Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů Elixír bude nejen o neplatičích

Autor: Petr Zámečník | 02.08.2011 00:00 | Kategorie: Finanční poradenství | 1 komentář
Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů Elixír bude nejen o neplatičích

Za pár měsíců bude do ostrého provozu spuštěn registr finančních zprostředkovatelů Elixír. Koho bude evidovat? Jaké povinnosti a práva přinese finančním poradcům a jejich společnostem? A jak zabrání zneužití ze strany společností při odchodu poradce?

Elixír. Registr finančních zprostředkovatelů. Co stálo za jeho vznikem? Kde vznikla myšlenka Elixíru?

Původní myšlenka nevznikla v Česku. V rámci naší skupiny provozujeme obdobný registr na trhu v Anglii již od roku 2000. Tam se také projekt jmenuje Elixír, a tak jsme nemuseli chodit pro název daleko.

Asi před třemi lety jsme se začali zabývat myšlenkou, jestli by nebylo možné přenést tento projekt i do České republiky.

Tedy vy jako správce úvěrových registrů jste zahájili iniciativu ke vzniku registru finančních zprostředkovatelů, nebo ta iniciativa vznikla na základě poptávky ze strany finančně poradenských společností?

Tady v České republice to bylo naší iniciativou. Viděli jsme, že ve vztahu mezi pojišťovnami poskytujícími životní pojištění a zprostředkovatelskými sítěmi existují určité nešvary, které by obě strany chtěly řešit.

Na straně pojišťoven jsme vnímali potřebu více řešit regulaci provizí a vratek provizí a dluhů, které jim vznikají, a na straně zprostředkovatelských společností jsme viděli, alespoň u některých, snahu se více očistit a více seberegulovat, aby byly více důvěryhodnými partnery pro pojistný sektor. Nakonec se ukázalo, že problém s vratkami má nemalý rozměr i pro zprostředkovatelské společnosti. V tu chvíli nám přišlo, že společnosti, s nimiž jsme hovořili, mají zájem takovýto registr vytvořit.

Jak jsem říkal, myšlenka vznikla před třemi lety, a pak jsme průběžně hodnotili, jestli je ta nejlepší chvíle pro to, aby registr vznikl. Sledovali jsme bedlivě diskuse o nové regulaci a nové legislativě. Registr jsme nespustili dříve, protože jsme nevěděli, jakým způsobem bude nakonec legislativa upravena. To sice nevíme ani nyní, ale již jsme se s partnery dohodli, že projekt má smysl v každém případě.

Máte poměrně bohaté zkušenosti z Velké Británie. Dá se nějakým způsobem kvantifikovat, jakým způsobem snížily registry fraudy v rámci finančně poradenských společností ?

V Anglii projekt probíhá trochu jinak, než jak jsme ho pojali v Česku. Anglický trh má jednu všezastřešující asociaci pojišťoven, která vypsala výběrové řízení na provozovatele registru finančních zprostředkovatelů. Takže se dá říci, že v Anglii tento registr vznikl stylem „top-down“.

V Česku tento postup nebyl možný i díky ne zcela jednolitému hlasu ze strany pojišťoven a díky tomu, že na straně pojišťovacích zprostředkovatelů je více asociací, kde také nějakou dobu nebyl jejich hlas sjednocen.

Ohledně fraudovosti konkrétní přehled nemáme. Nevíme o žádných statistikách, které by byly takto souhrnně vydávány. Ale co víme, je, že na zprostředkovatelském trhu v Angliipůsobilopřed těmi více než deseti lety nějakých 50 – 60 tisíc subjektů zabývajících se zprostředkovatelskou činností, a po nějaké době činnosti registru Elixir se jejich počet snížil zhruba na polovinu. Nelze samozřejmě říci, že je to pouze vlivem existence registru. Je to dáno i přirozenou koncentrací trhu.

