Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Počátky lidového peněžnictví aneb Proč zlato vede?

Autor: Radovan Novotný | 15.12.2009 00:00 | Kategorie: Banky | 1 komentář
Počátky lidového peněžnictví aneb Proč zlato vede?

Jakými argumenty Kampelík obhajoval vznik záložen? Pomohlo tehdy zakládání kampeliček hospodářskému rozvoji? Co je tichou, ale hmatatelnou vzpomínkou na tuto dobu? A proč lidé mají stále rádi investici do zlata?

Finanční a bankovní systém je pro dobré fungování hospodářství podstatný, což si uvědomoval již za Rakouska Uherska František Cyril Kampelík. Kampelík se stal šiřitelem myšlenky lidového peněžnictví, tedy zakládání lidových záložen, které začaly být nazývány kampeličky.

V roce 1873 svět zažil první celosvětovou krizi, která byla z pohledu Rakouska-Uherska nazývána krizí vídeňskou nebo také grinderskou (Gründer boom). I když došlo k pádu a krachu mnoha tehdejších bank, obyčejného člověka se to zásadně nedotklo. Obyčejný člověk v té době žil obvykle na vesnici, používanými penězi byly zejména drahé kovy a lidé své peníze schovávali před jejich ztrátou všemožnými způsoby.

Kolem roku 1861 to František C. Kampelík (1805 - 1872) popsal takto: "Na všech posud končinách mezi čechoslovanským, asi osmimillionovým národem, dědové, baby, tovaryšové, čeledínové, mnozí výměníci, a jiní lakomci, dukáty, dolary, dvacetníky a jiné stříbrňáky v okrouhlíku, hrnci, truhličkách do země na skrytých místech zakopávají, ve sklepích, komorách zazdívají, aneb je do postelní slámy pod hlavou zahrabávají."

Z pohledu drobného a malého šetřílka to bylo výhodné, měl svou rezervu na horší časy a deštivé dny, rezervu, kterou když dobře zakopal, umrtvil ji a ukryl před úřady i zdaněním. Jak píše Kampelík, peněžní oběh tak ale byl utlumen: „I to nám zkušenost oznamuje, že hodní spořiví čeledinové, děvečky si u pánů, hospodářů dvou-, tři- i víceletou mzdu jako uloženou stáli nechávají, aby si ji buď nerozmarnili, aneb jinák jí zbaveni nebyli. To je, pravda, chvalitebné i dosti opatrné! Ale hospodář jim úroků nedá, a není povinen, kolikráte se mu toho nahromadí, že sám do rozpaku někdy přichází, kdy čeledínstvo schovanou mzdu od něho žádá. A tak čeledínstvo ztrácí úroky, národní hospodářství kapitálky, a obecnost oběh peněz.“

František Kampelík byl přesvědčen, že zakládání lidových spořitelen může pomoci zemědělství i řemeslu. Ve své knize "Spořitelny po farských kollarurách orbě, řemeslu ze svízelů pomohou" toto téma do hloubky rozebral. Kollaturou se tehdy označoval farní obvod či farnost, z ekonomického pohledu se jednalo o správní jednotku, do které spadaly ekonomické subjekty podle územního členění. Kampelík ve svém díle rozebral, že "u nás posud mnoho kapitálu mrtvěno bývá" a že "spořitelny mrtvé kapitálky sbírají, aby k práci a obživě obrátěny byly“. Kampelík propagoval myšlenky zakládání lidových záložen: „Orba, řemeslo, průmysl, pracovitost jen tehda povedou k žádoucímu blahobytu, když je laciný kapitál, spořitelnami sbíraný, pak středmost, spořivost, mravnost a nábožnost podporovati budou.“

Dnes bychom řekli, že stabilní finanční systém je nosným pilířem ekonomiky, tehdy to Kampelík popsal takto: "Bystrý finanční rozum vzdělanému a dělnému národu náramně prospívaje k moci a blahobytu ho neodolatelně vede. Žádný národ s chudobou zápasící na Evropě bez dobrých financí, bez kapitálu nic valného nepořídí, ani svoje práva přirozená neuhájí.“

