
Zlaté pamětní mince jsou považovány za zajímavou investiční příležitost, která kromě zlata a jeho ceny přináší majiteli také přidanou sběratelskou, nebo uměleckou hodnotu. Uměleckou a sběratelskou hodnotu v poslední době ale v poslední době překonává spekulativní výdělek.
O pamětní mince vydávané ČNB v pětiletých cyklech je mezi sběrateli i investory poměrně velký zájem, jenž v posledních letech rychle roste. Mince již stále častěji nenakupují pouze sběratelé a numizmatici kvůli jejich umělecké hodnotě, ale zájem roste zejména mezi investory a spekulanty, kteří nakupují mince pouze kvůli zajímavému výdělku. Souvisí to jednak s rostoucím zájmem o žlutý kov a růstem ceny zlata a jednak také s tím, že cena pamětních mincí není tak závislá na ceně drahého kovu, jako je tomu u investičních mincí, nebo slitků a cihel (a přirážka při emisní ceně není oproti samotné ceně zlata výrazná). Sběratelé z tohoto stavu asi velkou radost nemají, protože poptávka cenu mincí poměrně rychle žene nahoru, na druhou stranu ale běžná kvalita mincí, kterou sběratelé upřednostňují, neroste tak výrazně.
Dochází tak k poněkud paradoxní situaci, kdy i přes několikanásobně vyšší nabídku cena proof verze mincí roste mnohem rychleji, než je tomu u mincí v běžné kvalitě. Vysvětlit se to dá nejspíše tím, že numismatici si datum emise pohlídají a nemají potřebu kupovat mince v aukcích, kdežto ostatní investoři začátek každého cyklu mohou promeškat a pak se snaží nakupovat mince za poměrně vysoké ceny.
Na pamětních mincích ČNB se dá vydělat skutečně velká suma, je ale potřeba také zmínit, že ne všechny mince přinesly investorům a spekulantům výrazný zisk. Podle zkušenosti z minulých let se ukazuje, že nejvyšší výnosy zaznamenali ti, kteří nakupili mince na začátku každého pětiletého tematického cyklu. Od roku 2001 do roku 2005 to bylo Deset století architektury (nominál 2 000 Kč, hmotnost 6,22 g.), od 2006 do 2010 Kulturní památky technického dědictví (2 500 Kč, 7,78 g.) a od roku 2011 až do roku 2015 se prodávají mince v cyklu Mosty České republiky (5 000 Kč, 15,55 g.).
Průměrná cena zlatých mincí od roku 2001

Zdroj: Českémince.cz
Úplně první mince, jejíž námětem byl Románský sloh – rotunda ve Znojmě, byla vydána v nákladu 3 000 kusů proof a 2 500 kusů v běžné kvalitě. U další mince se pak náklad v kvalitě proof zvýšil na 3 300 kusů a od roku 2003 do roku 2005 to bylo 3 500 kusů, přičemž počet mincí v běžné kvalitě zůstal nezměněn. Cena byla stanovena na 3 900 korun pro proof a 3 300 pro běžnou kvalitu. V roce 2007 se cena první mince v proof kvalitě podle webů numismatik.bloguje.cz a Českémince.cz dostala na neuvěřitelných 90 000 korun, mince v běžné kvalitě dosáhla maxima koncem téhož roku kolem hodnoty 51 000 korun. Druhá mince z roku 2001 pak dosáhla maxima v proof kvalitě na hodnotě 55 000 korun, poslední mince z cyklu s vyobrazením Tančícího domu pak dosáhla již „pouze“ na 12 900 korun. Dnes se na aukcích mince z této série (kromě první a druhé) jak v běžné, tak i proof kvalitě prodávají za cenu kolem 8 000 korun. Ani to sice není špatný výnos, výrazný růst do budoucna však již očekávat nelze.