Co vnímáme určitě jako pozitivní zpětnou vazbu je to, že britské pojišťovny díky registru mají detailní informace o svých obchodních partnerech a mohou tak úroveň spolupráce nastavit podle konkrétní úrovně rizika. Součástí britského systému je totiž vedle vlastní datové základny, které jsou vyměňovány mezi uživateli systému i další dva zdroje – oficiální registr registrovaných subjektů provozovaný FSA (obdoba ČNB pro tento typ podnikání) a obchodní informace o společnostech. Oba tyto přístupy jsme zachovali i v případě českého projektu. Uživatelé se tak budou moci na jednom místě dozvědět i případné angažmá jejich obchodního partnera v jiných subjektech.

Jaké očekáváte dopady pro Českou republiku se zavedením registru ? Jaký přínos jste prezentovali finančně poradenským společnostem a pojišťovnám?

Hlavním přínosem, který vidíme v registru Elixír, je, že trh zprostředkování a historie konkrétních fyzických osob – zprostředkovatelů bude transparentní. Bude možné rozlišit mezi těmi, kteří členy registru jsou a kteří nikoli, a v rámci registrovaných subjektů mezi těmi, kteří mají pozitivní historii, tedy historii činnosti bez nějakých negativních záznamů, a pak tam bude doufejme menší podíl lidí, kteří budou mít nějakou negativní historii, ať to budou dluhy z vratek provizí nebo jiné negativní chování.

Registr způsobí kultivaci trhu a bude působit i preventivně. Jakmile takovýto registr postavený na bázi dobrovolnosti a sběru souhlasu od zúčastněných subjektů začne fungovat, bude působit i jako prevence. Člověk, který dostane k podpisu souhlas se zpracováním údajů a bude vědět, že jeho historie bude evidována, se k tomu postaví buď tak, že nebude chtít souhlas podepsat, čímž dává své síti signál, že nechce být transparentní. Anebo nastane ta doufejme většinová situace, kdy souhlas poskytne a od té chvíle bude evidovaný, což bude mít pozitivní dopad na jeho chování na trhu.

Vstoupí-li společnost do registru Elixír, bude muset vyžadovat souhlas se zařazením do registru i od svých stávajících zprostředkovatelů? Nebo tato povinnost bude jen pro nově příchozí?

Samozřejmě i od stávajících, i když ten náběh nebude okamžitý. Cílem Elixíru je, aby co nejvíce finančně zprostředkovatelských společností bylo v Elixíru a aby co největší podíl jejich sítě byl co nejdříve v registru. Nyní nelze paušálně říci, že to bude během nějakého krátkého období. Ale každá vstupující síť se zaváže k maximálnímu úsilí a k určitým benchmarkům, do kdy musí doplnit stavy souhlasů od své stávající sítě.

V případě, že někdo ze stávající sítě nebude souhlasit s uvedením v registru, bude společnost povinna s ním na základě smluvního vztahu s registrem s ním rozvázat kontrakt?

Nemyslím si, ale je to konkrétní komerční záležitost každé sítě. Ale určitě jim to umožní lepší pohled na zprostředkovatele, které ve své síti mají.

Společnosti samy potřebují řešit určité situace, např. provizní turismus, kdy poradce i třeba pod změnou identity, resp. právní subjektivity přejde na jiný typ oprávnění a působí ve stejných negativních vzorcích svého chování pod jinými společnostmi.

Zájem zprostředkovatelských sítí vyžadovat souhlasy i od stávajících zprostředkovatelů vyplývá i z toho, co jim registr přináší vůči kvalitě již existující sítě. Ta situace je stejná, jako když nabírají nové lidi. V případě, kdy jim zprostředkovatel souhlas nedá, tak síť nemá možnost reagovat v případě, kdy nastane negativní scénář, pokud k tomu nebude mít souhlas poradce.

Předpokládám, že u nových poradců bude finančně zprostředkovatelská společnost smluvně zavázána vyžadovat souhlas poradců podobně, jako je tomu u úvěrových registrů .

Určitě ano. Samozřejmě to zase nedává jistotu, že každý poradce bude chtít souhlas podepsat, ale v tom případě předpokládáme, že se sítě k takovým lidem budou stavět mnohem více obezřetně, jestli je do svých sítí vůbec přijmou.

