Penzijní spoření: Vyšachuje finanční poradce?

Nástupcem penzijního připojištění má být penzijní spoření. Svůj zákon má již připravený a poslanci o něm budou jednat na schůzi, která dnes začíná. Co obsahuje vládní návrh? A jak se změní systém spoření na penzi? Zemětřesení čeká i penzijní připojištění... a zprostředkovatelé budou „vyšachováni“.

Jednání sněmovny a poslanecká kreativita

Návrh zákona o penzijním spoření byl zařazen na program 64. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která začíná dnes, jako 50. bod ze 133 bodů, kde bude projednáván v prvním čtení. Finální verze zákona se tedy může ještě změnit - i v případě, kdy bude schválen. Jaký zákon nakonec spatří světlo Sbírky zákonů nelze předjímat.

Změny v penzijním připojištění

Penzijní spoření by mělo stát vedle penzijního připojištění - do té doby, než všechny smlouvy penzijních fondů budou buď převedeny na penzijní společnosti, nebo budou vyplaceny všechny z nich vyplývající dávky. Z tohoto důvodu zákon o penzijním spoření zasahuje též do zákona o penzijním připojištění.

V prvé řadě je limitována možnost uzavření penzijního připojištění do 31. prosince 2010 a v druhé řadě jsou umožněny převody klientů (na přání klienta) z penzijních fondů na penzijní společnosti. Z tohoto plyne mimo jiné i to, že převádět prostředky mezi penzijními fondy bude možné jen do konce příštího roku, později bude moci účastník penzijního připojištění odejít pouze k penzijnímu spoření... a je tu ještě jedno omezení.

Zřejmě s cílem zabránit masovým převodům a provizní spirále pro zprostředkovatele bude přechod od penzijního fondu k penzijní společnosti umožněn pouze v rámci jedné finanční skupiny.

V rámci převodu bude penzijní fond povinen předat informace o účtu penzijně připojištěného - o příspěvcích, které zaplatil on, jeho zaměstnavatel či třetí osoba, o státních příspěvcích vč. nároku na daňové odpočty a zhodnocení.

Zákon o penzijním spoření změní také výši státního příspěvku na penzijní připojištění. Dosud se státní příspěvek vyplácel od 100korunového měsíčního vkladu, po změně bude činit minimální hranice 300 Kč. Na dosažení maximálního státního příspěvku ve výši 150 Kč musí dosud účastník penzijního připojištění platit měsíčně 500 Kč, od novely se vklad pro dosažení maximální podpory zvýší na 700 Kč.

Tabulka 1: Současná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

Tabulka 2: Připravovaná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

Státní příspěvek ve „snížené“ výši bude připisován na účet penzijního připojištění od účinnosti novely. V této souvislosti je zajímavá paralela se státním příspěvkem na stavební spoření, u něhož podle mnohých právních výkladů nelze výši příspěvku změnit u již uzavřených smluv...

Změny v zákoně o dani z příjmů a dalších

Nový subjekt na trhu - penzijní společnost - přinese s sebou hotovou legislativní smršť. Novinka se promítne od zákona o daních z příjmů, přes zákon o podnikání na kapitálovém trhu, o účetnictví, o kolektivním investování, o platebním styku, o exekutorech, po občanský zákoník, živnostenský zákon, obchodní zákoník, zákon o bankách, o ČNB, o pojišťovnictví a mnoho dalších.

Ve všech předmětných měněných zákonech vedou úpravy k jedinému cíli - aby se na penzijní společnosti nahlíželo obdobně či shodně jako na penzijní fondy.

Penzijní společnosti

Důvodem vytvoření penzijních společností je především oddělení majetku účastníků od majetku společnosti, což bylo zásadním problémem u penzijních fondů. Díky oddělení majetku budou moci - a ze zákona budou muset - nabízet penzijní společnosti více investičních strategií.

Do jednoho roku od udělení povolení k činnosti budou muset penzijní společnosti vytvořit povinný konzervativní, povinný smíšený a povinný dynamický fond. Zároveň do dvou let bude muset získat alespoň 10 tisíc účastníků.

Penzijní společnost může vytvářet i jiné než povinné účastnické fondy. V takovém případě ale musí získat do správy v každém novém fondu do jednoho roku od vydání povolení k jeho založení 50 mil. Kč, což není podmínkou u povinných fondů.

Stát chce motivovat účastníky penzijního spoření k vyšším úložkám. Proto také posunul hranici pro získání příspěvku na penzijní spoření (a s ní též na penzijní připojištění).

Tabulka 3: Navrhovaná výše státního příspěvku k penzijnímu spoření

Poplatky penzijních společností

Penzijní společnosti budou moci účtovat jednorázové poplatky při odchodu klienta z účastnického fondu k jiné společnosti nebo do jiného fondu téže společnosti, pokud ovšem nedojde k zániku či sloučení nebo prodeji fondu jiné společnosti, za četnější než roční výpis z účastnického účtu, v souvislosti s exekucí vedenou proti účastníkovi.

Zákon hovoří též o poplatku za výplatu dávky jiným způsobem než vnitrostátním bankovním převodem. Přestože o takovémto poplatku současný zákon o penzijním připojištění nehovoří, již je jedním penzijním fondem účtován.

Maximální výše poplatku při opuštění penzijní společnosti činí 2 % z objemu prostředků účastníka, minimálně 500 Kč a maximálně 2 000 Kč v případě, že k převodu dojde do 2 let trvání smlouvy, 1 % (min. 500 Kč, max. 1 000 Kč) v případě převodu od 2 let do 5 let trvání smlouvy. Pokud je účastník ve fondu déle, poplatek se neúčtuje. Pro srovnání: Současná výše poplatku za opuštění penzijního fondu činí ze zákona max. 800 Kč, v praxi 800 Kč u všech penzijních fondů.

Poplatek za změnu strategie by měl podle návrhu zákona činit max. 500 Kč, přičemž první změna v kalendářním roce je zdarma.

Návrh zákona říká, že není možné započíst poplatek v souvislosti s opuštěním penzijní společnosti vůči prostředkům účastníka. Je to logické a vyplývá to ze skutečnosti, že stát přispívá nebo dává daňové úlevy na vklady účastníka, které on tímto krátí. Na druhou stranu je podivující, že u poplatku za změnu strategie obdobné ustanovení v návrhu není.

Termín „správcovský poplatek“ užívaný v investičních společnostech a podílových fondech zákon o penzijním spoření nezná. Nahrazuje ho pojmem „Úplata za obhospodařování majetku v účastnickém fondu“. Úplata za obhospodařování musí být uvedena ve statutu účastnického fondu a nesmí překročit 2 % z průměrného objemu vkladů účastníků.

Závěrem

Penzijní společnosti budou moci nabídnou zajímavější investiční strategie na dlouhém časovém horizontu - tedy budou významně zajímavější pro mladé lidi, kterým není lhostejná finanční situace v důchodu. Pokud půjde legislativní proces hladce, měl by zákon upravující jejich činnost nabýt účinnosti k 1. lednu 2010.

Pokud zákon projde v současném znění, nebude pro zprostředkovatele znamenat příliš velkou příležitost. Lze očekávat, že penzijní společnosti zřejmě nebudou platit velké provize za převod klientů z „jejich“ penzijního fondu. A z jiného klienti přicházet nebudou moci.