Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Norská finanční krize: když stát vydělá na krizi bank

Autor: Daniel Kuchta | 09.08.2012 00:00 | Kategorie: Investice Makro | 1 komentář
Tagy: Norsko skandinávie finanční krize
Norská finanční krize: když stát vydělá na krizi bank

Finanční krize v Norsku měla poněkud jiný průběh, než ta švédská, protože ekonomické podmínky byly odlišné. Norská ekonomika zaznamenala díky navázání země na ropu propad dříve, než její skandinávští sousedé. Důvody finanční krize byly podobné, ale na ekonomiku neměla finanční krize tak výrazný vliv. Některé problémy v zemi však přetrvávaly déle.

Norsko, na rozdíl od svých dvou sousedů, začalo pociťovat problémy poměrně brzy, už ve druhé polovině osmdesátých let, což bylo způsobeno poklesem ceny ropy v roce 1986. Jelikož jde o poměrně důležitý zdroj příjmů země, projevil se ekonomickým poklesem hned v následujícím roce, ale na rozdíl od Švédska se v zemi nekonal záporný růst ekonomiky, a to ani v devadesátých letech, kdy ekonomiky Švédska a Finska upadly do recese, přičemž ani nezaměstnanost v zemi na tom nebyla tak špatně jako v dalších skandinávských zemích.

Norsko zaznamenalo růst cen nemovitostí o něco dříve a také ve větším měřítku, než Švédsko, a následný propad trval o něco déle. Opětovný růst po odeznění krize však byl nakonec nejvýraznější ze všech tří zmiňovaných zemí. Podobně tomu bylo také u růstu v oblasti úvěrování, kde zaznamenalo Norsko vrchol kolem roku 1986, přičemž v ostatních sousedních zemích se největší boom konal koncem osmdesátých let, kdy už Norsko zaznamenávalo poměrně výrazný propad v růstu úvěrové aktivity. Na rozdíl od Švédska nebo Finska však celkový propad nebyl tak výrazný a banky se vzpamatovaly již v první polovině devadesátých let.

Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, i přes určité odlišnosti byly příčiny finanční krize ve skandinávských zemích prakticky stejné. Deregulace a liberalizace finančního sektoru přinesla na trhy několik změn, které se v konečném důsledku projevily jak ve finančním sektoru, tak i v ekonomice dost negativně. I v Norsku byl finanční sektor na začátku osmdesátých let poměrně výrazně regulován, zejména v oblasti úvěrů a úrokových sazeb. Společně s daňovou politikou to vedlo k velmi nízkým, resp. záporným reálným úrokovým sazbám, což vedlo ke zvýšenému zájmu o zadlužování. Stejně jako ve Švédsku, regulace nefungovaly tak jak by měla a docházelo k postupnému rozšíření šedého trhu. Jelikož i v ostatních zemích bylo v tom čase poměrně v módě přistupovat k deregulaci a liberalizaci trhu, nezůstalo mimo ani Norsko.

Deregulace v první polovině osmdesátých let měla v ekonomice, která již předtím zaznamenávala poměrně rychlý růst (v souladu s ostatním světem), na svědomí výrazný růst v bankovních půjčkách. Banky se předháněly v půjčování peněz, zákazníci se předháněli v půjčování na úkor investic a spoření. Zejména na realitním trhu se nafukovala velká bublina a společně s tím a poměrně vágním přístupem ze strany regulátora začalo vzmáhání se morálního hazardu. Banky všemožnými způsoby zvyšovaly svůj kapitál a regulátor přišel pouze s tím, že v roce 1986 a 1987 nechal vzniknout novou dohledovou agenturu, která ale nic neřešila.

Stejně jako ve Švédsku, i v Norsku byl podobný vývoj prakticky neudržitelný a zákonitě muselo dojít k pádu systému. Spouštěcím mechanizmem pro ekonomiku byl již zmiňovaný pokles ceny ropy v roce 1986. Norské koruny díky této události (společně se spekulanty, jejichž útoky na měny začaly ve velkém) výrazně propadla. Země reagovala utažením měnové politiky a inflace zaznamenala hned v následujícím roce výrazný pokles, lidé a firmy si přestaly půjčovat peníze, nebo své úvěry nesplácely a banky se začaly dostávat do problémů. Triky při navyšování kapitálu pomocí podřízeného dluhu se začaly obracet proti samotným bankám, které dosahovaly velkých ztrát a nejenom z poplatků a úroků, ale také v samotném kapitálu. Nakonec nepomohla ani intervence centrální banky.