V případě, že síť přijme člověka, který nepodepíše souhlas s uvedením v registru, bude nějakým způsobem sankcionována ze strany registru?

Ve formě sankcí o tom neuvažujeme, ale samozřejmě chceme, aby byly společnosti k maximálnímu sběru souhlasů motivované.

Společnosti budou hradit jednak paušální poplatek za účast v registru a dále poplatek za dotazy do registru. Pakliže by existovala větší disproporce mezi jejich celkovou sítí a částí sítě, která poskytla souhlas s uvedením do registru, tak budou ekonomicky znevýhodňovány vyššími cenami.

Co musí splnit společnost, která by se chtěla stát členem registru?

Zprostředkovatelská společnost, která se bude chtít stát členem registru, bude muset podepsat standardní smlouvu o účasti v registru a bude se muset zavázat k získávání souhlasů od své stávající a budoucí nabírané zprostředkovatelské sítě. A pak bude záležet na nich, jak často se budou chtít registru dotazovat - zda v nějaké periodicitě si kontrolovat i své stávající portfolio poradců, či vůbec ne a budou se soustředit pouze na nové žadatele o vstup do vztahu se sítí.

Pojišťovna se může stát členem registru ve dvou režimech. Buď nebude reportovat informace o své interní síti a bude se pak moci dotazovat pouze na úroveň společností, ale nikoli fyzických osob. Jakmile začne reportovat i svou interní síť, tedy lidi, kteří pro ni pracují, v tu chvíli bude naplňovat pravidlo reciprocity vůči registru a bude se moci dotazovat i na konkrétní fyzické osoby.

Společnost bude povinna pravidelně v měsíční bázi zasílat informace do Elixirui v případě, kdy nedojde k žádným změnám.

O který typ registrace a reportingu je ze strany pojišťoven zájem?

Myslíme si, že se to docela rychle mění. V první fázi řešily pojišťovny, které s námi situaci diskutovaly, zejména situaci, kdy vznikne nová finančně zprostředkovatelská společnost, vytvoří produkci, inkasuje provize a následně zanikne – a storno již neuhradí. Tento problém není sice tak častý, ale je o to větší co do objemu škody, která pojišťovně vznikne. U těch případů je relativní výhoda, že se na ně celkem dobře, byť se zpožděním přijde.

Pak ale pojišťovny s vnitřními sítěmi začaly více analyzovat i tu druhou variantu a to je nábor lidí a zejména jejich kvalita do vlastních sítí, protože lidé samozřejmě přecházejí mezi interními a externími sítěmi. Zde je problém v tom, že takový subjekt většinou pojišťovně nezpůsobí škodu velkého rozsahu, ale v případě drobných porušení se v celkovém objemu poradců může problém vyšplhat do srovnatelných rozměrů. Navíc je zde daleko vyšší reputační riziko.

Kdo ze společnosti bude mít možnost dotazovat se registru? Budou to jen zástupci společnosti, nebo to budou i v multilevelových společnostech ředitelé či poradci, kteří budou chtít přijmout nového spolupracovníka do své sítě?

Budou to moci činit konkrétní jmenovaní zástupci za každou společnost. Pakliže si tedy společnost vybere více lidí, budou se moci dotazovat.

A protože registr bude fungovat jako klasické úvěrové registry a bude evidovat údaje o konkrétních fyzických osobách, budou se moci i tyto dotázat na údaje, které jsou o nich samých v registru evidovány. Budou moci buď fyzicky navštívit klientské centrum nebo zažádat o výpis poštou, a později budou mít možnost o výpis zažádat též elektronicky. Uvažujeme i o možnostech monitoringu, kdy by evidovaný poradce mohl dostávat aktuální informaci o změnách ve vlastních záznamech.

Jaké informace bude registr shrnovat?

