Penzijní připojištění na rozcestí

Penzijní připojištění je považováno za konzervativní formu investování. Přesto (nebo i právě proto) je o tento produkt stále zájem. Obávám se však, že současný vývoj na finančním trhu z něj postupně vytváří potenciálního outsidera. Umožní legislativní změny připravované vládou fondům více volnosti a klientům lepší výběr?

Poněkud skeptický jsem začal být po pokusu vybrat optimální penzijní fond. Chtěl jsem být objektivní a nevybírat jen z těch fondů, které máme v portfoliu nabídky, ale bez ohledu na provizi vybrat to skutečně nejlepší. Dospěl jsem sice ve finále k výběru několika fondů, které zřejmě poněkud převyšují svoji konkurenci, ale zas až tak zásadní rozdíly mezi nimi nejsou.

Jaká je tedy nabídka penzijních fondů?

K 1. lednu 2008 působilo, podle údajů České národní banky, na trhu 10 penzijních fondů.

Zdroj: autor

Tabulka uvádí seznam všech fondů, jejich pozici na trhu a známé výnosy. Dalšími kriterii byla má oblíbená úroveň informací na webu. Bohužel v případě penzijního připojištění je to zcela irelevantní. Penzijní fondy jsou příliš svázány zákonem o penzijním připojištění, zejména § 31, odst. 1, který stanovuje, že penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Tato formule sice zaručuje, že se fond, respektive klient, nesmí dostat do ztráty, na druhé straně ale umožňuje výnosy pouze ± 3 %. Také další ustanovení zákona vytváří z penzijních fondů prostředí, kde konkurence nemá moc místa.

Studium nabídky na webových stránkách fondů je pak opravdu monotónní četba. Nabídky hesel typu valorizace příspěvku, daňové úspory, daňový automat, státní příspěvek atp. jsou v podstatě jen zcela obecné a prázdné pojmy platné bez jakékoliv možné modifikace pro každý penzijní fond.

Posledním záchytným bodem jsou pak různé benefity, které za uzavření smlouvy fondy nabízejí. Uzavřít smlouvu můžete obecně třemi způsoby. Prostřednictvím finančního poradce, respektive přímo na pobočce fondu. Dále přes specializované servery a nakonec on-line přístupem na webových stránkách jednotlivých fondů.

Pokud uzavřete smlouvu prostřednictvím finančního poradce, nezískáte navíc nic. Při uzavření smlouvy pomocí specializovaných serverů můžete po určité době získat prémii ve výši jedné měsíční splátky, max. však 1 500 Kč. Poněkud bohatší nabídka různých benefitů je nabízena při uzavření smlouvy on-line přímo z domovských stránek fondů. Viz následující tabulka:

*) U některých benefitů není zcela jasné, zda jsou nabízeny pouze při sjednání smlouvy on-line nebo jde o všeobecné požitky klienta.

Jak tedy vybírat?

Podle výsledků ankety na webu PF Generali závisí volba zhruba z 22 % na velikosti fondu, 20 % na historii a z 22 % na službách. Na výnosy se orientuje 34 % klientů. Nejde v podstatě o žádné objevné hodnocení. Vedou výnosy a ostatní kriteria mají více méně stejnou váhu.

Osobně bych připojil na vstupu rozhodování také bonitu klienta. Pro klienta, pro kterého je hodnota ukládané částky hodnotou spíše limitní, budou rozhodující výnosy a nějaký konkrétní dárek nebo finanční částka. Bonitní klient dá zřejmě přednost službám zaměřeným na slevy při nákupech atp. To je např. případ AXY a Komerční banky.

Nechci zde nikomu podsouvat osobní názor, není to ostatně cílem tohoto článku. Z uvedených údajů si může každý sestavit svoje pořadí podle své vlastní hodnotové stupnice. Přesto si myslím, že závěr bude dost jednotný. Z celé skupiny fondů nevyčnívá žádný natolik výrazně, aby byl zcela jednoznačně nejlepší.

Nadějí na vytvoření konkurenčního prostředí jsou připravované úpravy legislativy. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se připravují v oblasti soukromých důchodů tato opatření:

-          oddělení majetku akcionářů a klientů,

-          zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,

-          zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,

-          zvýšení participace zaměstnavatelů,

-          podpora čerpání doživotních penzí.

Nejčastěji komentovaným opatřením je oddělení majetku akcionářů a klientů. Je to opatření nutné, může však mít, podle některých komentářů, negativní vliv na příjmy klienta. Ten by mohl nově platit různé správní poplatky a snad i provize za získání nových klientů.

Motivace k vyšším příspěvkům klienta, k čerpání doživotních penzí místo jednorázového vyrovnání a zvýšení participace zaměstnavatele by měla být pro klienta zajímavá. Půjde však o plošná opatření, která budou pro všechny fondy stejný dopad a to bez ohledu na to, v jaké podobě budou nakonec přijata.

Jediným prostorem pro kreativitu a prokázání schopnosti fondu jsou pak variabilní penzijní plány. Fondy budou moci nabízet více programů s různým potenciálním výnosem, ale také s různou mírou rizika.

Nepodezírám vládu, že by jejím cílem bylo vytvořit jakousi formu podílových fondů s příspěvkem zaměstnavatele a zejména státu. Pak by ale měla zajistit, aby byl výrazně výhodnější výběr naspořených prostředků formou některé z pravidelně vyplácených penzí. Např. daňovým znevýhodněním jednorázového vyrovnání. Bylo by to asi nepopulární, ale nutné.

A jedno povzdechnutí na závěr. Skoro před rokem se p. Bezděk podivil, že změny zákonů jsou vytvářeny stranou veškeré veřejné diskuze a mimo oficiální místa k tomu určená. Za tento rok byla do přípravy zapojena Asociace penzijních fondů a byly zveřejněny výše uvedené zásady. Jinak nic zásadního. Skoro 4 milióny klientů tak stále musí jen pasivně čekat.

Nezbývá tedy jen doufat, že ve finále budeme spokojeni, pokud je to vůbec možné, všichni – penzijní fondy i klienti.