Propad drahých kovů: šance, či varování?

Ceny drahých kovů průběhu minulého týdne poměrně výrazně klesly a dostaly se na několikaměsíční minima. Příznivci teorie o bublině na trhu se zlatem a stříbrem tak mají argument, který jejich očekávání potvrzuje, páteční růst ceny zase nehrává těm, kteří vidí v propadu cen pouze krátkodobou korekci. Kdo má pravdu?

Zlato ztrácí lesk a jeho postavení už není tak neotřesitelné, jako tomu bylo v posledních dvou letech, kdy jeho cena prakticky nepoznala jiný směr, jako nahoru. Po dosažení hranice 1 900 dolarů za v srpnu a září tohoto roku se jeho cena už nedostala nad hranici 1 800 dolarů a dnes je dokonce pod 1 600 dolary za unci. I když zlato dokázalo tento rok investorům, stejně jako v minulých letech vydělat, jeho zisky již nejsou tak zajímavé jako v letech 2009 a 2010. Za poslední čtvrtletí zaznamenalo dvakrát výrazný propad a mnozí analytici poukazují zejména na to, že jeho cena po dlouhé době klesla pod 200denní klouzavý průměr, což indikuje změnu trendu, nebo alespoň možnost dalších propadů.

Technici mají jasno

Cena zlata se nachází nad 200 denním klouzavým průměrem od začátku roku 2009, kdy se cena pohybovala kolem 850 dolarů a od té doby posílilo o více než 1 000 dolarů za unci. Propad ceny pod tuto psychologickou hranici tak podporuje myšlenky, že cena žlutého kovu má svůj dlouhodobý růst za sebou a investoři by se měli připravit na jeho postupný pád směrem dolů. Jak dlouho tento propad může trvat, si dnes málokdo dovede odhadnout, v každém případě je to pro mnohé signál k tomu, aby byli při investici do zlata opatrní.

Tuto teorii může potvrdit také cena stříbra, nebo platiny, které už se nacházejí pod hranicí 200 denního průměru delší dobu. Stříbro se zatím stále nevzpamatovalo ze zářijového propadu a od té doby se nad hranici 35 dolarů za unci již nedostalo. Ke svým maximálním hodnotám blížícím se k padesáti dolarům z dubna letošního roku má ještě dál. Pro tuto chvíli je cena kolem 30 dolarů pro investory asi nejvíce férová a v porovnání s cenou na začátku roku je zisk prakticky nulový.

Platina má za sebou nevelmi úspěšný rok a za dvěma oblíbenějšími kolegy poměrně zaostává. Jako jediná z trojice zmiňovaných drahých kovů zaznamenala za tento rok ztrátu a dnes je již levnější jako zlato. Zářijový sešup ji dostal její cenu hluboko pod hladinu 1 600 dolarů za unci a v posledních dnech ztratila více než sto dolarů a je na 1 400 dolarech za unci. O svým maximech z počátku roku 2008, kdy se její cena přiblížila ke hranici 2 300 dolarů si dnes může nechat zdát. Otázkou zůstává, jestli je její cena v porovnání se zlatem příliš nízko a můžeme očekávat výraznější růst, nebo jestli je naopak zlato příliš drahé a můžeme očekávat jeho další pokles.

Je pravdou, že stříbro ani platina nemají v porovnání se zlatem tak zajímavé postavení ani mezi investory, ani v jiných oblastech (například u šperkařů apod.). Jsou v mnohem větší míře využívány v průmyslu a tak jejich korelace se zlatem není tak významná, jako mezi těmito dvěma kovy navzájem. Ale jejich vývoj v posledních měsících může mnohé napovědět, zejména když vezmeme v úvahu fakt, že stříbro je mezi investory v poslední době hodně oblíbené a ani rostoucí zájem a poptávka mu jaksi nepomohou k tomu, aby výrazněji zdražilo.

Zajímavá šance

Druhý pohled na věc je pro investory do zlata poměrně příznivější. Pro ty, kteří investují do drahých kovů průběžně a s dlouhodobým investičním horizontem, je současný propad cen velmi zajímavou příležitostí, jak realizovat nákup se zajímavou slevou. Drahé kovy, zejména zlato a stříbro mají v očích investorů stále velmi dobré jméno.

Zlato jako rezervní měna, nebo uchovatel hodnoty v době inflace má podle mnohých předpovědí své nejlepší období stále před sebou. Obavy z inflace a znehodnocení dnešních peněz z důvodu neomezeného tisku nových peněz stále straší a nákupy velkého množství zlata ze strany rychle se rozvíjejících zemí jako jsou Indie nebo Čína, vyvolávají u zastánců dalšího růstu cen zlata optimismus. Význam zlata ve finančním systému by měl v budoucnu narůstat a to by mělo mít pozitivní vliv na jeho cenu. Podobně je tomu u stříbra, které, jak již bylo zmíněno, je stále oblíbenější mezi investory, ale jeho význam a poptávka stále roste také v průmyslu. Omezená nabídka pak jen potenciál k růstu cen pouze potvrzuje.

Dalším argumentem, proč by se investoři neměli propadu ceny zlata nijak obávat, je důvod, který vedl k danému propadu. Zlato, i když má mezi komoditami poměrně specifické postavení, reaguje podobně jako jiné komodity, na vývoj na ostatních trzích, stav globální ekonomiky a v neposlední řadě také na dolar. A právě výrazné posílení dolaru (a to ne pouze k euru) v minulém týdnu může stát za propadem cen drahých kovů, a zlata nevyjímaje. Společně s dolarem na cenu a zvýšenou volatilitu působí také období dovolených a svátků, kdy je na trhu méně účastníků než je obvyklé a pohyby jsou kvůli tomu výraznější.

S tím souvisí také větší potřeba likvidity u velkých investorů z důvodu obav o další vývoj v zadlužených zemích EU a na bankovním trhu. Podobnou situaci jsme mohli sledovat v roce 2008, kdy nedostatek likvidity poslal cenu rizikových aktiv (a mezi nimi i drahých kovů, zejména platiny) dolů, po určité době a zklidnění situace ale došlo k návratu investorů a výraznému nárůstu cen. Pokud by se historie opakovala, mohou si investoři očekávající růst cen mnout ruce. Po korekci, která může trvat několik měsíců, by tak zlato bylo opět výhodnou investicí za velmi rozumnou cenu. Nechme se překvapit.