Budou to informace o historii činnosti poradce. My se bráníme označení negativní registr, i když musíme přiznat, že registr bude zaměřený více na evidenci, doufejme ne tak častých, negativních jevů chování. Bude obsahovat informace i o tom, od jakého data pro kterou společnost pracuje. A pokud nedojde k nějakému negativnímu jevu, lze z toho odvodit, že se jedná o zprostředkovatele, který jedná správně.

Hlavní část myšlenky přenesená z Velké Británie je o penězích. To znamená především to, kdy poradce svou činností společnosti způsobí nějakou škodu, např. na vratkách na provizích, ale i jiné typy škod. Hodně jsme diskutovali mechanismus reportování různých sankcí uplatněných vůči poradci, ale nemusí to být jen kontroverzní sankce za porušení konkurenční doložky, kterou část trhu uplatňuje, část už ne, ale mohou to být sankce za porušení stanovených postupů, nedodržení kvality předávaných informací klientovi, když to síť zjistí atd.

Poradce se může dostat do situace, kdy storno provize v daném měsíci bude vyšší než provize, kterou získá. Tím pádem mu vůči společnosti vzniká dluh. Dostane se automaticky do registru, nebo až tehdy, kdy dluh bude po splatnosti?

Členská základna Elixiru očekává, že bude reportována nejvíce závažná situace, kdy vznikl dluh a poradce ho v řádné době z jakéhokoliv důvodu do splatnosti neuhradil. Ta je pro reporting povinná včetně toho, jak se subjekt následně k dluhu zachoval – jestli ho splácí, zda je nastaven splátkový kalendář a jak a kdy byl dluh splacen.

Situace, kdy dluh vznikne a poradce se domluví na úhradě v řádném režimu, je prozatím na bázi dobrovolnosti.

Vysoké storno provizí ovšem nemusí znamenat, že má poradce vysokou stornovost, ale může znamenat i vysokou produkci s malým procentem stornovosti. Řeší toto registr Elixír?

To jste uhodil hřebíček na hlavičku. Je to hodně citlivá věc. Produkci jsme dlouho řešili a snažili jsme se o nějakou objektivizaci např. procentuální stornovosti zprostředkovatelů. V této diskusi jsme se ještě nedobrali výsledku, neboť na finančně zprostředkovatelském trhu nepanuje v tomto směru jednotný názor. Ale stejně jako ostatní registry i Elixír budeme rozvíjet postupně.

Stejně tak budeme do budoucna přidávat další segmenty, kdy postupně Elixír nebude jen o pojišťovnách, ale chceme mít podchycené i zprostředkování v oblasti penzijních fondů, hypoték či spotřebitelských úvěrů.

Jak může postupovat poradce, který se do registru dostane „zlomyslností“ společnosti, od které odchází? Konkrétní příklad nastal před několika lety, kdy vznikla nová finančně poradenská společnost , která dnes bude členem registru, a poradci odcházeli od jiné poradenské společnosti, která jim jednak nevyplatila provize a jednak jim naúčtovala sankční pokuty jednak za porušení konkurenční doložky a další smluvní pokuty, které jim započítala vůči nevyplaceným provizím, a ještě jim mnohdy vznikly dluhy. V takovém případě by se dostali do registru, protože by je společnost nahlásila jako neplatiče, ale poradce v tom může být z pohledu českého práva neoprávněně.

Tato situace je v rámci registru řešena. Subjekt evidovaný v Elixiru bude mít právo nejen získat o sobě informace, ale může informace i rozporovat, komentovat a připomínkovat. A každý ze subjektů, který do registru reportuje, je smluvně vázán zodpovědností za data, která do něho vkládá.

Informace, které jedna strana rozporuje, spadnou do speciálního režimu, kdy je zřejmé, že informace nejsou druhou stranou autorizovány. Abychom předcházeli spekulacím a nutkání některých společností využívat registr k očerňování či zavázání si poradců uváděním ne zcela korektních informací, tak dohoda je taková, že každý dotazující se uvidí, kdo danou informaci do systému vložil, a může se rozhodnout, nakolik je pro něj ta informace důvěryhodná a nakolik s ní bude ve svém rozhodování pracovat. Navíc, pokud se jakýkoliv zprostředkovatel bude cítit poškozený reportující společností, bude se samozřejmě moci kdykoliv obrátit na soudy nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Kdy bude Elixír spuštěn?