Finanční a bankovní systém je pro dobré fungování hospodářství podstatný, což vyplývá z rozboru důvodů, které Kampelík napsal pro podpoření svého argumentu vhodnosti zakládání lidových záložen:

  • "Mrtvé sumičky peněz semotam ukryté, scházely by se jako včelky do oulu, velký a dělný kapitál skládajícíce. A to je důležité v národním hospodarstu, ježto ku všeobecnej zámožnosti napomáhati má."
  • "Spořitelna (...) stala by se každému (...), zvláště čeledínům, služkám, nádeníkům, tovaryšům a jiným dělníkům po službách Božích snadno přístupnou, nikdo by schválnou cestu drahého času k práci neztrácel."
  • "Kapitál potřebující občané, snáze by si ho, bez oklik a ztráty času, mohli vypůjčovati, úroky vypláceti, a také po dílcích vypůjčený kapitál spláceti, aby sobě opatrnou spořivostí z dluhů rychleji a snáze pomáhali."
  • "Orba, řemesla, hospodárský průmysl dostaly by lacinější kapitál na zálohy ke svým opravám, kdežto jím výnosnější průmysl fabričný všechny peníze stahuja, kapitál zdražuje, t. j. jsou nutěni velké úroku z kapitálu dávati."
  • "Půjčený kapitál větší jistoty by docházel, pněž se kollaturníci dobře znají a hospodárské neduhy, mravní vady, slabá hypotheka (jistota), špatný úvěr (kredit) tak snadno mezi známými utajeny býti nemohou."
  • "Vše toho pohodlná vhodnost (praktičnost) nevyhnutelně žádá. Hlavní spořitelny po vládních městech v korunních zemích jsou výborné ústavy, ale jen pro obyvatelstvo velkých měst vhodné, při velkém návalu mnoho času tam lidé, čekajíce a tlačíce se, promeškají. Po krajích na venkově ale také lid dělný dobročinných ústavů potřebuje."

Lidové záložny podle Kampelíkových představ skutečně začaly vznikat, shromažďovaly drobný kapitál mnoha drobných střadatelů a v duchu hesla "halíře dělají talíře" utvářely kapitál, který mohl financovat leckteré větší projekty. František Cyril Kampelík se tak stal šiřitelem myšlenky lidového peněžnictví, zakládání záložen, které začaly být nazývány odvozeně od jeho jména kampeličkami. V lidové mluvě byly v té doby kampeličky rovněž nazývány raiffeisenky, podle Freidricha Wilhelma Raiffeisena, který zakládání družstevních peněžních ústavů prosazoval za účelem umožnění poskytování úvěrů drobným rolníkům v rakouské části Rakouska Uherska.

Tichou vzpomínkou doby lidových záložen jsou v mnoha městech dodnes stojící budovy Občanských záložen. Mnoho z těchto budov bylo postaveno na přelomu století devatenáctého a dvacátého století. Zadáme-li do internetového vyhledavače obrázků spojení slov "občanská záložna", zobrazí se nám budovy bývalých Občanských záložen v Přelouči, ve Zlíně, ve Vršovicích, v Karlíně, ve Vsetíně a nespočitatelně mnoho dalších.

Tyto fotografie dokládají reprezentativnost a honosnost dodnes stojících budov tehdejších občanských záložen, stavěných za přispění kapitálu drobných střadatelů. Nebyly to ovšem paláce sloužící úředníkům záložny, budovy sloužily kulturním účelům, hrálo se zde divadlo, byly zde přednášky, bály a zábavy. Vypovídá o tom i vzpomínka na Spořitelnu ve Smiřicích: „Záložny byly takřka prvními novými budovami v obcích a městech, v kterých soustřeďovaly se nové formy hospodářského života, sledované životem společenským, musely sloužiti právě i účelům společenským jako hostince, hotely a shromažďovací ba i divadelní místnosti.“  