Krize a její průběh

Finanční krize v Norsku začala mnohem dříve než ve Švédsku a na rozdíl od Švédska se zpočátku týkala pouze několika menších bank, což na první pohled nemuselo vypadat jako systémový problém. První bankou, která se dostala do problémů a vyhlásila platební neschopnost, byla středně velká banka Sunnmørsbanken v roce 1988. Krátce po ní se dostalo do problému několik dalších menších bank a spořitelen (zejména na severu a západu země, regionech nejvíce postižených ekonomickými problémy) a tento trend se dále stupňoval také v roce 1989. Situace ale stále nebyla natolik zlá, aby jí nemohly vyřešit dva garanční fondy pro komerční bank a spořitelny. Tyto společnosti poskytla bankám pomoc a další fází v záchranném procesu pak byly fůze a akvizice menších bank ze strany těch větších a stále funkčních. V neposlední řadě pomohla i centrální banka, která poskytla některým bankám finanční pomoc.

Na konci roku 1990 ale bylo jasné, že garanční fondy nemají dostatek prostředků pro záchranu krachujících bank. Vláda na začátku následujícího roku založila vládní garanční fond (Government Bank Insurance Fund – GBIF), s kapitálem 5 miliard norských korun. Tento fond byl nezávislou společností podporovanou centrální bankou mající na starosti finančně podporovat dva původní garanční fondy. V tom samém roce pak byla poskytnuta pomoc dalším osmi menším bankám. Vláda také dostala pravomoc prakticky vyvlastnit akcionáře (bez náhrady), pokud banka přišla o kapitál a stát se tak jediným majitelem. Tímto způsobem pak stát předcházel tomu, aby dával jakékoli prostředky bance ještě předtím, než její ztráty zaplatili akcionáři.

Krach velkých bank

Na podzim 1991 pak začala vlna krachů největších norských bank. Nejprve přišly o své akcie majitelé druhé a třetí největší banky, Christiania Bank and Fokus Bank, jejímiž akcionářem se stal, prostřednictvím GBIF, stát. Další na řadě pak byla největší banka v zemi, Den norske Bank. Stát nejdříve přišel s řešením prostřednictvím preferenčních akcií, ale ani to nepomohlo a nakonec se stal, podobně jako ve dvou předešlých případech, vlastníkem banky. V roce 1992 tak stát vlastnil tři největší banky v zemi. Celkově se do problémů dostalo 13 bank, které representovaly 95 % bankovního sektoru v zemi (z toho 85 % tvořily právě tři největší banky).

Je jasné, že vláda Norska reagovala v momentě, když se z krize menších bank stala systémová krize, poměrně rychle a nekompromisně. Založení vládního garančního fondu vyvlastňování původních akcionářů se ukázalo jako poměrně efektivní řešení. Norsko tak, na rozdíl od svých sousedů nepřikročilo k zakládání „špatných bank“, které přebraly všechny špatná aktiva problematických bank a byly nezávislé na vládě. Vláda rovněž nepřišla s žádnými neomezenými garancemi pro banky, aby stabilizovala systém, i když vydala prohlášení o určitých opatřeních na udržení důvěry v bankovní systém (a stejně tak centrální banka ohledně likvidity v systému). K žádným slibům a ujištěním nedošlo. Rovněž se probíraly možnosti pomoci od zahraničních bank, ale i tato možnost nakonec padla.

Norsko na krizi vydělalo

I když ne všichni s tímto způsobem řešení špatné situace na bankovním trhu souhlasili (zejména s postihováním akcionářů bank), byl nakonec úspěšný a již v roce 1993 byla finanční krize zažehnána. Stát své podíly v bankách nakonec velmi úspěšně rozprodal. Nejprve umístil v roce 1995 akcie Fokus Bank na burzu, a banku později koupila Danske Bank. Christiania Bank byla prodávána postupně a nakonec se spojila se skupinou Nordea. Podobně se stát zbavoval akcií Den norske Bank, která se spojila s Union Bank of Norway.

Pozoruhodné je, že i když byly možná náklady na řešení krize v daných létech nemalé (ale stále jedny z nejmenších ze zemí postižených krizí), daňoví poplatníci jí nebyly prakticky vůbec zasaženi. Růst cen akcií na burze totiž v konečném důsledku umožnil státu na prodeji akcií zestátněných bank ještě vydělat a čisté náklady na krizi tak byly podle některých zdrojů prakticky záporné, takže náklady na pomoc bankám byly prakticky více než zaplaceny. Jsem zvědav, jestli se podaří něco podobného také zemím, jejichž banky se s krizí potýkají v současné době.

 

Norská finanční krize: když stát vydělá na krizi bank >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 1 komentář)

anonym | 10.08.2012 22:52

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Investice

Petr Zámečník | 29.06.2016 00:00 Akciové fondy: Nervozita Brexitu přinesla mírné ztráty

Brexit se na finančních trzích ukázal v podobě hlubokých propadů. Index ICZ pravidelného investování do akciových fondů tento pád ještě nepromítl, ale předešlá nervozita ho srazila o dalších 1,77 % na 960,8 bodu. Nejhůře se dařilo fondům zaměřeným na Japonsko a Evropu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 28.06.2016 00:00 Zvítězí stříbro a zlato i tentokrát?

Je-li nekrytých peněz příliš mnoho, ztrácejí hodnotu, a to může být prý důvodem k návratu k drahým kovům. Napříč historií se uplatňuje model, ve kterém vlády znehodnocují a ředí peněžní zásobu, dochází ke ztrátě kupní síly peněz. Jak se stát rozvíjí, bere na sebe postupně větší zátěž. Obyvatelstvo je skrytě zdaňováno zvyšováním množství peněz. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 30.06.2016 12:29

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 27.06.2016 11:57

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.06.2016 23:03

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 25.06.2016 07:31Další články »

Krátké zprávy z Investice

30.06.2016 11:59 Brexit: trhy se oklepaly z paniky, začíná vyčkávání

Po prvotním šoku z Brexitu napětí z trhů opadává. Akcie šly včera v Americe i v Evropě opět vzhůru a v Británii dokonce zcela smazaly post-brexitové ztráty. Na druhou stranu britským akciím do velké míry pomáhá libra, která je na frontě s eurem stále o zhruba deset procent slabší. Na devizových trzích navíc dál přetrvává silná poptávka po “bezpečném” yenu a výnosy německého desetiletého dluhopisu zůstávají v předtuše agresivnější ECB v záporu. Jak tedy číst současnou situaci na trzích? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

30.06.2016 10:22 Donaldu Trumpovi se nedostává peněz na kampaň. Přes zákaz se poohlíží v zahraničí

Kandidátovi amerických republikánů na prezidenta Donaldu Trumpovi dochází peníze na volební kampaň. O finanční příspěvky začal proto volební štáb kandidáta žádat i zahraniční politiky. Federální zákon ve Spojených státech ovšem zakazuje využívání peněz ze zahraničí na volební kampaň. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 16:43 Airbnb útočí na pozici třetího nejhodnotnějšího startupu

Třetím nejcennějším startupem by se mohl stát Airbnb. V červnu loňského roku skončilo poslední kolo financování startupu a tržní hodnota společnosti vzrostla na 25,5 miliardy dolarů. Nyní by se však mohla hodnota firmy díky dalšímu kolu financování za dva roky ztrojnásobit.   Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 14:31 Brexit hraje do karet českým turistům

Čeští turisté díky brexitu značně ušetří. Zatímco ještě před rokem bylo možné pořídit 100 liber za 3 800 korun, v současné době stojí pouze 3 278 korun. Analytici doporučují britské libry a americké dolary nakoupit raději hned.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.06.2016 13:11 Brexit dolehne jako první na rating Irska

Po snížení ratingu Velké Británie hrozí nižší rating kvůli brexitu i Irsku. Agentura Fitch je připravena Irsku snížit hodnocení, pokud se na zemi vážněji projeví pomalejší britský růst a slabá libra.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (156)
 
Aktivní. (154)
 
Žádnou. (769)
 Celkem hlasovalo 1079 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00

Petr Zámečník | 21.06.2016 00:00 Chystá se červená karta pro WSM?

Společnost World Systems Market (WSM) prodává automatizované obchodní systémy (roboty) k obchodování na forexu a s komoditami. To vše bez řádné licence. ČNB před nimi několikrát varovala. A nyní nejspíš WSM dostane červenou kartu. Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »