Růst pohledávek české centrální banky vůči zahraničí činil ve druhé květnové dekádě 9,6 miliardy korun, což v eurovém vyjádření činí něco více než 350 milionů. Jde o méně výrazný nárůst než v prvních deseti dnech tohoto měsíce: od počátku května, tedy za prvních dvacet dní, pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly o 27,6 miliardy korun, tedy o něco více než 1 miliardu eur. Samozřejmě: část tohoto nárůstu může souviset s přílivem prostředků z fondů Evropské unie a s jejich konverzí z eura do koruny, nicméně i tak lze na základě vývoje bilance ČNB usuzovat, že centrální banka v průběhu května provádí devizové intervence s cílem hájit svůj kurzový závazek. Ostatně, pohled na finanční trhy ukazuje, že se koruna drží jen pár haléřů nad závazkem deklarovanou úrovní 27 za euro.
ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a dle jejich vlastních vyjádření bude tento kurzový závazek praktikován zhruba do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017, a že centrální banka z tohoto závazku vystoupí až v průběhu první poloviny roku 2018.
Ukončení kurzového závazku české centrální banky tedy očekávám až v průběhu první poloviny roku 2018 a i poté bude ČNB připravena intervenovat, pokud by měla koruna tendenci výrazně a rychle posilovat. V mezidobí může bankovní rada zvažovat posunutí kurzového závazku směrem ke slabší úrovni koruny, tedy nad 27 za euro, anebo zavedení záporných úrokových sazeb. Podíváme-li se na vývoj inflace a mezd v české ekonomice, a stejně tak na růst domácí poptávky a výkon HDP jako celku, tak rozhodně nejsme v situaci, jež by volala po dalším oslabení koruny. Po záporných sazbách by ČNB sáhla v případě výrazných tlaků na devizovém trhu anebo v době ukončování kurzového závazku, aby měl přechod k volně plovoucímu kurzu koruny co nejplynulejší průběh. Objemy devizových intervencí reportované v letošním roce a stejně tak aktuální vývoj pohledávek ČNB vůči zahraničí ale nenaznačují, že by česká centrální banka na devizovém trhu čelila výrazným tlakům. Situace na devizovém trhu proto bankovní radu netlačí k tomu, aby snížila úroky do záporného teritoria. Ukončení kurzového závazku je pak dle mého názoru a ostatně i dle komentářů ČNB ještě hodně vzdálené, čili po záporných úrokových sazbách zatím není třeba sahat ani z tohoto titulu.
I nadále nicméně platí, že vývoj inflačních očekávání a mezd v české ekonomice, a tlaky na devizovém trhu a s nimi související objem devizových intervencí, budou těmi hlavními faktory, jež bude bankovní rada ČNB s velkou pozorností vyhodnocovat.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
REKLAMA
