Průmyslové kovy jako vhodná alternativní investice

Jako vhodné alternativní investice se stále častěji využívá komodit. Obzvláště oblíbené jsou kovy. O zlatě a platině slýcháte ze všech stran. Jakou má však průměrný čtenář znalost mědi, zinku a dalších neželezných kovů?

Nejdůležitějším z rodiny průmyslových kovů je bezkonkurenčně měď. Již od dávné historie je tento kov nedílnou součástí spotřeby civilizace a byl prvním kovem, který byl těžen a zpracováván člověkem. Vzhledem k hojnosti a dostupnosti mědi se používala na výrobu zbraní, nádob a uměleckých předmětů.

Později se začal z mědi a cínu vyrábět bronz, který dal vznik nové etapě lidské civilizace. Bylo to přibližně ve stejné době, kdy měď začala být brána jako komodita s obchodní hodnotou.

Dnes hraje načervenalý kov nezastupitelnou roli ve velkém množství výrobních odvětví. Používá se na výrobu drátů v elektronice, v telekomunikacích, do transformátorů, při výrobě elektromagnetů, ale hlavně a především ve stavebnictví. V USA je 50 % veškeré mědi spotřebováno právě v tomto sektoru a podobné je to i v ostatních zemích. Je tedy zřejmé, že se od vývoje nemovitostního trhu bude do určité míry odvíjet i cena mědi.

Je třeba si ale především uvědomit, že měď je nerostná surovina a denně tak její světové zásoby klesají, stává se tím vzácnější a podobně jako ropa je měď natolik nutná pro chod průmyslu, že se těžko hledá adekvátní substitut.

Mezi země s největší zásobou mědi patří bezkonkurenčně Chile, které je světovou jedničkou v těžbě této suroviny. Mezi další velké hráče se řadí USA, Čína, Indonésie a Zambie. Ve středoevropském regionu je hlavním těžitelem a zpracovatelem mědi Polsko a především pak polská firma KGHM. Světově největší zpracovatelé mědi jsou BHP Billiton, Rio Tinto Group a americká Phelps Dodge.

Proč investice do mědi?

Pokud jste producentem nebo spotřebitelem mědi, měla by pro vás být investice do tohoto kovu jakousi samozřejmostí. Mezi lety 2004 a 2006 došlo k prudkému vzestupu ceny a měď získala za necelé dva roky více než 300 %. Obzvláště spotřebitelé na růst cen mědi mohli doslova „doplatit“, pokud se během své obchodní činnosti patřičně nezajistili, ať už nákupem opcí, nebo jiných derivátů.

Investice do průmyslových kovů však nemusí být zajímavé jen pro přímé účastníky trhu, ale čím dál tím častěji se na burzách začínají objevovat správci velkých fondů a samozřejmě všudypřítomní spekulanti. Zkusím vytýčit hlavní důvody, proč se měď stala předmětem zájmu těchto subjektů.

Měď se na kapitálových trzích chová podobně jako zlato, obzvláště co se týče jejich reakcí na fundamenty přicházející z peněžního trhu USA, který se celosvětově považuje za nejpodstatnější.

Měď je v opačné korelaci s kurzem dolaru, což znamená, že pokud cena dolaru na devizových trzích klesá, nebo pokud se snižuje jeho celosvětová kupní síla, má měď tendenci si udržovat svou hodnotu, nebo spíše růst. Toho jsme mohli být svědky v posledních dvou měsících. Právě z tohoto důvodu investoři zařazují zlato, měď a další kovy do svých portfolií. Dochází tak k pokrytí ztrát způsobených jak poklesem dolaru, tak zvyšující se inflací. Ceny kovů mají totiž tendenci růst spolu s cenami celé ekonomiky.

Dalším důvodem pro zařazení mědi do portfolia je selský rozum investora. Mědi bylo, je a bude potřeba a na světě jí nepřibývá a s nejvyšší pravděpodobností ani přibývat nebude. To samotné by celkem logicky mělo vyústit v kontinuální růst cen tohoto kovu.

Do určité míry je toto tvrzení pravdivé, ale je třeba brát v potaz alternativní možnosti, tedy že se eventuálně najde levnější a hojnější substitut, popřípadě, že se najdou nová rozsáhlá ložiska, nebo že poptávající jednoduše nebudou akceptovat vysokou cenu a ta se pak pod obchodním i politickým tlakem bude snižovat. Pravděpodobnost, že se tyto možnosti vyplní, je však dle mého názoru nízká, alespoň během příštích několika let.

Posledním vážným faktorem je megalomanský boom rozvojových zemí a jejich výstavba infrastruktury, která nedokáže efektivně pokrývat požadavky podniků a růst životní úrovně v těchto zemích, a s tím spojená zvýšená spotřeba veškerých dostupných statků.

Například v Číně bylo před dvěma lety pouze 40 miliónů aut na více než miliardu obyvatel a ročně se prodá více než 9 miliónů nových vozů. Probíhá konstrukce domů, továren a jiných prostor a nesmíme zapomenout na letní olympijské hry v Pekingu 2008, kolem kterých rovněž probíhá masivní výstavba čehokoli, na co si dokážete vzpomenout. A jak jsem již zmiňoval dříve, se stavebnictvím, telekomunikacemi a elektronikou je spojena spotřeba mědi a dalších průmyslových kovů.

Býk nebo medvěd?

V posledním měsíci se spekuluje, zda případná recese v USA, která jistým způsobem postihne celý svět, bude mít výrazný vliv na ceny průmyslových kovů. Odpověď rozhodně není jednoznačná a bude ve velké míře záležet na tom, jak se se světovou situací poperou právě rozvojové země.

Osobně si myslím, že jakákoli recese není ani zdaleka jistá. Jediné, co je v tuto chvíli černé na bílém, je zpomalení americké ekonomiky, a to na 0,6% roční růst. Recese se však vyznačuje záporným růstem, který musí trvat nejméně dvě čtvrtletí, takže případného potvrzení krize se dočkáme nejdříve v průběhu července tohoto roku.

Dále se dá očekávat, že i kdyby se recese potvrdila, tak červená čísla budou minimální a na cenu kovů to bude mít nevýrazný krátkodobý vliv, jelikož Čína a jiné rozvojové země dokáží případný pokles v poptávce USA po mědi eliminovat a snad i převýšit.

Nesmím opomenout ani stav zásob mědi ve světových skladech, který se dostává na roční minima, a současné přerušení výroby v některých čínských provinciích kvůli sněhovým kalamitám situaci rozhodně nepřispívá. Celosvětově tedy panují obavy z neuspokojené poptávky po mědi.

Očekávám, že cena mědi bude z dlouhodobého hlediska pokračovat v rostoucím trendu. U komodit je zvykem, že býčí trhy mají trvanlivost 10 až 15 let, v případě mědi jsme na metě 5 let, tedy v polovině nebo dokonce třetině trendu.

Někdo může oponovat, že již došlo ke dvěma korekcím a že trend byl tedy přerušen. V tomto případě je třeba si uvědomit, že každý dlouhodobě rostoucí trend nedosahuje svých maxim na jeden zátah, ale naopak v průběhu dochází k větším či menším korekcím, které jsou způsobeny jak ekonomickými cykly, tak krátkodobým vyčerpáním medvědů. Korekce jsou pak samozřejmě vítanou změnou, na které se dá vydělat při dosažení lokálního dna. Myslím si, že měď dosáhla tohoto bodu někdy počátkem prosince 2007 a nyní je opět na své cestě vzhůru.

I technická analýza je nakloněna býčímu trhu. Dlouhodobá, velice silná trendová čára nebyla prolomena a naznačuje, že se měď pomalu, ale jistě, poškrábe severovýchodním směrem. Střednědobě to pak potvrzuje i 50týdenní klouzavý průměr, jež protnul cenu směrem vzhůru koncem minulého měsíce. Jediné, co může krátkodobě zastavit býky, je silná cenová resistence na hranici 8 260 USD za tunu. Pokud se zde cena odrazí, dojde asi k menší korekci.

Téměř jisté pro tuto chvíli je to, že na trzích v příštích měsících bude panovat vysoká volatilita a poptávka bude poháněna hlavně Čínou. Dá se pak očekávat, že růst cen a zvýšená poptávka nepoleví přinejmenším do doby, než bude po olympiádě, tedy v září 2008.

Jak investovat do průmyslových kovů?

Možností je nespočet. Kromě tradičních derivátů, jako jsou opce, forwardy a futures, se dá měď koupit pomocí investičních certifikátů a warrantů a v neposlední řadě na mimoburzovním trhu přes tzv. CFD (Contracts for Difference), tedy kontrakty na vyrovnání rozdílu.

Pokud před komoditami preferujete tradičnější aktiva, můžete si koupit akcie těžařských a zpracovatelských podniků, které se zaměřují na průmyslové kovy. Kolikrát to dokonce může být lepší investice než samotný kov. Například americká Phelps Dodge zaznamenala za poslední 4 roky asi 900% růst akcií. Polský KGHM a australsko-britský BHP Billiton zaznamenaly růst okolo 350 %.

Jan Mynář je analytikem společnosti X-Trade Brokers.