Pro zemědělce byl rok 2016 extrémní. Allianz vyplatí téměř 190 milionů korun za poškozené plodiny

„Byl to kalamitní stav. Jarní mráz v tomto rozsahu a škody, které způsobil na víně, tady nebyl 10, možná 15 let,“ říká Martin Kábela, který má v Allianz zemědělské pojištění na starosti. „Původně jsme v našem kmeni odhadovali u vinařů celkovou škodu asi 45 milionů, nakonec je to 64. Na rozdíl od jiných druhů pojištění pracujeme s živými organismy, které mohou zregenerovat, nebo taky ne. Proto na všech vinicích děláme obvykle dvě až tři prohlídky od vzniku škody až do období sklizně a náš odhad průběžně upřesňujeme,“ uvádí Kábela.

To, jakou škodu živly skutečně způsobily, se tedy pojišťovna i zemědělci dozvídají ve shodnou dobu – určující je sklizeň. Aby byla pojišťovna připravena plnit své závazky, provede ale první prohlídku už krátce po vzniku škody a začne tvořit finanční rezervu. Za dva až tři měsíce následuje druhá prohlídka a upřesnění odhadu, na třetí prohlídku dojde těsně před sklizní. U zemědělských škod, které se mohou rychle vyšplhat do astronomických výšek, je tento proces nesmírně důležitý.

„Vinaři nám po dubnovém mrazu nahlásili 44 škod. V praxi to znamená třikrát obejít každou z jejich vinic a určit míru poškození. Je to velice zdlouhavé, protože škody nelze zprůměrovat. Vinice bývají v kopcích a mráz se jinak vyřádí dole, jinak v horní části vinice. Důležité je také vzít v potaz odlišnosti různých druhů odrůd, někdo jich má třeba jedenáct. Ze zkušenosti víme, že jedny si s přemrznutím poradí, jiné ho nezvládnou,“ říká Kábela.

Velmi podobný postup následuje také při škodách na ostatních obvyklých plodinách, v pojistném kmeni Allianz je kromě vinné révy výrazně zastoupena řepka, pšenice a chmel. Každá plodina je ale náchylná na jiné druhy škod, chmelnice se například dokáže sesypat jako domeček z karet, když se do ní opře vítr, u řepky a pšenice přináší velké problémy krupobití. Regenerace pak do značné míry závisí na vývoji počasí.

„Třeba u řepkových polí po krupobití letos vypadaly první prohlídky výborně, byli jsme přesvědčeni, že většina zregeneruje, ale opak byl pravdou. V době žní začalo pršet, a protože kroupy udělaly vstupní bránu pro choroby, rostliny musely během dešťů více než jindy odolávat tlaku vnějšího prostředí – rychle odumíraly a ty, které to přestály, nevyzrály nebo byly plesnivé. To byl teď plošný problém,“ vysvětluje Kábela, jak je možné, že první odhad a konečná škoda se mohou tak výrazně lišit.

^REKLAMA