Oproti červenci průměrný Čech ušetřil (kvůli poklesu spotřebitelských cen) 0,2 % ze svých výdajů. Nejvíce zlevnila zelenina, a to hlavně díky nižším cenám brambor (téměř o čtvrtinu). Srpen byl v posledních deseti letech druhý nejsilnější měsíc, co do počtu narozeninových oslav. Potěšil proto fakt, že proti červenci byla jejich cena nižší. Kromě potravin v srpnu klesly meziměsíčně také ceny oblečení a obuvi. Naopak růst cen tabákových výrobků (+1,1 %) nemohl potěšit uživatele cigaret.
V meziročním srovnání ovlivnily zpomalení růstu spotřebitelských cen pohonné hmoty. V minulém roce jsme si v srpnu u čerpacích stanic museli připlatit více než korunu za jeden litr pohonných hmot (v porovnání s předešlým měsícem). Vyšší srovnávací základna tak způsobila v letošním osmém měsíci meziroční pokles cen benzínu a nafty o 0,7 %. Jinak se na inflačních zdrojích nic nemění. Jsou jimi stále potraviny, alkoholické nápoje, tabák, bydlení a energie. Naopak výrazně proti působí ceny telekomunikačních služeb.
Srpen z hlediska cen v podstatě ničím nepřekvapil. Pro letošek očekáváme zvýšení cenové hladiny o 1,5 %, v roce 2014 by meziroční růst spotřebitelských cen měl zrychlit na úroveň 2 %.
Podíl nezaměstnaných osob zůstal v srpnu na červencových 7,5 %. To je o jeden procentní bod více než před rokem. A stejný rozdíl vykázal trh práce meziročně i v červenci, což ukazuje na relativně stabilní podmínky. Také obrat, čili počet příchozích a odchozích uchazečů, byl podobný jako loni. Hůře vyznívá již tradičně poměr těch, kteří z úřadu odešli a nastoupili do zaměstnání a také nízký počet volných pracovních míst. Volných pozic je v současnosti zhruba o dvě tisícovky méně než před rokem.
Srpen je obvykle prvním měsícem, kdy začínají na úřad práce přicházet čerství absolventi. Firmy nemají zatím důvod nabírat nové zaměstnance, což se samozřejmě projevuje i v poptávce po méně zkušené pracovní síle. Proto bylo v srpnu na úřadu práce registrováno o sedm tisíc absolventů více než loni.
REKLAMA
V prvním čtvrtletí letošního roku jsme viděli razantní propad počtu odpracovaných hodin připadající na jednoho zaměstnance, což ukázalo, že firmy se recesnímu prostředí nebrání propouštěním zaměstnancům, ale snižováním úvazků. Tím se vytváří stabilnější prostředí na trhu práce. Je to stejný model, jaký používají například německé firmy, naopak americké firmy raději zaměstnance propouštějí. Ve druhém čtvrtletí se počet odpracovaných hodin zvýšil, ačkoliv v porovnání s minulým rokem zůstává nižší. Pozitivní je to, že ačkoliv volná pracovní místa zatím příliš nevznikají, poptávka zesiluje natolik, aby firmy byly nuceny více vytěžovat zaměstnance. Pokud tento trend vydrží, projeví se to zanedlouho i ve vyšší poptávce po nové pracovní síle. Pro letošek předpokládáme, že podíl nezaměstnaných osob bude v průměru na 7,8 %, V následujících 12-ti měsících by mohl o desetinku poklesnout.
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