Pracujeme podle harmonogramu, který říká, že bychom na přelomu letošního roku měli spustit pilotní provoz.

Co se při přípravě Elixíru ukázalo jako největší překážka?

Různorodost trhu, velká fragmentace, spousta subjektů, antagonistické zájmy mezi segmenty pojišťovnictví versus zprostředkovatelský trh. Je to příliš mnoho hráčů a dohodnout společný postup a konsensus bylo mnohem složitější, než když jsme stavěli bankovní registr, kde jsme měli jeden kohezní trh - zástupce největších bank. Ale tady jsme museli dohodnout pravidla pro dva segmenty, které jsou na sobě sice závislé, ale naopak v některých oblastech nalézají společnou řeč velice obtížně.

Děkuji za rozhovor.

Anketa

Kterou z uvedených finančně poradenských společností považujete za nejlepší?

AWD. (124)
 
Broker Consulting. (130)
 
Fincentrum. (245)
 
Partners. (182)
 
OVB. (730)
 
ZFP akademia. (55)
 
Všechny jsou stejně dobré. (5)
 
Všechny jsou stejně špatné. (358)
 
Nevím, nedokážu posoudit. (30)
 Celkem hlasovalo 1859 čtenářů

Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů Elixír bude nejen o neplatičích >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Články z Finanční poradenství

Petr Borkovec | 26.09.2016 00:00 Finančně poradenské společností nefungují v klasickém MLM modelu

V souvislosti s kauzou spuštěnou dokumentem „Rada nad zlato“ a následným propuštěním tří zemských ředitelů OVB Allfinanz se nabízí otázka: Může být finanční poradenství v multilevelových společnostech kvalitní? Přinášíme názory šéfů největších finančně poradenských společností. Jako první se k otázce kvality v rámci MLM vyjádřil Petr Borkovec, generální ředitel a spolumajitel Partners Financial Services. Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 26.09.2016 16:31
Spolupracujeme

Petr Zámečník | 22.09.2016 00:00 Michal Knapp: Za mého působení v OVB nebylo zemské ředitelství Martina Zoubka jen černé

„To, co je dnes prezentováno v mediích o večírcích, resp. „vzdělávacích“ procesech jednoho ředitelství, jak mohu číst v  médiích, toto si nepamatuji a na žádné takové večírky, resp. vzdělávací akce, jsem pozván nebyl a neúčastnil se jich,“ říká Michal Knapp, který v letech 2010 až 2012 řídil OVB Allfinanz a nyní stojí v čele Broker Trust. Celá zpráva »

Komentářů: 23 / 23 Poslední komentář: 27.09.2016 00:13

Paul Stanfield | 19.09.2016 00:00 „Zprávy o mé smrti byly značně přehnané“

Tento slavný citát pronesl Mark Twain, když se dověděl, že byl omylem prohlášen za mrtvého. Přestože se patrně jedná o citaci mírně upravenou, význam stále do značné míry odpovídá tomu, co měl velký spisovatel na mysli. Na tento citát jsem si vzpomněl i nedávno, když jsem se opět zamýšlel nad tzv. „robo-poradenstvím“ a potenciální rolí a budoucími příležitostmi pro skutečné poradce. Celá zpráva »

Komentářů: 9 / 9 Poslední komentář: 20.09.2016 00:46

Petr Zámečník | 15.09.2016 00:00 Martin Zoubek a další dva zemští ředitelé v OVB končí

Zemský ředitel Martin Zoubek a jím vychovaní dva další zemští ředitelé Lukáš Lichtenberk a Jan Kokta dostali výpověď. Jejich týmy ale mají v OVB zůstat. Celá zpráva »

Komentářů: 22 / 22 Poslední komentář: 19.09.2016 20:01

Petr Zámečník | 09.09.2016 00:00 Finančně poradenské společnosti v 1. pol. 2016: Radost i zklamání

Finančně poradenský trh se dává do pohybu. Možným spouštěčem jsou státní zásahy. A výsledkem jsou rozdílné výsledky finančně poradenských společností. Některým se extrémně daří, jiné propadají. Kdo byl jedničkou na trhu a kdo rostl nejrychleji? (Aktualizováno v 10:25 o vyjádření Petra Borkovce) Celá zpráva »

Komentářů: 26 / 26 Poslední komentář: 22.09.2016 10:18Další články »

Krátké zprávy z Finanční poradenství

13.09.2016 10:08 Již za týden! V. mezinárodní konference EFPA se skvělými řečníky a nabitým programem

Nenechte si ujít 21. 9. 2016 v TOP hotelu Praha konferenci o 3 ingrediencích úspěchu v poradenském byznyse: distribuční model 3. tisíciletí – co nás ovlivní? technologie jako podpora finančního poradenství – FINTECH je tu! lidské zdroje, specifické dovednosti a dlouhodobý vztah s klientem: jaké dovednosti potřebuji? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

07.09.2016 10:11 Provize zprostředkovatelů budou regulovány od prosince 2016

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, který reguluje výplaty provizí pojišťovacím zprostředkovatelům při výpočtu tzv. odkupného u pojistných smluv. Uvedl to prezidentům mluvčí Jiří Ovčáček. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 11.09.2016 16:25

24.08.2016 16:51 Senát schválil pětileté storno provizí

Senát dnes schválil novely zákona o pojišťovnictví a o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, jejíž součástí je i regulace provizí při prodeji životního pojištění. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 25.08.2016 11:54

18.08.2016 11:16 Fincentrum upevňuje pozici v oblasti hypoték

Obrat společnosti Fincentrum v České republice a na Slovensku vzrostl v prvním pololetí o 6 % na 812 milionů korun. Objem zprostředkovaných hypoték se na obou trzích zvýšil o 18 %. Poradci zprostředkovali hypotéky za více než 18 miliard korun. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.08.2016 14:19 Tržby i zisk skupiny Partners klesly

Skupině Partners klesly v pololetí tržby o 43 milionů korun na 483 milionů korun. Společnost pokles odůvodňuje novou metodikou vyplácení odměn za životní pojištění.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (252)
 
Aktivní. (294)
 
Žádnou. (1272)
 Celkem hlasovalo 1818 čtenářů

Nejčtenější články z Finanční poradenství za posledních 14 dní

Paul Stanfield | 19.09.2016 00:00 „Zprávy o mé smrti byly značně přehnané“

Tento slavný citát pronesl Mark Twain, když se dověděl, že byl omylem prohlášen za mrtvého. Přestože se patrně jedná o citaci mírně upravenou, význam stále do značné míry odpovídá tomu, co měl velký spisovatel na mysli. Na tento citát jsem si vzpomněl i nedávno, když jsem se opět zamýšlel nad tzv. „robo-poradenstvím“ a potenciální rolí a budoucími příležitostmi pro skutečné poradce. Celá zpráva »

Komentářů: 9 / 9 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 22.09.2016 00:00 Michal Knapp: Za mého působení v OVB nebylo zemské ředitelství Martina Zoubka jen černé

„To, co je dnes prezentováno v mediích o večírcích, resp. „vzdělávacích“ procesech jednoho ředitelství, jak mohu číst v  médiích, toto si nepamatuji a na žádné takové večírky, resp. vzdělávací akce, jsem pozván nebyl a neúčastnil se jich,“ říká Michal Knapp, který v letech 2010 až 2012 řídil OVB Allfinanz a nyní stojí v čele Broker Trust. Celá zpráva »

Komentářů: 23 / 23 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 15.09.2016 00:00 Martin Zoubek a další dva zemští ředitelé v OVB končí

Zemský ředitel Martin Zoubek a jím vychovaní dva další zemští ředitelé Lukáš Lichtenberk a Jan Kokta dostali výpověď. Jejich týmy ale mají v OVB zůstat. Celá zpráva »

Komentářů: 22 / 22 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »