Pomůže nízká inflace spotřebitelům?

Ekonomika na tom letos z pohledu reálného HDP bude hůře, příští rok naopak lépe. Ve srovnání s naší lednovou prognózou jsme totiž mírně snížili výhled na letošní rok o 0,2 procentního bodu na –0,3 %. Výhled na příští rok jsme ovšem posunuli nahoru o 0,3 procentního bodu na 1,7 %. Podle našich odhadů byla česká ekonomika v recesi i během prvního čtvrtletí letošního roku, kdy zřejmě poklesla mezičtvrtletně o 0,2 %. Již pro druhý kvartál ovšem čekáme mírný růst o 0,2 % q/q a jeho další zrychlení ve druhé polovině roku. Oživení by měly odstartovat čisté exporty, ve druhé polovině roku by se měla přidat i spotřeba domácností a v závěru roku investiční aktivita firem. Oživení by pak mělo pokračovat i v roce 2014.

Exportéři doplatí na recesi v eurozóně. Za loňským hospodářským poklesem o 1,2 % stál zejména propad ve spotřebě domácností s příspěvkem –1,7 procentního bodu. Na neochotě domácností utrácet a preferovat úspory se podepsala tuzemská fiskální konsolidace, zhoršení situace na trhu práce a celková nejistota související s budoucím tuzemským i globálním ekonomickým vývojem. České ekonomice pomohly v loňském roce pouze čisté exporty s příspěvkem 1,8 procentního bodu. Letos se propad domácí poptávky v podstatě zastaví, bohužel recese v eurozóně se podepíše na slabších čistých exportech, jejichž letošní příspěvek bude negativní ve výši 0,5 procentního bodu. Ekonomiku potáhnou čisté exporty opět v roce 2014.

Dezinflační trendy zesílily. Inflační výhled jsme revidovali výrazně směrem dolů. Již v lednu rostly ceny oproti našim předpokladům o 0,3 procentního bodu pomaleji, a to zejména díky regulovaným cenám a výraznějšího poklesu marží v souvislosti se zvýšenímDPH. V poslední době se pak přidaly další jednorázové záležitosti – květnový 10% pokles cen plynu od RWE a snížení cen telefonních služeb. Jenom tyto dva faktory sníží podle našich odhadů inflaci o 0,3 procentního bodu s největším dopadem v květnu. Mírně jsme revidovali směrem dolů i ceny pohonných hmot a potravin. Celkově byl tak inflační výhled na letošní rok snížen o 0,8 procentního bodu na 1,5 %, výhled na příští rok dramatických změn nedoznal (prognózu jsme snížili pouze o 0,1 procentního bodu na 1,4 %). Nízká inflace bude znamenat pro letošní rok zastavení loňského propadu reálných příjmů domácností, v roce 2014 by měly reálné mzdy vzrůst o 1,3 % s pozitivním dopadem do spotřeby domácností.

Současná recese v české ekonomice je konsistentní s dalším růstem míry nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob (SA, metodika MPSV) se začal zvyšovat z 6,6 % v dubnu loňského roku na 7,6 % v březnu 2013. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat, když podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze očekávat propouštění. Míra nezaměstnanosti by tak měla dále růst na 8,1 % na konci letošního roku (po sezónním očištění), respektive na 8,3 % (bez sezónního očištění). V příštím roce by se nicméně situace měla stabilizovat a míra nezaměstnanosti by mohla dokonce nepatrně poklesnout na 8,0 % (po sezónním očištění), respektive na 8,2 % (bez sezónního očištění).

Koruna by měla i nadále mírně oslabovat a kompenzovat kumulující se protiinflační rizika. Za to nejvýznamnější lze považovat aktuální nízkou a dále klesající inflaci. ČNB bude podle našeho názoru nadále verbálně intervenovat, aby kurz tato protiinflační rizika reflektoval. V horizontu do konce letošního roku tak i nadále předpokládáme tlaky na mírné oslabování koruny vůči euru, kurz by se postupně mohl dostat i mírně přes 26,00 CZK/EUR. Přímé intervence ze strany ČNB nepředpokládáme. Jejich využití bychom viděli pouze v situaci, kdy by se objevila zvýšená hrozba deflace. Prozatím zůstávají inflační očekávání pevně ukotvená.

Deficit veřejných financí podle naší prognózy letos klesne na 2,9 % HDP dle metodikyESA95, což umožní zastavit ze strany Bruselu vůči Česku aplikovanou proceduru nadměrného schodku. Za loňský rok byl vykázán schodek 4,4 %. Finanční vyrovnání v rámci církevních restitucí tvoří 1,5 procentního bodu z tohoto schodku, ale jeho vliv na likviditu státu je jen minimální (58 mld. CZK finančních kompenzací by mělo být vyplaceno během následujících 30 let). Další 0,4 procentního bodu schodku je možné přičíst (jednorázovým) korekcím peněz z fondů EU. Deficit očištěný o tyto jednorázové položky by tak dosáhl „jen“ 2,5 % HDP. Období výrazné fiskální konsolidace je tedy za námi.

Hlavním rizikem prognózy zůstává možnost hlubší a delší než v současné době předpokládané recese v eurozóně, což by se následně promítlo v odložení oživení domácí poptávky.

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka.                                                    

Poznámka: () zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn.