Podhodnocená čínská měna renminbi: Brzdí globální ekonomiku?

Již roky se USA a Čína přou o čínskou měnu renminbi, u nás známou pod nepřesným označením juan nebo jüan. Americká vláda obviňuje čínskou z manipulací a úmyslného podhodnocování měny. Je skutečně kurz renminbi podhodnocený? Jaké dopady na globální ekonomiku bude mít plánované posílení kurzu čínské měny v příštích letech?

Renminbi nebo jüan?

Oficiální název čínské měny je “renminbi“ od roku 1949 a v překladu znamená “lidová měna“. “Jüan“ je název jednotky měny. Pokud tedy mluvíme o ceně, láhev dobrého vína může stát 50 jüanů. Pokud je řeč o oslabení/posílení kurzu měny, pak je na místě označení renminbi.

Slovo jüan vzniklo z čínského slovního spojení “cizí kulatá mince“ a datuje se k 16. století, kdy evropští obchodníci platili stříbrnými mincemi za čínský porcelán a bavlnu. Právě tehdy putoval velký podíl španělského stříbra z latinskoamerických kolonií do Číny. Pro zajímavost, čínský název amerického dolaru je “mei jüan“, tedy americký jüan.

Vývoj renminbi

Čínská vláda fixovala kurz renminbi na americký dolar po několik dekád. Přestože čínská ekonomika roste mnohem rychleji než ekonomika Spojených států, kurz renminbi vůči dolaru byl dlouho díky fixaci prakticky neměnný.

K uvolnění režimu a malému posílení měny o 2,1 % došlo až v roce 2005, v následujících tří letech posílil renminbi o 21 %. Čínská vláda se znovu uchýlila k pevnému měnovému kurzu ve výši 6,83 jüanu za dolar v době světové krize a tím pomohla zmírnit její dopady.

Před letošním červnovým sjezdem G20 v Torontu čínská centrální banka vydala prohlášení o větší flexibilitě renminbi. Jednorázová revalvace byla vyloučena, změny by měly být velmi pozvolné. Z prohlášení navíc vyplynulo, že nemusí dojít pouze k revalvaci měny, ale teoreticky také k jejímu oslabení.

Během podzimu došlo k revalvaci renminbi dvakrát; na konci září a na začátku října, kdy měna o několik procent posílila. Odborníci vnímají toto posílení jako vstřícné gesto Číny před nadcházejícím listopadovým sjezdem G20, na kterém bude otázka vývoje měn zásadní téma.

Kritika USA

Největším kritikem čínské měnové politiky jsou USA, které Čínu viní z manipulací s kurzem měny a umělého vytváření konkurenční výhody pro čínské exportéry. Hrozí Číně zařazením na seznam států manipulujících s měnou a z toho vyplývajícími sankcemi.

Ministerstvo financí USA stále nezveřejnilo opožděnou zprávu o mezinárodních měnových kurzech a tím se dočasně vyhnulo označení Číny za měnového manipulátora a tím i možnosti uvalení větších obchodních sankcí vůči Číně.

Reankce Číny

Čína argumentuje, že příliš prudká posílení kurzu renminbi by znamenalo velký problém pro čínský export a to by mohlo mít negativní dopad na globální ekonomiku. Obává se ztráty zaměstnání u 250 – 300 milionů pracovních míst v exportních odvětvích a souvisejících sektorech.

Kromě zahraničních tlaků důležitý důvod pro zhodnocení čínské měny je boj s inflací. Poprvé po třech letech se v říjnu čínská vláda rozhodla zvýšit úrokové sazby. V minulosti vláda k omezení růstu cen používala kombinace změn úrokových sazeb, rezerv a měnové revalvace. Přesně to lze očekávat v roce 2011.

Podle posledních informací čínské centrální banky z konce října Čína plánuje postupný tří až pětiprocentní růst kurzu renminbi ročně.

Zavedení cel

V srpnu zvýšila vláda Baracka Obamy cla na celou řadu čínského zboží, aby eliminovala dumpingové ceny, za které se prodává. K dalšímu kroku došlo nyní, když USA zvýšila clo na speciální hliník o téměř 60 %. Tento materiál se využívá v řadě odvětví od automobilového průmyslu, stavebnictví až po výrobu solárních panelů. Zavedení cla je považováno za vítězství amerického odboru oceli.

V souvislosti se zaváděním obchodních překážek se ekonomové obávají, že by mohlo dojít k odvetným opatřením, která by měla fatální důsledky na mezinárodní obchod.

Zkušenost Japonska

Problémy s uměle podhodnocenou čínskou měnou připomínají v řadě ohledů příběh z Japonska z 80. let. USA tehdy tlačily na Japonsko kvůli nezastavitelnému toku levného importu do země.

Výsledkem dohody bylo posílení yenu téměř o 50 % v letech 1985 - 1987. Silnější yen přesto nebyl schopný zbrzdit růst společností jako např. Sony a Toyota, které měly příliš mnoho konkurenčních výhod. Výsledkem bylo další zvětšení obchodního deficitu USA s Japonskem z 94 mld. USD v 1985 na 108 mld. USD o dva roky později.

Historická zkušenost japonského yenu ukazuje, že ani velký růst renminbi nemusí zachránit americkou ekonomiku. Ke zvětšení obchodního deficitu došlo také mezi lety 2005 – 2008, kdy kurz renminbi vůči dolaru posílil o pětinu. Posílení měny má přesto efekt. Kdyby nedošlo k prudkému růstu kurzu yenu v 80. letech, americký obchodní deficit by byl ještě větší.

Možné důsledky silné renminbi

Vyšší kurz renminbi není všelék a nemusí znamenat kýžené ekonomické oživení a růst zaměstnanosti v USA. Výrobek “made in China“ mnohdy znamená, že Čína stojí na konci výrobního řetězce ve funkci dílny. Například u elektroniky bývá nejvyšší přidaná hodnota jako vývoj a design vytvářena v rozvinutých zemích, nejjednodušší součástky se pak dováží z levnějších zemí, než je samotná Čína, např. Vietnam. Finální výrobek pak opouští továrnu v Číně s nálepkou vyrobeno v Číně. Silnější renminbi přirozeně bude mít vliv pouze na část práce provedenou v Číně. Navíc by kvůli zvýšení nákladů mohlo dojít k přesunu aktivit z Číny do zmíněného Vietnamu nebo dalších států.

Na druhé straně, silná čínská měna by mohla stimulovat export ostatních zemí do Číny. Například v automobilovém průmyslu je současná realita taková, že levnější vozy produkují světoví výrobci přímo v Číně a luxusní automobily dovážejí. BMW například vyrábí v Číně řady 3, 5, zatímco řada 7 a model Z4 putují do Číny lodní dopravou. Při dostatečně silném renminbi by se vyplatilo některé zboží dovážet na úkor produkce přímo v Číně.

Závěr

Čínská ekonomika dostatečně silná, aby ustála daleko razantnější růst kurzu měny, než je plánované pozvolné posilování pod kontrolou čínské vlády. Navíc by dražší čínský export a levnější import zbrzdily vysokou inflaci, a tím by pomohly řešit velký problém růstu cen v Číně.

Renminbi od strategického prohlášení v létě o zavedení flexibilnějšího kurzu zdražil, nicméně základní problém nadále existuje: Čínská měna je podle odhadů o 25 - 40 % podhodnocená a díky ní je čínské zboží v zahraničí uměle levné se všemi negativními důsledky pro světovou ekonomiku.

Vyřešení dlouholetého problému je teoreticky v dohlednu. Shanghai se má stát za několik let globálním finančním centrem, a tím bude pouze se skutečně volně obchodovatelnou měnou. Bude to znamenat konec sporů o čínskou měnu?