Podvodné e-maily aneb Co za tím vězí?

Phishing dostal v posledních týdnech nový rozměr - velký. A dělá hlavu především největší české retailové bance - České spořitelně. Má dělat hlavu i nám ostatním? Nebo nad nimi můžeme jen mávnout rukou či uronit slzu nad pochroumanou češtinou mnohdy ozdobenou vkusnou bukvou?

Novou vlnu phishingových e-mailů, jejichž cílem snad už ani nemůže být získání citlivých údajů klientů České spořitelny, nelze nazvat jinak než tsunami. E-mailové schránky zaplavil nános zpráv vyžadujících potvrzení, autorizaci, ověření platby, zamítnutí platby, potvrzení výhry či jen varující před podvodnými e-maily (jak rafinované). A všechny směřují na podvrženou kopii stránek internetového bankovnictví Servis 24.

Záplava je tak pestrá, že se snad již nemůže nikdo nový nachytat. Je jich již příliš mnoho a varování z České spořitelny, z finančních serverů i dalších médií bylo tolik, že snad již nikdo nemohl zůstat nezasažen. Nedávno se k varování připojila i ČNB - nikoli proto, že by chtěla podpořit komerční banku, ale proto, že útočníci začali v e-mailu využívat i doménu cnb.cz.

Nikdo se (snad) již nemůže nechat nachytat... proč tedy podvodníci stále rozesílají nespočetné várky nových zpráv? Důvodů, nebo lépe spekulací, mne napadá hned několik.

Lidé jsou nepoučitelní

Není nic stálejšího než lidská hloupost. O tom svědčí kupříkladu podnikání společnosti EDBUSY nabízející úvěr, který nemusíte splácet. Zázrak? Ne... podvod. A není sama. ČNB v nedávné době varovala před dalšími třemi podezřelými společnostmi z oblasti investic.

Nad lidskou naivitou (kulantně řečeno) se pozastavovali též někteří diskutující k případu Lukáše Štorka, finančního poradce vyloučeného z profesní asociace AFIZ za neetické jednání. Produkty, které byl schopen prodat, si mohl dobrovolně (rozumějte „bez fyzického či psychického nátlaku“) koupit snad jen klient, o jehož finanční gramotnosti není třeba pochybovat - není totiž pochybovat o čem.

Prodavačů „teplé vody“, kteří mají dostatek platících zákazníků, je dostatek. A proto se může masivní masáž spamem „z České spořitelny“ uchytit na úrodnou půdu.

Konkurenční boj?

Vysvětlení ovšem může být i mnohem zákeřnější. Nyní se pouštím skutečně do roviny spekulací, které nejsou podloženy žádnými fakty.

Rozesílání podvodných e-mailů je kriminální čin. Lze se na něj proto dívat zorným úhlem kriminalistiky. A co hledá kriminalista? Motiv. Motivem může být snaha získat citlivé údaje klientů. To ovšem stojí na vodě (i když, u podvodných e-mailů to nemusí být špatná základna) - varování je příliš a klienti nejsou hloupí...

Spam a pokus získání dat klientů pochopitelně škodí. Nejen klientům (zejména těm obezřetným neškodí příliš), ale především jejich finanční instituci - v našem případě bance, konkrétně České spořitelně. A kdo má zájem na škůdčí činnosti v této instituci? Ten má i motiv.

Ne, nemusí se zdaleka jednat jen o konkurenci, která by, ruku na srdce, neriskovala pověst nabytou lety seriózního a důvěryhodného podnikání na finančním poli. Záškodníkem může být i zhrzený klient či obyčejný psychopat.

Podrývání kapitalismu?

Nedávno jsem četl opět nářky nad tím, jak je kapitalistické zřízení vykořisťující, jak inflace ožebračuje lidi a stejně tak si počínají i zlí podnikatelé, kteří by stáhli ze svých zaměstnanců kůži, jen aby měli na nového, ještě lepšího Mercedesa. (Jako by nevěděli, že draví podnikatelé prahnou po Ferrari či zánovní Corvettě z roku 1977.)

Ve spojitosti s dvojabecedním pořádkem některých spamů lze dovodit utopické závěry, které sám, byť jsem jejich autorem, řadím spíše do žánru science-fiction. Podvodné e-maily mají za cíl rozvrátit kapitalistické bankovnictví, protože banky jsou základním pilířem tržního hospodářství.

I tato teorie má ale závažnou trhlinu. Bankovnictví, jakožto základní pilíř kapitalismu, se kymácí samo zevnitř... nebo že by diversní akce s podvodnými e-maily „České spořitelny“ byla jen lokální podporou kolapsu světových bank?