PMI: Tempo růstu hospodářské aktivity v eurozóně v září zpomalilo na nejslabší úroveň od loňského ledna

Zrychlil se naopak růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně, když měsíc září byl ve znamení jak rychlejšího růstu průmyslové výroby, tak nových objednávek.

Pokud se oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny potvrdí i v dalších měsících, bude to dobrá a důležitá zpráva také pro výrobce ve středoevropském regionu: vnější prostředí totiž regionálnímu průmyslu letos zatím výraznější prorůstový impuls nedodalo.

Nicméně, vývoj ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně bude důležité, zda se podaří restartovat růst také v tamním sektoru služeb: právě kvůli situaci ve službách hlásí průzkum PMI pro eurozónu za měsíc září celkově slabší situaci, než se čekalo.

Kompozitní PMI indikátor pro eurozónu v září dle předběžných údajů klesl z úrovně 52,9 na 52,6 a je tak nejslabší od loňského ledna (finanční trhy očekávaly jen mírný pokles, na úroveň 52,8). Na této úrovni indikátor PMI i nadále naznačuje, že si HDP eurozóny zachovává mezičtvrtletní tempo růstu 0,3 %.

Zářijový průzkum PMI naznačuje, že se v rámci ekonomiky eurozóny zhoršuje výhled výkonu sektoru služeb. Podnikatelé ve službách hlásí, že se růst objednávek v tomto sektoru v porovnání se srpnem nijak nezrychlil a zůstal tak na nejslabší úrovni za uplynulých 19 měsíců. Optimismus podnikatelů ve službách, tedy co se týče výhledu na příští rok, je nyní na nejnižší úrovni za uplynulých 21 měsíců. Celkově růst aktivity ve službách v rámci ekonomiky eurozóny klesl na nejnižší úroveň od prosince roku 2014. Slabší než očekávané výsledky byly v případě služeb hlášeny především z největší ekonomiky eurozóny, tedy z Německa.

^REKLAMA

Pozitivně naopak překvapil průzkum ve zpracovatelském průmyslu, kde se růst aktivity vyšplhal na tříměsíční maximum a je zároveň vůbec druhý nejvyšší v letošním roce. Podstatné je, že se zrychlil nejen růst výroby, ale také nových průmyslových objednávek, včetně těch exportních. To mimochodem naznačuje, že nejistoty spojené s Brexitem se na průmyslové aktivitě zatím nijak viditelně neprojevují. Pokud se tento vývoj v průmyslu eurozóny zopakuje i v dalších měsících, bude to dobrá zpráva také pro středoevropský region. Zpracovatelský průmysl ve středoevropském regionu totiž letos zatím postrádá výraznější prorůstový impuls ze strany globální ekonomiky. Průzkum za měsíc září naznačuje, že by se v případě eurozóny mohlo začít blýskat na lepší časy. K tomu, aby se ale růst průmyslové aktivity v eurozóně dobral k dalšímu zrychlení, je ale žádoucí, aby se oživil též růst aktivity v sektoru služeb, tedy v klíčovém sektoru ekonomiky eurozóny.

Průzkum za zpracovatelský průmysl eurozóny přinesl v případě září lepší než očekávané výsledky, slabší částí celého PMI průzkumu je ale právě obrázek mapující situaci ve službách. Z tohoto pohledu i nadále platí konstatování, že celkové tempo růstu ekonomiky eurozóny zůstává poměrně utlumené.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE