Příští rok se možná konečně dočkáme okamžiku, který ukončí období „temna“ vládnoucí v tuzemsku od roku 1950. Tehdy jsme přišli o Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, tedy z dob habsburské monarchie. Mimo jiné, Rakušané jej používají dodnes. V současné době se řídíme občanským zákoníkem z roku 1964. Kdybychom jej měli stručně charakterizovat, vystačíme si s jediným přívlastkem – komunistický.
Dvacet let čekání na revoluci
„Naše právo svým základem pořád vězí v šedesátých letech nerozvinutého socialismu. Tehdejší člověk neměl mít majetek. To, že ho občanský zákoník omezoval v nakládání se svým vlastnictvím, tudíž ani nevadilo,“ konstatuje vedoucí Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Luboš Tichý. Platný zákon podle něj dosud nereflektuje skutečnost, že lidé mohou být podnikateli a mají značné majetky. Občanský zákoník už sice byl několikrát novelizován, ale jeho podstata zůstala stejná.
„V průběhu let přijaté změny navíc činí právo nepřehledným a výsledný stav vytváří právní nejistotu. Zatím mnohdy neexistují adekvátní právní formy, do kterých by se mohl nový obsah lidských životů nalít,“ shrnuje Tichý. Dnes se blýská na lepší časy. Po dvaceti letech od sametové revoluce stojíme na prahu „revoluce v právních vztazích“. Tak alespoň označuje chystaný příchod nového občanského zákoníku, který by měl nahradit ten z roku 1964, prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
Nový zákon, jehož návrh v současné době projednává legislativní rada vlády, by se měl dostat do parlamentu už v květnu. Optimisté doufají, že v roce 2010 vyjde ve Sbírce zákonů. Stávající komplikovaná politická situace ovšem ubírá naděje na rychlé schválení zákona i těm nejskalnějším z nich. Podle odhadu dosluhujícího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila je pravděpodobnost, že bude zákon schválen ještě v tomto volebním období, padesát na padesát. „Vláda je v demisi, čeká se na novou a příslušný ministr pak může říct, že je všechno špatně,“ dodává hlavní tvůrce návrhu zákona Karel Eliáš, vedoucí Katedry obchodního práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Na případné poslanecké diskuze o svém návrhu se ale těší. „Absolvovali jsme dvě zasedání ústavněprávních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu. Drtivá většina zúčastněných poslanců a senátorů návrh přijala příznivě – to je snad určitý příslib úspěchu.“ Pro přijetí zákona hovoří i skutečnost, že ani kritikové Eliášovy práce obvykle nezapomínají podotknout, že návrh je úctyhodné dílo.
Nových pravidel se ale tak jako tak dočkáme až za pár let. Od chvíle, kdy bude zákon platný, do okamžiku, kdy se stane účinným (to znamená, že bude nutné se jím začít řídit), by měly uběhnout dva roky. Dvouletý odklad účinnosti by měl dát úřadům, firmám i občanům této země příležitost připravit se na novou éru.
REKLAMA
Dlouhý a široký
A co nás vlastně čeká? Plánovaných změn najdeme v návrhu zákona tisíce. Dvě obecné, které mu bývají často vytýkány, jsou jeho rozsah a jazyk, jímž je napsán. Občanský zákoník podstatným způsobem ztloustne. Zatímco poslední paragraf starého zákona má číslo 879, nový má obsahovat bezmála 3000 paragrafů. S ohledem na to, že zlatou zásadou legislativců by měla být stručnost, se jedná o kontroverzní krok.
„Takový rozsah je téměř neuvěřitelný. Je to výsledek snahy podřídit všechny občanskoprávní vztahy jednomu právnímu předpisu. Mít je upraveny v jediné knize,“ komentuje návrh jeden z jeho hlavních kritiků, advokát a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Doba velkých kodexů, tedy zákonů, které upravují komplexně určitou oblast práva, je přitom podle něj již za námi. Starší kodexy sice byly v platnosti stovky let, ale časy se změnily. „Právo mohlo být stabilní proto, že se ani poměry ve společnosti příliš rychle nevyvíjely. Dnes se naopak mění překotně,“ podotýká.
Znovelizovat stručný, speciální zákon je možná jednodušší a přehlednější, ale komplexní úprava soukromého práva má rovněž své výhody. Eliášovým cílem bylo napsat zákon pro lidi – tedy pro právní laiky. Od těch lze jen stěží očekávat, že se vyznají ve složitém systému navzájem na sebe odkazujících zákonů.
Příchod nového občanského zákoníku tak nebude znamenat jen smrt toho starého, ale i mnoha dalších zákonů – například toho o rodině. Zákoník jej spolkne. „Když se rozsah rušených předpisů a rozsah návrhu občanského zákoníku přepočte na znaky, pak nám vyjde, že ten návrh je delší jen asi o jednu pětinu,“ hájí obsáhlost svého díla Eliáš.
REKLAMA
A proč je zákon tak dlouhý? „Chceme lidem nabídnout spektrum institutů běžné v jiných státech, a které bylo předtím, než to tady komunisté totálně rozvrátili, běžné i u nás,“ vysvětluje. To, že je jeho návrh podrobnější, než bývá zvykem v Evropě, však připouští i on sám. „Instituty, které současný Španěl nebo Ital vnímá jako samozřejmé, se u nás resuscitují. Proto je třeba, aby je zákon vysvětlil, tedy byl podrobnější a dostatečně konkrétní. Snažíme se navázat na to, co bylo před šedesáti lety přetrženo. Kdo dneska třeba ví, co je to odkaz?“ odůvodňuje.
Boj o slova
Dalším problémem je jazyk navrhovaného zákona. Mnoho odborných termínů, které se českým právníkům zaryly hluboko pod kůži, vezme za své. „Právníci mají nějakou svoji hatmatilku, která je vykovaná z občanského zákoníku z roku 1964, a jsou na ni zvyklí. Navrhovaný kodex ale mluví obyčejnou řečí. Vyhýbá se výrazům jako fyzická osoba a místo toho používá slovo člověk,“ říká Eliáš. Řadě odborníků podle něj vadí právě tato změna – nicméně najdou se i takoví, kteří se těší. „Současná terminologie byla zavedena při socialistické reformě práva v šedesátých letech. Ve velké většině to jsou výrazy, které byly vytvořeny uměle a odpovídají tehdejšímu socialistickému newspeaku,“ konstatuje partner advokátní kanceláře Havel & Holásek Dušan Sedláček.
Příkladem může být pojem „způsobilost k právním úkonům“. Ten už v návrhu nenajdeme, nahradila ho tradiční „svéprávnost“. Podle poslance Křečka neexistuje pro nahrazení prvního termínu tím druhým žádný praktický důvod. „Pojem způsobilost k právním úkonům je obecně srozumitelný. Ta výměna vypadá spíše jako schválnost,“ tvrdí. Ministr Pospíšil naopak změny terminologie vítá. Odborníkům budou možná dělat potíže, ale právním laikům by měly být nové termíny naopak srozumitelnější. To potvrzují i odborné jazykové posudky, které si ministerstvo nechalo vyhotovit.
Více čtěte v článku Petry Sýkorové " Nový občanský zákoník: konec fyzické osoby " na serveru Profit.cz