Další série mincí se opět začala prodávat v poměrně nízkých nákladech (v roce 2006 Velké Losiny 3 000 proof, 2 000 běžná kvalita), ale ČNB využila zájmu investorů (zejména v letech 2007 a 2008 byl růst zájmu a cen enormní) a začala náklady mincí, zejména v kvalitě proof, poměrně razantně zvedat. Maximum pak bylo v roce 2008 na počtu 10 900 (proof), poslední mince v roce 2010 pak vyšla v kvalitě proof v nákladu 9 200 proof a 3 800 v běžné kvalitě. Společně s tím rostla také emisní ceny mince, kterou začala ČNB určovat podle ceny zlata, takže první mince stála v proof kvalitě 4 900 korun a v běžné kvalitě 4 400, ale poslední již stála 7869, resp. 7421 korun. Také v této sérii dosáhly největšího zhodnocení právě první dvě mince, když cena mince s vyobrazením papírny ve Velkých Losinách se v roce 2007 vyšplhala na 82 600 korun a mince s vyobrazením Klemetina v Praze pak na 40 000 korun (ještě dnes se prodávají za 63 000, resp. 24 000 korun). Ostatní mince již tak velké zhodnocení nezaznamenaly, a na aukci se dají pořídit jak v proof kvalitě, tak v běžné kvalitě za 8 000 až 9 000 korun.
Cena mince s vyobrazením papírny ve Velkých Losinách v kvalitě proof

Zdroj: Českémince.cz
Poslední série začala minulý rok a ČNB již předem deklarovala, že limitní náklad u mincí tohoto cyklu bude 25 000 kusů. První mince s vyobrazení mostu v Písku vyšla v nákladu 6900 proof a 2 600 v běžné kvalitě, druhá mince s mostem ve Stříbře pak v nákladu 7 300 a 2 700 kusů. Emisní cena je díky růstu ceny zlata a dvojnásobné hmotnosti poměrně vysoká (15 000, resp. 17 000 korun), ale i tak si investoři za první rok přišli na zajímavý zisk. V březnu se most v Písku prodával za více než 50 000 korun a druhá mince v pořadí pak za bezmála 34 000 korun (ta se již v den emise prodala na aukci z 23 000 korun). V běžné kvalitě se cena dostala na 29 900 korun, resp. 21 000 korun. I v tomto případě lze očekávat, že výnosy na minci budou klesat. Roli hrají také spekulanti, kteří nakupují mince po několika kusech (tím také zvyšují náklad ze strany ČNB) a v případě nárůstu ceny na aukci rychle zvýší nabídku s vidinou dobrého zisku.
Letos ještě vyjde investory i numismatiky velmi očekávaná mince v nominální hodnotě 10 000 Kč s námětem Zlatá bula sicilská. Její emisní cena se pohybuje kolem 35 000 až 40 000 korun, přičemž investoři již spekulují nad tím, kolik jim může investice vydělat. Vše ale bude záviset od ČNB, která podle zájmu a rezervací určí velikost emise. Odhady se pohybují od 10 000 až po 35 000 kusů (to je ale čirá spekulace a poněkud přestřelený údaj).
Zájmu o mince, resp. medaile, velmi dobře využívá také Česká mincovna, která poměrně pravidelně vydává své medaile a dokonce začala razit také mince mimo emisní plán ČNB. U medailí je ale problémem DPH, která zvyšuje jejich cenu (a zejména u větších zlatých medailí je to na ceně poměrně hodně cítit), u mincí pak trochu vyšší cena, než je běžné u emisí ČNB. Možná je to nižším nákladem, možná je to potřebou vydělat, v každém případě u těchto mincí ještě není možné zjistit, jestli jsou dobrou investicí, nebo nikoli.
Jak poznamenal jeden čtenář v diskuzi k článku o medaili s Václavem Havlem, pro numizmatiky to asi zajímavé nebude, na druhou stranu ale mincovna vydává u menších hmotností právě proof verze, které si své investory určitě najdou. Dokazuje to i zájem o medaili s portrétem Václava Havla, jejíž číslovaná verze v počtu 100 kusů se vyprodala v průběhu několika hodin. Díky osobě Václava Havla a nízkému nákladu je tedy možné očekávat, že cena medaile půjde časem nahoru.
Dalším, kdo se chce přiživit na rostoucím zájmu o české mince a medaile je také provozovatel známého obchodu s numismatickými potřebami Zlaté mince, který založil Pražskou mincovnu. Snaží se navodit dojem, že navazuje na fungování původní Pražské mincovny, tento název je však trochu zavádějící, protože Pražská mincovna zanikla již v roce 1856. Nová firma žádné mince nevyrábí, protože k tomu nemá licenci, a tak prodává pouze medaile, resp. medailony.
Problémem pro neznalé pak může být například společnost Národní pokladnice, která se rovněž pasuje do role prodejce zajímavého tovaru. Skutečně zavádějící název, který pro některé lidi evokuje pocit, že jde o státní firmu, nátlakový způsob prodeje, a také zmínky o garanci (čehokoli jen ne výdělku) již stálo peníze nemálo naivních lidí, kteří od firmy nakoupili prakticky bezcenné zboží za přemrštěné ceny. I příklad dokazuje, že při investici do mincí je potřeba být opatrný a v případě nejistoty je lepší se poradit s odborníkem, nebo dohledat informace na internetu. Zlaté mince jsou zajímavou pojistkou do budoucna a mohou přinést zajímavý zisk, ale špatné rozhodnutí může znamenat velkou ztrátu.
Myslíte si, že se nákup zlatých pamětních mincí vydávaných ČNB vyplatí?
Číslovaný Václav Havel šel na dračku Autor: Daniel Kuchta | 23.03.2012 13:00
Radek Šulta: Smart mince je určena chytrým investorům Autor: Daniel Kuchta | 07.12.2011 00:10
Fyzické zlato láká investory i prodejce Autor: Daniel Kuchta | 22.12.2010 00:00
Stříbro jako lék na všechno Autor: Daniel Kuchta | 04.05.2010 00:00
Jak na zlato aneb Investice do fyzického zlata Autor: Daniel Kuchta | 25.11.2009 00:00
Kolik čeho kupujeme na komoditní burze? Autor: Daniel Kuchta | 14.01.2009 00:00
Bude stříbro vzácnější než zlato? Autor: Daniel Kuchta | 23.10.2008 00:10
Zlaté mince: Šance na zajímavý zisk Autor: Daniel Kuchta | 11.03.2008 00:00
Investiční trusty: Relikt minulosti? Autor: Šimon Finemon | 12.04.2012 00:00
Volný trh, nebo monopol států? Autor: Daniel Kuchta | 13.04.2012 00:00
Lokální měny: zajímavá alternativa a lék na měnové války? Autor: Daniel Kuchta | 18.04.2012 00:00
Investiční dotazník – dobrý sluha ale zlý pán Autor: Daniel Kuchta | 23.04.2012 00:00
O současných ekonomických problémech domácí i světové ekonomiky, o tom, jak dlouho ještě budou zajímavé akcie a také proč by měli být mladší ročníky úplně vyloučené z důchodového systému, nebo proč se již nevrátí zlatý standard, jsme se bavili s hlavním investičním stratégem ČP INVEST Michala Valentíkem. Celá zpráva »
Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.05.2013 03:37Staví se na stranu klientů obchodníků s cennými papíry. Podařilo se mu vyhrát první soudní spor. Útoky na jeho osobu se tak stupňují. Pavel Kočalka a KLV Consulting. A kteří obchodníci jsou podle jeho zkušeností nejhorší? Celá zpráva »
Komentářů: 37 / 37 Poslední komentář: 25.05.2013 09:12Domácnosti šetří. Nejvíc peněz ale ukládají do dluhopisů – a to především do státních dluhopisů pro občany. Výnosnější investice přitom zůstávají stranou. A co doporučuje norský vládní fond? Akcie. Celá zpráva »
Komentářů: 12 / 12 Poslední komentář: 25.05.2013 08:21Dluhy evropských (a nejen evropských) zemí stále straší občanstvo a bude to trvat tak dlouho, jak dlouho bude pokračovat dluhová krize. Na faktu, že předlužená Evropa je obrovský ekonomický problém, nezmění dokonce ani rezoluce některého parlamentu. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Dnes zabloudíme na trochu exotičtější dluhopisovou půdu a představíme si fond Bond World Emerging Local investující na rozvíjejících se trzích v lokálních národních měnách. Dobrá výkonnost, ovšem vyšší riziko. Pro psychicky odolnější. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Další články »Polštářům a vkladním knížkám nejspíš odzvonilo. Češi si své úspory stále častěji ukládají do zlata. Už dávno neplatí předsudek, že zlato je jen pro milionáře, což potvrzují i firmy, které se na prodej takzvaného investičního zlata specializují. Vzrůstající zájem o koupi drahého kovu má několik důvodů. Jedním z nich jsou obavy z vývoje ekonomiky a problémy zemí eurozóny tyto obavy jen zhoršují. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Píšeme na Investujeme.sk: Ak by sektory informačných technológií a financií boli od roku 1995 oceňované podľa svojho mediánu a všetko ostatné by zostalo na svojom mieste, potom by sa index S&P 500 v súčasnosti obchodoval na 1950 bodoch. Teda o 19,3% vyššie, než je tomu dnes Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Nálada v německém průmyslu v květnu bohudík po dvou měsících propadů opět vzrostla. Dostala se těsně pod klíčovou hranici 50 bodů oddělující kontrakci od expanze. To je dobrá zpráva nejen pro Německo, ale také pro všechny středoevropské ekonomiky, které jsou s dynamikou německého průmyslu silně provázány (to platí především pro Česko). (Komentář ČSOB) Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Družstevní záložna Metropolitní spořitelní družstvo, která ještě donedávna nabízela nejvyšší úroky u spořicích produktů, přestala začátkem května přijímat nové vklady a následně na základě podnětu Vrchního státního zastupitelství v Praze byly zablokovány finanční prostředky družstva. Fond pojištění vkladů klienty, kteří mají v Metropolitním spořitelním družstvu uloženy své finanční prostředky na Spořícím kontu, Termínovaném vkladu i vkladních knížkách ujistil, že tyto prostředky jsou pojištěny do výše 100 000 EUR. Tudíž byn lidé své peníze měli dostat zpět. K problému se vyjádřila i Česká národní banka. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0I přes pokračující ekonomické problémy Evropy, které mají negativní dopady i na domácí hospodářství, očekává Saxo Bank mírný letošní růst hrubého domácího produktu České republiky, a to o 0,2 procenta. Pro rok 2014 odhadujeme zrychlení tempa růstu české ekonomiky na 1,8 procenta. (Komentář Saxo Bank) Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska se v roce 2010 konsolidovalo státní rozpočet. Jestli zvolilo dobrou či špatnou formu, je otázka. Došlo k navýšení nepřímých daní a poplatků a změně ve valorizaci důchodů a škrtům ve výdajích. Podřízl tak českou ekonomiku? Celá zpráva »
Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Dnes zabloudíme na trochu exotičtější dluhopisovou půdu a představíme si fond Bond World Emerging Local investující na rozvíjejících se trzích v lokálních národních měnách. Dobrá výkonnost, ovšem vyšší riziko. Pro psychicky odolnější. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Dluhy evropských (a nejen evropských) zemí stále straší občanstvo a bude to trvat tak dlouho, jak dlouho bude pokračovat dluhová krize. Na faktu, že předlužená Evropa je obrovský ekonomický problém, nezmění dokonce ani rezoluce některého parlamentu. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Investoři v USA si půjčují na nákup akcií rekordní sumy. Tzv Margin Debt na newyorské burze, který vyjadřuje objem peněz půjčených na nákup akcií jejími členy, je nejvyšší od června 2007. Pro investory to může být další varovný signál, že poté, co si užijí nové rekordní hodnoty, přijde pád a nebude mírný. Celá zpráva »
Komentářů: 0 / 0Společnost Double Investments (DBI), před jejímiž aktivitami jsme na serveru Investujeme.cz varovali a před níž varovala také Česká národní banka, přestala vyplácet vklady. Klienti, kteří zažádali o výplatu, své peníze na účet neobdrželi. Celá zpráva »
Komentářů: 14 / 14 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »Reklama | Podmínky užívání | RSS