maximální roční příspěvek do systému 2 329,88 EUR. Dolní hranice úroku je letos 4,25 %.

Zaměstnanecký odstupní fond

Speciálním případem zaměstnaneckého fondu souvisejícího se spořením na penzi je odstupní fond. Zaměstnavatel odvádí do fondu ekvivalent 1,53 % zaměstnancovy mzdy. Vyšší příspěvky jsou možné, ale na rozdíl od povinné částky nejsou odečitatelné z daní. Zaměstnanec sám možnost přispět vlastními finančními prostředky nemá. Finance se shromažďují buď na zvláštním firemním fondu, nebo jsou pod dohledem státní správy sociálního zabezpečení přiděleny na jeden z existujících fondů.

Pod dosažení důchodového věku si může zaměstnanec buď všechny peníze vybrat jednorázově, nebo formou měsíční renty. V případě ukončení pracovního poměru po dohodě je možné zůstatek převést na účet penzijního připojištění zaměstnance, vyplacen najednou po uplynutí tříleté lhůty, nebo ponechán ve fondu, kde se dále zhodnocuje. V případě propuštění na hodinu jednorázový výběr není možný a zůstatek je buď ponechán ve fondu, nebo je převeden do fondu nového zaměstnavatele. Všechny případy jednorázového výběru podléhají daňové sazbě 6 %.