Mnohé z těchto budov slouží dodnes, jsou zde provozovány restaurace, prostory jsou používány jako zasedací místnosti, kina nebo reprezentační sály. Ve Zlíně je kupříkladu budova záložny součástí dnešního obchodního a zábavního centra, v době předchozí zde byla restaurace i kino: "Po roce 1948 přešly budovy záložny pod správu podniku Restaurace a jídelny, v budově bylo ještě nějaký čas v provozu kino Oko, později vedle restaurace přetrvávající v přední části sloužila obyvatelům Zlína i pivnice zbudovaná v zadním traktu. Po listopadu 1989 zadní část domu sloužila jako obchody, tržnice, v patrech byly kanceláře."

Vzpomínat podle kroniky Občanské záložny v Letovicích mohou i Letovice, kde na náměstí dodnes stojí nárožní dům někdejší občanské záložny: "Na místě, kde je nyní situována restaurace a kino Karlov, stál původně hostinec „U Jelena“ postavený již začátkem 18. století (1710 ). V roce 1893 tento objekt Občanská záložna převzala, nechala zbořit a na jeho místě dala postavit na tehdejší poměry velkou záloženskou budovu. Byla to třetí největší stavba tohoto druhu na Moravě. Tato stavba nebyla budována jen pro záložnu, ale  měla se stát kulturním stánkem obce, jakým se nemohlo pochlubit hned tak nějaké město v okolí. Budova Občanské záložny  byla slavnostně otevřena v roce 1896. Od svého vzniku využívalo budovu Občanské záložny hned několik spolků. Mimo čtenářský spolek Neruda to byl také Sokol, který využíval sál jako tělocvičnu. Divadelní ochotníci zde našli na svou dobu moderně vybavené jeviště. Sál byl pronajímán bezplatně pouze za úhradu úklidu,světla a tepla. Občanská záložna tak přispěla k rozvoji kulturní a vzdělávací činnosti v Letovicích."

Možná by se dalo říci, že hospodářský život na přelomu století devatenáctého a dvacátého začaly zásadně ovlivňovat občanské záložny. Zmiňuje se o tom i prokurista Spořitelny města Boskovic v roce 1937 Jaroslav Jurek: „Obraz hospodářské vyspělosti a síly každého kraje nejlépe se jeví ve velikosti jeho peněžních ústavů. Podnikání, ať výrobní, obchodní nebo kulturní děje se vždy za přímého anebo nepřímého spolupůsobení peněžnictví. Do peněžních ústavů soustředí se úspory, výsledky tvořivé práce občanstva, aby z nich peníze se rozváděly ve formách úvěrů a tak opětně oživovaly hospodářský kraj. Dobře řízené peněžní ústavy jsou dobrodiním a nepostradatelnou složkou hospodářského života; svým soustavným posilováním jednotlivců i celku pomáhají k samostatnosti a neodvislosti a přispívají k hospodářskému upevnění krajů a státu.“

Jaroslav Jurek pokračuje: „Náš okres rozložen jest z části v hornatém, tedy málo úrodném kraji, což zajisté má vliv na majetnost jeho občanstva. Není tu proto význačnější zdroj výživy a zvláštního blahobytu občanstva. Nemáme tu velkých kapitalistů, továrníků, nýbrž drobné zemědělce, dělníky a živnostníky, kteří musí houževnatě usilovati, aby měli obživu. Při tom nezapomínají na případné doby zlé a také spoří u lidových peněžních ústavů.“

V lidových peněžních ústavech shromážděný kapitál zkrátka pomáhal místnímu hospodářství a financoval projekty, které by jinak uskutečněny nebyly. Škoda, že dnes ve zpětném pohledu historického ohlédnutí musí být konstatováno, že díky dějinnému vývoji tento kapitál profinancoval i skutky a aktivity různých spřátelených i znepřátelených vlád. Střadatel, který neuposlechl Kampelíka a své rezervy si ponechal ve zlatě, sice narušoval peněžní oběh, ale dokázal svůj kapitál přenést v čase i do nových režimů. Mohl se tak vyhnout daním i dávkám, které byly na majetek novými režimy uvalovány, nepostihly ho měnové reformy. Není právě toto důvodem neutuchajícímu zájmu o ukládání kapitálu právě do zlata?

Anketa

Věříte družstevním záložnám?

Ano. (21)
 
Ne. (13)
 Celkem hlasovalo 34 čtenářů

Počátky lidového peněžnictví aneb Proč zlato vede? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Banky

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 04.01.2017 11:39

Martin Zíka | 27.12.2016 00:00 Útoky na platební karty aneb Jak nepřijít o peníze

Útoky na naše finanční prostředky jsou považovány za jednu z největších hrozeb digitální doby. Na rozdíl od odcizení přístupových údajů do sociálních sítí nebo do emailové schránky, při napadení našeho bankovního účtu se jedná o přímé napadení našeho majetku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Marek Belza | 09.12.2016 00:00 Padne Deutsche Bank, nebo by měla být státem zachráněna? Ekonomické argumenty pro a proti politice „Too big to fail“

Pád největší německé banky, nevídaná situace je nyní až strašidelně reálná. Finanční krize z roku 2008 ukázala, jak propojený je finanční svět, a je třeba si uvědomit nesmírné riziko, které evropskému finančnímu trhu hrozí. Analytici varují, že pád Deutsche Bank s sebou může vzít ke dnu nejen německou kancléřku Merkelovou, ale dokonce i celé EURO. Není tedy pochyb, že případné uplatnění či neuplatnění politiky Too Big to Fail má přímý vliv na finanční trhy, a tedy i investování. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 28.12.2016 17:03Další články »

Krátké zprávy z Banky

19.01.2017 14:31 Evropská centrální banka dnes nepřekvapila

Na dnešním zasedání ponechala Evropská centrální banka svůj program kvantitativního uvolňování beze změny. Stále platí, že od dubna poklesne objem nakupovaných dluhopisů o 20 miliard EUR na 60 miliard EUR, přičemž nákupy aktiv budou probíhat do konce letošního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 13:18 Spekulanti mají zabránit posílení české měny

Do konce roku by měla česká měna posílit v průměru o 2,2 procenta na 26,40 koruny za euro. Vyplývá to z odhadů 42 světových bank a brokerů. Odhady ekonomů se pohybují od 25 do 27,40 koruny za euro a pouze dva sázejí na oslabení měny. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 10:23 Co dnes čekat od ECB?

Mario Draghi dnes bude před novináři obhajovat, proč se na posledním zasedání ECB rozhodla natáhnout “tisk peněz” (politiku QE) až do konce roku 2017. Čísla, která od té doby přišla, překvapovala vesměs výhradně pozitivně. Podle dat z průmyslu a maloobchodu ekonomika eurozóny ke konci roku 2016 zrychlila a podnikatelské nálady současně vystoupaly na nejvyšší úrovně za posledních pět let. Nezaměstnanost přitom spadla do blízkosti sedmiletých minim, úvěry zrychlují, euro výrazně oslabilo a především inflace se definitivně odpoutala od nuly a míří vzhůru (1,1 % – tříletá maxima). Až by člověka napadlo, k čemu vlastně eurozóna v tuto chvíli potřebuje QE? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 17:14 Americká banka Citigroup zvýšila svůj zisk

Čistý zisk americké banky Citigroup ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent na 3,57 miliardy dolarů (90 miliard korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 16:22 ČNB náhle opustil ředitel sekce dohledu nad finančním trhem

David Rozumek náhle na dohodu opustil Českou národní banku. Sekci která dohlíží na to, jak banky, pojišťovny, investoři nebo instituce dodržují pravidla tuzemského finančního trhu, prozatím povede Rozumkova náměstkyně Zuzana Silberová. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (79)
 
Stejný jako 2016. (7)
 
Horší než 2016. (627)
 Celkem hlasovalo 713 čtenářů

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »